Chrudim - Situace pod Pardubickou fortnou, kde nový majitel opravuje historický dům, nedala spát někomu z bdělých kolemjdoucích. Přečnívající krokev, která by mohla být příčinou úrazu hlavy nepozorného chodce, se totiž rozhodl zabezpečit po svém a obehnal ji policejní páskou.

Přečnívající kus dřeva označil fólií, kterou běžně používá k zajištění míst městská policie. Jeden její konec přivázal ke krokvi a druhý pak zauzloval k zábradlí. Situace tak byla alespoň dočasně vyřešena.

[[img:chrn_fullwidth:4945:A je po starostech! Alespoň dočasně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co se ale stane, až kostra zmizí pod střešní krtinou a nedostatečně osvětleným prostorem půjdou první „ovínění“ hosté některé z restaurací na Resselově náměstí, je prozatím záhada. Podle vyjádření města pokračuje rekonstrukce domu přesně podle schváleného plánu a nová podoba střechy prý nepředstavuje z pohledu možného rizika úrazu prý žádný problém.

Chrudim - Staveniště a zároveň pracoviště archeologů před hotelem Bohemia na chvíli osiřelo. Práce na vykopávkách zde totiž skončily, ale zdaleka tu není konec překvapením, která zdánlivě nezajímavá lokalita skrývala.

Vědcům se tady totiž podařilo pod vedením zkušeného archeologa Jana Frolíka objevit další zajímavý relikt minulosti. Po dlouhém domu starověkých obyvatel Jánského předměstí byly v těchto místech odkryty i pozůstatky židovské rituální lázně - takzvané mikve.

[[img:chrn_fullwidth:4944:Takhle vypadá moderní mikve.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Do mikve se chodili rituálně očišťovat jak muži, tak ženy židovského vyznání. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a musí být dost hluboká k tomu, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době slouží pro očistu ženy po menstruaci a po porodu.

Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu. V minulosti byly podobné nádrže umísťovány vedle domů, které sloužily židům jako modlitebna. Je tedy možné, že v okolí nádrže objevené před hotelem Bohemia, takový svatostánek stál. Znovu se tak potvrzuje, že Chrudim a její okolí je pro archeology mimořádně bohatým regionem. Po několika překvapeních u hotelu Bohemia se totiž podařilo odkrýt i unikátní artefakty v okolí městské části Vestec, kde byly nalezeny desítky hrobů a pozůstatků starověké civilizace, jíž se zalíbilo v blízkosti řeky Chrudimky.

[[img:chrn_fullwidth:4535:Pozůstatky dlouhého domu před hotelem Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimská mikve, potvrdí-li se, že jde skutečně o tuto jedinečnou památku, je opravdovým unikátem v celém Pardubickém kraji. Nejbližší takovou nádrž si totiž můžete prohlédnout třeba v Rokytnici v Orlických horách, tři mikve se pak nacházejí i v Kolíně, který měl významnou židovskou komunitu.

Zachování unikátního nálezu však nebude snadné. Znamenalo by to buď zmenšit plánované podzemní parkoviště, nebo zapojit mikvi do komplexu, což by logicky znamenalo zvýšení stavebních nákladů. Archeologové se přesto budou snažit s investorem dohodnout - mohou však pouze sloužit radou a doporučením. V úvahu ale ještě připadá i vyzvednutí pískovcových bloků a přemístění stavby na jiné místo. Archeologa Jana Frolíka teď ještě čeká v této souvislosti pátrání v dochovaných dokumentech a pramenech. Ty by měly s konečnou platností potvrdit, zda se podařilo objevit jedinečnou památku na Jánském předměstí. 

Chrudim - Škody způsobené několika po sobě jdoucími prudkými letními bouřemi připomíná ve městě už jen několik pařezů. Jak ale vypadá současná situace v parku Střelnice, kde vítr řádil suverénně nejvíc?

Vstup je sem povolen pouze poa asfaltové cestě, protože jinde hrozí nebezpečí od padajících větví stromů poškozených vichřicí. Přesto se zde pejskaři neohroženě vydávají mezi čnící zbytky stromů ke korytu plnému větví. „Před lety jsme koryto vyčistili od větví zcela, dnes je opět plné. Když jsem viděl první následky bouře tady v parku, měl jsem doslova slzy v očích,“ říká chrudimský ochránce přírody Tibor Schwarz. Právě on má velký podíl na tom, že je park opět skoro tak jako před katastrofou. „Pan Cibulka nám řekl, že to zvládneme ve dvou. Tak jsme se do toho pustili. Stojí mi sice práce v Habrově, ale toto bylo přeci jen asi přednější,“ vysvětluje Tibor pracovní nasazení zdejších ochránců přírody.

[[img:chrn_fullwidth:4939:Tibor Schwarz se chopil hrabiček.  Foto: Chrudimské noviny]]

A skutečně. Většina větví je už pryč, rovněž tlusté kmeny stromů zmizely k náhonu u Divadla Karla Pippicha. Tibor nyní jen hrabe zbytky popadaného listí a těší se, že práce brzy skončí. „Nemohu si pomoci, ale nezdá se mi to jako čistě práce přírody. Sledujeme kolem sebe až příliš mnoho extrémů a tak se příroda zkrátka nechová. Nedivil bych se, kdyby v tom měl prsty člověk,“ zamýšlí se Tibor.

Předpověď počasí nyní slibuje poklidný závěr prázdnin, extrémní teploty a na ně navazující bouřky by se tak měly našemu městu už vyhnout. 

[[gal:4940]]

Chrudim - Bouře, které pustošily naše město, neměly podle všeho jen negativní dopad, ale minimálně v jednom případě se na jeho vzhledu podepsaly i pozitivně. Pokácené stromy totiž radnice pohotově využila tam, kde by to nejspíš nikdo nečekal.

Polorozpadlé kmeny stromů, které tvoří kulisu náhonu u Divadla Karla Pippicha a pamatují první roky kultivace tohoto prostoru, byly totiž nahrazeny několika čerstvými jasanovými kmeny. Ty přitom pocházejí z parku Střelnice, kde vichřice pokácela asi nejvíce vzrostlých dřevin a poničila i ocelovou lávku spojující park s Pumberky. Oblíbená zkratka mnoha chodců pod hradbami je tak opět jako nová a náhon lze s trochou šikovnosti překonat suchou nohou.

[[img:chrn_fullwidth:4934:Nové kmeny klenoucí se nad náhonem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další oprava, která neunikla pozornému oku redakce Chrudimských novin, se týká sloupu v Michalském parku, který nedávno srazilo vozidlo Technických služeb Chrudim. Dlouhé roky totiž tento sloup postrádal krycí sokl. Protilehlé „dvojče“ však kryje stále původní prvek. Ten nyní posloužil jako vzor a o zbytek se postarala šikovná ruka kameníka. Palec nahoru za dotažení této záležitosti až do zdárného do konce.

[[img:chrn_fullwidth:4933:Sokl je po letech opět na místě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Dlouhé měsíce dostávala Václavská ulice jen nelichotivá přizviska. Důvodem, proč se této komunikaci řidiči vysmívali, byl dlouhodobě její neutěšený stav. Díry a výmoly zde ničily podvozky aut a skoro to už vypadalo, že se mnozí její opravy ani nedočkají. Nemožné se ale nakonec podařilo.

Koncem měsíce července tak ulici spojující Nové město s kruhovou křižovatkou u nemocnice obsadili silničáři a pustili se do díla. Chrudimská pobočka firmy M-Silnice se opravdu činila, takže za pouhé tři dny už bylo hotovo. Návštěvníci Salvátorské pouti si tak už nemuseli nedobrovolně nechat natřásat pozadí a vesele svištěli po zcela novém povrchu.

[[img:chrn_fullwidth:4929:Vyplatilo se počkat, shodují se motoristé.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za cenu přesahující milion korun českých se podařilo vybudovat kvalitní dílo, což potvrzují slova starosty Petra Řezníčka (SNK-ED). „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ říká starosta Řezníček.

Že se dílo podařilo, potvrzují i samotní motorizovaní Chrudimáci. „Naprostá spokojenost. Stálo to za to vyčkat. Ještě by mohli opravit těch sedmnáct hrbolů v Široké ulici a byla by Chrudim ok,“ hodnotí stav Václavské ulice Daniel Seifert a neopomene zdůraznit i úsek v centru města, na které zdejší řidiči nejčastěji žehrají - na jezdecké schodiště v Široké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:4930:Tady se pracovat ještě bude.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na řadě je teď ještě dokončení úprav povrchu komunikací v ulicích Sladkovského a Svěchyňova, kde dělníci ještě nedávno ukládali do země horkovod. Před poutí zde provedli provizorní záplatování silnic, dnes bude vše vyfrézováno a poté položen nový pruh asfaltu. 

Chrudim - Článek Chrudimských novin o rekonstruovaném domu čp. 100 pod Pardubickou fortnou vyvolal diskuzi čtenářů, kterým především vadí, že jeho nová střecha zasahuje do veřejného schodiště víc, než je zdrávo. Chrudimské radnici a památkářům to prý podle vyjádření tiskové mluvčí města Sylvy Drašnarové nevadí.

Jak dodává, obě instituce nemají s rekonstrukcí v této podobě prý žádný problém, protože podle Drašnarové probíhá podle předem schválené dokumentace. Její názor mimo jiné podpořil svým komentářem na facebooku i čtenář Michal Pilař. „Střecha zde vždy zasahovala a nemyslím si, že by zasahovala o tolik méně než nyní. Po letech chátrání můžeme být rádi, že začala obnova tohoto domu. Bohužel se vždy najde nějaký ´Chrudimák´, kterému bude to či ono vadit,“ zamyšlí si Michal Pilař.

[[img:chrn_fullwidth:4903:Tak dnes vypadá rekonstruovaný dům pod Pardubickou fortnou, jehož střecha, která nutí kolemjdoucí chodce vyšších postav se ohnout, vyvolává protichůdné názory veřejnosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rozměry nově rekonstruované střechy na zanedbané nemovitosti se přesto zdají být jednomu z čtenářů Chrudimských novin nezvykle velké a požádal nás proto, zda by bylo možné názor radnice a památkářů zkonfrontovat se skutečností, která zde panovala v celkem nedávné době, kdy byl dům čp. 100 ještě obyvatelný. Nezbylo nám tedy než současnost s historií porovnat v dochované fotodokumentaci Okresního státního archivu v Chrudimi, která dává uvedenému čtenáři jednoznačně za pravdu.

[[img:chrn_halfwidth:4901:Takhle zhruba vypadal dům čp. 100 ještě asi před dvaceti a více lety, než začal chátrat. Ze snímku je patrné, že střecha jako nyní chodcům nijak v cestě nepřekážela.  Reprofoto: Okresní státní archiv Chrudim]]

Srovnání původní podoby objektu pod Pardubickou fortnou s jeho současným stavem je tedy jednoznačné - zatímco dříve střecha respektovala úzký prostor pro pěší, dnes ho ještě více omezuje a přidělává tak problémy chodcům vyšších postav, kterým mnohdy nezbyde, než se ohnout, pokud chtějí podél domu bezpečně projít. A co vy, čtenáři, jak situaci vidíte? Také jako radnice nemáte s novou podobou střechy žádný problém, anebo vás může omezovat v chůzi? Napiště, budeme za vaše hodnocení rádi.

Chrudim - Uzavírky, které přinesl nájezd atrakcí „světských“ do centra města, rozzlobily mnohé zdejší řidiče. Už třetí den je totiž kvůli tomu nemožné se dostat se zbožím k prodejcům a obyvatelé obydlí na Resselově náměstí a v přilehlých ulicích si mohou nechat zajít chuť na parkování před svými domy. Zajímali jsme se tedy, co je důvodem k tak striktnímu omezení života obyvatel a podnikatelů uprostřed města, když jsou zdejší ulice až do pátečního odpoledne takřka liduprázdné.

Přímo na místě jsme zjistili, že městem stanovené uzavírky nezohledňují ty, kdo do centra města zkrátka musí. Nezřídka se tak stává, že se dodávky s pražskými registračními značkami musí na pokyn strážníků zase otočit, a přestože urazily do Chrudimi pořádný kus cesty, musí odjet se zbožím pryč. Zejména místní prodejci, kteří jsou na takovém zásobování závislí a jejichž živnosti v centru města často balancují nad hranicí přežití, mají pro takový postup radnice málo pochopení. Přitom by stačilo málo - umožnit vozidlům zásobování a občanů, kteří zde žijí, aby mohly přijet k místu, kam potřebují, s maximální opatrností.

Vcelku nepochopitelný zákaz v liduprázdných ulicích
Podle všeho tomu nic nebrání. Ulice v centru, zejména Široká, se návštěvníky Salvártorské pouti tradičně zaplní vždy až v pátek odpoledne, a tak je vcelku nepochopitelné, proč musí městští strážníci už od středy vyhánět motoristy z centra, které je až na přítomnost pouťových atrakcí jinak vylidněné. Jediné, co tvoří občasnou překážku na místních komunikacích, je couvání kamionů s přívěsy naloženými pouťovými atrakcemi, a právě v této regulaci dopravy, která by zajišťovala bezpečný průjezd vozidel, by mohla spočívat činnost městské policie. Schází k tomu však příslušné dopravní značení a ochota městské rady se tímto problémem vážně zabývat. Namísto toho tu platí nekompromisní zákaz vjezdu včetně zásobování a strážníci jsou tak často nuceni bez vlastního přičinění strpět nelichotivé hodnocení rozzlobených motoristů na svou adresu.

[[img:chrn_fullwidth:4899:Strážníci nemohou jinak, než auta odklánět.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vrchní strážník Městské policie Chrudim Josef Kudrnka v reakci na tyto výtky namítá, že městská policie nemá žádnou potřebu řidiče zbytečně šikanovat, ale musí se chovat tak, jak jí přikazují předpisy a dopravní značky, u nichž strážníci stojí a diskutují se šoféry. Tudíž nemá jinou možnost, jak jinak v daném případě postupovat, než v souladu s pokyny, které dostává od odboru dopravy. "Nebudu zastírat, že jde o problém. Pokud by se podařilo vymyslet něco vhodnějšího, jistě by nám to ulehčilo práci," přiznává vrchní strážník.

[[img:chrn_fullwidth:4900:Resselovo náměstí je od středy pohodlně průjezdné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Situaci v chrudimském centru před poutí mohou tedy změnit pouze nové instrukce od vedení města, pokud přestane lpět na zákazu, který jde evidentně nad rámec potřeb, jež situace v dopravě vyžaduje. S prvními komplikacemi lze totiž počítat až během pátečního odpoledne, kdy sem začnou najíždět stánkaři a teprve jejich přítomnost zpravidla odstartuje vyšší koncentraci chodců na vozovce protínající městské centrum. Ale ani tato situace nemusí být nutně mimo víkendovou návštěvnickou špičku na překážku. Příklady z jiných měst doma i v zahraničí to dokazují. Nezbývá tedy závěrem než se zeptat, zda dokáže město příští rok vyjít svým občanům a obchodníkům vstříc a "alibistické" předpouťové zákazy z Resselova náměstí a okolí nadobro zmizí. Usnadnilo by to mnohým život. Co myslíte, čtenáři? 

Chrudim - Neznámí nepořádníci opět zaúřadovali na Zlaté stezce pod Klášterními zahradami. Chodci, kteří si touto oblíbenou zkratkou podél městských hradeb krátí cestu, tak musí opět přeskakovat rozpárané pytle plné rozsypaných odpadků.

O místě, které si podle informací z radnice oblíbili především bezdomovci, jsme vás už v Chrudimských novinách informovali celkem třikrát. Vždy se potom podařilo boj s "milovníky" odpadků vyhrát a výsledky jejich řádění odklidit.

Technické služby (TS) Chrudim se však k úklidu těchto míst moc ochotně nemají. Jen těžko se zde totiž rozlišuje hranice, kde končí stezka, které patří městu, a začíná stráň svažující se k ramenu řeky Chrudimky, jež náleží soukromé osobě. Uklízet nepořádek na cizích pozemcích totiž pánové z TS nemají v popisu práce.

[[img:chrn_fullwidth:4883:Obsahem skládky je tentokrát směsice obalů od barev.  Foto: Chrudimské noviny]]

Martin Jožák se na facebookovém profilu Chrudimských novin podivoval nad jistotou, s níž město označuje původce nepořádku. „Bezdomovci? Na co ti by potřebovali barvy?“ komentuje Martin obsah nejnovějšího „přírůstku“. „Ale jinak mi je z podobných nálezů s prominutím na blití. Ve většině případů to není ani od bezdomovců. A naštve mě to dvojnásob, když cestou na černou skládku musí zákonitě urazit delší trasu než třeba do separačního dvora,“ zlobí se Jožák a další diskutér, Mirek Slejška, mu dává zapravdu: „Často to taky dělají Romové. Ukradnou pytle s odpadky na Festunku a následně z nich vybírají nedopalky. Zbytek končívá v trávě,“ popisuje situaci Mirek.

Závěrem tedy nezbývá, než se zeptat. Zmizí odpadky ze Zlaté stezky dřív, než si o této ostudě za zdmi Klášterních zahrad budou povídat i návštěvníci Salvátorské pouti? Necháme se překvapit. 

Chrudim - Čtenářský tip, který přišel do redakce Chrudimských novin, se tentokrát týká domu pod Pardubickou fortnou. Nový majitel se zde totiž rozhodl zanedbanou nemovitost opravit. Stavbu zahájil samozřejmě střechou a zde je, podle našeho čtenáře, kámen úrazu.

A to takřka doslova. Nejedná se však o kámen, který by mohl způsobit případné zranění chodce na schodech, ale o přečnívající krokve nově budované střechy. Ty minimálně na jednom místě zasahují do schodiště takovým způsobem, že lidé vyšších postav mají co dělat, aby se trámu vyhnuli.

[[img:chrn_fullwidth:4881:Krokve čnící do schodů.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Podle mého názoru se jedná o zábor veřejného prostranství,“ uvádí čtenář, jehož jméno má redakce Chrudimských novin k dispozici. „Zajímalo by mne, co na stavbu říkají třeba místní památkáři, protože si moc dobře pamatuji ještě starou střechu. Ta rozhodně nezasahovala tak daleko do kolem vedoucích schodů,“ zlobí se Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:4882:Pozor na hlavu!  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se tedy na situaci dívá radnice? „Rekonstrukce domu číslo popisné 100 probíhá podle odsouhlasené projektové dokumentace a představ památkářů,“ uvádí mluvčí města Sylva Drašnarová. „Se stavebníkem jednáme o dočasném bezpečnostním opatření u zmiňované nárožní krokve. V této chvíli je připravené a odsouhlasené,“ upřesňuje Drašnarová. Zábor veřejného prostranství se tak prý tentokrát nekoná.

Chrudim - Dozvuky řádění přírodních živlů, které během jediného týdne dvakrát na čas paralyzovaly život v Chrudimi, jsou různé. Na jedné straně starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) píše otevřeně děkovný dopis Hasičskému záchrannému sboru Pardubického kraje za obětavou pomoc profesionálních i dobrovolných hasičů, na straně druhé si na neprofesionální přístup dobrovolníků z Heřmanova Městce krátce po vichřici stěžuje jeden z nejvíce postižených obyvatel bytového domu ve Vlčnovské ulici a chrudimský lékař Jaroslav Zemek.

Přestože odmítá s médii komunikovat, vylíčil nám krátce ze svého pohledu situaci, která nastala bezprostředně poté, co vichřice utichla, a domem, který zůstal bez střechy, se valily proudy dešťové vody. "Vše přišlo náhle, takže jsem se oblečený pouze v trenýrkách snažil zachránit z bytu to nejcennější a snášel dolů po neosvětlených schodech věci do svého auta. Na místo mezitím dorazili profesionální hasiči a dobrovolní hasiči z Heřmanova Městce. Měl jsem tak možnost vidět, že si profesionální hasiči počínali opravdu kvalifikovaně, a klobouk před nimi dolů, ale to co následovalo ve srovnání s tím ze strany heřmanoměsteckých dobrovolných hasičů, nemělo s pomocí nic společného," míní chrudimský lékař.

"Mohli nám alespoň svítit na cestu," domnívá se lékař
Podle Zemka se tu dobrovolní hasiči pletli, zmatkovali a těžkou situaci obyvatel domu tak ještě více komplikovali. "Namísto toho, aby se zeptali, jestli nepotřebujeme nějakou pomoc, tak se zajímali o to, jak to vypadá u nás nahoře pod střechou. Potom odsud stejně utekli dolů," pokračuje Jaroslav Zemek. Jak dodává, nejvíce mu ve vypjaté chvíli vadilo, že dobrovolní hasiči neprojevili prý ani na chvíli soucit s postiženými lidmi a nechali je údajně vynášet ve tmě těžká břemena ven z domu. "Čekal jsem od nich, že alespoň zabezpečí světlem únikový východ, když už se neměli k tomu nám pomoci, ale ani toho jsme se nedočkali," líčí Zemek svoji zkušenost.

[[img:chrn_fullwidth:4861:Jak to v noci vlastně bylo?  Foto: Jindřich Balous]]

Vrcholem cynismu heřmanoměsteckých hasičů bylo podle něj prý to, že se nakonec srotili před evakuovaným domem ve Vlčnovské ulici - v počtu asi deseti lidí, a někteří z nich namísto, aby zasahovali, si fotili situaci mobilními telefony a posílali snímky z místa za všeobecného veselí svým rodinám a kamarádům. Zemek připouští, že kvůli tomu dobrovolné hasiče osočil a požadoval po jednom z nich jméno, aby si na ně mohl stěžovat. "Jelikož mi ho odmítli dát s tím, že si mám opsat číslo z uniformy, musel jsem k jednomu z nich přistoupit, abych si ho mohl přečíst. Byl jsem stále jen v trenýrkách a na rukou nesl asi padesátikilogramový náklad věcí, které jsem vynášel za tmy z bytu. Proto mě doslova šokovalo, když mě tito hasiči vzápětí obvinili z toho, že jsem je napadl," nevěří ještě teď jejich reakci lékař.

Konflikt provází stížnost za stížností
Jaroslav Zemek se proto hned druhý den obrátil se stížností na hasiče na krajský úřad, ale nechtěl situaci dál komentovat. Mezitím se v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil dobrovolný hasič z Heřmanova Městce Václav Dostál, který mimo jiné uvedl, že doktor Zemek odmítá po této události ošetřovat dotyčné hasiče, kteří jsou u něho zaregistrováni a vyzval je, aby si u něho vyzvedli osobní karty a dali se zaregistrovat jinam. Situaci už proto komentoval i tiskový mluvčí České lékařské komory Michal Sojka, podle kterého by měl Jaroslav Zemek ještě celou situaci zvážit, protože prý zákon nepamatuje na to, že by lékař mohl ošetřovat pouze toho, koho chce.

[[img:chrn_fullwidth:4845:Střecha vzala za své.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na dané téma se dokonce rozvinula i debata na facebooku heřmanoměsteckých hasičů, kde například Ondřej Dostál k incidentu píše. "Nedělo se skoro nic. Co mám info od kolegů z Chrudimi, tak zásah probíhal standartním způsobem - byli informováni všichni obyvatelé o nutnosti evakuace z domu. Všem byla nabídnuta pomoc (odnos evakuačního zavazadla do připraveného autobusu HZS a popřípadě zajištění cenných věcí - elektroniky a tak). Pan doktor začal na kluky řvát, že místo toho, aby to všem říkali, mají radši vylézt nahoru a natahat plachty (což podle fotek z místa nebylo dost dobře možné a navíc hasiči žádné plachty nemají a pro zajištění střechy udělali maximum) a pomoc odmítl. Následně běžel dolů se svým zavazadlem a vrazil do jednoho ze zasahujících hasičů a opět na něj začal řvát (tentokrát, že mu nechce pomoct s taškama a že je budižkničemu a spousta dalších jmen. Ten hasič zrovna řešil pomoc jiné osobě a ač nejsem lékař, dokážu s čistým svědomím říct, že ani hasič nejde rozkrájet na dva díly, které by potom dokázaly samostaně fungovat ke vší spokojenosti).

"Nechceme s ním mít nic společného," shodují se hasiči
A potom se začal všude ohánět a po několika lidech žádal jejich jména, že si na ně bude stěžovat. A završil to tím, když se včera stavil u nás na hasičárně a bráchovi řekl, že má vyřídit všech klukům od nás, kteří tam zasahovali, že sice neví, který lempl, budižkničemu, flákač a nezdvořák mu odmítl odnést jeho zavazadlo, ale že si je již dále nepřeje léčit. A proto jsme se rozhodli všichni, že se od něj odhlásíme, protože s takovýmto člověkem nechceme mít naprosto nic společného." Tolik doslovný přepis Dostálova vyjádření, které následně několika řádky podpořil v diskuzi na facebooku také chrudimský starosta Řezníček. "Hasiči, kamarádi, já vám naopak děkuji za pomoc," píše starosta. "Doufáme, že lékařská komora se na to bude tvářit stejně a doktor bude patřičně potrestán," uzavírá dlouhou diskuzi Ondřej Dostál.

[[img:chrn_fullwidth:4879:Tak se uklízelo ve Vlčnovské.  Foto: Jaromír Zajíček]]

Tak jako tak se nyní incident nachází ve stavu tvrzení proti tvrzení, takže budeme situaci dál sledovat, jak se vyvine. Z místa například víme, že nikdo z obyvatel domu ve Vlčnovské ulici přepravu autobusem HZS do evakuačního místa nevyužil a každý řešil těžkou situaci především s pomocí rodin a přátel. Například doktor Zemek se dočasně přestěhoval s rodinou na svou chatu u Heřmanova Městce.