Chrudim – Kdo zajásal, když se na veřejnost dostaly informace o komplikacích, které provázely výběrové řízení na dodavatele radarů, měřících rychlost, může nyní otevřít šampus. Údajným ctitelům svobody, koaličním Pirátům, se totiž nepodařilo prosadit instalaci „putovních“ radarů v Chrudimských ulicích. Proti byli Chrudimáci.

Piráti vydali následující prohlášení: „Přes veškerou snahu a kvalitní přípravu se nám nepodařilo prosadit měření rychlosti v Chrudimi. Vytipované lokality po zklidnění dopravy dlouhodobě volají, nastavení radarů bylo navrženo tak, aby nebylo šikanující - 65km/h a vše bylo posvěceno i dopravním inspektorátem. Přesto se nám nepodařilo přesvědčit kolegy Petra Lichtenberga a Josefa Kálese, kteří využili zásad koaliční spolupráce a návrh vetovali. Odmítáme výklad, že šlo z naší strany pouze o způsob naplnění městské kasy. Kdyby nám šlo o to, umístili bychom radary na jiná místa, měřili bychom už od 55 km/h a vybírali až 50 milionů ročně. Názor koaličních partnerů respektujeme, ale s návrhem měření rychlosti bychom se rádi vrátili, až přijde čas,“ uvádí Piráti.

Každý řidič ví, že tyto a obdobné snahy nesměřují „pouze“ k naplnění městské kasy, ale také ke zhoršení dopravní situace v daných lokalitách. Většina šoférů před radarem usilovně brzdí, následně akceleruje a prachové částice se rozlétnou do okolí, aby „zahnízdily“ v plicích chodců.

Závěrečná douška, v níž Piráti slibují navrátit se k tématu ve vhodnější čas – nejspíše v okamžiku, kdy Chrudimáci sami budou chtít něco ze svého programu konečně také „protlačit“, dává tušit, že vyhráno milovníci svobody a minimální „buzerace“ samosprávou rozhodně nemají.

Chrudim – Jak vyřešit parkování v centru města přemýšlí nejen celá řada politiků – ti, pohříchu, prozatím dokonale impotentně, tak třeba i úředníci a členové komisí. Dopravní komise nyní přichází s několika dílčími úpravami, jež by, pokud budou schváleny radou města, potěší nejen rezidenty.

Pracovní skupina, která v rámci komise vznikla, navrhuje změnu Nařízení města číslo 3/2017, o placeném stání na místních komunikacích ve městě Chrudim. V článku 5, bod 4 chce provést změnu, která bude mít pro rezidenty zajímavé konsekvence - při plné obsazenosti parkovacích míst pro rezidenty by umožnila držitelům platných rezidenčních karet bezplatné stání vozidel na placených parkovištích.

[[img:chrn_fullwidth:13339:]]

Jde o parkoviště na Resselově náměstí, Školním náměstí, v ulici Čs. Partyzánů a na Masarykově náměstí. Tímto krokem by mělo dojít ke snížení počtu parkujících vozidel na Resselově náměstí - v prostoru před masnou a poštou, ve Štěpánkově, Filištínské a Čelakovského ulici. Tím se prý i podstatně zlepší dopravní situace v této oblasti.

Chrudim - Část stromů nacházejících se v areálu Chrudimské nemocnice není v dobrém zdravotním stavu. Na základě posouzení odborníků z oblasti dendrologie proto budou tyto stromy odstraněny a v budoucnu je pak nahradí nově vysázená zeleň.

V průběhu července dojde k řízenému skácení zhruba dvou desítek menších smrků, několika bříz a borovic uvnitř areálu Chrudimské nemocnice. Důvodem je napadení kůrovcem, který dřeviny poškozuje a způsobuje jejich postupné odumírání. „Stromy v areálu nemocnice jsme nechali posoudit a vzhledem ke zjištění, že některé z nich nejsou v pořádku, budou tyto stromy v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny odstraněny, abychom zabránili dalšímu šíření škůdce,“ vysvětlil ředitel provozně-technického úseku Nemocnice Pardubického kraje Jaroslav Junek.

[[img:chrn_fullwidth:2165:]]

Do budoucna však místa po pokácených stromech nezůstanou prázdná. „K obnově zeleně bychom rádi přistoupili s rozmyslem, nemocniční areál má totiž svá specifika a potřeby, které je třeba zohlednit,“ dodal ředitel Junek.

Chrudim – Zatímco některými zásahy se hasiči, policisté a strážníci městské policie pochlubí rádi, informace o dalších se snaží potlačovat jak na sociálních sítích, tak i v tištěných médiích a dokonce i v oficiálních svodkách. Takže, zatímco video ze smrtelné nehody u Píšťov najde čtenář na webu ještě dnes, podrobnosti k požáru ve Slezské ulici, který se udál minulý týden, nikoli.

Jedno z místních periodik zprávu o tragické události vydalo prakticky okamžitě poté, co se jednotky hasičů vrátily na základnu. Dnes, tedy, v pondělí 15. července, by však čtenář článek hledal marně. Zmizel.

[[img:chrn_fullwidth:15839:]]

Stejně tak informace o údajné sebevraždě místního záchranáře nepřináší pravidelná svodka městské policie ze dne 11. července, kdy k události došlo. Mlčí rovněž informační server policie státní. Jakákoliv zmínka o hořícím autě a nešťastníkovi uvnitř byla vymazána i ze sociálních sítí. Kratičkou zprávu o výjezdu zveřejňuje pouze web „pozary.cz“: „K ohlášenému požáru osobního automobilu byli vysláni chrudimští profesionální hasiči do Slezské ulice v Chrudimi. Plameny napáchaly škodu za 300 tisíc korun, jeden člověk zemřel,“ uvádí „ohnisko žhavých zpráv“.

Úcta k zemřelému je, samozřejmě, správná a chvályhodná. Vadou na kráse této ctnosti je však v tomto případě selektivní aplikace podle vzoru „někteří jsou si rovnější“.

Chrudim - Skatepark za více než šest milionů korun měl namále. Hrozilo, že jeho stavbě zabrání kolonie křečka polního. Průzkum však jeho výskyt na pozemcích u cyklostezky podél řeky Chrudimky neprokázal a město může směle investovat do projektu, který zalije jednu část břehu řeky betonem.

„Pro výstavbu v zamýšleném místě se již v minulém roce podařilo získat souhlasné stanovisko Povodí Labe, vše ovšem mohl zastavit údajný výskyt křečka polního, který je v České republice zákonem chráněný jako silně ohrožený druh,“ vysvětluje starosta města František Pilný (ANO 2011). Od jarních měsíců proto v lokalitě mezi levým břehem Chrudimky a okružní křižovatkou u OD Tesco probíhal průzkum, jenž měl výskyt chráněného hlodavce ověřit.

„Město tak splnilo podmínku pardubického krajského úřadu a jeho Odboru životního prostředí k udělení výjimky ze zákona o ochraně životního prostředí, aby mohlo s přípravou stavby pokračovat,“ říká místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Cílem průzkumu bylo nejen ověřit případný výskyt chráněného křečka polního (Cricetus cricetus), ale také uskutečnit odchyt všech jedinců a přepravit je do předem připravené náhradní lokality. Sledovaná plocha o výměře cca 4500 m2 je částečně lemována keřovými porosty a náletovými dřevinami a jedná se o otevřenou kulturní krajinu, která je pro křečka typickým biotopem.

Při orientačním průzkumu se našlo celkem sedm zemních nor odpovídajících parametrům nory křečka polního. Některé se ovšem jevily jako již neaktivní. Během několika nocí bylo u všech nalezených nor, ale i ve volném prostoru, rozmístěno deset živolovných pastí. Ty pak byly v hodinových intervalech kontrolovány. Při kontrolní návštěvě o několik týdnů později byla navíc u nor použita tzv. písková lože, která by zachytila případné stopy jedince, který by mohl živolovným pastím unikat. Ani toto opatření však výskyt křečka nepotvrdilo, nalezen byl pouze jedinec ježka východního.

V zamýšleném místě nového skateparku, který by měl nahradit ten již dosluhující u zimního stadionu, se dříve menší populace křečka patrně vyskytovala. Vyhovovala jí blízkost polí, ze kterých získávala potravu. Nedalekou výstavbou rodinných domů ve směru na Píšťovy se však přetrhly veškeré další vazby na okolní krajinu a ve zkoumaném místě tak jen dožívala pouze zbytková populace neschopná další reprodukce.

Chrudim – Letošní rozkvetlé město jeho obyvatele zkrátka nadchlo. Pryč je doba nudných strání pokrytých v centru plevelem. Radnice se rozhodla jít cestou větší pestrosti a nechala na celé řadě míst vysadit a vysázet nejrůznější okrasné rostliny.

Oproti netradičním místům, jako jsou třeba kruhové objezdy, nebo stráň pod myší dírou, existují i místa, na nichž se rostlinky hýřící barvami objevují každoročně. Jde třeba o záhonky před Muzeem, nebo vedle budovy Divadla Karla Pippicha.

[[img:chrn_fullwidth:15838:]]

Vytvoření letničkových záhonů tu dostal letos na starosti Jiří Bydžovský a jeho firma ACER. Za 62 035 korun zde nejprve půdu na výsadbu připravil rytím, aby následně vysadil jednoleté okrasné rostliny. Práci předal 30. června.

Chrudim - Již téměř rok a půl mají občané možnost setkávat se s vedením Městské policie Chrudim a projednat s ním nejen své potíže či starosti, ale také své podněty a návrhy. Vedení „měšťáků“ je doslova pověstné svou přívětivostí a pochopením pro nejrůznější situace tak, jak je život přináší.

„Byla by škoda, kdyby občané vnímali městskou policii jen jako hlídače veřejného pořádku. Strážníci tu jsou především pro občany a řešení jejich potíží,“ říká starosta František Pilný (ANO 2011), jenž je řízením městské policie pověřen zastupitelstvem.

„Bohužel občané této možnosti zatím příliš nevyužívají. Přitom mnohdy stačí si o některých věcech jen v klidu pohovořit, a je po problému,“ říká vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Pravidelné schůzky občanů s vrchním strážníkem nebo jeho zástupcem se konají každý čtvrtek od 12.30 do 15.30 hod. v sídle městské policie na Resselově náměstí čp. 1. „Po předchozí telefonické domluvě lze samozřejmě den i čas setkání upravit dle potřeb občanů,“ ujišťuje vrchní strážník.

Chrudim – Některé silnice po opravě volají doslova roky a stále se s nimi nic neděje, další opravují silničáři každoročně a výsledek je nevalný. Občas se však pustí do vozovky tam, kde podle laického ohledu není rekonstrukce potřeba. Jako třeba na spojnici mezi Chrudimí a Pardubicemi.

Dlouhé měsíce se tu řidiči museli smiřovat s tím, že na vyfrézované vozovce nesmí jezdit maximální povolenou devadesátkou. Silničáři na silnici I/37 vyfrézovali starý „asfalt“ a chystali pokládku nového. Práce za více než dvě desítky milionů korun jsou sice u konce, ale výsledek je rozpačitý.

[[img:chrn_fullwidth:15837:]]

„Projel jsem se po nové silnici z Chrudimi do Pardubic a nemůžu se zbavit dojmu, že tak, jak říkala asi dva měsíce cedule ŘSD musíme to opravit ... že tu silnici spíš zničili. Vozovka je hrbolatá, koleje, nerovné spoje,“ sděluje na sociálních sítích své dojmy Milan Horys. Komentáře ostatních uživatelů s ním jeho názor sdílejí. Tato oprava se ŘSD příliš nepovedla.

Chrudim – Městské lesy jsou v katastrofálním stavu. Destrukce lesních porostů, kterou má na svědomí jak kůrovec, tak dlouhotrvající sucho, bude mít za následek nejen ztrátové hospodaření, ale především změny na Podhůře, které málokdo uvítá. Do Chrudimě teď míří i lesníci ze státního podniku Lesy ČR k veřejné diskusi.

Dopolední diskuse od desíti hodin se zúčastní starosta města František Pilný (ANO 2011) , zodpovědní úředníci a též šéf městských lesů Zdeněk Odvárka. Odpolední část je určena pro veřejnost a vlastníky lesů.

[[img:chrn_fullwidth:14272:]]

„Cíleně jsme se zaměřili na lokality, ve kterých se nyní těží nejvíce kůrovcového dřeva. Chceme otevřeně hovořit se starosty i občany a vyslechnout jejich názory,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček a pokračoval: „Jde nám o aktivní a společný postup při řešení kalamity. Budeme mluvit o stavu i ochraně tamějších lesů, o využití místních kapacit, o dopravě a skladování kůrovcového dřeva a také o změnách v legislativě a jejich praktických přínosech“.

Chrudimská debata se koná ve čtvrtek 11. července od 17 hodin v salonku Měšťanské restaurace Muzeum.

Chrudim – Myší díra byla nedávno neprůchozí, protože ji město nechalo opět uvést do přijatelného stavu. Neznámí malíři se tu totiž pravidelně potřebují „vysdílet“ ze svých uměleckých sklonů, což málokdo kvituje s povděkem. Stačilo však pár dnů a zdi jsou vyzdobeny znovu.

Na běloskvoucí omítce se teď objevil obtisknutý pár dlaní, které si před tímto úkonem prozatím neznámý výtečník namočil do bahna. Otisky pro případnou identifikaci z nich však sejmout nelze, pátrání po viníkovi bude obtížné.

[[img:chrn_fullwidth:15836:]]

Sociální sítě zaplavily rozhořčené příspěvky, které, mimo tradičního sekání končetin, navrhují i poněkud civilizovanější postupy – řadění „malířů“ tu zaručeně vyřeší kamera. Stejně, jako třeba na Kopanici a v dalších „neprošmírovaných“ zákoutích. Umístit ji do Myší díry však není jen tak – musí ležet z dosahu vandalů a zároveň na příjmu strážníků městské policie. Radnice by sem však další oko Velkého bratra umístila ráda, prozatím přemýšlí, kam přijde.