Chrudim – Město se po roce monitoringu Městskou policií rozhodlo zvýšit daně firmám podnikajícím v Průmyslové zóně – Západ. K ráznému kroku chce přistoupit po poradě s právníky i krajským finančním úřadem. Daň z nemovitosti by se měla zvednout firmám, které svojí podnikatelskou činností znatelně zatěžují městskou komunikaci, kterou musí město následně draze opravovat.

V Průmyslové zóně – Západ chce město Chrudim zvednout místní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti, který jinak začíná na hodnotě 0,5 na nejvyšší možnou mez, což je 5. Vše bylo dopředu konzultováno s krajským finančním úřadem i právníky a starosta František Pilný (ANO 2011) se po usnesení Rady města Chrudim rozhodl materiál předložit už za čtrnáct dnů na mimořádném jednání zastupitelstvu.

[[img:chrn_fullwidth:26229:Foto: Chrudimské noviny]]

Tím by se mělo zaručit, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování začínající neúnosné situace, kterou po celý rok 2024 bedlivě monitorovala Městská policie Chrudim, a opatření začalo platit co nejdříve, aby se získané peníze mohly využít na opravy.

Chrudim – Prodej posledního z městských pozemků vhodných pro komerční účely v Průmyslové zóně Chrudim-západ už se završil. Město Chrudim v těchto dnech podepsalo kupní smlouvu se společností Sandix za 6,8 milionu korun včetně DPH.

Celkem se po novém geodetickém vyměření prodala plocha 5,624 metrů čtverečních. Společnost nekoupila pozemek za hotové, ale na hypotéku. Zároveň se zavázala, že bude v budoucnu s městem Chrudim spolupracovat v případě, že by se v lokalitě stavěl chybějící chodník. Ten by byl potřeba v souvislosti s plánovaným propojením průmyslové zóny a Čáslavské ulice.

Za odkup pozemku vedeného jako ovocný sad chtělo město po budoucím novém majiteli 1000 korun za metr čtvereční, což vzbudilo u zastupitele Jana Doucka (SNK-ED) podezření, zda to není cena nižší než obvyklá, ale po prověření se ukázalo, že je vše v pořádku. Zastupitelstvo tedy prodej v prosinci schválilo a město Chrudim se společností Sandix koupi podpisem 19. února stvrdilo.

Chrudim – Město Chrudim musí co nejdříve vyřešit problémy s překračováním limitů kvůli nedokonalému třídění odpadu. K povolení stavby separačního dvora v průmyslové zóně už zbývá jen krůček. Krajský úřad Pardubického kraje oznámil zahájení společného řízení v navazujícím řízení ohledně vzniku separačního dvora v západní části průmyslové zóny. Veřejnost má ještě poslední možnost vznést připomínky.

Už se odpočítává zákonná lhůta pro vznesení námitek. To se týká hlavně soukromých vlastníků sousedních pozemků v katastrálním území Chrudimi a obce Třibřichy. Právě jejich životy budou výstavbou a fungováním separačního dvora v blízkosti jejich domovů ovlivněny nejvíce.

[[img:chrn_fullwidth:25663:Pohled na budoucí příjezd k areálu. V pozadí dotčená část Markovice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vše budou sledovat kamery

Separační dvůr sice pohlídají kamery s barevným záznamem umístěné na sloupech veřejného osvětlení a nad celým areálem budou kvůli tomu svítit osmimetrové stožáry s výložníky se stowattovými LED svítidly, očekávaného prachu a hluku to ale areál nezbaví.

Rukama vytřídí až 800 tun plastu

Komunální odpad se v areálu slisuje a nebezpečné látky poputují do Eko-skladu. Schvalovaný záměr spadá do kategorie zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů s kapacitou od 2500 tun ročne. Místo zapovězené kompostárny by se tu měly skladovat dřevěné vánoční stánky nebo nádoby na odpad. Zvlášť tu bude fungovat například i vytápěný sklad pro Chrudimskou besedu. V nové hale vznikne linka na ruční třídění plastů. Při jednosměnném provozu by se tu mohlo vytřídit nejméně 800 tun plastového odpadu ročně.

Bude stačit parkoviště?

Sběrný dvůr má sloužit nejen pro místní, ale i pro obyvatele okolních obcí. Před samotným RE-use centrem by mělo být sedm parkovacích stání pro návštěvníky, včetně jednoho vyhrazeného pro imobilní spoluobčany. V areálu separačního dvora je navrženo celkem 26 parkovacích stání, 19 z nich, včetně jednoho pro imobilní spoluobčany, je už v popisku na prvním místě určeno pro zaměstnance, kterých má být celkem cca 30, a až teprve na druhém místě pro návštěvy, jak v Chrudimi bývá zvykem. 

Pomůžou nové stromy a broukoviště?

Při stavbě areálu se nebudou budovat žádné nové příjezdové komunikace, zato se počítá s vykácením posledních zbytků vzrostlých stromů. Místo nich vysázejí okolo plotu nové, měly by vytvořit smíšený zelený pás, který by bránil prašnosti a tlumil hluk, se kterým bude provoz separačního dvora nevyhnutelně spojen. V souvislém pásu nových stromů bude vybudováno i broukoviště jako kompenzace za zásah do kousku divoké přírody, odkud byli podle některých vyhnáni ptáci, ješterky i křečci, ale při posuzování vlivu na životní prostředí se to nepodařilo dostatečně prokázat.

Chrudim – Na rozdíl od jiných ne tak podstatných věcí už dvanáct dnů visí bez komentáře dříve zainteresovaných politiků na úřední desce "Oznámení o zahájení řízení - stanoviska: Separační dvůr Chrudim". Námitky k vydání rozhodnutí o umístění separačního dvora mohou vznést dotčení vlastníci okolních pozemků ještě do konce měsíce. Celou věc, včetně podmínek umístění, bude posuzovat a určovat Stavební odbor Městského úřadu Chrudim.

Úřad oznámil zahájení územního řízení, ve kterém upouští od ústního jednání ve věci separačního dvora v průmyslové zóně. V žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby separačního dvora v průmyslové zóně - západ v Chrudimi v územním řízení je zmíněna dál i kompostárna, i když už ji zastupitelé svým hlasováním zamítli a starostou Františkem Pilným (ANO 2011) bylo řečeno, že by se ani nemusela vyplatit, kdyby se vybudovala.  Věc bude ještě posuzovat Stavební odbor Městského úřadu Chrudim a určí právě i podmínky umístění stavby.

„Aktuální postup je v souladu s rozhodnutím Zastupitelstva města Chrudim," potvrdil radní Aleš Nunvář (Piráti). „V následných stupních projektové dokumentace se již s kompostárnou nepočítá a bude vypuštěna. Projekt pro stavební povolení se zpracovává již bez kompostárny."

[[img:chrn_fullwidth:22579:Detail žádosti z 31. 5. 2023.  Zdroj: Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby]]

V minulosti byla řeč o tom, zda bude nebo nebude součástí separačního dvora v průmyslové zóně i nákladná kompostárna, nebo by se mohla nakonec postavit i jinde. Vzhledem k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) bylo rozhodnuto, že postavení kompostárny v průmyslové zóně de facto nic nebrání. Pokud by ale město Chrudim kompostárnu ani na jiném místě nakonec nezajistilo, znamenalo by to poplatek za komunální odpad ve výši 1800 korun, jak vysvětloval Zdeněk Kolář (ANO 2011) už v roce 2020. Přiložené video je z veřejného projednání v roce 2020, o kterém podrobně pojednával náš tehdejší článek, "Jak se řešilo, komu nevadí kompostárna 200 metrů od domu."

Chrudim – Zastupitelstvo bude 6. února hlasovat na základě kladného doporučení Rady města Chrudim o záměru prodeje dalšího pozemku v západní části průmyslové zóny.

[[img:chrn_fullwidth:21757:]]

Jak uvedla tisková mluvčí radnice, Sylva Drašnarová, nově utvořený pozemek má výměru asi 2659 metrů čtverečních. Zájem o něj projevila jako první ze všech společnost Kovo. Místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) upřesnil, že tyto pozemky jsou určeny pro průmyslové objekty.

Starosta František Pilný (ANO 2011) dodal, že v tuto chvíli trvá zájem dalších firem o všechny vloni městem vykoupené pozemky, kvůli nimž byl vyslán městem zvolený zástupce banky za původním majitelem žijícím až v USA.

Chrudim – Územní plán města Chrudim prozatím nepočítá s ničím, co by bylo zacílené na likvidaci odpadu. Ve hře jsou dotace a celý záměr výstavby separačního dvora by se mohl dle starosty Františka Pilného (ANO 2011) podle oznámení podmínek pro čerpání dotace ještě změnit. Současná koalice se však shodla, že se nebude pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou. Záležet ale bude, jak se k tomu ještě postaví zastupitelstvo.

Podle odborného posouzení kompostárna v průmyslové zóně „nemá potenciál k obtěžování obyvatel města Chrudim“, i když nejbližší zástavba je odtud 120–150 metrů. Realizací záměru by také došlo k vytlačení ohrožené ještěrky obecné do ponechaného dvacet metrů širokého zeleného pásu poblíž trati u severní a západní hranice plochy. 

Starosta promluvil o tom, že navržená kompostárna je momentálně jediná uznatelná z pohledu dotace. „Tak, jak jsou postavené dotace z ITI, tak můžeme žádat na takovýto projekt pouze tehdy, pokud budeme mít tu koncovku, ten finální produkt. A finální produkt rozhodně není slisovaný komunální odpad nebo vytříděný plast nebo slisovaný papír. Za finální produkt se v případě kompostárny považuje kompost.“

V úvahu proto přichází místo kompostu výroba kanálových vpustí nebo přepravních palet zřízením výrobní linky na plasty.  „Tohle všechno je ale potřeba nastavit až v okamžiku, kdy budou známy dotace, jak to přesně bude, jestli to bude, jak jsem předestřel, protože to ještě definitivní není, a pak se k tomu bude muset následující vedení města nějak postavit,“ dodal starosta.

[[img:chrn_fullwidth:20475:Starosta Pilný při setkání s občany kvůli kompostárně v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kompostárna bude potřeba. Současná koalice o ní ale rozhodnout s odvoláním na dotace zrovna nechce. „Ukazuje se, že obcím se vlastní provoz kompostáren nevyplácí,“ uvedl například místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Stejně tak by se v současné chvíli razantní krok mohl promítnout do uvažování, čí volební lístek vhodit na podzim do urny. Problém s kompostováním je v udržení kvality navezeného odpadu z hnědých popelnic, s čímž souvisí zápach, a toho se obávají hlavně obyvatelé přilehlých Markovic. Místostarosta poukázal na to, že se dá kompostárna provozovat jinde i bez hermeticky uzavřené haly, která by byla velmi drahá. „Jsem rád, že jsme se jako koalice shodli na společném postupu,“ uvedl Aleš Nunvář, než záležitost projedná zastupitelstvo.

[[img:chrn_fullwidth:16373:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) si prý ohledně realizace kompostárny musel nejdříve vše důkladně promyslet. „Nejsem takový střelec,“ uvedl. Město už totiž investovalo několik milionů korun do tohoto projektu, včetně průzkumného geologického vrtu, který odhalil podzemní vodu v kojenecké kvalitě. „Doba se změní. Kompostárny nebudou stíhat a pak se stane, že i cena kompostování stoupne, protože bude přetlak požadavků pro kompostování proti kapacitám. Řešit kompostárnu pro Chrudim určitě ano,“ dodal. Kompostárna se i dle jeho slov dá vybudovat na jiném místě, s menším rizikem z možného zápachu. „Prozradím, že vhodný pozemek stále hledáme,“ uvedl. 

V úvahu přichází prý silážní žlab, slévárna nebo bývalé zemědělské družstvo. Řeč byla v minulosti i o Prosetíně. Průmyslová zóna u Markovic je díky kladnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) ale také stále ve hře. „Jako koalice jsme se domluvili, že se nemá pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou, uvidíme, co tomu řeknou zastupitelé,“ dodal starosta.

Chrudim – Před více než dvaceti lety se rozsáhle diskutovalo o tom, že město zoufale průmyslovou zónu potřebuje, aby neumřelo hlady. Uteklo dvacet let, průmyslová zóna se zaplnila a nakupují se další pozemky, aby se mohla rozšiřovat. Současný starosta města František Pilný (ANO 2011) na tiskové konferenci vždy rád horlivě komentuje další úspěšné odkupy, jako třeba ten od vlastníka z Ameriky. Současná koalice ale momentálně pouze sklízí plody práce svých předchůdců. První kroky pro vznik průmyslové zóny, která prosperuje, začal podnikat ještě bývalý starosta Ladislav Libý.

Město se dohodlo s vlastníky dalších pozemků na odkupu a smlouvu s jedním z nich odjel nakonec podepsat až do Los Angeles ředitel pobočky ČSOB Filip Karlík. „Počítám, že k tomu vydáme tiskovou zprávu, protože tam bylo spoustu zajímavých detailů, které proběhly, a pomohli jsme pánovi i v jiných směrech,“ uvedl nynější starosta František Pilný. „Jenom připomínám, že mu je 86 let, nemá tam žádné příbuzné, žije tam v osamění, tak jsme mu třeba poslali fotbalový dres z MFK Chrudim.“
[[gal:20436]]
Dnes už je jasné, že Chrudim z průmyslové zóny profituje ve finále do desítek milionů, a to se podílí i na zvyšování životní úrovně obyvatel díky novým pracovním místům a dalšímu rozvoji. Její vznik není zásluhou současné koalice, ale iniciativou bývalého starosty Ladislava Libého. „Do dneška to nikdo takhle nevyhodnotil, do dneška nikdo nenapsal: Tenkrát, jak jste tady mávali, jak město zchudne a zkrachuje, tak proč teď radnice říká, že chce nakupovat další? Že se to prostě povedlo? A oni to nejsou schopni říct. Prostě mlčí  a tak dál,“ komentuje rozmach průmyslové zóny jeden z místních obyvatel. „Je to jasně ekonomicky profitabilní a plody sklízí současná radnice, ale ten projekt je starý 15 let. Bylo okolo toho spousta diskusí a rozporuplných názorů, ale dnes vidíte, že to je velké PR a peníze do rozpočtu města, které tam jsou jako když je našli,“ říká další.

Vznik průmyslové zóny byl nejefektivnější investicí města Chrudim.  Její umístění je logické.  Výroba negativně neovlivňuje širší centrum města. Z dotací se vybudovala infrastruktura. Nyní by město mělo klást důraz na napojení severozápadního obchvatu od Vestce za Markovice, čímž by se lokalita ještě zatraktivnila. 

Chrudim – V úterý dopoledne se koná jednání o zajištění podpisu jednoho z vlastníků pozemků v průmyslové zóně západ. Buď věc dopadne tak, že zajištění podpisu proběhne zprostředkovaně, nebo bude muset některý zástupce města odcestovat do severního Holywoodu.

[[img:chrn_fullwidth:20027:]]

„Na cestu do L. A. vyčleňujeme 80 tisíc korun,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města František Pilný (ANO 2011) s tím, že je pár zastupitelů, kteří dopředu takovou cestu odmítli. Vzhledem k časovému posunu proběhne telefonický hovor starosty do Ameriky kolem dnešní 19. hodiny, kdy se vyjasní, jestli bude cesta nevyhnutelná. „Pokud se mi to nepodaří vyřešit do 21. března, tak vyzvu všechny zastupitele, jestli někdo z nich nechce jet.“ Celou věc komplikuje fakt, že vlastník pozemku vedle Dřevovýroby Ficek nemá žádné další žijící příbuzné, kteří by se zajištěním jeho podpisu pomohli.

Zájem o výstavbu v průmyslové zóně je mezi firmami veliký a mezi nimi je i chrudimská společnost CityZen. „Uvědomujeme si, že se přibližujeme k Markovicím, takže bych byl rád, kdyby tam byly takové tiché provozy, včera jsem to vysvětloval radním,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a dodal, že výsledek je zatím nejistý, ale udělá vše pro to, aby město pozemky pro tyto účely vykoupilo.

Chrudim – Ekomonitor zahájil v únoru přípravné práce k hloubkovému vrtu na zelené louce v oblasti průmyslové zóny. Jak hluboký vrt je a zjistilo se už něco z výsledků rozborů vody? Zajímavá je i technologie. 

[[img:chrn_fullwidth:19831:]]

Obyvatelé chrudimské městské části Markovice by měli v těchto dnech bedlivě sledovat a zapisovat si hladinu vody ve svých studnách kvůli hloubkovému vrtu, který v průmyslové zóně provádí firma Ekomonitor. Podle našich informací hloubka vrtu dosahuje 118 metrů a v současné době probíhají zaplášťovací práce - cementování a obsyp. Vydatnost a kvalita vody z vrtu bude známa v dubnu. 

„Vrt byl vrtaný do 2 metrů technologií jádrového vrtání průměrem 273 mm a od 2 metrů do konečné hloubky technologií příklepového vrtání se vzduchovým výplachem průměrem 254 mm. Výstroj vrtu je z PVC rour se závitem průměru 140 mm do hloubky 86 m a do konečné hloubky z PVC rour průměru 114 mm," upřesnila k technologii Lucie Potočárová, která je odborným řešitelem této zakázky. 

Chrudim – Město Chrudim navázalo na předchozí úspěšné prodeje pozemků ve své průmyslové zóně a získalo pro ni ne jednoho dalšího investora, ale hned tři další. Zájem o odkoupení pozemku v Průmyslové zóně-západ pro své budoucí provozy projevili a následně svými podpisy pod kupní smlouvy stvrdili jednatelé společnosti BURKOŇ, s. r. o., a  také jednatelé společností Redleta, s. r. o., a Monas Trade Company, s. r. o. K prodeji pozemků zmíněným firmám svolilo zastupitelstvo města na svém červnovém jednání.

„Jako člověk zodpovědný za majetek města mám ze zájmu o pozemky v Průmyslové zóně-západ velikou radost. V poslední době se, nadneseně řečeno, strhla lavina zájmu a průmyslová zóna je nyní zaplněna,“ říká místostarosta města Petr Lichtenberg. Starosta města František Pilný dodává: „V neposlední řadě je nesmírně potěšující, že všechny společnosti vznikly a vyrostly v Chrudimi. To je skvělá zpráva pro naše město. Potvrzuje se, že v Chrudimi máme spoustu invenčních a aktivních lidí a nemusíme se spoléhat jen na zahraniční investory. Navíc je to přesně ten druh firem, na kterých by měla stát česká ekonomika, protože se nejedná o žádné montovny.“

Společnost BURKOŇ, s. r. o., touto koupí získává pozemek o výměře 12 000 m². Při kupní ceně 650 Kč/m² bez DPH činí celková kupní cena 9 438 000 Kč včetně DPH. V průmyslové zóně společnost vybuduje nové sídlo a přesune sem administrativu a velkoobchod, ve stávajícím sídle v Dašické ulici tak získá větší prostory pro maloobchodní prodej. Společnost provozuje železářství, prodej střešních krytin a dalšího stavebního sortimentu.

Společnosti Monas Trade Company, s. r. o., provozuje e-shop s vlasovou kosmetikou a Redleta, s. r. o., vyrábí, prodává a opravuje hydraulická zařízení, jako jsou motory, válce, čerpadla, agregáty a další. Odkoupily pozemky o celkové výměře 5 097 m² v podílovém spoluvlastnictví za kupní cenu ve výši 650 Kč/m² bez DPH, tj. za celkovou kupní cenu ve výši 4 008 791 Kč včetně DPH.