Pardubice - David Kakrda, zástupce vedoucího z Odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, se zúčastnil kurzu (takzvané Národní Akademie) pořádaného Federal Bureau of Investigation (dále jen FBI) v zařízení FBI v Quanticu ve Virginii. Od jeho pobytu ve Spojených státech amerických už uplynulo několik týdnů a tak měl čas na utřídění myšlenek a postřehů, aby nám mohl odpovědět na několik otázek a přiblížil nám tak prostředí a atmosféru místa, kam se jen tak někdo nedostane.

Jak a kdy vás napadlo se do tohoto kurzu přihlásit, jaké byly vůbec podmínky pro přijetí a následné „výběrové řízení“?

Možnost přihlásit se do kurzu byla na základě nabídky americké strany vypsána nabídkovou formou z Policejního prezidia ČR. Já jsem tímto způsobem o šanci ucházet se o účast v kurzu dozvěděl v srpnu 2014. Přihlásit se mohl v podstatě každý policista, avšak za předem jasných a neměnných kritérií. Podmínkou přihlášení se do kurzu byla výborná znalost anglického jazyka, minimálně desetiletá praxe služby u policie, současná vedoucí pozice v organizaci s minimální hodností kapitána a souhlas nadřízeného. Popravdě řečeno, zprvu jsem váhal. Cítil jsem ale velkou podporu svého nadřízeného a důležitý byl i postoj manželky, která mě k tomu, abych se o to pokusil, povzbuzovala. Vše jsem pečlivě zvážil a po schválení žádosti od krajského ředitele jsem se do, použiji-li Váš termín, výběrového řízení přihlásil. Součástí přihlášky byl i tzv. motivační dopis v anglickém jazyce.

Zhruba po dvou měsících jsem byl spolu s dalšími uchazeči pozván k osobnímu pohovoru v anglickém jazyce, který vedl styčný důstojník FBI pro Českou republiku a funkcionáři odboru mezinárodní policejní spolupráce.

Takto sestavená komise provedla jakýsi předvýběr a sestavila pořadí uchazečů, jejichž seznam předala zástupcům FBI.  V té době jsem ale ještě neměl vyhráno. K účasti na kurzu a samotnému vyslání do USA zbývala řada kroků, včetně jednoho, který byl doslova do schodů. Musel jsem „projít“ telefonickým interview se dvěma pracovníky FBI, kteří měli posoudit mé schopnosti komunikovat v anglickém jazyce, prověřit mou slovní zásobu, když okruhy rozhovoru se pohybovaly od pracovních zkušeností přes všeobecný přehled po rodinu a koníčky. Přiznávám, že jsem se u toho pořádně zapotil, neboť jsem si ani na chvilku nemohl pomoci gesty, mimikou apod. Nakonec vše dobře dopadlo a z kanceláře styčného důstojníka FBI přišla zpráva, že jsem splnil všechny podmínky účasti.  Potom jsem se už musel jen obrnit trpělivostí a vyčkat, až budu nominován. Naštěstí to netrvalo příliš dlouho a já se stal účastníkem kurzu Národní Akademie FBI s pořadovým číslem 262.

Je zřejmé, že velkou roli hrála právě angličtina. Měl jste už jiné předchozí zkušenosti s pobytem v anglicky mluvící zemi?
Ano, do lehkosti vyjadřování rodilého mluvčího mám sice stále dost daleko, ale za to, jak angličtinu ovládám, vděčím vrozenému daru cizí jazyk naposlouchat a pak především tomu, že jsem měl možnost coby vysokoškolský student strávit v letech 1993-1996 několik měsíců v Západní Virginii, kde jsem v rámci prázdninových programů působil jako táborový vedoucí.

Kolik účastníků v kurzu je, z jakých byli zemí a kolik z naší republiky?

Kurzy Národní Akademie FBI jsou pořádány pro policejní složky už od roku 1935. Pro zahraniční „studenty“ se jejich dveře otevřely v roce 1962. Ve svém kurzu jsem byl jediným Čechem.  Samozřejmě jsem se zajímal o to, kolik lidí z naší republiky kurz absolvovalo. Doposud jich bylo včetně mě 14. Později jsem se dověděl, že jsem první absolvent kurzu, který je služebně zařazen mimo útvary působící v Praze. O to víc si tak vážím možnosti, která mi byla nabídnuta. Kurz trvá deset týdnů a toho mého se účastnilo celkem 230 policistů, vedoucích pracovníků na různých postech, z toho bylo 27 cizinců. 

Kdo byli vaši lektoři a jaké předměty jste navštěvoval?

Lektoři byli odborníci ve svém oboru, někteří bývalí ale i činní agenti FBI. Tito lidé v podstatě jen na nějakou dobu přeruší aktivní službu a stanou se pedagogy. Posléze se vrátí zpět do své profese. Oni však nejen lektorují, ale i vnímají podněty posluchačů a způsoby, kterými se v našich zemích vypořádáváme s otázkou bezpečnosti. Troufám si říct, že i pro ně je naše přítomnost na kurzech obohacující.

Už před nástupem do kurzu jsme měli možnost zvolit si 5 volitelných předmětů, šestým byla povinná fyzická příprava. Právě kvůli posouzení fyzické zdatnosti bylo před odjezdem nutností získat lékařské vyšetření a zajistit doporučení od instruktorů fyzické přípravy. Také jsem například uváděl, za jaký čas uběhnu jednu míli a kolik kliků či přítahů zvládnu. Fyzická příprava byla v kurzu náročná, a to i s ohledem na fakt, že průměrný věk účastníků je 41 let. Nešlo však jen o tělocvik jako takový a další organizované fyzické aktivity, důraz byl kladen též na správný přístup k pohybu a zdravý životní styl včetně výživy. 

Pokud jde o další předměty, nebylo snadné si z nabízené škály vybrat. Volně lze názvy předmětů, které jsem navštěvoval, přeložit jako Základy psychologie vedení lidí, Poznání mysli zločince, zločinecké organizace a reakce odpovědných úřadů, Veřejné vystupování, Přehled forenzních věd pro policejní lídry a manažery, Vedení lidí pro pracovníky v organizacích prosazujících právo. Nikoho neminula již zmiňovaná tělesná příprava. Všem předmětům byla společná profesionalita instruktorů a aktivní přístup účastníků.  

Co bylo pro vás zajímavé a na jaká místa jste se dostal?

Šlo o jedinečnou životní zkušenost a dá se říct, že svým způsobem bylo zajímavé vše, co jsem tam absolvoval. Neopakovatelná byla potom samotná atmosféra kurzu, kde mezi jednotlivými účastníky panovala veliká otevřenost, snaha vyměňovat si zkušenosti a osvědčené a zaběhnuté metody ze svých pracovišť. Šlo o mimořádné setkání osobností z řad policie z celého světa. Už jen vyslechnutí názorů a sdílení profesionálních a životních zkušeností ostatních kolegů z celého světa bylo velmi obohacující a inspirující. Mohl jsem tak získat cennou představu o tom, jak policie funguje jinde.

Mile mne překvapilo, že výcvikový areál FBI není hermeticky uzavřenou oblastí. Při cestě jsme projížděli přes dvě kontroly. Jedna byla od areálu vzdálená několik kilometrů, další byla už u samotných bran školicího střediska.

Na to, jaké bezpečnostní podmínky probíhaly u vjezdu do oblasti základny námořní pěchoty a našeho výcvikového střediska, nebylo složité a zejména americkými účastníky hojně využívané pozvat na návštěvu do areálu rodinu, přátele či známé. Podmínkou bylo včas jejich příjezd oznámit a nahlásit čísla jejich cestovních dokladů. Také jsem této možnosti využil, a to při tzv. mezinárodním večeru, kdy jsem představil ostatním účastníkům českou policii a Českou republiku. Mými hosty byli pracovníci naší ambasády ve Washingtonu, kteří mi s přípravami i samotnou prezentací velmi pomohli. V areálu bylo rovněž povoleno fotografovat, a to s jednou výjimkou. Museli jsme dát pozor, aby se na žádném snímku neobjevili noví agenti FBI, jejichž výcvik v areálu rovněž probíhal vedle toho našeho. Naštěstí jsme od nich byli k rozeznání na první pohled, protože po celou dobu jsme nosili školní uniformu skládající se z tmavě zeleného trička a plátěných kalhot. Noví agenti měli trička modrá.

Co jste od kurzu očekával a jaký je zpětný pohled na něj?

I když jsem se od svých předchůdců, policistů, kteří kurz absolvovali přede mnou, snažil vyzvědět co nejvíce, byl to krok do velkého neznáma.  Především jsem to ale vnímal jako výzvu - zkoušku sebe sama. Národní Akademie – to byla kvalitní náročná výuka, intenzívní fyzický trénink, profesní a osobnostní kvalita účastníků a ze všeho nejvíc úžasná a nakažlivá atmosféra plná pozitivní energie.

Co jsem očekával, přesně popsat nedovedu, ale teď s odstupem mohu uvést, že na takovém místě si člověk uvědomí, jaké má priority. I samotní instruktoři nesčetněkrát opakovali, že pro zdravý pohled na život je nutné skloubit vše dohromady a neuzavřít se jen do jednoho světa. Policista, který žije jen prací a přestává žít běžný život, dříve nebo později ztratí zdravý odstup a stane se hrozbou sám pro sebe.

Z dalších činností, které byly organizovány Národní Akademií FBI, bych rád zmínil, že jsem mohl nahlédnout do laboratoří FBI, navštívili jsme centrálu FBI ve Washingtonu, podívali jsme se do Národního muzea Holocaustu. Žádná místa nebyla jen o prohlídce, ale i o následné diskusi a tak výuka i volný čas byly skutečně interaktivní. Nikdo neusínal, všichni doslova „hltali“ informace. Výuka končila v 17 hodin odpoledne. Teprve tehdy byl čas na volnočasové aktivity. Někdo šel sportovat, někdo opustil areál a poznával okolí a americký život.

Můžete nějak zhodnotit rozdíl práce PČR a kolegů za oceánem?

Velikou roli určitě hraje kulturní a především legislativní právní rámec, který je v  těchto zemích odlišný.  Nakonec jsme ale zjistili, že nás trápí velmi podobné věci.

Jak jsem se již zmínil, právě výměna informací od kolegů z kurzu každého z nás jistým způsobem obohatila. Každý z kolegů byl individualita a osobnost, každý potom uznával kvality toho druhého. My cizinci jsme byli dle vyjádření ostatních ceněni navíc za to, že jsme tuto zkoušku absolvovali v angličtině, která není naším rodným jazykem.

Pro americké kolegy je absolvování kurzu Národní akademie FBI velmi prestižní záležitostí a znamená významný posun v jejich kariéře. I já jsem na to patřičně hrdý.  Z Quantica jsem si přivezl nejenom diplom a certifikát, ale i policejní nášivky, které jsem z kolegy vyměňoval a také tzv. žlutou cihlu, která se stala symbolem Národní Akademie a je dokladem, že jsem úspěšně absolvoval požadované tělesné aktivity završené během v terénu na 6,1 míle s přírodními a umělými překážkami. Nadto nezapomenutelné zážitky a spoustu kontaktů na policisty, z nichž se mnozí stali mými přáteli.

Je možné uplatnit nově nabyté zkušenosti a vědomosti?

Pobyt mne určitě ovlivnil. Člověk se tam posune mentálně i fyzicky. Přemýšlet a komunikovat několik týdnů pouze v cizím jazyce bylo také dost vyčerpávající.

Získané zkušenosti se určitě budu snažit předat mým kolegům. Pevné vazby s lidmi z bezpečnostních sborů Spojených států, z mnoha dalších zemí celého světa, ale i z FBI jsou cenné nejen pro mě, ale rád bych je využil ve prospěch policie. Obzvláště v době, kdy se svět díky moderním technologiím zmenšuje, bude případů s mezinárodním prvkem přibývat.

Tento kurz mohu jedině doporučit. Samotné sebepoznání a uvědomění si svých silných a slabých stránek, daleko od rodiny, v jiném prostředí, v zemi, kde si česky s nikým nepopovídáte, je přidanou hodnotou, která vás obohatí.

Chrudim - Příliš se spoléhal na omezené mentální schopnosti těch, kdo mu pronajali hrací automaty a neodváděl jim z nich celou tržbu. Sedmadvacetiletý muž z Chrudimi si proto v letech 2012 a 2013 přišel na téměř 400 tisíc korun a teď na něj kápla policie.

Po třech letech od spáchání činu, jenž by mohl být označen za zpronevěru, vyslechl si mladík od komisaře místní kriminálky trestní obvinění. Pokud se podaří shromáždit všechny důkazy a také soudce bude příznivě naladěn, mohl by tento chytrák přijít o svobodu až na pět let.

Odvádět zisky z automatů ukládá každému, kdo si je nechá umístit do hospody, smlouva uzavřená s jejich majitelem. Přestože se obecně tato hrací zařízení považují za příčinu neštěstí mnoha rodin, protože jejich živitelé do nich často vhazují celé výplaty, majitelé restauračních zařízení je do svých provozoven dál umisťují. Peníze takto získané nesmrdí jak hostinským, tak státu a obcím, kteří je pro jistotu ještě zdaní.  

Chrudim - V neděli 28. února zahájila komisařka chrudimské kriminální služby trestní stíhání třiačtyřicetiletého muže z Chrudimska pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Podle sdělení tiskového mluvčí chrudimské policie Jiřího Tesaře měl týrat svoji manželku.

"V období od poloviny roku 2001 do současné doby měl podezřelý muž ve společném trvalém bydlišti týrat svoji manželku. Údajně ji měl bít údery do obličeje a hlavy nebo chytat a tahat za vlasy," uvádí tiskový mluvčí Tesař. Jak dodává, dityčný u výslechu uvedl, že si není vědom fyzického napadání své manželky. Připustil však, že jí občas nafackoval, ale byl k tomu údajně manželkou vyprovokován. "Nyní se bude uvedeným případem zabývat soud. Ten může v případě uznání viny udělit dotyčnému muži až osmiletý trest odnětí svobody," uzavírá mluvčí Jiří Tesař.

Chrudim - V sobotu 27. února v 06.26 hodin oznámil místní občan telefonicky strážníkům, že před objektem firmy ČS Eurobit v Olbrachtově ulici leží na zemi patrně opilý člověk a spí. K dotyčnému tedy vyrazila hlídka, která muže vzbudila. A jelikož byl schopen se orientovat a postavit na vlastní nohy a navíc byl nezraněn, z místa v pořádku odešel.

V 7.38 hodin si na lince 156 stěžoval řidič autobusu, že v křižovatce v Malecké ulici parkují vozidla a prý jen těžko se tu s autobusem projíždí. Strážníci tady o chvíli později napočítali čtyři dopravní přestupky a rozdali tu proto stejný počet parkovaček, jejichž prostřednictvím si předvolali provinilé řidiče k vysvětlení uvedených deliktů.

Deset minut po osmé ráno volal na linku 156 místní občan s tím, že někdo položil na mostek pod Kopanicí napříč kládu. Přivolaná hlídka městské policie vzápětí přijela a kládu odsud odstranila.

V 10.23 hodin přivolala strážníky prodavačka prodejny Billa, která tady zadržela zloděje. Jak se o chvíli později ukázalo, dotyčný v prodejně ukradl balíček žvýkaček v hodnotě 13,90 Kč a chtěl ho pronést ven bez zaplacení. Strážníci jeho skutek vyhodnotil jako přestupek krádeže, za který mu uložili blokovou pokutu. Její výši svodka strážníků ale neuvádí.

V 11.39 hodin oznámila místní žena na lince 156, že v ulici Přemysla Otakara porazil před domem čp. 638 řidič vozidla Nissan Almera dopravní značku. Strážníci po příjezdu na místo zjistili, že uvedený řidič už mezitím ohlásil dopravní nehodu na lince 158 a přenechali tedy její vyřešení republikové policii.

Chrudim - V pátek 26. února v 16.42 hodin přijali strážníci oznámení o nálezu dvou injekčních stříkaček ve Fibichově ulici v blízkosti domu čp. 51. Na místo tedy vyrazila hlídka městské policie, která injekční stříkačky uložila do přepravního boxu, aby mohly být později předány k odborné likvidaci.

Tři minuty po 20. hodině dorazilo na linku 156 oznámení o podezřelém muži snědé pleti s kapucou na hlavě, který měl obcházet okolo bytového domu čp. 746 v Topolské ulici a svítit do sklepních oken. Přivolaná hlídka hovořila vzápětí na místě s oznamovatelem, který uvedl, že se tu podezřelý muž zdržoval už v odpoledních hodinách a těsně před příjezdem hlídky měl odejít směrem k místnímu Bowling baru. Strážníci tedy provedli kontrolu Topolské ulice a dalších přilehlých ulic, ale nikde uvedeného muže nespatřili. S tímto výsledkem také pátrání ukončili.

Chrudim - V pátek 26. února po 12. hodině došlo s největší pravděpodobností ke skoku devětadvacetiletého muže ze čtvrtého patra bytového domu čp. 714 v sídlišti U Stadionu. Není vyloučen ani jeho nechtěný pád z balkónu. Muž sice tvrdý dopad na zem přežil, byl ale v kritickém stavu transportován vrtulníkem do nemocnice.

Tělo mladého muže dopadlo přitom podle svědků poměrně daleko od domu. Odhadem dva až tři metry od paneláku na trávník pod balkóny. Po chvíli se k němu na přivolání sjely dvě sanity Rychlé záchranné služby, přijela také tři vozidla republikové policie, jedno auto se strážníky a další vůz kriminální služby. Místo bylo vzápětí obehnáno páskou do velkého trojúhelníku a nastala perná práce pro zdravotníky, kteří na mladém muži usilovně zhruba půl hodiny pracovali. Bylo nejspíš jasné, že mu k záchraně života převoz do zdejší nemocnice stačit nebude a čekalo se proto na vrtulník Letecké záchranné služby Hradec Králové.

Vrtulník přiletěl po již uvedené půlhodině. Mezitím už ale osádky sanit stihly těžce zraněného muže připravit k leteckému transportu. Byl na podložce, zajištěn proti pohybu a zabalený do alobalu, aby neprochladl. Muž přitom po celou dobu se záchranáři komunikoval. "Vrtulník mezi domy duněl a dělal tak silný vichr, že bral lidem věci z balkónů," popisuje tyto chvíle jedna ze svědkyň zásahu, jež si nepřeje být jmenována. Naštěstí měl vrtulník na trávníku mezi domy dostatek manévrovacího prostoru a jakmile se odlepil od země, nastal čas pro ohledání místa dopadu a pro pořízení fotodokumentace. Policisté byli na místě ještě po dvou následujících hodinách.

Přímo na místě se nám podařilo zjistit, že těžce zraněný nešťastník byl v uvedeném domě pouze na návštěvě u svých prarodičů a v sídlišti nežije. Co bylo příčinou skoku nebo pádu z balkónu, zatím nikdo neví. Ani Policie ČR nechce prozatím svoje první poznatky sdělovat veřejnosti. "Pravděpodobně došlo ke skoku tohoto muže. Více informací ale uvádět nebudeme. Děkujeme za pochopení," říká tisková mluvčí Policie ČR Pardubického kraje Eva Maturová. Takže to je zatím ze sídliště U Stadionu vše a o případných novinkách ve vyšetřování případu nebo o zdravotním stavu těžce zraněného muže vás budeme včas informovat.

Chrudim - Ve čtvrtek v 15.03 hodin si na lince 156 stěžoval občan strážníkům na to, že u obchodního areálu v ulici Slovenského národního povstání parkuje kamion, a to přesto, že mu to dopravní značení zakazuje. Přivolaná hlídka však po příjezdu na místo zjistila, že už odsud nákladní automobil mezitím odjel.

Před půl šestou večer byli strážníci přivoláni do Revoluční ulice, kde se podle anonymní stížnosti mělo nacházet na chodníku zaparkované vozidlo. A bylo tomu skutečně tak. Strážníci umístili za stěrač tohoto automobilu výzvu pro nepřítomného řidiče, kterého teď čeká cesta do služebny městské policie na Resselově náměstí, aby zde vysvětlil, co ho vedlo ke spáchání dopravního přestupku.

Chrudim - Ve středu 24. února v 11.12 hodin bylï strážníci na lince 156 upozorněni na bezdomovce, který měl v Družstevní ulici vytahovat z kontejneru na papír ven odpad a dělat všude kolem nepořádek. Přivolaná hlídka jej tady skutečně přistihla a přinutila bezdomovce, aby po sobě uklidil. Potom ho strážníci z místa vykázali.

Krátce před půl dvanáctou dopoledne vyjížděli strážníci do Vlčnovské ulice, kde se podle anonymní stížnosti měla nacházet vozidla zaparkovaná na městské zeleni. Na uvedeném místě hlídka zjistila dva takto zaparkované automobily. Za stěrače jim proto umístila výzvy pro nepřítomné řidiče, kteří se teď budou muset dostavit do služebny městské policie na Resselově náměstí a vysvětlit, proč se dopustili uvedeného dopravního přestupku.

V 15.02 hodin řešili strážníci další stížnost na špatné parkování, tentokrát v obci Sobětuchy, kde měla stát vozidla na chodníku. Také v tomto případě strážníci dali za stěrače dvou automobilů parkovačky a předvolali si provinilé řidiče k sobě do služebny.

Před půl šestou večer bylo oznámeno na linku 156, že v sídlišti U Stadionu leží pod stromem nedaleko prodejny se železářstvím nějaký muž. Přivolaná hlídka dotyčného tedy probudila a zjistila, že se orientuje jak v místě, tak i čase a nemá zdravotní problémy. Z místa krátce po probuzení spořádaně odešel.

V 17.52 hodin museli jet strážníci prověřit oznámení o volně pohybujícím se psovi v sídlišti Na Šancích. Mělo přitom jít o plemeno špice. Hlídka, která zkontrolovala uvedenou lokalitu, ale žádného takového volně pobíhajícího psa nikde nenalezla.

Ve 21.50 hodin byli strážníci telefonicky přivoláni do ulice Přemysla Otakara, kde se nacházelo nesprávně zaparkované auto. Vzápětí se k němu dostavil řidič, který po projednání přestupku se strážníky okamžitě automobil přeparkoval. Zda byl jeho přestupek vyřešen domluvou nebo uložením blokové pokuty, už svodka strážníků neinformuje.

Chrudim - Přímo na kruhovém objezdu na Bídě došlo v úterý 23. února kolem 15. hodiny k dopravní nehodě, při níž třiapadesátiletý řidič vozidla značky Jeep sešlápl v Poděbradově ulici více plynový pedál a ve zvýšené rychlosti pak přejel ostrůvek přechodu pro chodce. Stalo se tak při výjezdu z křižovatky.

"Automobilu naštěstí nestál v cestě žádný člověk, ale přece jen do něčeho narazil. Nejdříve vyvrátil dopravní značku a potom ještě narazil do protijedoucí fabie," konstatuje tisková mluvčí Policie ČR Pardubického kraje Jana Drtinová. "Při nehodě se nikdo nezranil a žádný z účastníků nepil před jízdou alkohol. Předběžná škoda na zničených autech a dopravní značce však dosahuje částky 95 tisíc korun," uzavírá mluvčí Drtinová.

Chrudim - V úterý 23. února v 9.45 hodin obdržela hlídka při pochůzkové činnosti informaci, že na Resselově náměstí leží na chodníku nějaký muž. Následně strážníci zjistili, že jde o muže s trvalým pobytem ve Skutči. Dotyčný se ale dokázal orientovat v čase i místě, neměl ani žádné zdravotní problémy. Postavil se na vlastní nohy a z místa poté odešel.

Krátce po půl druhé odpoledne přijali strážníci na lince 156 upozornění na dalšího ležícího muže, tentokrát před jedním z chrudimských supermarketů. Podle oznamovatele šlo nejspíš o bezdomovce. Přivolaná hlídka vzápětí zjistila, že jde o chlapíka s trvalým bydlištěm v Chrudimi, který ještě před jejím příjezdem vstal. Také on nepotřeboval žádné lékařské ošetření a plně se orientoval. Z místa po uvedené kontrole odešel.

Ve 13.50 hodin vyrazili strážníci hledat do jednoho z panelových domů ve Fibichově ulice podomní prodejce, kteří zde měli nabízet energii, přestože to městská vyhláška nedovoluje. A přestože prověřili všechna patra bytového domu, nikde dva prodejce podle udaného popisu neobjevili. Úspěšní nebyli ani poté, co prohledali okolí paneláku.