Chrudim - Od soboty 11. února jsou opět povoleny návštěvy hospitalizovaných pacientů na všech pracovištích Nemocnice Pardubického kraje, tedy i v Chrudimi. Vzhledem k poklesu výskytu akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění v kraji rozhodl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje o ukončení zákazu návštěv hospitalizovaných pacientů.

Od soboty 11. února 2017 budou opět povoleny návštěvy na všech pracovištích Nemocnice Pardubického kraje, tzn. v Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a Svitavské nemocnici. Na návštěvu hospitalizovaných pacientů z důvodu jejich ochrany však nadále mohou přijít pouze lidé bez příznaků chřipky. Tato podmínka bude kontrolována.

Nemocnice děkují všem pacientům, jejich blízkým a celé veřejnosti za trpělivost v uplynulých týdnech během zákazu návštěv. Toto opatření bylo nezbytné pro ochranu zdraví pacientů i personálu vzhledem k rozsáhlosti letošní chřipkové epidemie.

Chrudim – Zapíchne-li zvědavý čtenář kružítko do mapy, vyjde mu překvapivá pravda – střed města se již dávno nenachází v okolí Resselova náměstí. Leží kdesi tam, kde stojí relikt komunistické totality, nákupní středisko Borzna. A právě tato stavba stále připomíná dobu, v níž vznikla.

Politická reprezentace města tak ráda přebírá ceny za historická města roku, vstřícnou a otevřenou radnici, Zdravá města. Přesto samotný střed, centrum města, zdaleka není tím, čím by se zdálo. Historické Resselovo náměstí v porovnání se skutečným srdcem Chrudimě připomíná Potěmkinovu vesnici. Zanedbaná Borzna plná obchodů a náleven přenese chodce do let dávno minulých.

[[img:chrn_fullwidth:14585:]]

V těsném sousedství gotického kostela svaté Kateřiny přitom stávala celá historická čtvrť, kterou však zvůle minulých let poslala do zapomnění. Na jejím místě vyrostlo monstrózní nákupní středisko, které snad již v době svého vzniku bylo přežité.

[[gal:14584]]

Po revoluci získala část nákupního střediska společnost Well group, která se profiluje jako „...společnost působící v podnikatelském prostředí bez jakéhokoliv čerpání veřejných nebo dotačních prostředků a bez realizací veřejných zakázek. V tradičních obchodních lokalitách postupně pořídila, nově vybudovala, zrekonstruovala několik větších, menších komerčních objektů, převážně určených pro maloobchodní činnost a skladování, pohostinství a ubytování v různých krajích České republiky včetně Prahy…“. Další část nemovitosti – ta, jež svým průčelím „oblažuje“ Palackého třídu, je ve vlastnictví soukromých osob. Většina z nich má vietnamské jméno.

[[img:chrn_fullwidth:14586:]]

Bezradnost a neschopnost místní samosprávy, v níž nedokáže dotlačit soukromníky k řádné péči o svůj majetek, se ve středu města ukazuje v plné nahotě.

Chrudim - Ve čtvrtek 9. února navštívila chrudimské výsadkáře velvyslankyně Spojeného království Velké Británie Jan Thompsonová. Seznámila se s činností české jednotky, která v zahraničních misích již několikrát působila společně s britskými vojáky.

Na chrudimském letišti přivítali velvyslankyni nastoupení výsadkáři 43. výsadkového praporu a zástupce velitele praporu major Ivo Zelinka. Paní velvyslankyně při této příležitosti  vzpomněla, že výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.

[[img:chrn_fullwidth:14579:]]

„Čeští výsadkáři jsou ostřílení bojovníci,“ řekla Jan Thompsonová, „Chrudimští parašutisté jsou bezesporu chloubou české armády. Velká Británie děkuje za nasazení českých parašutistů ve spojeneckých misích. Česká a britská armády společně zajišťují bezpečnost Evropy.“

[[img:chrn_fullwidth:14581:]]

Chrudimští vojáci poté předvedli svou vycvičenost a své vojenské dovednosti v rámci dynamické ukázky na výsadkovém cvičišti a seskoků. Paní velvyslankyni zaujala rovněž ukázka zbraní, vybavení bojových vozidel výsadkového praporu. Po absolvování všech ukázek na chrudimském letišti paní velvyslankyně osobně navštívila kasárna kpt. Jaroše, kde má 43. výsadkový prapor své sídlo, a krátkou pietou uctila památku padlých výsadkářů tohoto praporu v prostoru útvarového vlajkoviště.  

[[img:chrn_fullwidth:14575:]]

Celou návštěvu uzavírala beseda s klíčovými funkcionáři útvaru, při níž britská velvyslankyně nevyloučila budoucí možnost případné spolupráce s britskými výsadkáři. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale v Evropě zůstáváme,“ řekla Thompsonová. „Evropská a britská bezpečnost jsou spojené nádoby. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“

Chrudim – Město se vzorně stará o hroby a hřbitovy vůbec. Pozorně opravuje místa posledního odpočinku významných osobností. Na hřbitově u svatého Kříže se také v loňském roce objevily informační tabule, na nichž zájemce najde rozepsané, kde který nebožtík odpočívá. Instalovány letos budou i na hřbitově u svatého Václava.

Slavnostní odhalení tabulí na hřbitově u svatého Václava by se mělo uskutečnit začátkem června. Stejně jako na hřbitově u svatého Kříže by měly tři panely informovat o historii hřbitova, o ostatních chrudimských hřbitovech a zajímavých hrobech zde pochovaných osobností.

[[img:chrn_fullwidth:13135:]]

Hřbitov u svatého Václava byl zřízen jako náhrada zrušeného hřbitova v okolí kostela svatého Michaela Archanděla, nynější Zieglerovy sady. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo druhého října roku 1881. Původně se zde měla objevit i kaple zasvěcená svatému Václavovi, ale nakonec z její stavby sešlo. Je místem posledního odpočinku celé řady známých osobností.  

Chrudim – Silnice dostávají v zimním období pořádně zabrat. Nejvíce na výmoly a díry trpí vozovka v ulici Obce Ležáků, kde každý rok silničáři opravují výtluky, přesto je výsledek více než rozpačitý. Rozbité jsou však i silnice v centru.

Vozovka před kasárnami je podle všeho prokletá. V minulém roce se zde cestáři „realizovali“ hned několikrát, ale pokaždé došlo k vytlučení směsi a vznikly další díry. Reakcí na to byly ještě větší záplaty, které postupně tvořily kopečky. Mohutnou sněhovou nadílku sypače pokořily tunami soli. Vznikla břečka, jež zatekla do spár a následně roztrhala povrch vozovky. Dnes tak šoférům nezbývá, než zde opět kličkovat a doufat, že netrefí krtinu výspravkové směsi.

[[img:chrn_fullwidth:14570:]]

Nejinak tomu je v Novoměstské ulici. Také zde lze najít pořádné díry ve vozovce. Problém se také tvořil postupně. Nyní je zde několik výtluků, které čekají na jaro, aby dostaly nové záplaty. Vyfrézovat a opravit by však potřebovala celá půlka ulice ve směru od centra. Tradičním tankondromem zůstávají i ulice Malecká a v Tejnecku. 

[[img:chrn_fullwidth:14571:]]

V neposlední řadě je zde také známé propadliště pod silničním mostem v Rubešově ulici, na městské autostrádě. Zde se však posunulo ukotvení mostu a opravit ho musí Správa a údržba silnic Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:14572:]]

Kdo by však hledal informace o těchto nepříjemných komplikacích na webu města, jež má dokonce zřízenu speciální rubriku „aktuálně z dopravy“, hledal by marně. Poslední vstup sem šéf Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek udělal sedmého prosince loňského roku.

Chrudim – Spokojený s tím, jak technické služby zvládly přívaly sněhu, je jen málokdo. Vozovky v ulicích sice uklidily náklaďáky vesměs na jedničku, hůře na tom však byly chodníky. K problematice se teď vyjádřil i ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.

Webové stránky místní radnice přinesly jak dotaz nespojeného Chrudimáka Robina Nováka, tak reakci Zdeňka Koláře, jenž se ke všem výtkám postavil jako pravý šéf, který za každých okolností drží se svými podřízenými a z nastavené linie neuhne ani o píď.

[[img:chrn_fullwidth:14534:Centrum města uklizené v minulých dnech nebylo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je zcela zjevné, že technické služby odklízení sněhu nezvládají a to ani v centru. O sídlištích v okrajových částech města nemluvě. Jedním z faktorů jsou zřejmě i nedostatky v technickém vybavení, neb z valné části je úklid prováděn multikárami s pluhy, které zjevně neplní svou funkci, protože sníh jen udusají. Projevem zoufalství je ostatně i nasazení velkého silničního pluhu na chodníky na sídlišti U Stadionu,“ popisuje situaci ve městě Novák. Chrudimské noviny se již této problematice několikrát věnovaly, zlepšení se však v podstatě neudálo žádné. Podle Robina Nováka řada měst používá válcový silniční zametač, jenž se bez problémů dá namontovat na multikáru. Z chodníků prý odmete i větší vrstvu sněhu, po drobných úpravách ho lze používat i v létě a třeba i na podzim ke smetení listí.

Co na to Zdeněk Kolář? „Zmírňování následků spadu sněhu nebo mrznoucího deště je dost široká problematika, závislá i na specifice počasí. Technické služby vlastní jak radlice, tak zametací kartáče. Vše záleží na kvalitě sněhu, množství spadlých srážek a předpokládaném množství spadaných srážek. Kartáče po napadání více jak tří centimetrů vlhkého sněhu nebo při jeho dlouhodobém spadu nejsou účinné, zahlcují se. Proto při takové předpovědi vyjíždíme s radlicemi, aby se po několika desítkách minut vozidla nemusela vracet a přezouvat,“ tvrdí ředitel technických služeb. Brání něco tomu, aby se úklidu chodníků věnovali samotní zaměstnanci s košťaty v ruce, nebo je již ruční práci dávno konec? Nabízí se též spolupráce s úřadem práce, kterou si svého času technické služby nemohly vynachválit. Nasazení velkého pluhu v sídlišti však Kolář odmítá.

[[img:chrn_fullwidth:2880:V zimě se střídají teploty a sněhová břečka umrzá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle bývalého výsadkáře Koláře je letošní zima jiná, než ostatní. Střídají se během ní teploty a to má za následek zamrzání a ulouzávání povrchu. Uvědomuje si Zdeněk Kolář, že pokud by povrch byl dostatečně očištěn, nemá na něm co zamrzat a co se uklouzat?

[[img:chrn_fullwidth:3242:]]

„Co se týká použití kartáčů na této technice v létě – to je holý nesmysl. Zvíření prachu a nametání nečistot jen k okraji vozovky by bylo neúnosné a kontraproduktivní,“ reaguje Kolář na podnět. Výrobci zmiňovaných kartáčů však mají jiný názor. Nářadí lze bez potíží používat i v létě, stačí drobná úprava. Navíc, samotný zametací vůz technických služeb sice nepořádek okamžitě vysaje, ale ještě před tím dokonale zvíří prach.

[[img:chrn_fullwidth:3230:]]

„V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že v případě začátku spadu sněhu nebo mrznoucích srážek nejsme schopni být v jeden čas po celém městě. Máme zpracován plán zimní údržby, který stanovuje pořadí zmírňování následků zimního počasí. Samozřejmě reflektuje na páteřní komunikace, které využívá IZS či městská doprava, a také na komunikace a chodníky, kde se předpokládá velká koncentrace osob,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem jeho lidé bojují se sněhem. „Technické služby vlastní pět malých zametačů či vozidel s radlicemi a jeden velký sypač, všechny tyto prostředky jsou nasazeny v případě spadu sněhu,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Chrudim – Hospodaření města a jemu podřízených institucí je někdy nadmíru zajímavou hrou s čísly a penězi. Příkladem mohou být třeba městské lesy, které sice pravidelně vykazují zisky v řádu stovek tisíc korun, na druhé straně zase vysávají městský rozpočet prostřednictvím dotací.

V loňském roce tak lesy s velkou slávou opět oznamovaly, že čistý zisk po zdanění je 470 tisíc korun. Zástupci města a lesů však již neřekli druhou zprávu – investiční dotace na rok 2016, jež připlula z rozpočtu města, činila 540 tisíc korun. Peníze šly na rekonstrukci lesních cest v lokalitě Pohled – Rtenín. Ty už  jsou letos opraveny, o dotaci tak lesy nežádaly.

[[img:chrn_fullwidth:5069:]]

Kromě těchto peněz radnice vloni lesům poslala jako provozní dotaci ještě půl milionu korun. Tu lesníci využili na správu všemožných zařízení spojených s funkcí rekreačních lesů. Letos jim však půl milionu nestačí, takže zastupitelstvo lesům „přikleplo“ o dvě stě tisíc korun víc. Peníze opět mají najít využití v zajištění činnosti v rekreačních lesích v oblasti sportu, tělovýchovy a vzdělávání. Především jde o provozování a údržbu lanového parku, lezecké stěny, venkovní tělocvičny, rozhledny Bára a také lesních cest a stezek.  

Chrudim – S velkou slávou městská policie oznámila nákup dalších kamer, které mají „strkat nos“ do životů občanů města. Kolik nových kamer se v ulicích objeví? Jasné je dnes to, že pod dohledem budou třeba Široké schody a kruhové objezdy. Než na pravidelné obchůzky, vsadili strážníci opět na techniku. 

Další místa, kde by mělo dojít k instalaci kamer městského kamerového systému, se nachází před bankou na Palackého třídě a pod dohledem budou též výpadovky z Chrudimě. Za tuto radost utratí radnice statisíce. Zatímco v roce 2016 se na údržbu a servis kamerového systému schvalovalo půl milionu, na letošek zastupitelstvo „přikleplo“ milion tři sta sedmdesát pět tisíc korun. To je nárůst o více než polovinu. Celkem nabobtnal rozpočet městské policie z milionu devíti set tisíc korun na dva miliony sedm set třináct tisíc korun.

Mapa kriminality ukazuje samotnou Chrudim jako oblast průměrnou, co se týká trestných činů. Index kriminality je za loňský prosinec v Chrudimi 7.2, nejbližší Heřmanův Městec se může „chlubit“ číslem 12.8. Důvodem je především výtečná práce místní kriminálky, která po sobě nenechává žádné pomníčky nevyřešených případy. Celkem státní policisté v prosinci prověřili 28 případů.

Jak jsou na tom za stejnou dobu strážníci městské policie? V prosinci loňského roku přijali celkem 214 oznámení. V posledním měsíci roku řešili 126 přestupků, z toho 45 pokut zaplatili provinilci na místě, 31 nikoliv a 47 přestupků vyřešili muži zákona domluvou. Přestupkové komisi museli předat tři případy. Bez dvou rozdali stovku parkovaček. Mimo to odchytili třináct psů a dalších zvířat, dvakrát cestovali s nedobrovolným pasažérem na záchytku do Pardubic. Třikrát drželi přednášku ve škole, nebo školce.

Chrudim/Přibyslav – Otevřená a přátelská. Taková má prý být místní radnice. Město dokonce získalo i řadu cen, jež mají tento přístup potvrzovat. Závazek otevřenosti se nachází i v programovém prohlášení vládnoucí koalice. Jak ale vychází druhé největší město Pardubického kraje ze srovnání třeba se čtyřtisícovou Přibyslaví?

Jediným místem, které na internetových stránkách Chrudimě „zavání“ otevřeností, je rubrika „Otázky a odpovědi“. Zde nepravidelně tiskový odbor vyvěšuje vybrané dotazy občanů a také odpovědi dotčených úředníků. Rubrika je též oblíbeným zdrojem všech místních médií. Celkové pojetí oddílu i stránek města je však těžce zastaralé. Programové prohlášení radniční koalice sice obsahuje závazek modernizovat webovky, ale s blížícími se komunálními volbami začíná být jasné, že něco takového bude politická reprezentace stíhat jen těžko.

[[img:chrn_fullwidth:1043:]]

Přibyslav leží v okrese Havlíčkův Brod a má čtyři tisíce obyvatel. Její webovky nebudí sice dojem výkvětu moderní internetové prezentace, ale přesto jsou přehledné a obsahují celou řadu zajímavých oddílů. Jedním z nich je třeba diskusní fórum. Všechna témata (dopravní značení, rozpočet města, odbor správy majetku, stavební řízení…) má sice moderována, ale nachází se zde také „chlíveček“ s názvem „On-line chat se starostou města“, kde starosta Martin Kamarád občanům přímo zodpovídá jejich zvídavé otázky. Chrudim se na návrh opozice zmohla pouze na měsíční setkávání se starostou Petrem Řezníčkem v budově Muzea. Není na čase inspirovat se v otevřenosti u menších měst a městeček, jejichž politici neslibují, ale přímo konají?  

Chrudim – Komise pro zahraniční vztahy rady města podle svého předsedy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) nezahálí. Stále hledá nového partnera ze zahraniční, domlouvá měkké projekty a láká další zájemce o přeshraniční spolupráci. Místní fotografové třeba vyrazí pořizovat obrázky chorvatského Motovunu.

Diskuse o neslavně skončeném partnerství s holandským Ede se dostala i na poslední jednání městského zastupitelstva. Opoziční politik Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) toužil vědět, jak vlastně partnerství zaniklo.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) potvrdil přítomným, že spolupráce mezi Chrudimí a Ede na principu partnerských měst skončila fakticky v roce 2013 – Chrudimské noviny o této šokující novince tehdy informovaly jako první. Řezníček tak chca nechca musel zastupitele i veřejnost postavit pod „studenou sprchu“. Radnice z Ede prý přestala v roce 2015 prakticky komunikovat. Nadace pro spolupráci, v níž se partnerství transformovalo, v roce 2016 nezrealizovala v Chrudimi ani jednu akci. Radnice proto do Holandska napsala dopis, v němž poděkovala za roky přátelství a tím udělala za Ede tlustou čáru.

Roman Málek však neklesá na mysli a dál vymýšlí, čím svou komisi zaměstnat. „Aktivní je především sektor sociálních služeb, o spolupráci se zahraničními partnery jeví zájem například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Pracovníci centra by se tak v budoucnu mohli dočkat obousměrných stáží a vzájemných návštěv k výměnám zkušeností za účelem zvýšení kvality svých služeb. V této oblasti přislíbila pomoc i obecně prospěšná společnost Sopre CR z Chrudimi, jež má zkušenosti mimo jiné s denním nízkoprahovým centrem nebo sociálně aktivizačním programem pro rodiny s dětmi,“ vyjmenovává předseda komise partnery případné spolupráce s polskou Olešnicí, slovenským Svidníkem a chorvatským Motovunem.  

Na spolupráci se zahraničím se podílí i Fotoklub Chrudim. Několik jeho členů pojede fotografovat do chorvatského Motovunu, chorvatští fotografové se naopak svým hledáčkem zaměří na Chrudim a díky plánovanému kalendáři se nám pokusí zprostředkovat pohled na město, jež důvěrně známe, jinýma očima.

Spolupráce na pořádaných akcích již probíhá s Hotelovou školou Bohemia, zájem do budoucna projevila také Obchodní akademie Chrudim. Do školského sektoru chtějí překvapivě přispět také Vodní zdroje Chrudim, které jsou řídícím subjektem Národního geoparku Železné hory. V úvahu přicházejí workshopy na geovědní témata pro školní kolektivy, výměnné pobyty a semináře pro učitele a další.

Očekávat spolupráci na poli urbanistického rozvoje, případně výměnu informací z oblasti získávání evropských peněz nelze. V této oblasti byli právě Holanďané skutečnými odborníky. Jenže jejich zájem se obrátil spíše více na západ a východočeská Chrudim jim přestala stačit.