Chrudim – Vzrušené přípravy a celoroční práce speciální skupiny tvořené partou nejspolehlivějších úředníků jsou u konce. S únorem se jako vlaštovičky vrací do sálu Muzea Desatero problém města Chrudim. Šárka Trunečková je připravena moderovat, usměrňovat a tvořit „nejpalčivější problémy“. Samozřejmě v době, kdy většina slušných lidí „hákuje“ v práci.

Po letech organizování této rozporuplné akce, se totiž městští úředníci stále ještě nepoučili a volí pořád stejně hloupou hodinu, kdy projednávání desatera zahájit. Koncem února, konkrétně 22. ve středu od půl páté odpoledne si mohou zájemci přijít promluvit o tom, proč stále ještě není napojena silnice I/17 na silnici I/37, proč není omezena rychlost v ulici Na Ostrově, jak město vysvětluje umírající Resselovo náměstí v letních měsících, kdy dojde k zajištění pitné vody pro Chrudimáky bez vlivu zahraničního investora, kdo může za stále ještě zahnívající náhon v parku Střelnice, kdy radnice vyřeší odtokové poměry ve Stromovce a proč není přestěhován skatepark. To vše jsou totiž takzvané „nejpalčivější problémy“ z loňského projednávání Desatera problémů města. Ani jeden z nich se z papíru nedostal do realizace.

[[img:chrn_fullwidth:14540:]]

Co je tedy letos v plánu a na co se těšit? Tak třeba na krátké ohlédnutí za rokem minulým, hlasování o top deseti problémech města, hlasování o top projektu neziskovek, který radnice podpoří petitisícovkou a samozřejmě společnou diskusi nad tématy jako je třeba rozvoj města, urbanismus – zde by mělo dojít třeba na populární schody pod Myší dírou, životní prostředí, kulturu a též dopravu. K dispozici bude samozřejmě též oblíbená fair trade kávička a zákusky. Děti se zabaví v tvořivé dílničce.

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) přijde o jeden ze svých „pečovánků“. Vlastníkem všech domů s pečovatelskou službou je samotné Město Chrudim a centru je pouze půjčuje. Vzhledem k neutěšené situaci v domě ležícím v Komenského ulici (vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie) nyní musí radnice přikročit k tomuto ne právě populárnímu opatření.

CSSP provozuje domy v Soukenické ulici, ulici Strojařů, ulici Obce Ležáků a do nedávna též v Komenského ulici. V užívání má také „domeček“ u Divadla Karla Pippicha, kde své vozy parkují řidiči rozvážející obědy a klienty centra.

[[img:chrn_fullwidth:282:Klienti se nemusí bát. Využívat služeb Centra sociálních služeb a pomoci mohou klidně dál. Jako každý jiný senior ve městě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dům v Komenského ulici se uvádí jako jeden z pozůstatků místního hradu, v budově také sídlilo místní gymnázium, na což upomíná nápis vsazený do bývalé brány. Postupně z historické nemovitosti vznikl dům s pečovatelskou službou. To se však nyní opět změní. Důvodem je neochota místních odebírat služby, jež centrum nabízí. Podle neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) všichni místní obyvatelé odeberou tolik služeb, co jeden člověk v domech ostatních. To se nejen nevyplatí, ale také by to mohlo způsobit budoucí problémy při obhajování akreditace celého Centra sociálních služeb. Z domu s pečovatelskou službou by tak mělo vzniknout komunitní bydlení pro seniory.  

Chrudim – Více než půl hodiny si pro sebe „uzmul“ arciděkan Jiří Heblt, jehož starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) pozval na jednání městského zastupitelstva. Místní farář přítomné seznámil s průběhem opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie a celkovým stavem této městské dominanty.

Starosta tak chtěl předejít dalším nekonečným diskusím, jež jsou v poslední době doménou především komunistických městských zastupitelů. "Třídní nepřítel“, jímž pro ně Církev je, jim stále nedá spát. Především Jaroslav Moučka (KSČM) nemůže přenést přes srdce, že jeho udání katolické farnosti pro údajné porušení rozpočtové kázně, finanční úřad nepotvrdil. Před přítomným arciděkanem Hebltem však i komunista Moučka viditelně zkrotl a jeho slova zbyla vybranější. Přesto si neodpustil své oblíbené rudé "argumenty", s nimiž však netřeba čtenáře zbytečně zatěžovat. 

[[img:chrn_fullwidth:2622:]]

Arciděkan Jiří Heblt nejprve poděkoval za pozvání a také ocenil podporu radnice při opravách kostela. Kostel totiž patří mezi nejvýznamnější kulturně-historickou památku města. Nejde tak „pouze“ o svatostánek zdejších katolíků. Od roku 2009 navíc kostel bývá v letní turistické sezóně otevřen, na čemž má též zásluhu právě radnice.

[[img:chrn_fullwidth:13830:]]

Příprava opravy kostela začala už v roce 2004. V dalších letech proběhl také stavebně-historický průzkum, který konstatoval neuspokojivý stav stavby. Všichni Chrudimáci dobře vědí, jak se o chrám předchozí generace starala. Největší vinu na devastaci památky má komunistický režim a jeho snaha o likvidaci Církve. Přičiněním komunistů přišla o své vlastní prostředky po zestátnění majetku. Přesto se Církev na opravách a stavbách kostelů nikdy nepodílela pouze ze svých peněz. Významnými donátory (dárci) byla jak šlechta, tak i samotná města a drobní věřící.

[[img:chrn_fullwidth:10129:]]

Výtky neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) a následně též opozičního zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), kteří toužili vědět, proč do oprav neinvestuje víc i sama diecéze královehradecká, pod níž Chrudim patří, musel nechat arciděkan bez odpovědi. Leží totiž mimo jeho kompetenci. Zmínil pouze, že sama farnost přispívá do takzvaného „fondu solidarity“, jehož zřizovatelem je právě hradecké biskupství a z něj následně získává i peníze zpět. Jedná se však maximálně o stovky tisíc korun. Farnost samotná ale spravuje celkem deset budov, z nichž nejdůležitější je samozřejmě kostel na Resselově náměstí. Významný provoz je třeba i v kostele svaté Kateřiny. Ten by finanční injekci potřeboval také „jako sůl“.

[[img:chrn_fullwidth:4981:]]

Nakonec došlo i na oblíbené téma samotného Františka Pilného. Podle arciděkana totiž končí výroba střešní krytiny, která má hlavní loď kostela pokrýt a bylo tedy třeba ji nakoupit. Pilný však tvrdí, že výroba je pouze dočasně ukončena a následně se přesune do jiného závodu. V diskusi tedy promluvil i zástupce dodavatelské firmy Pario. Ten potvrdil verzi předloženou Hebltem. František Pilný rozhodně nekapituloval a seznámil přítomné se svými informacemi od výrobního ředitele firmy dodávající tašky – výroba by měla být obnovena v prvním pololetí tohoto roku.

[[img:chrn_fullwidth:3027:]]

Jako tečku na závěr Jiří Heblt připomněl zastupitelům málo známý fakt – farnost se v roce 2015 vzdala nároku na asi pět hektarů pozemků Na Šancích. Šlo o projev dobré vůle, přestože se Církev mohla o svůj nárok soudit. Arciděkan proto poděkoval za výtečnou spolupráci s městem a vyjádřil naději v její pokračování.

Chrudim – Mráz nešetří nikoho. V posledních dnech sice mrazivé počasí poněkud ustoupilo a teploty již k mínus dvaceti stupňům Celsia nepadají, přesto někteří obyvatelé města hlásí problémy s pitnou vodou. Její průzračnost je pryč.

Především v centru města se tak v minulých dnech stávalo, že z kohoutku tekla zakalená tekutina, jež měla daleko k běžné pitné vodě. Na redakci Chrudimských novin proto směřovaly dotazy, kdy dojde k nápravě.

[[img:chrn_fullwidth:2643:]]

„Problém s výskytem zákalu v různých částech Chrudimi v posledních 14 dnech souvisí s několika poruchami vzniklými vlivem dlouhotrvajících mrazů na vodovodní síti v Chrudimi. Na Resslově náměstí evidujeme výskyt zákalu třeba v čísle popisném osmdesát. Odkalování vodovodu je v současné době z důvodu nebezpečí vzniku ledovky možné pouze v některých místech. Jakmile poleví mrazy, provedeme rozsáhlejší akci,“ říká k problému technický ředitel Vodárenské společnosti Chrudim Petr Kavalír.

Chrudim – Poslední dny, kdy sněhové přívaly zasypaly bílou nadílkou celé město, ukázaly, kde vládne město a kde naopak mají vše pevně v rukou jeho obyvatelé. Lakmusovým papírkem byly chodníky.

Nejlépe to bylo vidět v samotném centru města, kde samotné Resselovo náměstí v úterý 31. ledna nepřipomínalo výstavní historické centrum, ale „okres na severu“. Sníh před svými obchody měli uklizený třeba pánové prodejci z Mlsného pecivála a také z domu s vietnamskou restaurací. Právě Petra, majitele domu, zastihl fotograf Chrudimských novin při rozcvičce s koštětem. Rovněž dámy z obchodu se spodním prádlem nezahálely a odmetaly. Čekat na technické služby, jež mají povinnost sníh po celém městě uklízet, se zde nevyplácí. „Není nad to, se párkrát denně protáhnout s koštětem na čerstvém vzduchu. Je to lepší než chodit do posilovny,“ říká jeden z oslovených obchodníků.

[[gal:14538]]

Naproti tomu před městskou policií – starou radnicí – se skvěla neporušená sněhová pokrývka. Nejinak tomu bylo v Široké ulici a také v ulici Břetislavově. Ta byla „zralá“ na skůtr tvořící běžkařské stopy. Sáňkovat se dalo i před novou radnicí.

[[gal:14539]]

Změna zákona přenesla povinnost starat se o úklid chodníků z majitelů domů na město. Většina vlastníků nemovitostí tak přestala zametat a užívá si luxusu „socialismu“, v němž se stát, potažmo město postará. A město se stará přesně tak, jak odpovídá jeho socialistické nátuře. Občas sice projede multikára s pluhem, ale ta spolehlivě odstraní jen část sněhu a zbytek naopak utuží – tak vzniká ledovka. Aplikace soli je též velmi „oblíbena“, protože ničí jak historické památky v centru, tak obuv lidí a tlapky psů. Řidičům multikáry navíc nedělá problém odhrnout sníh, který tlačí před sebou radlicí, na již zametený chodník a následně zmizet. „Jediné, po čem se v Chrudimi nedá chodit, jsou chodníky - odvozeno od slova chodit. Dnes jsme viděli několik vozidel na upravování chodníků jedoucích po silnici, se zdviženou radlicí a s přáteli jsme nepochopili strategii technických služeb při této sněhové kalamitě,“ tvrdí Jiří Licek.

[[img:chrn_fullwidth:14531:]]

Dříve lidé odklízeli sníh z prosté lidské slušnosti. Dobře věděli, že jde hlavně o jejich vizitku. Dnes se stará město a jeho vizitka není právě lichotivá. Přesto se ještě několik „dobrodruhů“ najde a sníh si před domem uklidí, i když nemusí. 

Chrudim – Městští zastupitelé se sešli poprvé v novém roce a své jednání nezačali právě vesele. Před jakýmkoliv hlasováním a diskusemi, všichni přítomní povstali a drželi minutu ticha. Zemřel první porevoluční starosta města Jiří Nový.

Pak už současný starosta a tehdejší Nového místostarosta Petr Řezníček (SNK – ED) vyzval přítomného arciděkana Jiřího Heblta, aby přistoupil k řečnickému pultíku a seznámil přítomné s postupujícími opravami kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přednáška to byla zhruba půlhodinová, došlo i na dotazy zastupitelů. Tématem se Chrudimské noviny budou zabývat ve zvláštním článku. Nakonec arciděkan Heblt městu poděkoval za skvělou spolupráci a pravé jednání zastupitelstva mohlo začít.

[[img:chrn_fullwidth:2621:]]

Rozpočtové opatření dle očekávání prošlo, jak tomu bývá téměř pokaždé. Následoval blok bodů, k nimž neměl prakticky nikdo komentáře, všichni jako by napjatě čekali na bod číslo osm. V něm šlo o bytí a nebytí neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) ve vedení města. Není žádným překvapením, že Málek se na své pozici udržel. Podpořila ho prakticky celá vládnoucí koalice, hlasování se však zdrželi dva sociálně demokratičtí místostarostové – Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl. Byl to přitom právě Trávníček, kdo v průběhu minulého hlasování o odvolání Romana Málka hlasoval pro.

[[img:chrn_fullwidth:14529:Úsměv Romana Málka a předem jasný výsledek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úvodem opoziční zastupitel a jeden z předkladatelů návrhu na Málkovo odvolání František Pilný (ANO 2011) zmínil známou bolest, o níž Chrudimské noviny pravidelně své čtenáře také informují. Radnice prý zvládá pouze měkké projekty a ty tvrdé zcela absentují. „Ve městě se nic neděje,“ řekl doslova Pilný. V diskusi padaly nejrůznější názory a invektivy, až koaličnímu zastupiteli Tomáši Žídkovi (SNK – ED) došla trpělivost a navrhl hlasovat o jejím ukončení. Žídkovi kolegové zastupitelé byli viditelně rozčarováni a jeho návrh nepodpořili. Hovořilo se tedy dál.

[[img:chrn_fullwidth:13590:Divadlo pokračuje, do voleb je daleko.  Foto: Chrudimské noviny]]

František Pilný, Josef Káles a Petr Lichtenberg se shodli na jedné věci – Roman Málek podle nich v podstatě svou funkci nevykonává. Návrhy na jednáních zastupitelstva nepředkládá, v diskusích mlčí. Proč vlastně na svém místě sedí? Málkův kolega z rady města Tomáš Žídek však opáčil, že právě neuvolněný místostarosta Roman Málek je během jednání rady jedním z nejaktivnějších. Lichtenberg kontroval – vedení města si proto může vybrat, který z místostarostů je nejméně aktivní a toho odvolat. Snažil se tak tlumit podezření, jež celou dobu viselo ve vzduchu. Je motivace opozice skutečně motivací dobrého hospodáře, jenž šetří občanům jejich peníze, nebo naopak motivací zhrzené milenky, jíž dal Málek po volbách košem a přimknul se k boku jiných? Nebylo by lepším řešením zkrátka zrušit post čtvrtého místostarosty a teprve poté řešit, kdo půjde „od válu“?

Roman Málek do diskuse nevstoupil. Ukrýval svou tvář v dlani a usmíval se. Znal dávno výsledek, který veřejné hlasování o důvěře jeho osobě a tím i důvěře celé koalici přinese? Na svém místě tak dál setrvá a vysvědčení mu vystaví voliči v průběhu dalších komunálních voleb v roce 2018.

Konec jednání nastává v poklidu a jeho účastníci se rozcházejí domů po půl šesté.  

Chrudim – Koncem ledna slaví své narozeniny jeden z nejvýznamnějších čestných občanů Města Chrudim. Generál Jaroslav Klemeš se narodil 30. ledna roku 1922. Letos tedy uteklo 95 let od jeho narození a to samozřejmě znamená pořádnou oslavu.

Jaroslav Klemeš je posledním žijícím parašutistou Druhé světové války, jenž byl z Anglie vyslán do okupovaného protektorátu. Letošní narozeniny oslaví legendární „paragán“ v kruhu těch, kdo mu jsou po rodině nejbližší – tedy vojáků. Výjimečně se nemá slavit v Chrudimi, ale v Praze.

V polovině února 1945 byl v rámci Operace Platinum – Pewter s kolegy vysazen v okolí Nasavrk a následně se zapojuje do odboje na Českomoravské vrchovině. Až do konce války pak působí jako radiotelegrafista a udržuje spojení s Londýnem. Po  válce zažil komunistickou perzekuci, plnou rehabilitaci získal až po revoluci v roce 1989.

V roce 2016 mu prezident republiky Miloš Zeman propůjčil Řád bílého lva a to v první, nejvyšší třídě.  

Chrudim – Stála rekonstrukce schodiště pod Myší dírou víc, než měla? Tuto otázku přinesly Chrudimské noviny a odpověď nyní hledají městští zastupitelé Josef Káles a Petr Lichtenberg (oba Svobodní). S podnětem týkajcím se právě této stavby, nyní přicházejí za předsedou kontrolního výboru městského zastupitelstva Ondřejem Kudrnáčem (ANO 2011).

V diskusi pod původním textem se objevila celá řada spekulací, jež měla údajně odkrýt vznik zakázky rekonstrukce schodiště, jíž získala místní firma Geogard. Ta má podle některých diskutérů úzké vazby především na neuvolněného místostarostu Jana Čechlovského (ODS) a patří mezi sponzory místního fotbalového klubu.

[[img:chrn_fullwidth:14416:]]

Tyto informace byly příčnou, proč se Svobodní obracejí na kontrolní mechanismus zastupitelstva města. „Zaznamenali jsme podezření, že veřejná zakázka na rekonstrukci schodiště pod Myší dírou neproběhla zcela v pořádku a vícepráce se vyšplhaly na nestandardní výši. Přestože je zdrojem tohoto podezření portál, jehož zprávy nebývají vždy přesné a objektivní, domníváme se, že je třeba každé takové podezření nebrat na lehkou váhu,“ uvádí Káles s Lichtenbergem ke svému podnětu. Zdrojem je pro ně článek Chrudimských novin, jejichž zpravodajství jim sice od počátku „leží v žaludku“, ale přesto se řadí mezi jeho věrné čtenáře. Informace v článku uvedené, čerpají z veřejně dostupných materiálů, jež jsou také přílohou zmiňovaného textu.

Petr Lichtenberg sdílel tento podnět také na svém facebookovém profilu, kde se pro změnu diskutovalo o možnosti podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Tolik kuráže však již oba politici nemají. Kauza tedy přijde alespoň na stůl kontrolního výboru. 

Chrudim – Co se vlastně děje s textilem, v jehož odevzdávání jsou prý Chrudimáci na špičce? Společnost Dimatex, jež provozuje projekt „Textielco“ zdaleka ne všechny oděvy distribuuje dalším uživatelům. Část se změní na čistící hadry.

V průběhu minulého roku obyvatelé města do 19 sběrných boxů na textil, rozmístěných po městě, a do sběrného dvora celkem 75 555 kg oděvů a textilu. To je o 12 542 kg více než v roce 2015, a na tomto výsledku se podílí i navýšení počtu sběrných boxů o šest oproti předchozímu roku.

Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (téměř 9 tun), dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (7,9 tuny) a Dr. Peška (6 tun). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky byly říjen (9,5 tuny), září (9,1 tun) a prosinec (8,5 tuny).

„Je nám ctí, být partnerem Českého červeného kříže v projektu Textileco. Nasbíraný textil z kontejnerů označených logem Textileco Collecting & Recycling a logem Českého červeného kříže je tříděn dle kvality a použitelnosti do několika kategorií. Každá kategorie podstupuje odlišný recyklační koloběh. Darované oblečení bude předáno přímo Českému červenému kříži dle jeho dispozic, poslouží svému původnímu účelu především v rozvojových zemích, bude použito na výrobu čistících hadrů, izolací nebo pro opětovnou výrobu oděvů. Textil nevyužitý pro charitativní účely společnost Dimatex dále zpracovává. Z této komerční činnosti, bude část finančního výtěžku poukázána Českému červenému kříži na podporu jím vybraných humanitárních projektů,“ uvádí na svých webovkách firma Dimatex. Lidem tak kontejnery pomohou hned několikrát. Nejprve je zbaví nepotřebného oblečení, jež by jinak skončilo třeba vyhozené u cesty, nebo spálené v kamnech, aby později část ze zisku převedla na bohulibé projekty Červeného kříže. Obyvatelé města tak mohou klidně spát, protože nazmar textil rozhodně nepřijde.

Chrudim – V novém roce městská rada obvykle „naděluje“ dary a finanční injekce. Nejinak je tomu letos, kdy prozatím na peněžní pomoc dosáhli tři žadatelé. Jeden má však smůlu a dar od radních nedostane.

Na svém posledním jednání tak rada schválila dar ve výši 10 tisíc korun Sportovní unii Chrudimska, která by jej měla použít na organizační a materiální zajištění vyhlášení ankety „Nejúspěšnější sportovec roku 2016 okresu Chrudim“. Druhým obdarovaným se stane společnost Barocco sempre giovane, jež dvacet tisícovek použije na unikátní projekt Symphonic Queen. Dalších dvacet tisíc putuje k místnímu Českému červenému kříži, jenž z nich zafinancuje ples neziskovek z Chrudimě.

Neúspěšně o dvacet tisíc korun žádal SK Stolany. Ten chtěl peníze použít na částečnou úhradu nákladů spojených s mezinárodním fotbalovým turnajem mládeže v Itálii.