Chrudim – Odpustit, nebo neodpustit? Dluhy za bydlení jsou jednou z položek, která dlouhodobě zatěžuje rozpočet města a to je s sebou táhne jakou kouli na noze. Většina z nich je však dávno nevymahatelná, protože dlužníci jsou často zcela bez prostředků, nebo dokonce po smrti.

„Zhruba šest let jsem v zastupitelstvu - nejdříve jsem se divil, nemohl skutečnost týkající se těchto dluhů pobrat, nechápavě kroutil hlavou," říká hlavní odpůrce odpouštění dluhů, městský zastupitel Petr Lichtenberg. 

[[img:chrn_fullwidth:2960:]]

„Začal jsem průběžně psát, žádat informace, navrhovat řešení, apelovat, upozorňovat, burcovat, vztekat se - bez výsledku. A pak mne místostarosta za tuto oblast zodpovědný na zastupitelstvu, na moji další, tentokráte ústní upomínku - po urgencích a asi 5 měsících neodpovědi, řekne, že mi stejně neodpoví. Tajemník mě se svojí odpovědí ignoruje - a ze zákona musí odpovědět do 30 dnů. Zodpovědný úředník mi řekne, že mi žádné podklady nedá, protože nejsem jeho nadřízený. Ze zákona mi tyto informace však dát musí. Taková byla a je realita místní politiky v 21. století,“ komentuje dluhy neplatičů na sociálních sítích předseda bytové komise rady města Petr Lichtenberg. Při pondělním hlasování o odpuštění osmimilionové částky pak byl Svobodný Lichtenberg jediný, kdo hlasoval proti.

[[img:chrn_fullwidth:13391:]]

Ve prospěch odpuštění dluhů argumentuje místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim): „Jedná se o peníze, které nelze vymoci. Jde třeba o zkrachovalé firmy, osoby s dvaceti exekucemi, osoby po smrti. Především se obávám, že jsou pohledávky promlčené - některé se datují i do roku 1996. Jen v účetnictví byly na jiných účtech a zkreslovaly hospodaření – v podstatě šlo o očekáváné příjmy. Je potřeba se ptát těch, kdo byli na radnici v letech 1996 - 2000, kdy vznikla řada pohledávek. Nicméně, systém je teď nastaven jinak a doufám, že kolegové od gesčního místostarosty Jaroslava Trávníčka na to dohlédnou,“ uvádí Málek, proč je pro město výhodnější dluhy „smáznout“.

V současné době prý obdobná situace nastat nemůže. Místostarosta Trávníček na pondělním jednání své kolegy v zastupitelstvu ubezpečil, že prakticky všichni nájemníci mají dnes smlouvy na dobu určitou a neplatiče si úředníci dobře pamatují, takže ti se do městských bytů nedostanou. Seznam neplatičů si pak vyžádal i Petr Lichtenberg, k čemuž místostarosta viditelně ne příliš ochotně přikývl.  

Chrudim – Poslední jednání městských zastupitelů před koncem roku si jeho účastníci z řad opozice chtěli nejspíše užít do sytosti, protože právě jejich přičiněním se protáhlo na více než tři hodiny. Dvacet bodů jednání se tak probralo tempem, z nějž některým přítomným doslova šedivěly vlasy.

Hodinovou diskusi si vyžádal hned jeden z prvních bodů, kde přišel na „přetřes“ rozpočet města na rok 2017. Radnice sestavila vyrovnané příjmy i výdaje, za což se jí dostalo pochvaly od komunisty Jaroslava Moučky. Ten jinak celý večer neopustil svou známou písničku a vesele dál útočil na katolickou církev a místního arciděkana Jiřího Heblta. Občas se tak rozohnil, že z lokálních témat přeskakoval do celostátních, za což se mu od přítomných úředníků polohlasem dostalo nelichotivých přízvisek a úsměšků. Třídní boj zkrátka rudí pohrobci minulého režimu stále z krve nedostali. Samotný rozpočet oproti letošnímu roku naroste zhruba o pět procent a prošel hlasováním bez potíží.

V rámci rozpočtového opatření, jež bylo třeba též schválit, radnice pošle další peníze azylovému domu. O tomto tématu Chrudimské noviny již informovaly. Městský zastupitel a poslanec David Kasal (ANO 2011) toužil vědět, jakým směrem se hodnoty příspěvků pro toto navýsost potřebné zařízení provozované Centrem J.J. Pestalozziho v minulých letech pohybovaly. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) slíbil materiály poskytnout. Kasala však upozornil, že je třeba zohlednit i klesající státní, respektive krajskou podporu „azyláku“, což Babišův poslanec samozřejmě akceptoval.

Vyhláška upravující noční klid a výjimky z něj se obešla bez připomínek. Obyvatelé města by však měli vědět, že pokud snad budou žádat o výjimku z dodržování tohoto období spánku a ticha, musí dojít k jejímu přímému zakomponování do doplňku k vyhlášce. Schvalovat doplněk je pak v kompetenci zastupitelstva.

Nové školní obvody sice prošly, ale neschválení dotace futsalistům již nikoliv. Opoziční zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) totiž rozehrál mač, v němž chtěl naopak sportovcům další peníze přihrát a to se neobešlo bez dohadování, kde sto tisíc korun vzít. Nakonec se radnice zavázala k příslibu, že v rozpočtu pro příští rok se objeví příslib peníze poskytnout. Ne však celou částku, ale pouze polovinu.

[[img:chrn_fullwidth:235:]]

Posledním bodem, jenž stojí za zmínku, je závazek města dál neřešit pohledávky po neplatičích nájmů v městských bytech. Celkem tito výtečníci dluží radnici osm milionů korun. Jedná se však o peníze, které již nikdo nikdy neuvidí. Část dlužníků je totiž dávno po smrti a některé dluhy jsou dokonce z devadesátých let. Městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní), jemuž v pondělí mimořádně nekryl záda absentující Josef Káles (Svobodní), tak přítomným oznámil, že už z principu nemůže hlasovat pro. Nakonec se však odpuštění hříšníkům dostalo, protože ostatní politici jeho nesouhlas hravě přehlasovali.

Zbývalo ještě probrat převody pozemků a stanovit výši odměny nové zastupitelce Iloně Jeníčkové (ČSSD). Poté už jen popřát politické smetánce příjemné prožití svátků Vánočních. Po Novém roce se pánové a dámy sejdou opět 30. ledna.  

Chrudim – Ne každá žádost o každou dotaci je radnicí vyřízena příznivě. Začátkem listopadu letošního roku tak Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče obdržel žádost o poskytnutí peněz od FK Era-Pack Chrudim. Konkrétně futsalisté chtěli získat celých sto tisíc korun.

„Chrudimský futsalový klub se nyní nachází ve finanční tísni. Prvotním důvodem nastalé situace je fakt, že před sezónou přišel o významného marketingového partnera. Z toho důvodu žádáme o finanční příspěvek sto tisíc korun, který by byl použit na dopravu hráčů a realizačního týmu do slovinského Mariboru a technické zabezpečení,“ uvádí ve své žádosti o městské peníze předseda klubu František Tichý.

[[img:chrn_fullwidth:14189:]]

Žádost projednali městští radní a na stůj ji dnes dotanou i jejich kolegové v zastupitelstvu. Rada však doporučuje žádost neschválit. Důvodem má být, že město již futsalistům přispělo 150 tisíc a v současné době jsou všechny rezervy vyčerpány a do konce roku rozhodně nebudou navýšeny. Sportovci si tak dopravu budou nejspíše muset zaplatit sami.

Chrudim – Bez velkých fanfár a teatrálních gest. Partnerská spolupráce mezi Chrudimí a holandským Ede, jež se v posledních letech zredukovala na prodej oblíbených sýrů, vyšuměla do ztracena. S koncem roku smlouva mezi městy končí a nebude obnovena.

Chtělo by se říci „sbohem a šáteček“, protože takto jednostranně zaměřenou spolupráci se zahraničním partnerem, město už jen těžko získá. V současné době jsou to právě východočeské Athény, kdo hraje roli vyspělejšího bratra pro slovenský Svídnik a chorvatský Motovun. Spolupráce s větší polskou Olešnicí se proto příliš nerozvíjí.

[[img:chrn_fullwidth:9095:]]

Přestože se předseda komise pro zahraniční vztahy Roman Málek (Koalice pro Chrudim) snaží prezentovat svou práci ve veselých barvách, faktem zůstává, že se budování přátelství v současnosti zhmotnilo ve výměnných pobytech a zájezdech. Spolupráce na konkrétních „tvrdých“ projektech byla doménou bohatých Holanďanů, s jejichž pomocí se podařilo třeba revitalizovat mlýnský náhon, nebo podle jejich v současnosti již přežitého vzoru, vybudovat Centrum sociálních služeb a pomoci.

Není proto divu, že v atmosféře nejistého přešlapování na místě, zakončila spolupráci mezi Chrudimí a Ede výstava tvorby chrudimsko-pardubického klubu Chrpa patchwork. Výstavu patchworku, paličkování a dalších ručních prací zhlédlo více než 3200 návštěvníků, na adresu vystavujícího klubu putovalo prý i mnoho pochvalných komentářů. Výstava probíhala od poloviny září v muzeu holandského partnera a stala se poslední společnou aktivitou měst, jež pojila přátelská pouta po více než dvacet let.

„Myslím si, že spolupráce obou měst byla zajímavá v celé své historii a zejména hned zpočátku naši partneři přinesli městu řadu dobrých věcí v sociální oblasti, a třeba i finančních příspěvků,“ okomentoval končící spolupráci předseda komise pro zahraniční vztahy Roman Málek.

Právě na konci roku uplyne kontrakt, který podle partnerů došel svého završení a nebude již prodloužen. „To, že se končí se smlouvou, nemění nic na tom, že lidské vztahy a vazby nadále pokračují. Naši přátelé z Ede mají v Chrudimi byt, takže je zde budeme i nadále vídat,“ dodává Málek. O sýry a dřeváky tak Chrudimáci nepřijdou, holandské peníze však již neuvidí.

Chrudim – Spolupracovník Chrudimských novin Tomáš Velendorf se v současné době obrátil na vedení města s dotazem, v němž se pokouší zjistit, co radnice zamýšlí s nevyužívanou autobusovou zastávkou U Stadionu. Nepřesune ji radnice na druhou stranu?

„Je neuvěřitelné, že se v rozpočtu města nenašla finanční částka, tak, aby byl tento přístřešek přemístěn na druhou stranu této zastávky, tedy ve směru k nemocnici a splňoval tak zase plnohodnotně svůj účel. Zvláště pro staršího člověka je určitě problematické, neřkuli nemožné, čekat na autobus při špatném počasí v přístřešku na protilehlé straně zastávky a pak včas přejít vozovku na správnou stranu, k již přijíždějícímu autobusu,“ říká Velendorf.

[[img:chrn_fullwidth:7565:]]

Vysvětlení je však překvapivě jednoduché. Bývalá zastávka není majetkem města a to s ní prozatím nijak nekalkulovalo. „Přístřeškem jsme se dosud nezabývali, protože není v majetku města. Domluvíme se tedy s jeho vlastníkem na možném přestěhování, připravíme projektovou dokumentaci a požádáme dotčené orgány o jejich stanovisko. Pokud dostaneme kladná vyjádření, můžeme pravděpodobně v létě příštího roku přistoupit k přestěhování přístřešku na druhou stranu komunikace,“ sděluje na stránkách města jeho tisková mluvčí Sylva Drašnarová.  

Chrudim – Schodiště pod Myší dírou, které bylo několik měsíců uzavřené z důvodu rekonstrukce, je opět v užívání. Ve středu 7. prosince ho slavnostně předali chodcům zástupci města i těch, kdo na jeho finální podobě pracovali. Přes esteticky vyšší kvalitu, zaznívají i kritické hlasy.

Radnice na rekonstrukci schodiště proinvestovala necelé dva miliony korun. Kompletně zde totiž přišly vyměnit jednotlivé schody a nové je tu také osvětlení. Stranou nezůstalo ani zábradlí a okolní zeleň.

[[img:chrn_fullwidth:14414:]]

Michaela Plíšková lituje, že město nepamatovalo na maminky s kočárkem. „Pěkné, jen trochu smutné ze město zapomíná na maminky s kočárkem,“ říká Plíšková. Samotné schody před rekonstrukcí však jízdu s kočárkem neumožňovaly. Kam by navíc matky po zdolání prudkého svahu pokračovaly, když samotná Myší díra také není „bezbariérová“? Další schodiště spojující Širokou ulici a ulici Čs. partyzánů též neumožňuje jízdu s kočárkem a naprosto stejně jsou na tom Široké schody. Maminky tak musí využít zmíněnou Širokou a centrum města zdlouhavě objíždět.

[[img:chrn_fullwidth:14417:]]

Jako další problém vyvstalo i umístění zábradlí. Vydá-li se chodec od Koželužské ulici a bude schodištěm stoupat k Myší díře, nemá po své pravé ruce v druhé půli schodů nic, než betonové bloky. Především senioři v zimních měsících se proto nejspíše stezce vyhnou, přestože hned pod Myší dírou sídlí hlavní stan Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim se svým domem s pečovatelskou službou.

[[img:chrn_fullwidth:14418:]]

„Schody pěkné, ale to zábradlí je předpokládám jen pracovní verze, otočené - doporučované pro natržení rukávů při přendáváni ruky nad sloupkem, nenavazující - ideální pro malé děti, na druhé straně není vůbec. To se budou lidé asi držet nahoru zdi. Ale snad ho třeba dají správně,“ říká Milan Flesko.

[[img:chrn_fullwidth:14419:]]

Kontroverzní jsou také škvíry mezi schody a samotným betonovým obložením. Zde se bude zachytávat plevel a nepořádek, takže technické služby budou mít o "zábavu" postaráno. Rekonstrukci schodiště provedla chrudimská firma Geogard Tomáše Linharta.  

Příloha: 

d1geogard.pdf

Chrudim/Pardubice - Na návrh krajského radního Ladislava Valtra schválili radní finanční příspěvek ve výši 200 tisíc korun na rekonstrukci domu pro paliativní stacionář v rámci Hospicu Chrudim. Ten již od jara tohoto roku rekonstruuje památkově chráněný dům v centru Chrudimi. Předpokládané dokončení stavby je plánováno na jaro 2018.

„Stávající hospic plánuje rozšířit své služby o paliativní stacionář, tedy zařízení pro nevyléčitelně nemocné, jehož cílem je zajistit služby zejména pro onkologické pacienty ve fázi postupujícího onemocnění, kteří ještě nepotřebují lůžkový hospic, ale již nemohou být v domácím prostředí,“ uvedl krajský radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr.

„V současnosti neexistuje pro tyto pacienty zařízení sociálních služeb, které by jim bylo schopno poskytnout potřebné sociální i zdravotní služby. Zařízení bude poskytovat pobytové služby formou chráněného bydlení a týdenního stacionáře, případně denní službu, tedy paliativní stacionář,“ dodal radní Valtr.

Chrudim – Azylový dům v Malecku je černou dírou na peníze. Už jeho stavba se pořádně prodražila a v současné době do něj město musí každý rok nalít další peníze na provoz. V pondělí 12. prosince tak budou zastupitelé jednat o dotaci, kterou by útočiště pro sociálně znevýhodněné opět podpořili.

V polovině března přitom schválili místní politici hned milion a sto tisíc korun na úhrady nákladů spojených s poskytováním sociální služby azylového domu. Peníze však nestačí a pokud nehodí město záchranný kruh, může jít „azylák“ Centra J.J. Pestalozziho ke dnu.

V současné době tak šéf centra Pavel Tvrdík žádá o poskytnutí 400 tisíc na provozní a mzdové náklady. Financování totiž prošlo opět výraznou změnou a z evropských zdrojů připlulo na účet obětavých sociálních pracovnic a pracovníků o celý milion korun méně, než v roce 2014. „I přes přijetí mimořádně úsporných opatření chybí na financování služby v letošním roce 683 495 korun,“ uvádí ve své žádosti Tvrdík.

Kolik doporučila rada města azylovému domu poslat? Celých 300 tisíc korun. Souhlasit musí ještě zastupitelé a poté již bude částka vyplacena.  

Chrudim – Zavedení takzvané „elektronické evidence tržeb“ (EET) se nevyhnulo ani provozovatelům pohostinských a restauračních služeb ve městě. Jednou z mála, která nemusela do nového experimentu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO 2011) vstoupit, byla Měšťanská restaurace v Muzeu.

Restaurace vyhlášená především hojnou návštěvností „vrchnosti“, tedy úředníků a politiků v době obědů, je provozována Chrudimskou besedou. Ta funguje jako příspěvková organizace, a proto se na ni nevztahuje povinnost zavádět EET. Na sociálních sítích se po této informaci vzedmula vlna nevole, protože vstup do Babišova systému shromažďování informací o tržbách, nese s sebou často vysoké náklady a také riziko udání od nespokojených zákazníků, případně konkurence. Nic z toho Měšťanské restauraci nehrozilo. Nekalou konkurenci místních podnikatelů kritizovali především místní Svobodní Petr Lichtenberg a Josef Káles.

[[img:chrn_fullwidth:2783:]]

Radnice však neváhala a za peníze daňových poplatníků svou „chybu“ napravila. Podle informací šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého se restaurace od 1. prosince do systému EET dobrovolně připojila.

Její provozovatel má na příští rok v rozpočtu města určenu částku přesahující 12 milionů korun. Kolik z těchto financí jde na provoz restaurace? To již rozpočet neobsahuje. Faktem však zůstává, že i kdyby hospoda nebyla ztrátová, stále se jedná o prapodivnou formu konkurence místním živnostníkům. Nejlépe problém shrnul Petr Lichtenberg: „Restaurace ve vlastnictví města Chrudim - dotovaná z veřejných peněz, tedy z daní i místních živnostníků a podnikatelů - konkuruje místním provozovatelům restaurací a hospod nižšími cenami,“ říká zastupitel. Aby ne, protože podle dobře informovaného zdroje zde ani neplatí nájem.

[[img:chrn_fullwidth:7186:]]

Nekalou konkurenci, jíž bylo „Kafe v galerii“ už Chrudimská beseda před časem zrušila, protože i zde se jednalo o podnikání na úkor místních živnostníků.  

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) je organizací, která dlouhodobě, i přes drobná škobrtnutí, dělá radnici jen a jen radost. Aby ne. Ředitelce Haně Darmovzalové se v letošním roce podařilo nejen vklouznout pod čepec, ale také ušetřit výrazné finanční prostředky z městského rozpočtu.

Ředitelce se daří hospodařit bez dluhů a úsporně již delší dobu. V příštím týdnu se však městským zastupitelům dostane na stůl materiál, v němž Darmovzalová žádá radnici o snížení neinvestičního příspěvku, jenž byl městem poskytnut o celých 920 tisíc korun! Nově tak město nalije do „pečováků“ jedenáct milionů osm set dvacet tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14413:Ředitelka se letos vdala.  Foto: CSSP]]

Centru se totiž podařilo dosáhnout na dotaci, kterou poskytuje Pardubický kraj a může tak část peněz nechat městu na účtu. Radnice pak na oplátku projevila svou vděčnost ředitelce, která má lví podíl na získaných krajských penězích a přiznala jí mimořádnou odměnu. Tu schválila na svém jednání rada města 21. listopadu. Její výše nebyla zveřejněna, ale obvykle se jedná o tisíce korun.