Chrudim – Další vstřícný krok směrem k provozovateli budoucích jeslí, jež mají vzninkout v bývalém areálu zahradnictví technických služeb, udělalo teď vedení města. Rada města totiž doporučila zastupitelům, aby část potřebných pozemků společnosti EDDA byla prodána, část by nejspíše přišlo pronajmout.

O záměru prodat pozemek, jenž je v majetku města, informovaly Chrudimské noviny již letos v březnu. Nyní už budou městští zastupitelé jednat přímo o prodeji ovocného sadu s výměrou 1509 metrů čtverečních. Znalecký posudek stanovil cenu 635 korun za metr, celkem tedy EDDA zaplatí více než 958 tisíc korun.

[[gal:12778]]

Zbytek pozemků, které by budoucí jesle rády využívaly k „venčení“ svěřených dětí, užívala do dnešního dne Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb – známá integrovka. Plocha o rozměru jen těsně přesahujícím 100 metrů čtverečních však byla v majetku Pardubického kraje, jenž ji měl zablokovanou do roku 2018. Vyjednávacímu umu místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) však krajští úředníci nemohli dlouho odolávat, takže se mu podařilo dohodnout převod pozemků bezúplatně na město. K prodeji však prozatím nejsou.

Prodej schválí městští zastupitelé na svém jednání 12. prosince.  

Příloha: 

usneseni_rady_mesta_chrudim_-_kompletni_pdf_e-book-usneseni_c.r2f4242f2016_verejne.pdf

Chrudim – Městský rozpočet, o němž by měli jednat zastupitelé na svém prosincovém zasedání, je na světě. Počítá s vyrovnanými příjmy i výdaji. Celkem by radnice měla hospodařit s částkou pohybující se kolem tradičních čtyř set milionů korun. Součástí rozpočtu je i šest milionů na opravy domu, v němž úřaduje starosta a místostarostové.

Číslo popisné 77 se nachází na Resselově náměstí a v jeho zdech zasedá den co den do svého křesla starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Vzhled budovy a elektroinstalace však není z nejnovějších a radnice proto přistoupí k opravě. Jedná se konkrétně o opravu průčelí, při níž přijde kompletně opravit fasáda včetně klempířských prvků. Repasovat by se měla též okna, město vymění také vrata a doplní zábrany proti holubům. Nejen vnější podoba se obmění. Silnoproudá a slaboproudá elektroinstalace je zralá na kompletní výměnu a s ní souvisí i stavební úpravy. Změnit by se měla i vnitřní dispozice kanceláře starosty města.

[[img:chrn_fullwidth:11638:]]

Historie takzvané „Nové radnice“ je zajímavá. Původně se jednalo o dva samostatné domy, jejichž dnešní vzhled byl proveden roku 1883 podle plánu chrudimských stavitelů Josefa a Františka Staňkových. Větší z těchto domů, v němž je nyní vchod do budovy, byl znám pod jménem Boleslav. V polovině 17. stol. vlastnil dům Jan Hendrych Pfeiffer, známý z historie chrudimského zázračného obrazu.

[[img:chrn_fullwidth:14390:]]

V roce 1804 zde byl kupecký krám Kotzinkových. Prodlužený dům koupil v roce 1846 pozdější první konstituční purkmistr Jan Martini , z jehož pozůstalosti se stal vlastnictvím zdejší všeobecné nemocnice, od níž jej rroku 1850 koupila občanská záložna. Městské orgány měly od roku 1850 tyto prostory pronajaty.

Chrudim – Hazardní hry jsou zlo. Na tom se shodují prakticky všichni. Výjimku tvoří ti, kdo hrací automaty a další „ždímačky na peníze“ provozují. Řada obyvatel města by proto uvítala vykázání hazardu za hranice městě. To se však k nápadu staví zdrženlivě.

O hracích automatech jednali před dvěma lety třeba městští zastupitelé. Vidina zisku z přístrojů, jež plynou do rozpočtu města, převážila tehdy nad morálkou. Co si tedy o eliminování hazardu ve městě myslí jeho tisková mluvčí Sylva Drašnarová?

„Město Chrudim v tuto chvíli neuvažuje o zakázání hazardu na svém území. Dlouhodobě nemáme signály od Městské policie ani Policie ČR, že by v souvislosti s hazardem docházelo k problémům ve městě. Navíc nový zákon počítá se změnami v regulaci hracích přístrojů - pouze VLT nebo kasina, kamery v provozovnách, registrace hráčů - takže se dá předpokládat, že počet zařízení, kde budou umístěny přístroje dle zák. č. 186/2016 Sb., o hazardu, bude do budoucna klesat. Několikátý rok u nás také platí Vyhláška města Chrudim o regulaci provozování loterií a jiných podobných her, která adresně uvádí místa, kde se přístroje nacházejí. Zájemci ji naleznou zde,“ říká Drašnarová. Vymizí tedy hazard z města?

Chrudim – Výraznou pochvalu si teď zaslouží šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina všichni jemu podřízení úředníci. Důvod je prostý, ale o to viditelnější – rekonstrukce domu číslo popisné 87. v Široké ulici je ukázkovým příkladem, jak má oprava historické nemovitosti vypadat.

Od roku 2012 se zde pohybují dělníci a pracují na omítkách, střeše, vnitřních dipozicích i úpravě sklepních prostor. Celý objekt, jenž je v majetku města, dostal nové topení a budova přišla také zateplit. Omítka, jež se pomalu „vylupovala“ zpod rukou šikovných pracantů, není žádným moderním výstřelkem a respektuje historické pozadí bývalého domu rodiny Adlerových. Ti 31. března 1909 budovu koupili. Osud rodiny byl však tragický. Všichni umírají v roce 1942 v koncentračním táboře Treblinka. Před nimi zde sídlil třeba řezník, nebo koželužník.

[[gal:14389]]

Později zde vznikly městské byty, v přízemí sídlila také prodejna, ale vinou nedostatečné údržby se dříve výstavní budova proměnila spíše v dům hrůzy. V současné době jsou však špatné časy dávno pryč a za povedenou opravu si místní úředníci i politici, kteří miliony korun na stavební práce schválili, zaslouží palec nahoru.  

Foto: Jindřich Balous

Příloha: 

stavebni_upravy_objektu_siroka_c.p.87_chrudim._b._souhrnna_technicka_zprava.pdf

Chrudim – Znečištěná dlažba, která více než rok hyzdila Filištínskou ulici, měla být dle tvrzení místní radnice uvedena do původního stavu k 14. listopadu. Protože Chrudimské noviny na toto lajdáctví upozornily, chtěly také vidět, jak zodpovědní majitelé domu, z nějž omítka okapala, dlažbu vyčistili.

Ještě začátkem listopadu však nic nenasvědčovala tomu, že se zde bude něco dít. Dušičkový měsíc pomalu končí, termín k zjednání nápravy je také pryč. Podařilo se očistit dlažbu v historickém centru města?

[[gal:14385]]

Přestože chodník dnes vypadá lépe, stále není uveden do stavu, v němž se nacházel před nevydařenou rekonstrukcí omítky. Projeví se město jako správný hospodář, nebo laxní údržbář?

Chrudim – Likvidaci plevelů sice již odzvonilo, přestože teploty za oknem připomínají spíše jaro, přesto je opět na místě připomenout způsob, jakým se ve Zdravém městě Chrudimi ničí nežádoucí rostlinky. Technické služby používají k likvidaci plevelů výrobky obsahující glyfosát. Příklad Slezské Ostravy však ukazuje, že to jde i jinak.

Polít plevele chemickými látkami se zdá být v pořádku. Celá řada zahrádkářů to tak též dělá a má rázem o starost méně. Přesto však existují reálná rizika, že látka obsažená ve většině pesticidů – glysfosát – způsobuje zdravotní problémy a může být i příčinou rakoviny. Proniká údajně i do podzemních vod.

[[gal:8138]]

Slezská Ostrava se teď připojila k několika městům v České republice, která odmítají ohrožovat zdraví svých občanů a přestala používat oblíbený Roundup. Místo chemie vsadili v Ostravě na horkou vodu. Na vyrůstající plevel aplikují tekutinu o teplotě 96 stupňů a rostlinky se tak doslova uvaří. Přístup je to ekologický, čistý a absolutně bezpečný. Město nemusí nakupovat drahé chemikálie, stačí obyčejná voda z vodovodního řadu.

Radnice v Chrudimi se pyšní svým ekologickým smýšlením a ráda prezentuje údajné úspěchy. V poslední době je to třeba již proslulý „Pakt starostů a primátorů“ za stovky tisíc korun, jenž má v důsledku vést ke snížení produkce CO2 ve městě. Úředníci také zkouší první elektromobil. Jedná se o projekty zdánlivě líbivé a moderní. Likvidace plevelů horkou vodou by podle mínění politiků a úředníků nejspíše tolik popularity nepřinesla, proto má vedení technických služeb stále volnou ruku a na chodníky ve městě může klidně aplikovat hektolitry chemikálií. V létě glyfosát, v zimě sůl. Není na čase začít přemýšlet opravdu ekologicky?

Chrudim – Královská věnná města tvoří spolek, jenž má za cíl větší propagaci jednotlivých členů, vytvoření užší spolupráce, zvýšení turistického ruchu. Na činnost spolku přispívá každé město určitou částkou, z níž se pak platí nejrůznější aktivity. Výdaje spolku však podstatně převyšují příjmy asi jako všude, kde se hospodaří s veřejnými penězi.

Většina obyvatel města nejspíše ani netuší, že Chrudim v tomto spolku působí. Není divu. Radnice se za impotentní a zbytečné členství nejspíše stydí, protože informace, jež k jeho činnosti zveřejňuje, mají datum 7. února 2012. Od té doby ticho po pěšině, krom pravidelných ročních vyúčtování a rozpočtových výhledů. A tady nastává ta pravá „zábava“.

[[img:chrn_fullwidth:5065:]]

Roční členské příjmy spolku královských věnných měst z příspěvků jednotlivých členů jsou pro rok 2017 stanoveny na částku 160 tisíc korun. Prodej vizitek přinese deset tisíc, dvě stovky tvoří pak příjmy z úroků. Za pronájem stánku si spolek účtuje šest tisíc. Celkem tedy 176 tisíc a dvě stoky k tomu.

Výdaje za služby předpokládají věnná města ve výší 237 tisíc pět set. Výdaje na materiál – devadesát tisíc. Pořízení prezentačních stánků spolkne 120 tisíc a zpracování dat pět tisícovek. Po součtu další položek v rozpočtu se jednoduchou matematikou lze dostat na částku převyšující půl milionu korun! Celých 324 tisíc osm set korun musí královská věnná města dorovnat z tajemného účtu číslo 231.

[[img:chrn_fullwidth:2641:]]

Peníze daňových poplatníků mizí do černé díry, jež nemá prakticky žádné relevantní výstupy, návštěvnost samotné Chrudimi se nijak výrazně nezvyšuje. Pravidelný audit hospodaření spolku je však v pořádku, formální nedostatky neobsahuje.  

Příloha: 

rozpocet_2017_rozpoctovy_vyhled_2018_2019.doc

Chrudim – Dlouhodobá koncepce rozvoje parkování ve městě je podobna bílému jednorožci. Mnozí o něm hovoří, někdo ho možná i viděl, reálně však všechny důkazy hovoří pro jeho neexistenci. Schopnost řešit „tvrdé projekty“ na místní radnici zkrátka stále kulhá.

Město raději „záplatuje“ věci, které akutně hrozí ostudou, nebo koncem životnosti. Klasickým příkladem je v současnosti prováděná oprava střechy a pláště budovy Muzea. Podobnou akcí, jež bude podle názorů odborníků brzy následovat, je opětovná rekonstrukce sloupu Proměnění Páně. Také zde radnice „kašle“ na doporučenou údržbu, jež znamená podstatně nižší náklady. Schopnost politiků společně s úředníky hledat koncept trvající déle, než čtyři roky funkčního období, na radnici absentuje.

[[img:chrn_fullwidth:14352: Tady se parkovat nebude," křičel kdysi hystericky architekt Kopečný. Navrhne jiná místa?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Odbor územního plánování a regionálního rozvoje má na svých webových stránkách téměř čtyřicet studií týkajících se nejrůznějších místních projektů. Letní kino, budova konventu, lesovna, sportovní hala. Koncepty, studie, plány, jež samozřejmě zahrnují i řešení parkování týkající se toho kterého území. Studie, která by se však jmenovala „Řešení parkování ve městě“ a obsahovala vytipované lokality vhodné ke stavbě parkovacích domů, podzemních parkovišť a obyčejných plácků pro pár aut, zkrátka neexistuje. Není proto divu, že zástupci města v čele s místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD) a městským architektem Markem Janatkou reagují podrážděně, když jim jejich laxnost někdo připomene. Naposledy se tak diskutovalo o parkování Na Větrníku. V současné době přichází „na přetřes“ opět Tyršovo náměstí, znovu se hovoří o parkovacím domě na Moravově zahradě.

[[img:chrn_fullwidth:3520:Milan Kušta vyřešil parkování v centru městě elegantně. Radnice něčeho takového schopná není.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město raději vymýšlí nová pracovní místa pro nejrůznější koordinátory, manažery a zbytečné úředníky, kteří se zařadí do lajny kývajících psíků za oknem starostovy Škody Superb, než aby zaplatilo odborníka, jenž rok nebo i déle bude obcházet město a následně vypracuje koncepci rozvoje parkování. Lidé se dál zlobí a není proto divu, že se objeví i fantasmagorické návrhy, v nichž by se mohlo parkovat na celé ploše Resselova náměstí. Politiky z jejich klidu však nevytrhnou.  

Chrudim - Koncem listopadu byla dokončena výstavba smíšené stezky pro cyklisty a chodce v Dašické ulici, a to v části od vjezdu k čerpací stanici Shell k vjezdu k objektu EOP. Pokračování dále do města však stále chybí.

„Stavba navazuje na loni zbudovanou stezku podél Dašické ulice v úseku až po odbočku do místní části Vestec, kde stezka přechází v rovněž vloni opravený chodník,“ připomíná chrudimský místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Těmito místy dochází do práce velké množství zaměstnanců přilehlých firem. Těší mě, že díky této stezce se jejich bezpečnost zásadně zvýší,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:14344:]]

Uvedená část stezky je v celé své délce 120 metrů osvětlena. Smíšená stezka pro chodce a cyklisty byla provedena v šířce tří metrů s povrchem z asfaltového betonu. Stezku od silnice odděluje zelený pás o šířce jednoho metru.

[[img:chrn_fullwidth:14343:]]

Tím ovšem práce na stezce směrem k místní části Vestec nekončí. Ve fázi projektové dokumentace se nyní nachází technické řešení pro překonání železniční trati. Po dokončení úseku kolem železničního přejezdu již bude stezka z Chrudimi až k Vestci kompletní. K realizaci město přistoupí ihned po dokončení projektové fáze, na níž spolupracuje se státní organizací Správa železniční dopravní cesty.

[[img:chrn_fullwidth:14342:]]

Konečná cena výstavby úseku od vjezdu k čerpací stanici Shell po vjezd k objektu Elektráren Opatovice činí 1 108 571 Kč včetně DPH. Zhotovitelem se díky vítěznému výběrovému řízení stala společnost D&D PROFI s. r. o. Dašice. Akce je spolufinancována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, město počítá s přislíbenou dotací 535 000 Kč, což činí téměř 85 % uznatelných nákladů stavební části akce. Konečná výše dotace se po konečném vyúčtování může pochopitelně mírně lišit.

Chrudim – Sídliště U Stadionu. Stovky domácností, tisíce obyvatel. Největší místní koncentrace panelových domů, která snad již od své výstavby volá po modernizaci a revitalizaci. Město má v „šuplíku“ připraven projekt, jenž by mohl toto místo proměnit v příjemnější čtvrť k bydlení.

Již od roku 2011 je připravena studie revitalizace sídliště U Stadionu, která počítá, mimo jiné, třeba i se zakopáním horkovodu, nebo výstavbou celé řady nových budov. Projekt zpracoval architekt Miloslav Jelínek za spolupráce pražského Metalartu.

[[img:chrn_fullwidth:14339:]]

Samotné sídliště tvoří obytná zástavba bytových domů, které disponují od čtyř do deseti nadzemními podlažími. Vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech a tvoří tak základní urbanistický koncept území. Podle architektů se jedná o velmi zajímavou a kvalitní urbanistickou jednotku s jasně definovanými prostory obytných domů, veřejných prostor a vnitřní veřejnou zelení. Tou zelení, která dělá vrásky na čele především motoristům, protože z ní jaro co jaro odkapává míza znečišťující zaparkovaná auta.

[[img:chrn_fullwidth:14340:]]

Hlavním problémem, jejž autoři studie poměrně snadno odhadli, je samozřejmě dopravní obsluha, konkrétně nedostačující kapacita parkovišť. Dále nevyhovuje centrální část sídliště, na níž se od revoluce prakticky nesáhlo. Upravit by mělo přijít i nábřeží u řeky Chrudimky a vyřešit potřebuje také dopravní situace v ulici Na Ostrově. Chodníky a silnice zde mají též nejlepší léta za sebou.

[[img:chrn_fullwidth:14341:]]

Co tedy architekti městu navrhli? Takzvané „objekty občanské vybavenosti“ by mohly výhledově získat další dvě nadzemní podlaží. Dostavit by přišla třetí jednopodlažní budova v ulici Na Ostrově. Nejpodstatnější změnou však podle všeho zůstává výstavba nadzemního parkovacího domu v prostoru kruhového objezdu v ulici Dr. Milady Horákové. Tím by se částečně vyřešila nedostačující parkovací místa. Další parkoviště by měla vzniknout pod zemí.

[[img:chrn_fullwidth:2634:]]

Už v této fázi je zřejmé, proč se revitalizace sídliště U Stadionu nachází mezi pohřbenými projekty. Přestože by se rozdělila na pět fází, celkově by si – před pěti lety – vyžádala přes 249 milionů korun. Rozpočet města se však běžně pohybuje kolem částky 400 milionů korun. Ukrojit z něj více než polovinu financí, je sci-fi. Jedinou šancí tak zůstávají dotace. A zde již záleží na úřednících a místních politických špičkách, jakou prioritu v jejich rozhodování zaujímá největší chrudimské sídliště a jeho problémy.  

Příloha: 

p_-_pripominky-navrh_reseni-u_stadionu-final.pdf

z_-_text_-_us_u_stadionu-final.pdf