Chrudim - Sbírka na restaurování opony zdejšího divadla neprobíhala doposud příliš šťastně. Po vydatné mediální „masáži“ z minulého týdne se však vedení Regionálního muzea Chrudim poučilo a nově se informace o čísle účtu, na nějž lze finance posílat, objevují hned na hlavní stránce webovek muzea.

Klára Habartová, která momentálně Regionální muzeum Chrudim vede, před týdnem ne příliš radostně sdělovala, že na účtu věnovaném právě sbírce na restaurování druhé nejstarší malované opony v České republice se za dobu trvání sbírky sešlo jen pár korun. Hlasy, které se ozývaly z řad obyvatel města, však kritizovaly nedostatečnou propagaci a tím i logicky pramalou šanci na úspěh vybrat kýžený tři čtvrtě milion. Právě tolik by měla oprava opony stát.

Peníze již stačil věnovat starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) a informace o sbírce teď přinášejí i internetové stránky muzea. Přestože samotné muzeum je zřizováno Pardubickým krajem, nabízí se spekulace. Kulturní komise Rady města Chrudim si při jednom ze svých minulých zasedání stěžovala, že jsou kulturní projekty ve městě často jen „Popelkou“, do níž se příliš financí neinvestuje. Po krachu hlasování o prioritních sportech je teď v rozpočtu města „plonkových“ 300 tisíc korun. Pokud by se vyjednavačům z radnice podařila dohodnout nějaká forma bezúročné půjčky určené právě na opravu unikátní památky nebo převedení opony do majetku města, mohla by si ředitelka muzea z části oddechnout. Prozatím jí však nezbývá, než vymýšlet umístění kasiček na vhodnější místa tak, aby byly veřejnosti více na očích.

Chrudim - Využívat daně a poplatky, které stát vybírá od svých občanů, je možné všelijak. Jedním z pozitivnějších využití dotací, která tvoří právě daně vybrané státem, je podpora pracovních míst pro ty, kdo jen obtížně hledají pracovní uplatnění.

Od roku 2015 do roku 2017 jsou i v Chrudimi vytvářena pracovní místa v rámci projektu „Veřejně prospěšné práce“. Jde zejména o nekvalifikované práce, spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních a jiných obecně prospěšných institucí. Tyto práce jsou většinou sjednávány pouze na jeden kalendářní rok, výjimečně se mohou protáhnou na roky dva.

V loňském roce tak mohli obyvatelé města vidět v jeho centru muže i ženy v reflexních vestách, kteří pomocí motyček odstraňovali plevel. Technické služby Chrudim, jež za tvorbou těchto míst stojí, tak po letech využívání pesticidů přistoupily na šetrnější způsob likvidace plevelů. „Díky projektu veřejně prospěšných prací a spolupráci Technických služeb Chrudim 2000 a Úřadu práce Chrudim nalezla dočasné pracovní uplatnění desítka lidí evidovaná na úřadu práce. Projekt veřejně prospěšných prací přináší zaměstnání těm, kteří mají problémy s uplatněním na trhu práce. Pracovní poměr trvá maximálně dvanáct měsíců a lidé jsou po tuto dobu vyřazeni z evidence úřadu práce, po uplynutí pracovního poměru se opět navrátí do evidence. Tito pracovníci jsou ve městě využíváni především při údržbě a úklidu veřejného prostranství, dále suplují Technické služby například pro sezonní práce, jako je úklid sněhu a údržba zeleně ve městě. Cílem spolupráce je posílení pracovníků ku prospěchu čistoty města, ale i snaha pomoci nezaměstnaným při procesu získávání pracovních návyků a zkušeností,“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje Petr Kopecký, který měl loňské veřejně prospěšné práce ve své gesci.

V období od 1. června 2015 do 31. října 2015 byla ve městě v rámci projektu podpořena dvě pracovní místa na veřejně prospěšné práce částkou převyšující 124 tisíc korun. Z toho maximálně 85 procent tvořil příspěvek z Evropského sociálního fondu. V rámci veřejně prospěšných prací se zaměstnávají především lidé s nižším vzděláním, dlouhodobě nezaměstnaní, případně zdravotně postižení, kterým je tak umožněno zařadit se do pracovního procesu. Takto podpořená pracovní místa jsou zejména přínosem k celkovému zlepšení vzhledu a životního prostředí města a v neposlední řadě i významnou finanční pomocí městského rozpočtu.

Chrudim - Útulek pro opuštěná zvířata v Sečské ulici, který spadá pod Technické služby Chrudim, má za sebou další úspěšný rok. Přestože jeho nejsledovanější kauzu, kterou byl nepochybně případ týrané fenky Rosi, dávno odvál čas, i letos se pracovnice útulku mohou pochlubit celou řadou úspěchů.

Jednou z výrazných změn v útulku, je nákup nového odchytového automobilu. Starý volkswagen vystřídala Dacia Lodgy speciálně upravená pro bezpečný převoz chlupáčů, kteří občas mohou být i agresivní. V zadní části auta se proto nachází i klec pro převoz psů a koček. Začátkem roku 2016 začaly také Technické služby hledat do útulku nového pracovníka. Přihlášky se strukturovaným životopisem je možné zasílat až do 14. ledna na adresu ředitele Zdeňka Koláře.

Celkem se v minulém roce v útulku vystřídalo 69 psů, kteří zde dohromady strávili 3897 dní, a 58 koček, jimž byl útulek domovem celkem 1601 dní. Osvojeno pak bylo 107 zvířat, což znamená, že se většina chlupáčů dočkala nového domova. K prvnímu lednu zůstávalo v útulku sedm psů a jedna kočka. Majitelům pak bylo navráceno 37 zvířat poté, co se zaběhla a dostala se do chrudimského útulku.

[[img:chrn_fullwidth:12377:Dacia se těsí ve městě velké oblibě. Vozy stejné značky sedlá i městská policie.  Foto: Útulek TS Chrudim]]

Útulek pro opuštěná zvířata oslaví letos malé jubileum. Bylo to právě v roce 2011, kdy se o toulavé psy a kočky začaly starat Technické služby Chrudim. Před nimi fungovala stanice pro tato zvířata nedaleko Červené kapličky, kde ji obhospodařovali místní ochránci přírody. Objekt bývalé prádelny však nevyhovoval jak jeho obyvatelům, tak místním lidem. Z útulku se často ozýval žalostný nářek psů a na veřejnost prosákly též informace o údajném týrání svěřených zvířat. Proto se město rozhodlo vystavět útulek zcela nový a vznikla tak nová budova v Sečské ulici v areálu Technických služeb. Ročně spolkne jeho provoz 750 tisíc korun z rozpočtu města a jde především o částku, jež se vybere na poplatcích za psy. Jejich výběr v letošním roce však podle všeho jen s „odřenýma ušima“ pokryje provoz útulku, protože Finanční odbor MěÚ Chrudim očekává výběr ve výši 800 tisíc korun. Loni to přitom bylo o 50 tisíc Kč více.

Chrudim - Oprava severní hradby byla dokončena a Zlatá stezka otevřena. Veřejnost tak může dál využívat oblíbenou zkratku do Lázeňské ulice. Jedním z přístupových míst je třeba i branka v Klášterních zahradách. Ta však často není otevřena a chodce tak čeká nepříjemné obcházení.

Provozní doba Klášterních zahrad je přitom stanovena v období od listopadu do března od osmi hodin ráno do sedmi večer. Ráno však často bývají všechny vchody ještě v devět hodin uzavřené a některé se strážníci městské policie, kteří mají tuto službu na starosti, nenamáhají otevřít vůbec. Jde především o úzkou branku nedaleko bašty Prachárna, která je sice pod dohledem kamery, ale prozatím bývá i o půl páté odpoledne uzavřena.

[[gal:12369]]

Už v minulosti se stalo, že se lidé snažili do Klášterních zahrad ráno dostat v době, kdy měly být dávno otevřeny, ale duo strážníků s klíčem se dostavilo až za hodinu po termínu a s bohorovným klidem, bez jakékoliv omluvy, začalo odemykat brány. Přístup strážníků tak jen dokresluje celkově rozpačitý přístup města k nákladně zrenovovaným zahradám, kde tráva bují, zarůstá chodníky a stává se domovem pro klíšťata. Fontánka nedaleko dětských prolézaček byla v létě plná řas a mimo provoz. Už několik let je přitom obyvatelům města slibována lepší koncepce a respektování původního záměru, jímž bylo vytvoření odpočinkového místa s udržovanou zelení a bylinkovou zahradou. Toho se však Chrudimáci zatím nedočkali.  

Chrudim - „Fiasko, ostuda, propadák,“ tato a podobná slova se teď derou na mysl každému, kdo sleduje veřejnou sbírku na restaurování opony místního divadla. Unikátní umělecké dílo, které dlouhá desetiletí leželo nepovšimnutě v nevhodných prostorách, objevila bývalá ředitelka Regionálního muzea Martina Vítková.

Protože muzeum ze svých fondů na rekonstrukci opony nemá peníze, rozhodlo se jeho vedení uspořádat veřejnou sbírku a přimět občany města k zájmu o jedinečnou kulturní památku. Jan Kokeš oponu vytvořil před 150 lety a tím se řadí na druhé místo v celé České republice. Starší už je jen opona v Českém Krumlově.

[[img:chrn_fullwidth:12359:Opona prý ležela nepovšimnuta dlouhá desetiletí v garáži a za tu dobu se z ní na mnoha částech odloupala barva.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Snad to bylo zapříčiněno zmatky, do nichž se muzeum dostalo po odchodu ředitelky Martiny Vítkové, nebo nedostatečnou propagací veřejnosti, ale na účtu, jenž slouží k zasílání peněz, se prozatím sešlo jen pár stovek. Současná šéfka muzea Klára Habartová tak neskrývá zklamání a rozčarován z nezájmu veřejnosti je také chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED), jenž se rozhodl věnovat na tento účel sto tisíc korun. Peněz je však potřeba mnohem víc. Celkem by práce restaurátorů měly spolknout zhruba tři čtvrtě milionu korun. Pomoc tak konečně přislíbil i zřizovatel muzea, kterým je Pardubický kraj.

Návštěvníci webových stránek Regionálního muzea Chrudim však stojí před těžko řešitelným problémem. Najít článek, jenž vyzývá k darování peněz, je takřka nemožné. Významnou akci, jíž tato sbírka podle všeho má být, nepřipomíná na hlavní stránce muzea vůbec nic a celkový design stránek je velmi nepřehledný. S takovým přístupem si peníze cestu do pokladniček a na účty muzea budou hledat jen těžko. Podrobnosti včetně čísla účtu obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

sbirka-na-oponu.pdf

Chrudim - Velkou radost teď mohou mít všichni obyvatelé Palackého třídy a ulice Obce Ležáků. Po letech šedivého nezájmu si je radnice doslova hýčká a po výměně části veřejného osvětlení a novém přechodu pro chodce se semaforem dojde i na velkolepější plány.

Prvním z projektů, který sice nebude tolik viditelný, ale o to příjemnější pro všechny, kdo v těchto místech zápasí s ucpávající se kanalizací, je plánovaná rekonstrukce kanalizačních přípojek. Tu sice nebude mít v gesci přímo vedení města, ale přesto jde o nesporný úspěch. Méně pozitivní informací v této souvislosti už je fakt, že vzhledem k těmto opravám, při nichž přijde Palackého třída a ulice Obce Ležáků rozkopat, zde bude zavedena kyvadlová doprava. Řidičům na mysli jistě vyvstane nedostupné město, do něhož se v letních měsících dostávali s velkými obtížemi. Zmiňovaná rekonstrukce je naplánována na letošní léto.

[[img:chrn_fullwidth:194:Nudná a šedivá. Taková je Palackého třída. To by však brzy mělo skončit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další „bombou“, která v těchto dnech unikla z radničních kuloárů, je informace, z níž plyne, že by si vedení města přálo Palackého třídu a ulici Obce Ležáků proměnit v městský bulvár. Marek Janatka, který na radnici působí ve funkci městského architekta, za což si ročně přijde na skvělých 300 tisíc, proto nyní připravuje studii stavebních i jiných úprav zmíněných ulic tak, jak by měly vypadat po úpravách na městskou promenádu. Radnice tak plánuje proměnit Kateřinské předměstí, v němž dominuje socialistický obchodní dům známý pod jménem „Borzna“ a pomalu demolovaný areál továrny Evona. Právě Evona se podle dávným plánů města měla proměnit v takzvaný „brownfield“, tedy místo, na němž z průmyslového komplexu vzniknou byty a centrum služeb a obchodů. Vše je ale zatím bohužel jinak.

[[img:chrn_fullwidth:255:Vybudovat zde městský bulvár bude stát miliony korun. Má je město ve své pokladně?  Foto: Chrudimské noviny]]

Finanční náročnost připravované změny na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků prozatím nejsou známy, protože celý projekt je ještě v „plenkách“.  

Chrudim - Vánoce jsou pro většinu obyvatel města u konce a nyní přichází na přetřes klíčová otázka: "Kam s ním?“ Samozřejmě se nejedná o zapomenutou tchýni nebo jiného příbuzného, kteří odmítají opustit byt, ale o vánoční stromeček. Technické služby Chrudim podávají však i letos pomocnou ruku.

Svoz vánočních stromků v Chrudimi a jejích místních částech proběhl ve čtvrtek 7. ledna a konat se bude ještě v úterý 12. ledna 2016 od časných ranních hodin. Stromky je možné odkládat na místa, kde běžně stojí kontejnery a pracovníci Technických služeb už se o ně postarají. Vysloužilé jehličnany míří obvykle do kompostárny, pravidelně jsou však využívány i jako zpestření jídelníčku pro slony a jinou zvěř v zoologických zahradách.

[[gal:12375]]

V pátek 8. ledna také proběhlo odstranění velkého vánočního stromu z Resselova náměstí. Už o půl deváté ráno po něm zbyly pouze piliny a několik větví. Parta zaměstnanců Technických služeb s košťaty a lopatami uklidila pozůstatky dřívější okrasy náměstí a zakryla díru v zemi, do níž se za rok strom opět vrátí.  

Chrudim - Na zdejší radnici bije skutečně dobré srdce. O tom se v nedávné době přesvědčili nejen milovníci kultury a především druhé nejstarší opony v České republice, ale třeba také místní myslivci, turisté a hasiči. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) totiž opět naděloval peníze, které obdržel na odměnách.

Nejvíce se však radovalo opravdu Regionální muzeum Chrudim, jemuž starosta věnoval zmiňovaných sto tisíc korun určených na restaurování zmiňované opony. Starosta každoročně rozdělí finance, jež dostává za zasedání v orgánech Elektrárny Opatovice, konkrétně v dozorčí radě.

Dvacet tisíc korun dále starosta Řezníček poslal na účet místním hokejistům, k nimž má blízko, protože je dlouhá léta trénoval. Stejnou částku dostal i Hokejbal Pardubice. Deset tisíc putovalo na účet Adry, což je charitativní organizace Adventistů sedmého dne, známých „sobotářů“. Další tisíce dostala i místní katolická farnost, s níž má starosta nadstandardně dobré vztahy, dále Lékaři bez hranic, chrudimští i markovičtí hasiči, Klub českých turistů a také zmiňovaní místní nimrodi. Celkem mezi ně Petr Řezníček rozdělil 162 tisíc korun.

V této souvislosti se sluší zmínit, že Elektrárna Opatovice, která je významným dodavatelem tepla do Chrudimi, v letošním roce opět zdražila teplo. Celkem si lidé připlatí zhruba čtyři procenta, ale na druhou stranu elektrárna slibuje úsporu pro ty, kdo efektivně využívají nasmlouvanou dodávku. Objektivně by se také mělo začít platit třeba v panelových domech vytápěných horkovodem z Opatovic, kde se bude hledět na skutečnou spotřebu tepla, nebo naopak využívání tepelných ztrát od sousedů.

Chrudim - První část obchvatu města není ještě ani měsíc v provozu a už se na něm objevily první nedostatky. Nejde ale překvapivě o chybějící sjezd u místní části Medlešice nebo podivnou křižovatku za supermarketem Kaufland, která si v pondělí 4. ledna vyžádala první vážnou nehodu.

Kritikou někteří šoféři nešetři na stav vozovky v části obchvatu, která se budovala jako první. Není příliš jasné, zda tady silničáři odvedli nekvalitní práci, nebo jde o přirozenou práci terénu. Faktem však zůstává, že v místech, kde vozovka obchvatu míjí místní část Vestec a dostává se na estakádu přes řeku Chrudimku, asfaltový povrch silnice se začíná nepříjemně vlnit. Maximální povolená rychlost je zde sice jen 70 kilometrů v hodině, ale na to většina šoférů nedbá a klidně zde jezdí i rychlostí o 40 kilometrů v hodině vyšší.

[[img:chrn_fullwidth:12233:Asfalt na obchvatu se vlní a ŘSD to prozatím příliš netrápí.  Foto: Jindřich Balous]]

„Asfalt vůbec nepřipomíná povrch vozovky, která byla vybudována před pár lety, ale spíše některou z okolních okresních silnic druhé třídy. Na několika místech je vidět už z dálky vlny a při přejezdu auto vždy nadskočí. Nejedná se o místa, kde se vozovka napojuje na mostní konstrukce, ale o část obyčejné silnice. U stavby za více než miliardu korun bych čekal větší kvalitu práce,“ říká jeden z řidičů, jenž si nepřeje být jmenován, ale redakce Chrudimských jeho jméno zná.

Pokud si Ředitelství silnic a dálnic vezme tyto výtky k srdci a poškozený asfalt opraví, bude to znamenat další dopravní omezení. Na místě by však měla být spíše reklamace u zhotovitele, který nebyl schopen zajistit dostatečně kvalitní práci na tak významné silniční tepně. Nejen, že budování obchvatu trvalo tak dlouho, že to i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) označil za negativní příklad republikového významu, ale i kvalita odvedené práce vážně pokulhává.  

Chrudim - Po šesti letech se první děťátko Pardubického kraje narodilo v chrudimské porodnici. Jde o chlapečka Alexe Linharta, který přišel na svět deset minut po půlnoci z 31. prosince na 1. ledna 2016. Jeho rodiče však nepochází z Chrudimi a na prvního Chrudimáka si tak musela porodnice počkat až do 16. hodiny.

Souhrou šťastných náhod se maminky obou dětí znají. Potkaly se na svatbě a obě ve stejné době otěhotněly i porodily své potomky. Alex přišel na svět s mírami 3310 gramů a 50 centimetrů, Eliška Blažková byla větší. Vážila 3480 gramů a měřila 52 centimetry. První holčičkou narozenou v Pardubickém kraji pak byla Laura Víšová, která přišla na svět v Pardubicích. Ta se narodila v 1.50 ráno. Při narození vážila 3560 gramů a měřila 49 centimetrů. Narodila se Šárce Novákové a Tomáši Víšovi z Podůlšan, pro něž je to jejich první potomek.

[[gal:12365]]

Obě děti a jejich rodiče navštívili zástupci místní samosprávy v čele se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), jehož doprovodili místostarostové Roman Málek (Koalice pro Chrudim) a Miroslav Tejkl (ČSSD). Od nich maminky dostaly květiny, pamětní list a také příspěvek od města ve výši pět tisíc korun. Přítomnost „tří králů“ okomentoval i městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). „Jedno miminko a tři politici. Ti se musí nacpat všude, kde číhá objektiv, jako by jeden nestačil. Když už to musí být,“ říká s úsměvem Lichtenberg. Celkem se v loňském roce v chrudimské porodnici narodilo 1048 dětí, porodů však bylo 1042.

Foto: Jindřich Balous