Chrudim - Dalším z domů, který je možné dávat za příklad zvládnuté rekonstrukce, je po měšťanském domě na Resselově náměstí, nemovitost ve Filištínské ulici. Novotou zářící stavbu vlastní manželé Jakubíkovi, kteří v jeho přízemí provozují nejstarší cestovní kancelář na území města.

Dům, obývaný dlouhá léta seniorkou, která neměla na jeho opravy finanční prostředky ani na energii, postupně chátral. Omítka se odlepovala, barva na oknech taktéž. Rovněž střecha volala po záchraně. „Vlastníky celé nemovitosti ve Filištínské ulici jsme zhruba dva roky. V této době jsme velmi intenzivně pracovali na záchraně silně zchátralé střechy a fasády domu. Musíme velmi ocenit, že každý, s kým jsme na městě komunikovali, udělal vše, co mohl pro to, aby se nám zamýšlený cíl podařil naplnit a jsme za to všem velmi vděční,“ říká Petr Jakubík.

[[gal:8616]]

Pro někoho se může zdát zvolený odstín fasády poněkud nezvyklý, ale podle Petra Jakubíka odpovídá historickým originálům. Potvrdily to i průzkumy odborníků. „Realizace díla probíhala zásadně za spoluúčasti městských i jiných odborníků. Vše bylo prováděno tak, aby opravy co nejvěrněji proběhly v souladu s historickými průzkumy a názory odborníků města a památkové péče. Například výběr barevného řešení fasády vycházel zcela z průzkumu původního barevného řešení. Podobně byla provedena i oprava vápenné omítky,“ vysvětluje spolumajitel cestovní kanceláře. „K opravě fasády byly navíc použity speciální omítky, barvy a prováděné práce probíhaly spíše jako restaurátorské práce než jako běžná oprava. Cena díla byla proto samozřejmě dražší, než jsou ceny běžných moderních omítek,“  říká Iva Jakubíková s tím, že výsledek za to rozhodně stál.

Dům do uličky plné historických domů zapadl. Jakými úpravami projde bývalá restaurace „U Dalibora“, která nedávno změnila majitele a v jejíchž útrobách se nyní pilně pracuje, ukáže až čas. Reakce okolí na dům, v němž podnikají a žijí manželé Jakubíkovi, jsou však ve skrze pozitivní. „Vzhledem k ne zcela obvyklému barevnému řešení jsme se reakce veřejnosti trochu obávali, ale musíme říci, že naprosto převažují kladná hodnocení všech, kteří mají zájem nám své názory sdělit,“ uzavírá s úsměvem Petr Jakubík.

Chrudim - Ani druhé kolo prodeje domu na Palackého třídě nepřineslo pozitivní výsledky. Městu se stále nedaří prodat budovu, která v minulosti sloužila třeba jako škola nebo školní družina. Zanedbanou nemovitost si totiž přišli prohlédnout pouze dva zájemci. Ani jeden ji ale nakonec nekoupil.

První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), jenž má neúspěšný prodej na svých bedrech, má tak další důvod k mírné panice. Poté, co město v první fázi nabízelo nevzhlednou budovu za téměř čtyři a půl miliónu a nenašel se na ni žádný zájemce, rozhodl se Tejkl nyní ve spolupráci s odhadcem cenu snížit. Dokonce k činžáku radnice „přihodila“ i pozemek ve dvoře, kde mohou parkovat auta. Ani nové cena, jež je v současnosti na částce čtyři miliony a sto tisíc korun však kupce nepřilákala. Jak je ale možné, že samotný dům původně odhadce ocenil na víc, než později dům s pozemkem, zůstává záhadou.

Původní termín, kdy měli zájemci o koupi domu odevzdávat své obálky s návrhy kupní ceny - ta je totiž jediným kritériem výběru nejvhodnějšího kupce - vypršel už koncem června. Nyní tedy žádá Tejkl své kolegy zastupitele o prodloužení termínu. Jaké datum však bude tím hraničním, se nepodařilo Chrudimským novinám zjistit. Známý „kostlivec ve skříni“, takzvaná Charvátova vila, se přitom prodávala několik let, protože radnice za nemovitost požadovala původně přemrštěnou cenu. A byl to právě Tejkl, jehož přispěním se prodej po letech rozhýbal a nakonec skončil úspěchem.

Chrudim - Regulaci hracích a výherních automatů radnice nechystá. Přesto vznikla novelizace vyhlášky, která jejich provoz na území města podstatným způsobem reguluje. Změny, které přináší, jsou ale spíše „kosmetické“.

Jde především o vyškrtnutí provozoven, které z nějakých důvodů buď automaty neprovozují, nebo dokonce zanikly. To je případ třeba oblíbené a hojně navštěvované hospody „U Guláška“, která svou činnost ukončila v loňském roce. V současnosti tak budova bývalého pohostinství začíná pomalu připomínat dům hrůzy, protože majitel na její rekonstrukci nemá dostatek peněz.

[[img:chrn_fullwidth:6114:Bývalý hostinec je neudržovaný a zanedbaný. Tady už si automaty nikdo nezahraje.  Ilustrační foto: Chrudimské noviny]]

Bez jedné třicet provozoven na území města tak v současnosti provozuje tento způsob hazardu, který pravidelně vysává kapsy návštěvníků náleven, hospod a barů. Nezřídka tak odčerpává sociální dávky a ne příliš velké výdělky mužů i žen, jimž poté chybí prostředky na zajištění základních životních potřeb. Takzvaný „gambling“ je totiž regulérní závislostí, s níž si lidé, trpící tímto chováním, často nevědí rady a nemohou si sami pomoci. Úplný zákaz hracích automatů však městští zastupitelé odmítli, protože z jejich výnosů plynou nemalé finanční prostředky do městské kasy.

Ze seznamu míst, kde je provoz hracích automatů povolen, zmizela třeba restaurace Dalibor ve Filištínské ulici, nebo právě zmiňovaný hostinec „U Guláška“. Třetici uzavírá adresa v ulici Čs. armády v čísle popisném 367. Provozovatelé loterijní činnosti, jak nově tento způsob podnikání nazývá zákon, musejí být přitom registrovaní. Umístit si automat do sklepa a provozovat načerno hernu by se tak mohlo případnému podnikavci nepříjemně vymstít, protože pokuty za takovou činnost nejsou právě malé.

Chrudim - Fibichova ulice prochází v těchto dnech plánovanou rekonstrukcí. Objevit by se zde měly například nové pouliční lampy nebo nový povrch silnice. A právě při odstraňování starého, dožilého asfaltového povrchu vykoukl na dělníky svědek dávné minulosti.

Pod asfaltovým svrškem se totiž dlouhé desetiletí skrývala dlažba z takzvaných „kočičích hlav“. Jedná se v současnosti o povrch, k němuž se mnohé radnice vracejí a osazují ho tam, kde v minulosti dobře sloužil. Tedy v historických centrech měst. Paradoxní se přitom jeví fakt, že použité kostky mají často vyšší hodnotu, než ty čerstvě nalámané. Jsou již „opracované“ koly automobilů, nebo mnohdy ještě kočárů a koňskými kopyty. Neničí tak pneumatiky aut a ta se po nich pohybují znatelně tišeji, než po kostkách nových.

[[gal:8602]]

Staré „kočičí hlavy“ se rovněž vyvážejí do zahraničí, kde za ně místní samospráva utrácejí nemalé částky. Jaký tedy čeká osud ty chrudimské ve Fibichově ulici? Daniel Seifert má jasno a spolu s ním i několik dalších uživatelů sociálních sítí. „Má to mnoho výhod. Nezničitelnost, vsakuje to vodu lépe než asfalt a hlavně tolik se tam nejezdí a zas by na nás dýchala historie našeho města. Nikdo nedokáže v dnešní době udělat kvalitnější vozovku, než je tato z kostek dělaná poctivou prací našich předku,“ shrnuje Daniel Seifert pozitiva žulové dlažby.

Kostky ve Fibichově ulici tentokrát ale nečeká slavný návrat. Budou opět zality asfaltem a vyčkají tak další desítky let na budoucí osazenstvo radnice, které bude třeba k odkazu minulých generací vnímavější než to současné.

Chrudim - Záměr vedení města provést regeneraci sídliště Na Větrníku se pomalu začíná stávat skutečností. V úterý 9. září se zde uskutečnilo další ze setkání s místními obyvateli, z něhož vzešla řada připomínek a návrhů, jak by se měla revitalizace uskutečnit.

Na setkání se sešlo několik desítek obyvatel panelových domů, kteří přišli diskutovat společné řešení regenerace panelového sídliště s architektem Václavem Škardou, s místostarostou města Janem Čechlovským (ODS) a zástupci některých odborů MěÚ Chrudim. Cílem setkání bylo přitom představit řešení úpravy prostranství na sídlišti mezi panelovými domy číslo popisné 1206 až 1208, které navrhl právě architekt Škarda. Navrhované změny by měly přispět k regeneraci prostranství, bezpečnějšímu pohybu chodců, cyklistů i řidičů a zklidnění zóny. Zvýšit by se měla i kapacita parkování a počet stromů a zeleně obecně. Právě parkování je jedním z nejpalčivějších problémů, který místní trápí.  

[[img:chrn_fullwidth:2644:Revitalizace sídliště by mohla začít již v příštím roce.  Foto: Chrudimské noviny]]

A na čem se přítomní dohodli? Šlo především o zvětšení prostoru po krátkodobé zastavení aut před domem číslo popisné 1206, k čemuž dojde po odstranění navrhované uličky a stromu. Místo hřiště zde vznikne náměstíčko, na němž bude jako povrch použit minerální beton, nikoli mlat. Mlatové cesty totiž za deště špiní obuv, proto je radnice zásadně umisťuje jen do parků a třeba i Klášterních zahrad. Stávající cestičky budou zachovány, navíc se přidají nové, které si obyvatelé prošlapali v zeleni. K vysazení bříz a topolů nedojde, protože se jedná o stromy působící negativně na alergiky.

Nejbližší kroky budou takové, že podle vznesených připomínek občanů dopracuje architekt Škarda svoji studii a na jejím základě proběhne vytvoření dalších stupňů projektové dokumentace na řešení úpravy dané lokality. Záměrem města však je získat do konce letošního roku stavební povolení a začátkem toho příštího požádat o dotaci na regeneraci panelového sídliště. V případě jejího získání počítá město s tím, že první stavební práce na projektu by byly zahájeny ještě v roce 2015.

Chrudim - Lavička, nebo klouzačka? Tak nad tím si lámou hlavu kolemjdoucí chodci, pokud spatří podivný tvar městského inventáře, který se nachází takřka pod okny redakce Chrudimského deníku. Chrudimské noviny proto děkují jednomu ze svých čtenářů za tento zajímavý tip.

Lavička sama je jednou z těch, na něž unavený senior z nedalekého domu s pečovatelskou službou jen obtížně usedne. V zimě navíc chladný kov studí, v létě se pak vinou tmavého nátěru rozpaluje do teplot vhodných k usmažení vajíčka. „U této městské skluzavky chybí víc než půl roku návod na bezpečné použití,“ vtipkuje jeden z čtenářů Chrudimských novin a naráží tak na podivný tvar, který lavička získala. Vinou toho tak chodec tápe, jakým způsobem ji má vlastně využít.

[[gal:8596]]

Každý, kdo na podivnou lavičku usedne, riskuje totiž nechtěnou jízdu doslova jak na klouzačce, protože sklon lavičky neumožňuje udržet pozadí na jednom místě. Zda se tedy jedná v tomto případě o prostředek k zábavě procházející školní mládeže, není prozatím zřejmé.

Chrudim - O slavnostním otevření venkovní tělocvičny, kterou nechalo město vystavět na plácku před stadionem MFK v ulici V Průhonech, Chrudimské noviny už psaly. Samotné otevření tělocvičny sem přitom přilákalo desítky zvědavců. Akce, z níž vzešla stavba cvičebních prvků, má však nyní nepříjemnou dohru.

O žádosti Sportovních areálů města Chrudim, v níž jejich šéf Luděk Marousek prosí o posunutí termínu čerpání dotace o dva měsíce, Chrudimské noviny informovaly rovněž. Důvodem k této žádosti nebyla však opožděná dodávka faktur od firmy Enuma Elis. Ta se těmto stavbám věnuje a byla vybrána městskou radou, aby postavila i chrudimský plácek pro „workoutery“. Podle Marouska bylo nyní nutné přikročit v případě této firmy k reklamaci dodané tělocvičny, protože její výsledná podoba neodpovídá tomu, co bylo s firmou dohodnuto. Právě to je příčinou zastavení toku peněz z účtu Sportovních areálů na účet zmiňované společnosti.

[[gal:8592]]

Stavbu tělocvičny přitom od počátku provázely kontroverze. V loňském roce, konkrétně začátkem listopadu, nemohl hlavní tahoun celého projektu Daniel Schindler přijít na jméno nikomu z vedení města. Co se přesně stalo? Radnice tehdy vystavěla na místě u parkoviště, které slouží návštěvníkům stadionu MFK, tělocvičnu, která byla všechno možné, jen ne místem, kde mohou příznivci „seberevolty“ potrápit svá těla. Cvičební prvky byly totiž určeny seniorům. Podle tehdejších reakcí „seberevolťáků“ se zdálo, že město se v komunikaci se sportovci nepřetrhlo a nastoupilo tedy zklamání.

Jakmile se ale začal blížit termín podzimních voleb, aktivita městských úředníků se za dirigence starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) zvýšila a nakonec se našlo i více než 360 tisíc korun na stavbu plnohodnotné tělocvičny, jejíž podobu je možné vidět právě na plácku před „Emilákem“. Starosta Řezníček si přitom na facebooku neopomněl rýpnout do těch, kdo ho obviňovali z trestuhodné nečinnosti a zprávu o slavnostním otevření tělocvičny využil pro svou předvolební kampaň. O Řezníčkovi je totiž známo, že se těší stálé podpoře sportovců a doslova na poslední chvíli se mu tak podařilo zavřít ústa i nespokojeným „seberevolťákům“, když se osobně zasadil o instalaci jejich cvičebního nářadí v místech, které si sami vybrali. Nakolik mu k tomu pomohly peníze daňových poplatníků, zůstává ale otázkou.

Příloha: 

reznicek_volby.pdf

Chrudim/Podhůra - Záměru na vybudování nové cyklostezky do městských lesů na Podhůře se začíná konečně blýskat na lepší časy. Důvodem je skončený soudní spor o jeden z pozemků, který nebylo možné kvůli soudní při na stavbu cyklotrasy vykoupit. Uvedl to neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). 

"Museli jsme čekat celé volební období, protože jeden z největších pozemků byl pod soudním sporem, který trval několik let. Vzhledem k tomu, že to byla neřešitelná situace, jsme se ani nepouštěli do projektové dokumentace, protože by to byly v tu chvíli vyhozené peníze," vysvětluje Čechlovský, proč muselo město oddalovat přípravu tohoto projektu. Dalšími důvody byla prý vleklá jednání s některými majiteli kvůli jejich požadavkům na cenu prodávané půdy, anebo komplikovaný přístup k sousedním parcelám vinou dalších soudních tahanic.

Nyní už tedy může město přistoupit k postupnému výkupu pozemků pro připravovanou cyklostezku na Podhůru, kde mimo jiné funguje rozhledna Bára, lanové centrum a další cyklotrasy, protože sporný pozemek má už svého vlastníka, který je s radnicí ochoten o jeho vykoupení jednat. Prozatím jedinou komplikací zůstává výkup malého území na trase, které zdržuje dědické řízení. Radnice zde přitom připravuje smíšenou stezku pro pěší a cyklisty. Podle studie by měla odbočovat ze silnice na konci města u sídla Technických služeb Chrudim v Sečské ulici a vést dál podél komunikace, a to po její levé straně ve směru z města. Má být tři metry široká, tři kilometry dlouhá a bez osvětlení. Její výstavba spolkne několik milionů korun.

Chrudim - Nový způsob odbavování návštěvníků krytého bazénu zavedly v minulých dnech Sportovní areály města Chrudim. Slibují si od něj především rychlejší a efektivnější platby. Dalším plusem má prý být i eliminace těch, kdo by snad chtěli využít služeb bazénu a sauny bez zaplacení stanoveného poplatku. Někteří návštěvníci jsou ale z nového systému rozpačití a poukazují na jeho zbytečnou složitost a nepraktičnost.

„Pokud chci chodit do bazénu opakovaně třeba v nedalekých Pardubicích, koupím si permanentku, dají mi čip, s ním přijedu na parkoviště, otevře se mi závora, jdu k turniketu, projdu, otevřu skříňku, koupu se, odcházím přes turniket a odečte se mi z čipu příslušná částka, zůstatek kreditu vidím na displeji,“ popisuje svoji zkušenost s obdobným systémem v krajském městě jeden z čtenářů Chrudimských novin, který si nepřeje být jmenován. A jak to funguje nyní v Chrudimi? „Jestliže chodím do bazénu opakovaně zde, koupím si kartičku, na ni mi nabijí kredit, zaplatím navíc zálohu, kterou mi vrátí, až vrátím kartičku, poté si kartičku vezmou, načtou z ní kredit, vydají mi čip, ale musím opět zaplatit zálohu 50 korun, potom si jdu pro zámek od skříňky. S sebou si musím vzít jak kartičku, tak čip a zámek. Když odcházím přes turniket, vracím čip, dostávám zpět zálohu. Skoro si myslím, že by bylo lepší vrátit starý systém, protože ten nový je podle mého dost překombinovaný,“ zamýšlí se Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:8575:Je nový systém placení za služby v krytém bazénu nedomyšlený?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Podle vedení Sportovních areálů města Chrudim umožňuje ale prý nový systém velkou variabilitu práce se vstupným. V současnosti prý dochází k dolaďování cen, což se nelíbí třeba pravidelným uživatelům sauny. Těm se totiž oblíbená kratochvíle podle všeho pořádně prodraží a na výhody, které plynuly z ročních permanentek, mohou zapomenout. Údajného příliš levného vstupného do sauny si bylo vědomo i vedení sportovišť. Proč tedy jejich cenu nezvedlo už dříve? Náhlé zvýšení cen, které šéf společnosti Luděk Marousek omlouvá srovnáním s republikovým průměrem, je tak pro mnohé sportovce doslova šokem. Nově totiž bude možné vyúčtovat a strhnout z předplacené karty i jednotlivé minuty, které návštěvník bazénu nebo sauny strávil při vodních radovánkách navíc. Odpadne tak údajné dohadování pokladních s nespokojenými uživateli, kteří prý odmítali platit za překročený časový limit, jenž si předem zaplatili.

[[img:chrn_fullwidth:4368:Novému systému neunikla ani venkovní plovárna.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Podobné zvěrstvo nainstaloval ředitel sportovišť na vchod venkovního bazénu. Praxe je taková, že si koupíte u vchodu kartičku s čárovým kódem a vstupenku, otočíte se metr za sebe, tam čeká druhý člověk, půjčí si od vás kartičku, vloží ji do čtečky, vy projdete turniketem, a on vám kartičku podá přes turniket do ruky. Dřív jedna paní prodala vstupenku a bylo,“ popisuje běžnou praxi u venkovního koupaliště další z návštěvníků.

[[img:chrn_fullwidth:8576:Šéf Městských sportovišť si změny pochvaluje. Zlepší snad hospodaření společnosti?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nakolik se nový systém osvědčí do budoucna a přinese městské společnosti tolik potřebné finance do jejího rozpočtu, není zatím jasné. Podle rozhořčených návštěvníků se ale dosud s moc velkým nadšením nesetkal. Vedle navýšení ceny vstupného do sauny jim třeba vadí i zbytečně velkoryse pojatá nová recepce v krytém plaveckém bazénu, která je podle nich v porovnání s poskytovanými službami zbytečným a drahým luxusem.

Chrudim - Radnice plánuje přestavět objekt konventu Kapucínského kláštera v sousedství Muzea barokních soch na penzion. Radní už v této souvislosti schválili takzvanou konzervativní variantu studie revitalizace, jež má co nejméně zasahovat do vnitřních dělicích konstrukcí historického areálu.

„Návrh využití je pro přechodné ubytování, jemuž by mělo sloužit celé první patro. Přízemí je pak navrženo pro zázemí ubytovací služby, další prostory potom pro veřejnost,“ uvádí k záměrům města neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Konvent s klášterním kostelem město přitom v současnosti pronajímá z části podnikatelům a také manželské a předmanželské poradně Pardubického kraje. Radnice by teď chtěla část novodobých přístaveb konventu v rámci revitalizace odstranit a spolu s nimi i všechny navazující objekty, v nichž dříve po desetiletí sídlila firma PORS a nyní patří společnosti Vivantis, která obchoduje na internetu a je jednou z nejúspěšnějších firem v regionu. Město odstraněním všech přístaveb konventu sleduje jeho propojení se zrekonstruovanými Klášterními zahradami.

V budově konventu by mělo podle studie vzniknout celkem 17 pokojů se zhruba 50 lůžky penzionového typu ve dvou kategoriích. Kdo by měl ubytovací služby provozovat, není zatím podle Čechlovského rozhodnuto. Radnice počítá současně s tím, že ubytování a prostory pro veřejnost bude využívat pardubická univerzita pro své vzdělávací kurzy pro pedagogy. V přízemí by pak mohly být umístěny i některé sociální služby. „Určitě už nepočítáme, že by tu dál fungovaly pronájmy komerčních firem,“ podotýká Čechlovský.

Náklady na úpravy konventu Kapucínského kláštera jsou předběžně odhadovány na 45 milionů korun, přičemž město chce získat na tuto investici evropské dotace, s jejichž pomocí už dříve dokázalo přestavět odsvěcený kostel sv. Josefa na Muzeum barokních soch a zrekonstruovat přilehlé Klášterní zahrady, určené k odpočinku, vzdělávání i zábavě. Nyní dojde ke zpracování projektové dokumentace celého záměru, kterou zpracuje Ateliér Vavřík.

Kapucínský konvent náležící ke kostelu sv. Josefa byl založen v období baroka díky tehdejší podpoře císařovny Eleanory, manželky císaře Ferdinanda III. Základy chrudimského konventu byly položeny roku 1656 a slavnostní vysvěcení se uskutečnilo o devět let později. Konvent přitom zajišťoval celkový chod kláštera a obývaly ho komunity kněží, řeholníků a řeholních sester. Vedle místností sloužících k ubytování tu byla pochopitelně také kuchyň a ve sklepení pak technické místnosti, dílny a sklady. Konvent v současnosti tvoří tři křídla uzavírající společně s chodbou ambitu obdélný rajský dvůr, kde je situována velká studeň s ozdobným kováním.