Chrudim - Udržitelný rozvoj je jedním z pojmů, jímž operuje vedení města při příležitostech vhodných i méně vhodnějších. Co přesně ale tento termín znamená, tuší jen málokdo. Vysvětlení se tak mohou zájemci dočkat na semináři, který se bude konat ve čtvrtek 26. února v prostorách Městského úřadu v Pardubické ulici.

Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří například zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Program je postaven na sociálním, ekonomickém a environmentálním pilíři. Samotný pojem „udržitelný rozvoj“ použila poprvé v šedesátých letech minulého století organizace jménem Římský klub, která bývá považována za „light“ verzi svobodných zednářů. Římský klub se zabývá třeba i tématy, jako je redukce populace na naší planetě.

V Chrudimi je udržitelný rozvoj nejčastěji skloňován v souvislosti s projekty Zdravé město a Místní agenda 21, což jsou koncepce, v nichž se nejčastěji realizuje současný starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Právě současná vládnoucí koalice v poslední době zaregistrovala řadu negativních reakcí na oba zmiňované projekty a rozhodla se proto vyjít vstříc všem zájemcům, které by problematika udržitelného rozvoje zajímala a chtěli ji pochopit do hloubky. O půl čtvrté odpoledne proto přednese svůj příspěvek ve velké zasedací místnosti MěÚ Pavel Nováček, vyučující Pardubické univerzity. Místo bude prý i pro případné dotazy. 

Chrudim - Staronová radniční koalice bude čelit u soudu arbitráži za zmařenou investici ve spojitosti s přípravami na vybudování nového sídliště rodinných a bytových domů v lokalitě na Skřivánku. Pokud investor ve sporu uspěje, přijde město o dva miliony korun. Kauzu, k níž se schyluje, komentovala už i celostátní média. Město však žádné pochybení nepřipouští.

Společnost Volaris se totiž rozhodla po nekonečných průtazích v jednáních s městem požadovat po chrudimské radnici finanční náhradu za náklady, které firma musela zbytečně vynaložit na projektové dokumentace a studie budoucího slídliště. Spočítala je zhruba na dva miliony korun, o které se teď chce s městem soudit. Celá kauza přitom začala už v roce 2008, kdy chrudimské zastupitelstvo schválilo většinou svých hlasů prodej nezasíťovaných pozemků města na Skřivánku společnosti Parnassius Apollo za cenu 351 korun za metr čtvereční za účelem výstavby sídliště rodinných a bytových domů. Následný prodej však zkomplikovalo nevyřešené dopravní napojení této lokality a protesty místních obyvatel, kteří se tu obávali nadměrné dopravní zátěže. Záměr jim nakonec pomohli zmařit někteří zdejší politici, kteří se zasadili o evokaci projektu v neprospěch investora a prosadili navýšení prodejní ceny pozemků za minimální cenu 570 korun za metr čtvereční. Jenže tolik peněz, celkem by šlo o navýšení 26 milionů asi za devět hektarů půdy, nechtěl nikdo do městské pokladny jen tak nasypat. Tento požadavek v podstatě také celý projekt na čas zastavil.

[[img:chrn_fullwidth:10362:Chrudimský Skřivánek i nadále připomíná spíše než město prostředí venkova, které je nepřirozeně zaříznuto do samotného centra města.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

"Město se bude muset naučit počítat, protože jde o nereálné peníze," namítá jeden z jednatelů Volarisu, který je personálně propojen s firmou Parnassius Apollo, Milan Kušta. Tomuto největšímu chrudimskému developerovi došla totiž po dlouhých letech neustálých dohadů s městem trpělivost. "Měli jsme stále za to, že se dokážeme s městem domluvit, ale teď už to opravdu řešit nechceme, protože jednáme osm let a město neustále mění podmínky. Proto budeme požadovat úhradu dosud vynaložených nákladů," namítá Kušta, který je o oprávněnosti požadavku společnosti Volaris přesvědčen. Jak dodává, projekt definitivně pohřbila skutečnost, že firma, v níž figuruje, byla ochotna akceptovat cenu 570 korun za metr čtvereční, ale jen za předpokladu, že bude kupovat pozemky, které jí poté budou skutečně i patřit. "Pozemky, které vlastní Volaris a měly na nich stát komunikace, měly být s městem směněny, nebo vykoupeny za stejnou cenu, jakou město požaduje od investora. Důvodem je skutečnost, že všechny pozemky pod komunikacemi, parkovišti a veřejnou zelení chce město převést do svého vlastnictví za jednu korunu. Když byla tato jednání téměř u konce, město začalo najednou požadovat i odprodej pozemků a zpochybňovalo směnu pozemků pod veřejnými prostranstvími. To pro nás bylo nepřijatelné, neboť nevycházela základní ekonomika celého projektu," objasňuje jednatel Volarisu, proč nemělo s městem smysl dál vyjednávat.

[[img:chrn_fullwidth:10363:Investor musel vložit do požadované projektové dokumentace, zaměření pozemků a parcelace budoucího sídliště Skřivánek nemalé peníze, které chce teď po městu zpátky. Podle jeho názoru mění totiž chrudimská radnice neustále podmínky prodeje a směny městských pozemků, což z jeho pohledu obchodní transkaci neúměrně prodlužuje a prodražuje, takže pro něho pozbývá smyslu.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Město je však přesvědčeno, že společnost Volaris nárok na odškodnění nemá a odvolává se přitom na vlastní právní analýzu. "Tu zpracovala velmi respektovaná právnička na úseku práv a závazků obcí Zwyrtek Hamplová, která tvrdí, že by neměl z dosavadního průběhu řízení vzniknout nějaký finanční nárok plynoucí firmě Volaris. Zadání této právní analýzy bylo přitom podáno stylem ´padni komu padni´, takže nás nelze obvinit, že by hovořila výhradně v náš prospěch. Ostatně, nemělo by to ani smysl, protože by nám byla taková právní analýza k ničemu," namítá místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je svou profesí právník a který vedl se zástupci společnosti Volaris až do loňska za město veškerá jednání o možné transakci s pozemky na Skřivánku. "Dosavadní jednání navíc přerušila druhá strana, nikoliv město, a to těsně před podpisem smlouvy. Mailem nás vyrozuměla, že po hlubším prostudování návrhu smlouvy dospěla k závěru, že není schopna akceptovat výši navrhované ceny," vysvětluje místostarosta. Ta se podle Tejkla rozcházela v součtu s představami zástupců Volarisu zhruba o šest milionů korun. "Rozhodně v tom nebyly žádné vášně a nemám jim to za zlé. Prostě jako podnikatelé zvážili možné riziko, do kterého nakonec nešli. Osobně je mi ale líto, že se záležitost nedotáhla do konce, protože zde byl stále prostor pro vyjednávání o ceně a debata mohla být kdykoliv oživena," míní Miroslav Tejkl. "Už proto si nemyslím, že lze něco získat soudní cestou," říká místostarosta.

[[img:chrn_fullwidth:10360:Chrudimský developer zatím realizuje výstavbu bytových domů v sousedství nemocnice v lokalitě Na Špici, kde v současnosti vzniká už druhá etapa tohoto sídliště.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jenže osm let trvající jednání, opakovaná výběrová řízení a zpracovávání stále nových studií investora už unavuje a s plánem postavit na Skřivánku sídliště proto nepočítá. Společnost Volaris zde přitom i nadále vlastní asi sedm hektarů pozemků z celkových šestnácti, které přicházely v úvahu zastavět, a nevylučuje, že přijde s nějakým jiným projektem, jak vlastní pozemky v budoucnu využít. Každopádně nyní chce po městu uhradit jen projektovou dokumentaci, geometrické zaměření pozemků a jejich parcelaci, které teď přijdou vniveč. Firma za ně chce zhruba dva miliony korun s tím, že je předá k dispozici městu. Pro lepší orientaci, proč škodu uplatňuje společnost Volaris a ne Parnassius Apollo, je třeba ještě v krátkosti zrekapitulovat uplynulou anabázi na Skřivánku. Město totiž vypsalo na zdejší pozemky určené k výstavbě celkem dvě výběrová řízení. V prvním zvítězila společnost Parnassius Apollo, která je vysoutěžila za cenu 351 Kč za metr čtvereční. Smlouvu na převod těchto pozemků však následně neschválilo zastupitelstvo. Město proto vypsalo druhé výběrové řízení, v němž požadovalo za metr čtvereční pozemku na Skřivánku 570 korun, přičemž jediným zájemcem, který tuto cenu akceptoval, byla společnost Volaris, avšak za výše uvedených podmínek. A jelikož se v průběhu let neustále měnily, firma od záměru ustoupila a chce vrátit vynaložené peníze. "Jak bude dál postupovat vůči městu společnost Parnassius Apollo, v tuto chvíli ještě nevím," uzavírá Milan Kušta, který figuruje v obou uvedených firmách. 

[[img:chrn_fullwidth:10359:V první etapě výstavby sídliště Na Špici bylo podle Milana Kušty postaveno a prodáno více než 140 bytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarostu Tejkla nicméně postoj investora mrzí a je podle něj velká škoda, že se na Skřivánku stavět nové sídliště nebude. Jak ale dodává, nemá s touto věcí nyní už co do činění. "V minulém volebním období jsem byl zodpovědný za městský majetek, proto jsem za město s investorem vyjednával. V současnosti přešla ale tato agenda pod mého stranického kolegu a prvního místostarostu Jaroslava Trávníčka, který může mít na věc trochu jiný náhled," konstatuje Miroslav Tejkl. Trávníček to dal ostatně už najevo. Například v rozhovoru pro iDnes uvedl, že si myslí, že Skřivánek přestal být pro Kuštu prioritou a proto od dalších jednání upustil. "Staví totiž Na Špici a také v místě bývalé eldéenky," poukazuje první místostarosta Trávníček.

Chrudim - Některé z oprav, které se přímo týkají centra města, nechávají zodpovědní úředníci provádět takřka okamžitě. Jiné, s jejichž vyřízením souvisí i jednání s těmi, kdo způsobili například poškození dlažby, váznou a trvají i měsíce.

Prakticky ihned tak byla hotová oprava uvolněného schodu v Široké ulici. Jednalo se o první, respektive poslední ze slavných schodů, které chrudimskou veřejnost rozdělují na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jejich existenci vítají a vidí zde zklidnění dopravy jako pozitivum, druzí je naopak proklínají, protože prý ničí tlumiče projíždějících aut a statiku okolních domů.

[[img:chrn_fullwidth:10424:S opravou těchto schodů se nebude otálet jen proto, že po nich chodí úředníci?  Foto: Chrudimské noviny]]

Oprava schodu před budovou Komerční banky se v každém případě podařila za pár dní a dnes už uvolněnou žulovou desku nic nepřipomíná. Podobně rychle se nejspíše uskuteční i oprava schodů pro pěší, které spojují právě Širokou ulici s ulicí Čs. partyzánů. Alespoň to tvrdí, šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina. Záležet teď prý bude hlavně na počasí.

[[img:chrn_fullwidth:9173:V domě, který byl příčinou zničení cenné městské dlažby ve Filištínské ulici, bydlí nyní Romové. Město však dělá v tomto případě "mrtvého brouka" a náprava je v nedohlednu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na uvedení do původního stavu čeká však už několik měsíců poničená dlažba ve Filištínské ulici, kterou znečistili dělníci maltou. Ta pak na dlažebních kostkách ztuhla a dnes již půjde odstranit jen velmi těžko. Zde ale podle všeho město nikam příliš nespěchá a pokutu, kterou by si pachatel nejspíše i zasloužil, strážníci městské policie v tomto případě prý ani neudělili.

Chrudim - Příslušníci 43. výsadkového praporu vyzkoušeli minulý týden nové druhy padáků. Původně se zkoušky měly konat už ve středu 11. února, ale vzhledem ke špatnému počasí se testování uskutečnilo až ve čtvrtek. Nové padáky jsou podle všeho bezpečnější a také výrazně lepší na ovládání.

„Výsadku na můj povel, na prvého a druhého rozpočítat! První strojí druhého! Strojit,“ hlásil instruktor výsadkové přípravy praporčík Tomáš Hejda. Jakmile byl poslední voják ustrojen, odebral se do vrtulníku. Každý znal své místo a dveře stroje se tak zaklaply ve vteřině. Silný rotor pak zvedl všechny do pětisetmetrové výšky nad zemí. Ve výšce půl kilometru nad zemí potom ještě instruktor pomocí krepového papíru vyhozeného z vrtulníku vyzkoušel, kam fouká vítr a kdy by měl výsadek začít.

Po výskoku z helikoptéry silný vítr hnaný rotorem výsadkáře odtrhl od dveří a zatlačil pár metrů pod vrtulník. „Sto dvacet jedna, sto dvacet dva, sto dvacet tři,“ a silné trhnutí způsobené nalitím vrchlíku ujistilo výsadkáře, že je vše v pořádku a že je padák bezpečně otevřen. Poté následovala kontrola vrchlíku, kontrola zámků, orientace v průletu, orientace vůči zemi a vlastní řízení padáku. Výsadkáři padák poté odbrzdili a začnali řešit úkol - například cvičné otevření záložního padáku. A pak už se zaměřili jen na to nejdůležitější - dopad a přistání. „Nové padáky jsou oproti starým OVP 80 k výsadkářům milostivější. Větší rozměr plochy vrchlíku zajistí nejen jemnější dopad na zem, ale i menší riziko úrazů,“ chválí padák Martin Kratochvíl, který velí zdejším instruktorům.

Možnosti a schopnosti nových padáků však testují jen zkušení výsadkáři. Jejich úkolem je zjistit, zda vojáci mohou bezpečně skákat s výstrojí, batohy, zbraněmi a dalšími součástkami. „Sledují, jak se padák chová při otvírání, letu a dopadu, když je zatížen výstrojí a zbraněmi, které téměř vždy dosahují hmotnosti mezi dvaceti až čtyřiceti kily,“ dodává Kratochvíl. V minulosti vedlo totiž testování nových padáků k nejednomu neštěstí. Před šesti lety se takto například zabil rotmistr Lukáš Syruček, jemuž se neotevřel jak hlavní, tak ani záložní padák. Letošní testování se však obešlo bez nehody.

Chrudim - Dobrý konec mělo jednání obyvatel panelových domů v sídlišti U Stadionu s městským úřadem a následně Policií České republiky. Po letech stížností na nedostatek parkovacích míst se teď alespoň v části sídliště podaří vytvořit nová.

Celou záležitost, která se týká především místa před domy čp. 747 až 749, začalo místní sdružení vlastníků bytů řešit loni na podzim. Tehdy se starousedlíci domluvili a kontaktovali se svou žádostí Odbor dopravy MěÚ Chrudim, jemuž šéfuje Martin Klimek. Ten je znám svou vstřícností a také ochotou při poskytování rad těm, kdo mají problémy týkající se třeba právě nedostatku parkovacích míst. Klimkův odbor záležitost dokonce projednal i s místním dopravním inspektorátem policie a po jeho kladném stanovisku mohl přikročit k činu.

[[img:chrn_fullwidth:2634:Parkování v sídlišti U Stadionu se postupně mění k lepšímu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místo před bytovými domy si úředníci nejprve prohlédli a když konstatovali, že je požadavek obyvatel odůvodněný, doporučili vydání nové veřejné vyhlášky, která zde bude mít za výsledek instalaci nového dopravního značení. Před domy se tak objeví třeba značka upozorňující na možnost podélného stání, žluté klikaté čáry nebo zákaz zastavení. Právě poslední značka by měla ukáznit řidiče, kteří často parkovali před samotnými vchody do panelových domů a znemožňovali tak třeba rychlé záchranné službě přístup k pacientům. S tím by teď měl být konec.

Dopravní situaci, která zde bude panovat poté, co se vyhláška uvede v praxi, si můžete prohlédnout v příloze pod článkem.

Příloha: 

stad_park.pdf

Chrudim - Dlouhodobí kritici projektů Zdravé město a Místní akční skupiny 21 (MAS 21), členové a příznivci Svobodných v Chrudimi, mají nově posilu. Oba projekty, za něž radnice sbírá ocenění po celém světě, si teď vzalo pod drobnohled také zdejší hnutí ANO 2011. Podle jeho zastupitele Františka Pilného jde totiž o nemístné plýtvání penězi daňových poplatníků.

Pilný si proto vyžádal podrobné údaje k rozpočtům obou projektů. Manažerka Zdravého města a předsedkyně MAS 21 Šárka Trunečková (SNK-ED), která je zároveň i zastupitelkou města, se proto snažila své kolegy zastupitele přesvědčit, že peníze se v obou případech vynakládají účelně. To se jí nakonec díky radniční koalici podařilo a rozpočtové opatření i s oběma položkami bylo schváleno.

V těchto dnech se tak objevila smlouva, kterou uzavřelo Město Chrudim s MAS 21 Chrudim. Za město ji podepsal starosta Petr Řezníček (SNK-ED), na druhé straně je podpis Šárky Trunečkové. Předmětem smlouvy je půjčka ve výši 400 tisíc korun, kterou město prakticky okamžitě převede na účet MAS 21. Nejde však o žádný dar z milosti, ale finanční výpomoc, kterou „maska“ musí do 11 měsíců zase vrátit. K čemu jsou ale bezúročně půjčené statisíce určeny? Takřka půl milion korun poslouží k předfinancování projektu „Spolupráce“, který bude dotován z Programu rozvoje venkova ČR. „Hlavním cílem projektu bude ve spolupráci s partnerskými MAS vytvořit metodické dokumenty pro implementaci komunitně vedeného místního rozvoje v programovém obdob í 2014 - 2020. Dotace bude poskytnuta ve výši 100 procent z uznatelných nákladů. Fyzický převod prostředků bude probíhat následně po doložení uskutečněných výdajů,“ stojí ve smlouvě. Peníze tak Trunečková městu vrátí v okamžiku, kdy jí stát odešle na účet dotaci, kterou tvoří finance vybrané na daních. Jde tedy o peníze plynoucí opět z kapes občanů České republiky.

Zastupitelstvo tuto půjčku schválilo a pro zapůjčení peněz z rozpočtu města do kasy MAS 21 hlasovala i Trunečková. Nabízí se tedy otázka, zda v tomto případě nejde o střet zájmů, jehož by se mohla městská úřednice a zároveň městská zastupitelka dopustit hlasováním o půjče projektu, který osobně řídí.

Chrudim - Přestože na speciální nádoby určené pro bioodpad, vlastní kompostárnu nebo kontejnery na použité tuky mohou Chrudimáci prozatím zapomenout, patří prý město v nakládání s odpady ke špičce. Zásluhu na tom má především disciplinovanost obyvatel, kteří do určených kontejnerů odhazují jen to, co tam patří.

V Chrudimi dnes stojí necelá stovka „sběrných hnízd“, složených většinou z kontejnerů na plast, papír a sklo. Dohromady jich tu je na 370. A protože některé z nich už ke sběru tříděného odpadu sloužily dlouho, bylo potřeba je vyměnit. Město Chrudim k tomu využilo „projekt nádob“, který má v gesci společnost Eko Kom ve spolupráci s Pardubickým krajem. „V rámci tohoto projektu obcím a městům v Pardubickém kraji zdarma zapůjčujeme nádoby na sběr plastů, papíru a skla, a to jak čirého, tak barevného. Do Chrudimi jsme aktuálně zapůjčili třiadvacet kontejnerů na obvyklé komodity,“ vysvětluje Jiří Záliš, jenž má ve firmě Eko Kom na starosti právě region Chrudimska. „Lidé v Chrudimi třídí vcelku zodpovědně. Toho, co v kontejnerech nemá být, nacházíme minimálně,“ říká Jan Petr z Technických služeb Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:3383:Už tradičně se černá skládka objevuje nedaleko Zlaté stezky pod hradbami.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Otevřenost a komunikativnost jsou vlastnosti, kterými se pravidelně a rádo chlubí vedení města. Od slov není daleko ke skutkům, a tak je web radnice plný odkazů na nejrůznější projekty a stránky, jež by měly občanům ulehčit vyhledávání informací a komunikaci s úředníky. Fungují ale tak, jak by měly?

Jednou z internetových stránek, která je zaměřena na odpady, čistotu a zeleň ve městě, je i web obsluhovaný úředníky z odborů Městského úřadu Chrudim, které se věnují právě zmiňované problematice. Zájemce zde najde mimo jiné kontakty na zodpovědné osoby a též vyhlášky města, jež řeší kácení stromů nebo svoz nebezpečného odpadu. Jaké překvapení však čeká na informací chtivého občana, když se rozhodne kliknout na záložku „aktuality“. Na obrazovce se rázem objeví zaručeně čerstvá informace, která má však datum odkazující na rok 2012. Samotný archiv aktualit pak neobsahuje jedinou zmínku z loňského roku, rok 2013 je pak zastoupen pouhými třemi zmínkami o činnosti odborů péče o zeleň a třeba také Technických služeb Chrudim.

Bývalá městská zastupitelka a technička úseku péče o městskou zeleň Kateřina Jánská (ODS) přitom v minulosti jasně deklarovala svůj postoj k internetovým aplikacím. Ty navrhoval využívat mětský zastupitel a současný neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) třeba právě v případě černých skládek na území města. Podle Jánské je tu ale riziko, že městský úředník by trávil svůj čas na internetu u webu a nevěnoval se pak své vlastní práci. V případě portálu, na který odkazují oficiální stránky města, se zodpovědní pracovníci podle všeho rozhodli dát Jánské za pravdu a pomocnou ruku občanům zkrátka ignorovat.

Chrudim - Kolik vlastně vydělávají místní politické špičky? To je otázka, která zajímá každého, kdo nahlédne do seznamu uvolněných i neuvolněných členů městského zastupitelstva, rady a také místostarostů. Uvolněn pro svou funkci je však ve městě pouze starosta Petr Řezníček (SNK-ED), kterému jedinému tak náleží „plný“ plat.

Radnice se zveřejňováním platů svého šéfa nijak nepospíchá. Starosta Řezníček však každoročně zveřejňuje „vyúčtování“ svých příjmů a výdajů, jde ale především o zdůraznění starostovy dobročinnosti, když většinu svých příjmů plynoucích třeba z účasti na zasedáních dozorčí rady Opatovické elektrárny věnoval potřebným. Na své si tak přišli třeba dobrovolní hasiči nebo mladí sportovci. V loňském roce však tento součet na redakční mail Chrudimských novin nedorazil, a tak se lze jen domnívat, kam peníze zamířily.

Samotný starostův plat za funkci, v níž je jako jediný uvolněný, což znamená, že kromě „starostování“ nemá žádné jiné zaměstnání, tvoří základ společný pro všechny starosty a také příplatky za počet obyvatel města. Podle několika jednoduchých výpočtů by měl starosta Petr Řezníček za svou funkci dostávat zhruba padesát tisíc korun měsíčně. Jeho kolegové, neuvolnění místostarostové si pak přijdou na 21 tisíc. K této částce je však třeba připočíst různé příplatky za zasedání v radě města nebo v nejrůznějších výborech a komisích. Běžný zastupitel má měsíčně nárok na sedm stovek, člen rady města už na dvě tisícovky. Město pak svým politikům proplácí i cestovní výlohy a další náklady, jež jsou spojeny s výkonem funkce, do níž byli místní politici zvoleni. 

Chrudim - S blížím se jarem se přibližuje i plánovaná rekonstrukce chodníků, veřejného osvětlení a silnic v takzvané „lokalitě IPRM“. Jde přitom o místa ležící nedaleko nechvalně proslulého chrudimského Bronxu, do něhož město několik let po sobě "pumpuje" miliony korun.

Radnici se v loňském roce totiž podařilo ušetřit hned jedenáct milionů korun, které se neplánovaně objevily v kase poté, co se příznivým způsobem pohnuly trhy a koruna posílila vůči euru. Bylo však třeba urychleně vymyslet, kam s nimi a proto město vypsalo výběrové řízení na dodavatele stavby, jenž by měl zrekonstruovat dožilé chodníky a také lampy veřejného osvětlení. Nově by se tu tak mohly objevit kritizované i vynášené „ledky“, jimž obyvatelé okolí Fibichovy ulice, kde jsou tyto druhy svítidel už instalovány, začali familiárně přezdívat „bludičky“.

[[img:chrn_fullwidth:4394:Do Bronxu město masivně investuje. Vznikne zde jednou exkluzivní bydlení? To bude hodně záležet na tom, zda si radnice dokáže zjednat v této problémové čtvrti pořádek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]