Chrudimské noviny Zprávy

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Zprávy

Sídliště Na Větrníku a chráněnou krajinnou oblast Habrov, které od sebe oddělil obchvat, spojí od prosince most

Chrudim - Z finančních prostředků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je v současnosti dokončován most, který se klene nad silničním obchvatem města mezi sídlištěm Na Větrníku, místní částí Topol a chráněnou krajinnou oblastí Habrov. Jeho stavbu dozoruje dosavadní neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

Jde přitom o most, který nebude sloužit běžným motoristům, nýbrž jde o spojnici mezi pozemky na obou stranách obchvatu. "Jde o zcela logickou stavbu, protože ke každému pozemku musí být zajištěn přístup. A jelikož leží po obou stranách obchvatu obdělávaná zemědělská půda, bylo zapotřebí, aby byl v těchto místech vybudován bezpečný přejezd pro zemědělskou techniku. Navíc budou moci most využívat také pěší, takže nádherná vycházková trasa do chráněné krajinné oblasti Habrov zůstane na tomto poli pro občany zachována," komentuje stavbu mostu místostarosta Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:8890:Most je prozatím uzavřen.  Foto: Jindřich Balous]]

Most za 8 300 000 Kč by měl být podle něj předán do užívání letos na Mikuláše, tedy na začátku prosince, a přestože ho celý financovalo ŘSD, přejde do majetku města. "Prozatím ještě není určen veřejnosti a je hlídán bezpečnostní agenturou, kterou si najalo ŘSD," varuje místostarosta ty, kteří by se pokoušeli v těchto dnech novou mostní kontrukci přejít. Most je přitom součástí vypracované studie obchvatu, která vznikla už v roce 2005. V této souvislosti zbývá ještě poznamenat, že s daleko propracovanějším návrhem překlenutí tohoto místa přišel v minulosti bývalý architekt města a zastupitel Karel Thér. Ten zde mimo jiné "namaloval" tři zatravněná a dostatečně široká přemostění, jež by umožňovala nejen přejezd zemědělské techniky a přechod pěších, ale i zachování přirozených tras migrující zvěře, která žije a vyvádí svoje mláďata na obou stranách obchvatu. Realizace stavby byla však zamítnuta údajně pro svoji finanční náročnost.

Ústavní soud řeší návrh chrudimských soudců, kteří žádají zrušit znevýhodnění těch, kteří nemají na advokáta

Chrudim - Zdejší okresní soud navrhl zrušit opatření, které podle jeho mínění znevýhodňuje lidi bez právního zastoupení. O způsobu náhrady drobných a režijních výdajů v soudním řízení bude tedy nyní rozhodovat Ústavní soud. S informací přišla Česká televize.

Podle stanoviska zdejších soudců spočívá ona nevýhoda v tom, že zatímco advokáti mají na prováděné úkony, jako jsou studium spisu nebo rešerše, stanovené pevné sazby, pro běžné účastníky soudních řízení bývá prý velmi komplikované náklady prokazovat. A přesně to by se teď mělo na základě návrhu Okresního soudu v Chrudimi změnit, aby nedocházelo k diskriminaci těch, kteří si nemohou drahého advokáta dovolit.

Vyzdívka řeky na Jungmannově nábřeží se opět rozpadá, přitom zde byla před rokem prováděna oprava

Chrudim - Jako kostky domina se rozpadá vyzdívka říčního koryta u řeky na Jungmannově nábřeží. Takřka přesně před rokem se zde přitom prováděla oprava zhrouceného kamení, které se sesypalo do koryta řeky. Povodí Labe teď musí urychleně poškozený úsek opravit. Hrozí totiž propadnutí chodníku a dokonce i celé vozovky.

Podle ředitele pardubické pobočky Povodí Labe se však podařilo tentokrát zareagovat rychle a nehrozí prostoje. Přesto je na Jungmannově nábřeží v místech, kde se vyzdívka propadla, zákaz parkování. Místo je také obehnáno páskou a chodci by se mu proto měli vyhnout. Povodí Labe tak nyní vybírá firmu, která se vrhne na opravy poškozené zdi. Jak je možné, že si před rokem stavaři nevšimli další poškozené části, není jasné.

[[img:chrn_fullwidth:5370:Takřka na den přesně. Přesně před rokem zde už jedna oprava zřícené zdi proběhla.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důvodem, proč se žulové bloky postupně rozpadají a sunou do koryta řeky, je letitost celé stavby. Ta totiž vznikla v době, kdy panoval císař pán a od té doby se výraznějších oprav nedočkala. Povodí Labe právě proto plánuje výraznější opravy, které si však vyžádají regulérní a velkou veřejnou zakázku. Kolik však oprava místa ležícího jen několik kroků od domu starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) bude stát a kdy začne, je zatím ve stádiu spekulací. Možné tak je, že se zde stavaři objeví už příští rok nebo také ke konci funkčního období čerstvě zvolených městských zastupitelů.

Dočkají se obyvatelé sídliště U Stadionu úpravy chodníků na náměstíčku před obchodem Chrudimka?

Chrudim - Veřejný prostor v lokalitě největšího sídliště U Stadionu dostával dlouhá léta „na frak“. Vedení města zde například řešilo neutěšenou situaci parkujících aut, ještě před tím ale zdevastované hřiště a výstavbu nového. Stranou nezůstala ani stará trafostanice, kde se shlukovala kouřící mládež. Opravu teď čeká i náměstíčko před místní samoobsluhou.

Rekonstrukcemi přitom prochází prakticky celé sídliště. V minulém roce zde dělníci museli upravit chodník u mateřské školky, protože se tu po deštích tvořily kaluže a maminky se nemohly dostat do školky pro své ratolesti. Rozpraskaný starý asfalt dělá už dlouho dobu ostudu také před místním obchodem. To se místním nelíbí a touží po opravách. „Prostranství u prodejny Chrudimka na sídlišti U Stadionu je v dezolátním stavu. Chodí tam dost dětí do školy a proto by bylo možná nutné provést opravu. Jsou zde totiž neupravené, poškozené a zcela zbytečné betonové čtverce, ve kterých by asi měly být květiny, ale je tam pouze nepořádek,“ stěžuje si na neutěšený stav v samém srdci sídliště jedna z obyvatelek okolních panelových domů.

Místní by si však měli nejspíše pořídit křišťálovou kouli, protože ani sám šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina netuší, kdy se bude revitalizace provádět. Nebo tuší, ale nechává si tuto důležitou informaci pro sebe. „Máme zadáno. Dojde k lokální opravě povrchů z litého asfaltu v části prostranství v sídlišti U Stadionu a chodníku k lávce,“ tvrdí městský úředník v reakci na stížnosti Chrudimáků. Rozhodování tak zůstává na radě města a posléze i městském zastupitelstvu. Na jejich zasedání by se měl upřesnit datum a také cena případných oprav chodníku s náměstíčkem před prodejnou.

Už jen několik dnů zbývá k uzavření nominací na Cenu Pardubického kraje, za Chrudim loni uspěla Marie Sedmíková

Chrudim/Pardubice - Máte ve svém okolí někoho, kdo se naprosto výjimečně obětuje pro druhé a zatím si jeho bohulibé aktivity nikdo nepovšimnul? Třeba právě tuto dobrou duši můžete nominovat na cenu, kterou Pardubický kraj uděluje těm, kdo se něčím zvláštním zapsali do povědomí druhých.

Nejde přitom o tradici, která by sahala hluboko do minulosti. Udělovat ceny významným a zasloužilým obyvatelům kraje se jeho vedení rozhodlo teprve před rokem. „Před rokem jsme se rozhodli zavést v kraji novou tradici a vyhlásit tyto ceny pro výjimečné osobnosti a obětavé zachránce. Jejich grafickým symbolem se na medailích i skleněných plastikách stalo písmeno D jako symbol slova Děkujeme,“ uvádí hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Loňskými laureáty ceny Za zásluhy o Pardubický kraj se stali architekt Miroslav Řepa z Pardubic, folkloristé Yvona a Petr Rybovi z Dolní Čermné, kteří vedou folklorní soubor a pořádají Čermenské slavnosti, a organizátorka významných výstav malých grafik zvaných ex libris Marie Sedmíková z Chrudimi. Cenu Michala Rabase za záchranu života převzala studentka žambereckého gymnázia Veronika Kolafová, která poskytla okamžitou pomoc zkolabované paní na ulici.

O letošních laureátech těchto cen můžete rozhodnout i vy. Nad všemi nominacemi se během listopadu sejde výběrová komise složená z členů politických klubů krajského zastupitelstva. Ta se dohodne na užším výběru, který předloží zastupitelům v prosinci. Samotná ocenění se budou předávat u příležitosti Dne Pardubického kraje na jaře příštího roku.

Odeslat návrhy na ocenění je možné přes mailovou adresu, nebo přes webový formulář. Nominace Pardubický kraj uzavře poslední den v říjnu.

Město se chystá prodat starý hasičský náklaďák, k mání je nyní za necelých dvacet tisíc korun

Chrudim - Jak postupuje obměna vozového parku místních hasičů, dochází i na veterány na čtyřech kolech, kteří ještě nedávno plnili bez připomínek svou funkci v Markovicích. Město se nyní rozhodlo prodat jeden ze starších hasičských vozů za cenu vpravdě lidovou.

Dopravní hasičský automobil značky Avia byl vyroben v roce 1983. Vozidlo je vybaveno tažným zařízením a prodává se bez hasičského vybavení. Radnice by za starý náklaďák ráda získala alespoň 19 tisíc a sedm set korun českých. Avia má najeto slibných 31500 kilometrů a lze se spolehnout na to, že tachometr nebyl stočen, což je obvyklá finta nepoctivých majitelů autobazarů. Po celou dobu provozu se o něj navíc hasiči vzorně starali, takže kromě několika rezavějících míst na kabině řidiče a nástavbě je ve velmi dobrém stavu.

Prodej proběhne formou nabídky ceny ze stran zájemců předané v zalepené obálce. Příjem obálek a vyhodnocení bude dne 22. října od  16 hodin v zasedací místnosti tajemníka MěÚ Chrudim v Pardubické ulici číslo popisné 67. Jde o kancelář nacházející se v prvním patře. Zájemce, který nabídne nejvyšší cenu, vozidlo získá. Auto si bude možné prohlédnout v neděli 19. října od devíti do desíti hodin dopoledne u hasičské zbrojnice v Markovicích.

Uvedený typ auta se vyráběl od roku 1968 do roku 1998. Po třiceti letech výroby získal náklaďáček pověst nezničitelného a vděčného pracanta, k jehož opravě stačí běžně vybavená dílna venkovského kutila.

Radní kývli na to, aby projekt rekonstrukce smuteční síně vytvořil sám autor tohoto chrudimského zařízení

Chrudim - Poslední dokumenty ke schvalování stavebního povolení na rekonstrukci smuteční síně měli na stole městští radní. Souhlasili tak s tím, aby projektovou dokumentaci k plánované rekonstrukci vytvořil architekt nad jiné povolaný - Jan Třeštík z Pardubic.

Jan Třeštík je totiž autorem samotného návrhu smuteční síně v Chrudimi, která se v 80. letech začala stavět v lokalitě za hřbitovem u sv. Kříže. Od té doby se na budovu prakticky nesáhlo a probíhaly zde pouze udržovací práce. Čas a nedostatečné investice se na jejím stavu negativně podepsaly a město proto přikročilo k plánování její rekonstrukce. Ještě před komunálními volbami tak radní schválili projektovou dokumentaci, kterou Třeštík využívaje svého autorského práva ke stavbě vytvořil. Architekt přitom městu předložil nabídku na provedení projektové dokumentace stavby za více než 600 tisíc korun. Ta je prý nižší hned o celých 30 procent, než ceníkové ceny za obdobné práce.

Obnovu a rekonstrukci zanedbané budovy využívané k rozlučkovým obřadům přitom naplánovalo město už loni v květnu. Tehdy se také žádost o její rekonstrukci objevila v Desateru problémů města. Jaké však budou priority nové koalice po volbách, je nyní ve hvězdách. Je proto možné, že se projekt rekonstrukce smuteční síně opět odloží k ledu, jak už tomu jednou bylo. V roce 2009 se totiž z neznámých důvodů přípravné práce na její rekonstrukci přerušily.

Novou ředitelkou MŠ Strojařů se stane od ledna příštího roku dosavadní šéfka ekocentra Paleta Lada Kalinová

Chrudim - Poté, co město začátkem srpna schválilo vypsání výběrového řízení na novou ředitelku MŠ Strojařů, přihlásily se hned tři dámy, které měly o lukrativní post ve vedení školky enormní zájem. Koncem září z nich konkurzní komise za vedení neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) vybrala jednu vítězku.

Vítězně z výběrového řízení vzešla Chrudimačka Lada Kalinová. Dalšími uchazečkami přitom byly Markéta Andrýsková a Gabriela Kubešová z Pardubic. Všechny tři dámy se mohou pochlubit vysokoškolským diplomem a magisterským titulem. Na své místo nastoupí nová ředitelka ale až od prvního ledna příštího roku. Právě od tohoto data vystavilo vedení města, které je zřizovatelem školky, jmenovací dekret. Dvaačtyřicetiletá Kalinová působila dosud jako ředitelka chrudimského ekocentra Paleta, činná je i v místní katolické farnosti.

Kavárna provozovaná Chrudimskou besedou nakoupí novou vzduchotechniku za téměř 70 tisíc korun

Chrudim - Kavárna Kafe v galerii, která od počátku své existence v prostorách bývalého kabinetu ex libris čelí tvrdé kritice Strany svobodných občanů, bude potřebovat novou vzduchotechniku. Žádostí o její nákup se teď zabývali městští radní, kteří se sešli naposledy před komunálními volbami.

Kritika, jíž se netají především lídr Svobodných Petr Lichtenberg, se týká faktu, že město prostřednictvím své organizace, kterou je v tomto případě Chrudimská beseda, vytváří konkurenci místním podnikatelům. Podle Svobodných by tak radnice neměla provozovat žádné kavárny, ubytovací zařízení ani podobné podniky, které sice vytvářejí zisk, směřující někdy i do městské kasy, ale zároveň umožňují nastavit vedení radnice takové podmínky, o nichž si běžný podnikatel v centru města může nechat jen zdát.

Nyní si chce Chrudimská beseda pořídit vzduchotechniku do Kafe v galerii za téměř 70 tisíc korun. Stane se tak poté, co Hana Vránová, šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim, městským zastupitelům před týdnem vysvětlovala, proč je hospodaření Chrudimské besedy v červených číslech, a to kvůli předfinancování některých budoucích akci. Dluh by měl být přitom uhrazen v příštím roce. Jde tedy spíše o administrativní úkon, než o skutečné zadlužení Chrudimské besedy. Není proto žádným tajemstvím, že šéf Besedy Jiří Kadeřávek dostává za svou práci ve vedení organizace od města pravidelně odměny, přestože se v komunikaci s některými zastupiteli zrovna nepřetrhne. Městští radní rovněž schválili nový odpisový plán, jímž by se měla Chrudimská beseda řídit ještě v tomto roce.

 

Skládka pod Kopanicí dočasně zmizela, radnice je ale v boji s "bordeláři" prozatím prakticky bezmocná

Chrudim - Černým skládkám se Chrudimské noviny věnovaly již několikrát. Pravidelně se odpadky objevují v blízkosti Zlaté stezky, nepořádek odhazují lidé také pod keře v Michalském parku. Jedním z míst, kde se bezohlední obyvatelé města zbavují odpadu, jsou i garáže pod Kopanicí.

Je totiž známým faktem, že prostředí vychovává a determinuje chování. Jakmile se tedy někde objeví třebas jen odhozená pneumatika a plastový koš s domovním odpadem, další nepořádek se zde začne doslova množit. Takovým černým skládkám je proto třeba nejen předcházet, ale likvidovat je už při pouhém zárodku. Manželé Královi o tom vědí své. „V areálu garáží pod Kopanicí vzniká černá skládka starých pneumatik a matrací. Lidé si pletou veřejné prostranství se sběrným dvorem. Vyhozené předměty na tomto místě postupně přibývají a obáváme se toho, že skládka poroste geometrickou řadou. Skládka bude určitě kazit krásný pohled při cestě po Kopanici směrem na náměstí,“ říkají oba Chrudimáci. Samotná Kopanice je přitom známá pravidelnými dýchánky mládežníků, kteří si s pořádkem nedělají také žádné starosti. Přesto je koš na jejich oblíbeném místě pod hradbami doslova na dosah, rozbité střepy a povalující se vajgly jsou však denním chlebem pracovníků Technických služeb, kteří zde po rejích omladiny uklízejí.

[[gal:7473]]

Co ale může dělat město s černou skládkou? Mnoho toho není. Tvrdí to alespoň úřednice z Oddělení ekologie prostředí MěÚ Chrudim Dana Fraňková. V současnosti je lokalita garáží pod Kopanicí uklizená. Na místě jsme se byli podívat 3. října. Proti zakládání nelegálních skládek na veřejných prostranstvích neexistují účinná opatření. V případě černých skládek a nepořádku způsobených bezdomovci město Chrudim počítá s častějšími kontrolami vytipovaných míst městskou policií, rušením jejich hnízd a intenzivní sociální prací s nimi,“ říká Fraňková. Naráží tak snad na práci své kolegyně, manažerky kriminality, jinak však další z armády úředníků, Šárky Pochobradské, která má právě jednání s bezdomovci v popisu práce?

Pravidelnou likvidací černých skládek a rozházených odpadků se věnuje také parta kolem Daniela Schindlera. Jejich poslední „clean-up“ se uskutečnil před několika dny a devět lidí při něm nasbíralo několik plastových pytlů plných odpadků.