Chrudim - Poté, co byla v centru města uzavřena oblíbená kavárna Piccolo Café v Rybičkově ulici, v níž se scházeli nejen místní politici a intelektuálové, rozhodla se díru na trhu vyplnit samotná radnice. V prostorách bývalého kabinetu ex libris nechala totiž zhruba před měsícem otevřít kavárnu novou, a ne každému se to líbí.

Kavárna, která si rychle získala svoji stálou klientelu, se otevírala 21. února. Využívá přitom prostory poskytnuté Chrudimskou besedou. Dříve se v těchto místech nacházela výstavní síň, v níž si umění milovní návštěvníci města mohli prohlédnout především části zdejší rozsáhlé sbírky ex libris.

[[img:chrn_fullwidth:7186:Kafe v galerii nabízí i volné připojení k síti wifi. Ne všichni jsou ale novou kavárnou okouzleni.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Ne všichni jsou ale z podnikání, které radnice provozuje, nadšení. Tradičními kritiky těchto počinů je místní pobočka Strany svobodných občanů. „Jednou z hlavní zásad Svobodných je to, že město nemá podnikat a nemá vytvářet konkurenci podnikatelům z daní, které jsou nuceni platit. Město Chrudim dokonce otevřelo vlastní kavárnu a vytvořilo konkurenci mnoha chrudimským podnikatelům. Takhle si podporu podnikání opravdu nepředstavujeme,“ stojí v prohlášení Svobodných.

Právě tato euroskeptická strana se „proslavila“ kritikou počínání radnice v oblasti podpory fair trade. Tento způsob upřednostňování některých zahraničních producentů údajně „férových“ potravin, je, podle Svobodných, v důsledků nespravedlivý k místním producentům totožných nebo podobných produktů. I přes jejich kritiku a odpor části městských zastupitelů návrh podpory fair trade nakonec zastupitelstvem prošel.

Chrudim - Celého čtvrt milionu korun mají letos radní města k dispozici, aby je mohli rozdat formou darů nejrůznějším zájmovým sdružením nebo organizacím. Část peněz pocházejících z odevzdaných daní rada už přitom někomu věnovala. Těšit na peníze se tak může například místní svaz včelařů nebo záchranná stanice Pasíčka nedaleko Boru u Skutče.

Ochránci přírody v Pasíčkách, kteří mají ve svém rajónu i Chrudimsko, žádali chrudimskou radu o peněžitý dar v celkové výši 15 tisíc korun. Ty měly být určeny na opravu deset let staré expoziční dřevěné voliéry pro kunu lesní a kunu skalní. Přidělené finance chtěli dále použít na nákup materiálu (dřevěné palubky, spojovací materiál, nebo nátěrové hmoty) a na úhradu služeb spojených s opravou. Radním se však částka zdála příliš vysoká, takže šéf záchranné stanice Josef Cach se může těšit jen na deset tisícovek.

Lépe na tom budou chrudimští včelaři, kteří toužili hned po čtyřech bankovkách s prezidentem Masarykem. Jelikož letos oslaví 150 let od založení své organizace v Chrudimi, chtěli žádaných dvacet tisíc použít na zajištění zmiňovaných oslav konaných od 17. do 19. října. Městští radní vidinu medoviny tekoucí proudem zřejmě nepokládali za vůbec špatný nápad a dvacet tisíc tak putuje na účet milovníků pilného hmyzu.

Moc radosti naopak darem tří tisíc korun asi neudělala rada města chrudimským hasičům. Ti žádali na dětskou soutěž mladých krotitelů ohně konanou na stadionu MFK za vodojemem v termínu od 24. do 25. května celých deset tisíc korun. Rozděleno na darech bylo prozatím 48 tisíc a v prasátku radních stále ještě zůstává 202 tisíc korun.

Chrudim - Po loňských stížnostech na péči, kterou město věnuje zeleni v sídlišti Stromovka, dorazila do redakce Chrudimských novin reakce jedné z obyvatelek domu pod hasičskou zbrojnicí, která naopak letošní „sestřih“ stromů a keřů chválí.

Hana Švajná se na sídliště přestěhovala před jedenadvaceti lety a podle svých sov patří mezi starousedlíky. Krátce poté, co se s rodinou zabydleli, zelených ploch zde bylo pomálu a stromky teprve rostly do současné výšky. „Dnes je situace jiná. Stromy tady jsou. A podle hnízdících havranů jsou už dost velké a je jich dost,“ zmiňuje Švajná další z problémů obyvatel lokality nedaleko přírodní rezervace Ptačí ostrovy. Černí ptáci, jakmile jim začne na jaře sezóna hnízdění, spustí nekonečný kolotoč křiku a výkalů. Jako by testovali nervy místních, co ještě snesou.   

„Problémem je spíše péče o zeleň na sídlišti. Tráva, která k zeleni zajisté také patří, je sekána často. V období sucha možná až příliš často. Na rozdíl od porostu u křižovatky, na které se kříží výjezd ze sídliště se silnici od Topole. Ale i tam se po upozorněních ve vašich novinách zjednává náprava a zatím tam nedošlo k žádnému tragickému neštěstí,“ popisuje situaci na sídlišti pod Větrníkem. Každým rokem je zdejší křižovatka terčem kritiky nejen místních obyvatel poté, co traviny společně s keři dorostou do rozměrů, které neumožňují řidičům bezpečný rozhled. V loňském roce se proto tématu věnovaly i Chrudimské noviny a po sérii článků se podařilo přimět radnici k činu. Ta po váhání, zda je vůbec vlastníkem pozemku, na němž bující zeleň roste, zakročila a poslala četu pracovníků Technických služeb, aby s vyžínači přírodu zkrotili.

„Co se týče stromů a kolem namnožených keřů, tam se mnoho let nedělo nic. Změna přišla až letos. A opravdu se povedla. Sice jsme si museli počkat asi dvacet let, ale nyní je to opravdu radost pohledět. Prostory za parkujícími auty jsou krásně prořezané, omlazené a zelený odpad zahrabaný a odvezený. Doufám, že tato péče nebude poskytována v periodě dvaceti let, ale i kdyby, tak bych za tu letošní městu ráda poděkovala,“ uzavírá poděkováním Odboru péče o zeleň MěÚ Hana Švajná.

[[gal:7149]]

Chrudim - Sportovci ve městě se právem mohou považovat za privilegovanou „kastu“, jíž se dostává často výhod a dotací, o nichž se jiným zájmovým skupinám ani nezdá. V nadcházejícím roce pro ně totiž město nechá nejen zpracovat studii rekonstrukce sportovní haly, ale také postavit zbrusu novou tribunu na stadionu v Novoměstské ulici.

Náklady na stavbu nové tribuny nejsou přitom zrovna nízké. Podle odhadů, které má radnice k dispozici, se vyšplhají k třiceti milionům korun. Částka však bude ponížena zhruba o čtyři miliony, protože na některé části nové tribuny by měl být uplatněn odpočet DPH.

A jak bude tribuna vypadat? Tvořit by ji měla hlavní nosná konstrukce ze železobetonových dílů se zastřešenými lepenými vazníky. Dřevěné tribuně, která pamatuje dobu, kdy měl Gustáv Husák dvě dioptrie, tak zcela odzvonilo. Použit bude především beton a jen na části tribuny se použije přírodní materiál, jakým je dřevo. V letošním roce má radnice připravených bezmála osm milionů korun, zbytek peněz bude z rozpočtu uvolněn za rok.

„Uvnitř tribuny bude sociální zařízení pro diváky a návštěvníky sportoviště, které dnes v areálu zcela chybí, dvě šatny převážně pro školní mládež a neorganizovanou veřejnost, pokladna a zázemí údržby stadionu,“ popisuje vzhled neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Společně s tribunou zde vzniknou i další parkovací stání, přijdou vysadit nové stromky a opravou projde i dožilý chodník, lemující stadion MFK.

Odhad dalších kroků je takový, že v průběhu května město získá stavební povolení, zhruba v polovině prázdnin skončí výběrové řízení, z něhož vzejde stavitel tribuny a začátkem září bude zahájena samotná stavba. Dokončena bude nejpozději do července roku 2015. 

[[gal:7127]]

Chrudim - Další ze silničních uzavírek, která souvisí s výstavbou obchvatu města, překvapila ve středu 19. března řidiče směřující do Třech Bubnů. Oblíbená zkratka, která se vyznačovala především neudržovaným silničním svrškem, bude uzavřena až do 15. dubna.

Důvodem k uzavření silnice druhé třídy číslo 358 od křižovatky se silnicí první třídy směřující do obce Kočí po křižovatku se silnicí třetí třídy do Vlčnova je výstavba mimoúrovňové křižovatky. Silnice totiž přijde rozšířit, aby umožňovala průjezd nejen těžkým stavebním strojům, ale do budoucna také řidičům osobních aut.

[[img:chrn_fullwidth:7122:Povrch uzavřené silnice projde opravou, řidiči musí počítat s objížďkami.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Objízdnou trasu vede firma M-silnice přes Kočí a Slatiňany. Vše je řádně značeno oranžovými dopravními značkami. 

Chrudim - Obyvatelé místní části Píšťovy, kteří sice bydlí doslova jen pár kroků od samotného centra města, přesto stále ještě nemají zavedený městský vodovod, by se mohli v nejbližší době konečně dočkat kvalitní městské vody. Městští zastupitelé totiž schválili dokument, který tento krok výrazně přiblížuje.

Spory týkající se kvality vody v Píšťovech odstartoval téměř před dvěma lety městský zastupitel David Kasal (Nez.), který se neváhal „obout“ i do odborné firmy Ekomonitor, která se věnuje dlouhá léta rozborům vody. Podle toho, jak se Kasal postavil k výsledkům rozborů dodaných právě Ekomonitorem, který taktéž sídlí v Píšťovech, se ale podle všeho jednalo o ne příliš povedenou snahu, jak se před tehdejšími senátními volbami zviditelnit. Kasal v nich totiž kandidoval neúspěšně. Ekomonitor na jeho účet potvrdil, že je za nekvalitní vodou v místních studních především laxní přístup jejich majitelů. Ti svým zdrojům vody nejspíš nevěnují dostatečnou pozornost, a proto zde dochází k nárůstu škodlivých látek. Ani v tento okamžik ale Kasal neuznal svoji chybu a sliboval nechat provést vlastní rozbory, s jejichž výsledky chtěl seznámit veřejnost. Splnění tohoto slibu se už však obyvatelé Píšťov nikdy nedočkali.

[[img:chrn_fullwidth:2745:Píšťovské domy starousedlíků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Snaha o výstavbu vodovodu a napojení Píšťov na městský vodovodní řad nyní znovu získávají na aktuálnosti. V místech, kde má vyrůst budoucí sídliště Park Píšťovy, se totiž momentálně čile staví. A právě prostřednictvím nově vznikajících vodovodních přípojek v Parku Píšťovy by radnice ráda připojila i domy píšťovských starousedlíků.

[[img:chrn_fullwidth:6806:Mírná zima stavaře nezastavila, a tak domky a řadovky v sousedství obchodního domu Tesco rostou doslova jako houby po dešti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tomuto bohulibému cíli napomohli během pondělního jednání i městští zastupitelé, kteří ve dvacátém bodě schůze schválili návrh na nabytí komunikací a inženýrských sítí. Ty jsou stavěny v rámci výstavby zmiňovaného obytného souboru Park Píšťovy. Město by je tak mělo do svého vlastnictví získat od společnosti Larsen Development, a. s. Praha. Pražská firma je totiž stavitelem jak zdejších domů, tak i vodovodních přípojek, o které jde radnici především. 

Chrudim - Počet městských strážníků se v minulých měsících navyšoval už několikrát. V současnosti má město dvacet strážců zákona a stále jde o nedostatečný stav. Od 1. května by se ale situace měla na základě rozhodnutí radních opět změnit a jejich počet se zvýší na jedenadvacet.

Proč se počet strážníků opět zvyšuje? Důvodem je především nutnost udržet stálou a nepřetržitou službu v pobočce v Revoluční ulici, kam se strážníci po letech opět vrátili. Dalším důvodem je neúměrně vysoký počet přesčasových hodin, které v současné době musí muži i ženy v uniformě odsloužit v samotném srdci chrudimského Bronxu. Na plat dalšího strážníka by přitom město rádo využilo dotace, které nabízí úřady práce, takže náklady nebudou pro radniční pokladnu tak vysoké.

Podle samotných strážníků je třeba jejich počet zvýšit i proto, že často přejímají práci místní Policie ČR, kterou stejně tak dlouhodobě trápí nedostatek zaměstnanců. Městští strážníci jsou tedy nezřídka přepracovaní a nestíhají běžnou obchůzkovou činnost. Nový městský policista by měl nastoupit do práce už 1. května.  

Chrudim - Směna, kterou by radnice ráda provedla s Policií ČR a o níž Chrudimské noviny už informovaly v samostatném článku, byla jedním z témat, které rozhýbalo jinak ospalou pondělní schůzi městských zastupitelů. Zastupitel Karel Thér (Volba pro město) totiž přišel s několika připomínkami a požadoval část předloženého materiálu vynechat.

Radnice by totiž ráda vyměnila pozemek, na němž nyní policisté parkují, za ten, na kterém stojí zmiňovaný maják a také část pozemků v Hradební ulici. Město si chce rovněž ponechat pozemek, který těsně navazuje na hradební systém, protože se chystá na opravu zdejšího rozpadajícího se opukového opevnění.

[[img:chrn_fullwidth:6548:Policie ČR celý dvůr pro parkování svých aut nevyužívá, školní hřiště by se sem proto bez větších problémů vměstnalo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitel Karel Thér však přišel s námitkou, kterou ale jeho kolegové nevyslyšeli. „Byla by chyba zbavit se dvora, na němž v současnosti parkují policisté. Do budoucna by zde mohlo vyrůst hřiště, které sousední škola tolik postrádá a jež nahrazuje hřiště v Klášterních zahradách, kam se však koncepčně nehodí. Brání totiž volnému vstupu do zahrad,“ namítal Thér. A právě výměna, v níž by město zmiňovaný dvůr ztratilo, znemožňuje v budoucnu hřiště a uzavřený školní plácek vybudovat v příhodnějších místech. Argumenty předkladatele, prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD), který považuje nabyté nemovitosti za důležitější, než případné školní hřiště, však přítomným stačily. Původní návrh byl tedy schválen, přestože místostarosta nevylučuje další jednání se zástupci Policie ČR o využití zmiňovaného dvora.

Chrudim - Rekord v délce trvání zasedání městského zastupitelstva sice stále ještě pevně třímá ve svých rukou první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), avšak pondělní schůze, které předsedal starosta Petr Řezníček (SNK-ED), se mu na dosah přiblížila (podrobněji na konci reportáže). Nezvykle krátké setkání lokálních politiků trvalo totiž pouhých devadesát minut.

Bodů k jednání nebylo zrovna málo, ale na městské zastupitele jako by padla jarní únava a ani věčně nespokojená opozice radniční koalice v čele s Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) se nepokoušela obvyklým "rýpáním" prodlužovat pondělní zasedání. Jako první přišly na přetřes záležitosti týkající se financí a výtečnou prezentací se opět blýskla šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová. Přestože je vzhledem ke zlomené noze nucena používat francouzskou hůl, statečně městským zastupitelům od pultíku vysvětlila, jaké náklady si vyžádá třeba stavba tolik diskutované lávky v parku Střelnice nebo změny v rozpočtech jednotlivých odborů. Trochu vzruchu přineslo pouze téma plánované výměny pozemků mezi městem a Policií ČR, jemuž se Chrudimské noviny budou věnovat v samostatném článku.

Městský zastupitel Karel Thér (Volba pro město) se o slovo přihlásil v okamžiku, kdy měli zvolení zástupci schvalovat navržené kandidáty do dozorčí a správní rady Vodovodů a kanalizací (VaK) Chrudim. Jeho poznámka o ne příliš vhodné barvě nátěru vodárenské věže na Novém městě rozproudila debatu, v níž neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) a jeho kolega zasedající v dozorčí radě Petr Řezníček toužili po informaci, jaká barevná kombinace by tedy odpovídala vkusu architekta Théra nejvíce. Oba totiž v současné modro-žluté kombinaci nevidí problém. Konkrétní odpovědi se ale nedočkali. To zastupitel Roman Málek pro změnu navrhoval místo Kateřiny Jánské (ODS), která má v dozorčí radě také zasednout, neuvolněného místostarostu Jana Čechlovského (ODS). Nebyl si totiž jistý odborností městské úřednice. Gordický uzel rozsekl až sám Čechlovský, který se vyjádřil ve smyslu, že o uvedenou funkci nestojí. Zastupitelé tak návrh svých kolegů z rady města schválili a všichni tři kandidáti byli valné hromadě VaKu doporučeni.

Opoziční zastupitel Málek se přihlásil do diskuze ještě jednou, a to ve chvíli, kdy byl předložen ke schválení bod týkající se partnerství města Chrudim a chorvatské obce Motovun. Podle Málkova názoru by bylo vhodné, kdyby město hledalo partnerská města i v sousedních státech, jakou je třeba Německo nebo Rakousko.

Všechny body jednání, které měli městští zastupitelé v programu, tak byly po hodině a půl schváleny. Starosta Řezníček si ještě dovolil zavtipkovat, když přítomným poděkoval za rekordní čas schůze. V tu chvíli se ale ozval Tejkl a Řezníčkovi nezbylo, než svému prvnímu místostarostovi prvenství v této disciplíně ponechat. Byl to totiž právě Miroslav Tejkl, kdo zvládl ukočírovat jednu z minulých schůzí za slabou hodinku. Poté už se městští zastupitelé rozešli do svých domovů.

Chrudim - V ulici Víta Nejedlého se možná začíná blýskat na lepší časy. Protože si místní obyvatelé už dlouhodobě stěžují, že jim projíždějící auta poškozují jejich zaparkovaná vozidla, rozhodlo se město uspořádat veřejnou diskuzi. V ní by radnice ráda získala relevantní názory, z nichž by posléze mohlo vzejít rozhodnutí, které ulici změní v jednosměrku.

[[img:chrn_fullwidth:7114:Auta musí v ulici Víta Nejedlého často jezdit po chodníku a ohrožují tak nejen zaparkovaná vozidla obyvatel zdejšího slídliště, ale i chodce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tady opravdu velký provoz a pravidelně zde dochází k poškozování zaparkovaných vozidel,“ poukazuje Lenka Nevolová. „Máme s tím vlastní zkušenost. Už několikrát jsme měli nabouraná naše dvě auta a nikdy nikdo tuto havárii neohlásil, opravu jsme si pak museli hradit sami. Řidiči si ulicí Víta Nejedlého pouze zkracují cestu, projíždí tudy velmi rychle a na takto úzkou silnici se nevejdou. Nezřídka přitom musí najíždět na chodník, nebo se natlačí na stojící auta. Vůbec jim nevadí, že je odřou nebo urazí zrcátka. V klidu pak odjedou a majiteli, starej se a plať,“ popisuje bezmoc místních Lenka Nevolová.

[[img:chrn_fullwidth:7112:S průjezdem ulice má problém často i vůz rychlé záchranné služby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice nyní stížnosti obyvatel ulice Víta Nejedlého podle všeho konečně vyslyšela a už na příští týden plánuje setkání, v němž všechny tyto stížnosti vyslechnou úředníci, kteří pak mohou doporučit proměnit vytíženou ulici v jednosměrku. Už dříve se tu ale město pokoušelo dojednat s občany rozšíření stávající vozovky, která by umožňovala volný průjezd oběma směry. Místní byli však proti, protože by rozšíření komunikace znamenalo kácení stromů podél silnice a přiblížení chodníků k jejich obydlí.

[[img:chrn_fullwidth:7113:Parkoviště na zdejším sídliště jednoduše chybí. Ale kam ho umístit?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Diskuze o nejvhodnější variantě zklidnění provozu v ulici Víta Nejedlého proběhne ve středu 26. března od 16.30 hodin v Základní škole Dr. Peška. Pozvánky na toto setkání s podrobnějšími informacemi budou v lokalitě distribuovány v následujících dnech,“ sděluje první dobrou zprávu mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Výsledky diskuze se poté budou zabývat příslušné odbory Městského úřadu Chrudim a bude-li zřejmé, že jiná varianta, než jednosměrná ulice, situaci nezklidní, navrhnou změnu, která by obyvatelům a majitelům aut v ulici Víta Nejedlého mohla ulehčit život.