Chrudim - Městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) navnaděn diskutabilním úspěchem své novoroční show, při níž se svými příznivci zabral část Resselova náměstí, požaduje pro letošek opět výjimku pro konání oslav konce roku. Podobnou výjimku chtěl získat i podnikatel a blízký Málkův přítel František Pilný (Věci veřejné).

Rada města schválila Málkovou žádost bez problémů. Silvestr na Resselově náměstí tak letos opět bude pod taktovkou „velkého dítěte“, které svým příznivcům slibuje, že od desíti hodin večer do tří ráno bude střed města oblažovat reprodukovaná hudba, ohňostroj a také šampaňské. Na loňské oslavy, které Málek společně s poslancem a městským zastupitelem Davidem Kasalem (Nez.) a podnikatelem Františkem Pilným zorganizoval, dorazilo odhadem tisíc, převážně mladých lidí.

Podobné štěstí neměl zmiňovaný podnikatel a příznivec dnes už politické mrtvoly, strany Věci veřejné František Pilný. Požadoval totiž od města povolení k zorganizování „Oslavy čarodějnic“ na plácku zvaném Roština za Divadlem Karla Pipppicha 30. dubna ode dvou hodin po poledni do tří po půlnoci. Redakci Chrudimských novin se nepodařilo zjistit, jakým způsobem chtěl Pilný oslavovat ženy sedlající košťata, ale z kuloárů chrudimské radnice prosákla informace, že se mělo jednat o živou hudbu, koncert a snad i nějakou formu diskotéky pro nejmenší. Z tohoto popisu je zřejmé, že František Pilný hledal inspiraci u organizátorů pravidelné a oblíbené akce „Koniášův potlach“, která se v těchto místech rok co rok koná za velkého zájmu a účasti především nejmenších Chrudimáčků. Podnikatel a „véčkař“ přitom očekával celé tři stovky hudby chtivých návštěvníků. Radní však jeho nápadem nadšeni nebyli a výjimku pro tento podnik zamítli. 

Chrudim - S opožděnými vánočními dárky se v novém roce v některých mateřských a základních školách doslova roztrhl pytel. Peníze na jejich účty poslaly i některé známé osobnosti, mezi nimi třeba poslanec a šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura.

S přijetím peněz do rozpočtu vzdělávacích zařízení musela nejprve souhlasit městská rada. Její souhlas je samozřejmě nutný jen u těch škol a školek, kde je zřizovatelem chrudimská radnice. Mateřská škola v ulici Svatopluka Čecha si tak od Tomia Okamury na účet může připsat dva tisíce korun. Dalších pět tisíc poslal dárce ze Sobětuch a bezmála čtyři tisíce rovněž firma Photodienst z Brna.

Mateřinka Na Valech si polepší o sedm tisíc korun, které jí ze svého věnovali rodiče, jejichž děti tuto oblíbenou školku využívají. Další mateřinka z ulice Víta Nejedlého získá od jedné z maminek čtyři tisíce a děti ve školce Dr. Malíka získají šest tisíc. Část z tohoto finančního daru věnovala i chrudimská zubařka Marie Kulhavá, na níž vzpomínají celé generace školou povinných dítek. Pravidelně totiž navštěvovaly její ordinaci se strachem z vrtačky a trhání zubů.

Východočeské plynárny a strojírny věnovaly Základní škole U Stadionu čtyři tisíce korun a Dům dětí a mládeže získá celých osm tisíc od dvou soukromníků. Všechny finanční dary budou přitom použity pro potřeby škol a školek.

Chrudim - Každý někdy něco ztratí. Když ale ztratí pokutové bločky městský strážník, koleduje si o pořádný průšvih. A přesně tohle se stalo jednomu z nich loni v červenci, když poztrácel rovnou 19 bloků na pokutu v hodnotě takřka 40 tisíc korun. Mimořádnou událostí se teď zabývala městská rada. A proč to trvalo tak dlouho?

Případem se totiž zabývala Hlavní náhradová a inventarizační komise, která se však nemohla dohodnout na způsobu řešení. Kauzu nebohého strážníka si přehazovala s krajským úřadem a ministerstvem financí tak dlouho, až padlo nakonec v komisi rozhodnutí, že bude věc postoupena k vyřízení městské radě s tím, že nelze způsobenou škodu strážníkovi odpustit.

Ten bude tedy muset nyní sáhnout hluboko do vlastní peněženky a škodu ve výši 38 tisíc nahradit v plné výši. Vzhledem k tomu, že jde ale o částku převyšující deset tisíc korun, musí takové rozhodnutí potvrdit právě rada města. Tak alespoň hovoří vnitřní předpisy a regule. Nesmlouvavý verdikt doporučuje však komise radním zmírnit splátkovým kalendářem, prototž jde o částku, která značně převyšuje finanční možnosti nepozorného strážníka.

Chrudim - Ještě před tím, než budou uděleny ceny Osobnost města Chrudim, rozhodl se starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) ocenit jednu z významných postav města cenou, kterou starosta Chrudimě může od roku 2008 udělit. Letos tedy uznání získá regionální historik a popularizátor Tomáš Pavlík.

Pavlík je nejen kostelníkem a zvoníkem v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, ale i historikem se širokým záběrem. Jeho přednášky, které se pravidelně konají v prostorách sídla Vodních zdrojů Chrudim, navštěvují pravidelně desítky zájemců o regionální i celosvětovou historii. Naposledy se výjimečnému zájmu i uznání odborníků těšila výstava, kterou Tomáš Pavlík zorganizoval v prostorách Regionálního muzea. Ta se týkala antických mýtů a Pavlík se zde rozhodl spojit známé příběhy s výstavou přírodnin, které se jich bezprostředně týkají.

Každý rok mohou návštěvníci Dne otevřených dveří památek vyslechnout rovněž Pavlíkovy přednášky ve zmiňovaném chrámu, při nichž se snaží vysvětlit takzvanou „salvátorskou tradici poutí“ a též historii jednoho z nejvýznamnějších kostelů v Pardubickém kraji. Tomáš Pavlík má za sebou i vydání řady publikací a článků.

Cena starosty města bude Tomáši Pavlíkovi předána 26. dubna ve Velkém sále Muzea. 

Chrudim - Rada města se na svém posledním zasedání rozhodla na základě stanoviska odborníků nepodpořit návrh občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, který předložil a namaloval jeden z jeho členů, Richard Herbst. Městský architekt Marek Janatka se totiž neztotožnil s Herbstovou vizí na zachování obřího plátna uprostřed areálu za Muzeem a vznik ohniště za plátnem, a radní mu dali plně za pravdu. Vzniku multifunkčního prostoru v areálu bývalého letního kina tak v podstatě nestojí už nic v cestě, snad jen chybějící peníze.

Území, na němž se areál bývalého letního kina nachází, přitom Janatka vnímá jako historickou součást budovy Muzea. Návrh, který Herbst předložil, však podle městského architekta na tuto vazbu vůbec nereflektuje. Slovní spojení, v němž si libují právě příznivci a členové MaChru - „přírodní amfiteátr“, navíc podle Janatky neodpovídá realitě. Hlediště totiž bylo vytvořeno pouhým nasypáním zeminy, urovnáním a následným osazením sedačkami. O výtvor přírody tedy rozhodně nejde.

[[img:chrn_fullwidth:5430:Městský architekt Marek Janatka Herbstovu malůvku rozcupoval na kousky. Prý neodpovídá realitě.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Také parkování pod hradbami, které lze najít na Herbstově obrázku, slibuje podle Marka Janatky spíše problémy, než aby řešilo nedostatek míst pro odstavení vozidel. Navrhované odebrání zeminy může totiž vážně narušit statiku městských hradeb. Samotný areál letního kina by pak měl být využíván celodenně a především celoročně. To několik sedaček s parkovištěm za zády rozhodně nenabízí, protože lidé se stávají doslova rukojmími pořadatelů kulturních akcí. Variabilita současného prostoru je totiž mizivá.

Pohled na naddimenzovanou promítací plochu je podle architekta rovněž diskutabilní. Celý Herbstův návrh tak prý vznikl bez jakéhokoliv vztahu k Muzeu, přičemž historicky toto území k budově jednoduše patří. Neustálé dohady o podobě areálu bývalého letního kina pak blokují postup dalších prací, které by tento prostor zhodnotily. Není přitom vyloučeno, že by skutečně multifunkční prostor v budoucnu umožňoval i promítání filmů na přiměřeně velké plátno.

Chrudim - Počet městských strážníků se z osmnácti na devatenáct zvyšoval teprve nedávno. Navýšení strážců zákona proběhlo k prvnímu lednu. Rada města však na svém posledním zasedání schválila vznik dalšího pracovního místa. K prvnímu březnu tak řady městské policie posílí další člověk, celkem zde bude nyní pracovat dvacet lidí.

Stále však nejde o optimální počet. Jak už loni v říjnu vysvětloval první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), ideálně by se mělo v chrudimských ulicích procházet čtyřiadvacet strážníků. Na každý tisíc obyvatel je prý zapotřebí jeden strážník.

Důvodem k nárůstu počtu „černých šerifů“ jsou zvyšující se požadavky obcí, které mají s chrudimskou radnicí nasmlouvané služby městské policie. Samotné „měšťáky“ přitom letos čeká řada změn. Především vymění dosluhují vozy Dacia Logan za nová auta a rovněž se dočkají nové služebny v prostorách bývalého Majáku na Všehrdově náměstí. Sem by se měli strážníci přestěhovat poté, co město vymění dům se státem za pozemky, na nichž republiková policie parkuje své vozy. Po letech tak podřízení vrchního strážníka Josefa Kudrnky opustí nevyhovující prostory v historické budově barokní Staré radnice. 

Chrudim - Partnerství mezi Chrudimí a chorvatským Motovunem dostane nové rozměry. Radou města teď prošel dokument, který jasně stanovuje, v jakých oblastech by radnice ráda spolupracovala s podstatně menším a jiným městem, v němž nějaký čas žil i známý chrudimský rodák Josef Ressel.

Motovun je malé, středověké město, které by snad povrchnímu pozorovateli mohlo přijít v lecčems podobné palestinskému Tuvasu. Zdání ale klame. Motovun se totiž nachází v Evropě, Chorvati jsou Slované a pojí je s Chrudimáky podobná mentalita i osud. Dlouho dobu bojovali o samostatnost, vyznáním jsou křesťané.

Partnerství mezi Chrudimí a Motovunem by se mělo rozvíjet postupně s cílem dalšího vzájemného poznávání a sbližování občanů. Důraz bude kladen na mládež a představitele obou měst. Oblasti, v nichž by obě města ráda spolupracovala, se moc nemění. Jde především o kulturu, v níž by mělo docházet k výměnným pobytům souborů, nebo třeba i výstavy. Také ve sportu a školství lze očekávat spíše výměnné pobyty, než nějakou konkrétnější spolupráci v tvorbě učebních postupů a osnov.

Města by si také ráda pomohla v čerpání evropských peněz, což je problematika, která se třeba zmiňovaných Palestinců rozhodně netýká. Proškolit by se v chorvatské samosprávě mohli i chrudimští úředníci. To je totiž poslední bod, v němž by vedení města rádo našlo společnou řeč.

Dokument, který mohou obě strany bez uvedení důvodu vypovědět, podepíše chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a jeho chorvatský protějšek Tomislav Pahovič 10. května během jarmarku partnerských měst pod názvem Na české svatbě na Resselově náměstí. 

Chrudim - Cyklostezka, která by měla spojit město s Rekreačními lesy Podhůra, by mohla vzniknout prý už letos. Alespoň to tvrdí neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Stavět by se mohlo podle něj i přesto, že ještě loni propadalo vedení radnice skepsi a projekt takřka uložilo k ledu. Nyní se však situace podle všeho změnila.

Podle Čechlovského (ODS) jsou jednání o budoucí cyklostezce na dobré cestě. Přesto je místostarosta na jakékoliv další informace skoupý. Předčasné prozrazení některých detailů by totiž mohlo, jak dodává, zkomplikovat jednání s některými vlastníky dotčených pozemků.

Zajímavé přitom je, že úspěšnou výstavbu cyklostezky před rokem prorokoval druhý z neuvolněných místostarostů Jaroslav Trávníček (ČSSD). Podle jeho slov by se se stavbou mohlo začít už letos. Poslední zprávy z radnice mu tak dávají za pravdu. Vše nyní bude záležet na výkupech pozemků, protože právě v této oblasti se objevil zádrhel, s nímž si město v minulosti nevědělo rady.

Jeden z pozemků byl totiž součástí dědického řízení, druhý nechtěl jeho majitel prodat. Proti plánům radniční koalice se postavil také opoziční zastupitel a architekt Karel Thér (Volba pro město), který navrhoval využít pro cyklostezku stávající silnici vedoucí kolem letiště a spojující město s křižovatkou pod samotnou Podhůrou. Jeho návrh nebyl ale vedením radnice akceptován, přestože byl výrazně levnější, než současné plány.

Chrudim - Část ulice K Presům připomíná spíše tankodrom než silnici, po níž denně jezdí maminky s dětmi do školky. Jedna ze spojovacích komunikací v satelitním městečku, ležícím mezi Chrudimí a Presy, však doplácí na nevyřešená vlastnická práva.

Jedna její část totiž patří městu, druhá soukromé stavební firmě. A místní se zlobí, že město se svou částí nic nedělá a díry se tu zvětšují. „Není zde veřejné osvětlení a cesta je také v katastrofálním stavu. A neuškodilo by zde, vzhledem k tomu, že si zde hrají na ulici děti, dopravní značení symbolizující obytnou zónu. Pak by možná i majitelé vozidel parkovali na svých nájezdech a ne na ulici,“ říká jeden z místních, který se představil jako Karel.

[[gal:6739]]

„Část komunikace ulice K Presům - mezi ulicí Václavskou a silnicí do Vlčnova, je již ve vlastnictví města. V současné době není ještě podle informací od odboru správy majetku vykoupen pozemek pod plánovaným autobusovým zálivem. Ten je součástí připravované projektové dokumentace na rekonstrukci komunikace, která by měla zahrnovat i výstavbu veřejného osvětlení v ulici K Presům ve zmiňovaném úseku,“ popisuje plány města v těchto místech investiční technik Miroslav Beránek. 

Chrudim - Další kamera by se měla v nejbližší době objevit na kruhovém objezdu u supermarketu Kaufland. Radnici totiž došla trpělivost s dopravci, kteří využívají zdejší "kruihák" k přepravě nadměrných nákladů a poté se nemají k úhradě poškozených částí vozovky.

Naposledy se arogantní jednání dopravců ukázalo před několika měsíci, kdy městem projížděl zcela neohlášen kolos, který na několik desítek minut doslova paralyzoval dopravu v celém městě. Radnice totiž dopředu o přepravě nákladu nevěděla, nikdo jí nic neoznámil a nemohla proto přijmout ani protiopatření.

Firma Siag, která nejčastěji přepravuje části větrných elektráren, proto nechala vypracovat studii, jež podle neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) povede ke stavebním úpravám křižovatek a kruhových objezdů, které dopravou nadměrných nákladů trpí nejvíce. Změnit by se tak měl i kruhový objezd u Kauflandu, nebo další opodál u nemocnice.

Financovat práce by měla právě společnosti Siag ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, které se o silnice první třídy stará. Městu zůstane v kompetenci jen péče o kameru a též i případná asistence strážníků. 

[[gal:5271]]