Chrudim - Někteří z obyvatel ulice Svatopluka Čecha jen nechápavě kroutí hlavou. Pár metrů od letního stadionu Městského fotbalového klubu, známého „Emiláku“, roste totiž k nebesům rodinný domek, který však spíše připomíná bytovku. A právě bytovky by zde podle územního plánu neměly co pohledávat.

[[img:chrn_fullwidth:6479:Nový dům podle některých hlasů necitelně převyšuje okolní zástavbu a do ulice Svatopluka Čecha se nehodí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V průběhu loňského roku tak mohli lidé bydlící v ulici Sv. Čecha pozorovat, jak mizí starý dům, který na parcele roky stál a je nahrazován zcela novou a podstatně vyšší stavbou, údajně rodinného domu. „Moc se mi to nelíbí, protože mi dům přijde podstatně vyšší než okolní zástavba. Skoro až připomíná bytovku a ty by zde prý stát neměly,“ říká jedna z obyvatelek malého rodinného domku, který stojí pár metrů od zmiňované novostavby. Přeje si zůstat v anonymitě, redakce Chrudimských novin zná ale její jméno. „Divím se, že si sousedi nestěžovali, protože tak vysoká stavba bude jistě vrhat stín i na okolní parcely,“ pokračuje žena.

[[img:chrn_fullwidth:6476:I ze vzdálenějšího okolí je dům nepřehlédnutelný. Sousedé však k jeho stavbě neměli námitky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle vyhlášky je přitom bytovkou dům, který má více než dvě nadzemní podlaží za předpokladu, že třetí podlaží je uzavřeno stropem a nejedná se tak třeba o podkrovní prostory. Dům v ulici Svatopluka Čecha však třetí nadzemní podlaží obalené taškami má a podle litery zákona tak stále ještě jde o rodinný dům.

[[img:chrn_fullwidth:6478:Poslední podlaží je pouze podkrovím, takže rodinný důn uniká jen o pověstný "chlup" definici bytovky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice však ve výstavbě domu v této podobě a v této lokalitě nespatřuje problém. „Územní rozhodnutí na uvedenou stavbu bylo vydáno už v dubnu minulého roku. V rámci vedeného řízení proběhlo i veřejné ústní jednání na místě stavby. Samotné stavební povolení pak stavební úřad vydal loni v červenci. Během zmiňovaných řízení přitom neobdržel žádné námitky,“ tvrdí mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Součástí spisu jsou podle ní prý i kladná vyjádření vlastníků okolních parcel či samotného města zastoupeného odborem správy majetku MěÚ Chrudim. „Bylo nám sděleno, že stavba byla projednána s architektem města Markem Janatkou,“ doplňuje Drašnarová. Podle města jde o dům o jedné bytové jednotce se dvěmi nadzemními podlažími a obytným podkrovím. Stavba přitom byla projednána ještě za platnosti územního plánu z dubna roku 1996. Ten v těchto místech připouští výstavbu rodinných domů.

Chrudim - Teplo z opatovického horkovodu, které od 1. ledna zdražilo o pět a půl procenta, významně prodraží provoz většiny městských zařízení. Nejvíce na to doplatí krytý plavecký bazén a další objekty, jako jsou ostatní sportoviště, školy nebo sociální zařízení. Hlouběji do svých peněženek musí pochopitelně sáhnout také chrudimské domácnosti, které v průměru vydají za vytápění třípokojového bytu zhruba o 700 korun ročně navíc.

Současné zdražení, které dopředu nikdo z Opatovic neavizoval, nejvíce popudilo Hradec Králové, který vzápětí strhnul na svou stranu také Pardubice, a rovněž Chrudim proti němu protestovala "zdvořilostním" dopisem, který starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) odeslal řediteli Elektrárny Opatovice Václavu Paškovi, v němž ho nabádá, aby zvážil, zda je uvedené zvýšení ceny nutné. Přirozeně se mu dostalo odpovědi, v níž byly vyjmenovány všechny důvody skokového zdražení tepla.

Chrudim přitom až do konce loňského roku vydávala za spotřebované teplo z Opatovic ročně zhruba dva a půl milionu korun z městské kasy, z toho půldruhého milionu spolykal provoz krytého plaveckého bazénu. Nyní to bude v přepočtu na všechny organizace a společnosti řízené městem oproti dřívějšku asi o 140 tisíc korun ročně navíc. I přes tento handicap zůstává teplo z opatovického horkovodu jedno z nejlevnějších v České republice, je asi o deset procent levnější než jinde. My si jen připomeňme, že jen o pár desítek tisíc navíc, než činí zvýšené výdaje města za teplo, pobírá ročně jako odměnu za účast v dozorčí radě Elektráren Opatovice starosta Petr Řezníček. Ten uvedené peníze poté rozdává vybraným spolkům a organizacím.

Chrudim - Další z tipů, který redakce Chrudimských novin obdržela od jednoho ze svých čtenářů, se týkal prázdné nádrže v Soukenické ulici. Kdysi se tohle jezírko, které pro město nechal postavit majitel dříve věhlasných chrudimských školek Vaněk, pyšnilo i lekníny, nyní však pouz smutně ukazuje „kočičí hlavy“, jimiž je vyskládáno jeho dno. Proč ho radnice nenechá napustit?

„Voda v malé nádrži jižní větve náhonu v Soukenické ulici byla vypuštěna z důvodu zajištění průzkumu koryta, včetně zjištění množství sedimentů a stavu nábřežních zdí,“ říká mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „V letošním rozpočtu se totiž nachází částka, která bude použita na odstranění problémů se sedimenty v této nádrži,“ doplňuje informaci Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:6472:Nádrž v Soukenické ulici projde opravou a odstraněny budou prý i sedimenty.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jezírko bylo vypuštěno v zimě proto, že je to nejvhodnější doba k průzkumu stavu nádrže a zjištění množství sedimentů. V chladných měsících také nebudou lidé obtěžováni zápachem, který by se odsud mohl linout.

Chrudim - Zprávy médií o možné insolvenci Chrudimské nemocnice vyděsily mnoho pacientů. Jaká je ale skutečná situace tohoto největšího zdravotnického zařízení na Chrudimsku? Ředitel nemocnice Vladimír Ninger připouští problémy, rozhodně se prý ale nejedná o ohrožení nemocných lidí.

„Samotná insolvence může nastat ze dvou důvodů. Buď je subjekt předlužený, nebo mu chybějí peníze,“ říká Ninger. „V roce 2007, kdy byla založena akciová společnost Chrudimská nemocnice, byl její základní kapitál opravdu velmi nízký. Při ročním obratu půl miliardy pak není problém dostat se do ztráty, která převyšuje i půlku základního jmění. Od té doby se prakticky nezvýšilo, a to je právě důvod současných problémů“ vysvětluje chirurg Ninger, proč se nemocnice do hrozící insolvence vůbec dostala. Právě nízký základní kapitál je důvodem, proč chce nyní kraj "nalít" do zdravotnického zařízení více peněz. V budoucnu by se navíc měly všechny nemocnice v Pardubickém kraji sloučit do jedné velké akciovky a ta by měla zabránit případným problémům s financemi a rovněž tak zlepšit vztah s dodavateli. Půjde totiž o velký subjekt i v rámci celé České republiky. Situací v Chrudimské nemocnici by se rada kraje měla zabývat na svém zasedání 23. ledna.

[[img:chrn_fullwidth:6471:Podle šéfa Chrudimské nemocnice Vladimíra Ningera rozhodně není důvod k panice.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Řešením určitě není omezování provozu. Fakticky to znamená pouze úspornější režim ve všem, co se přímo nedotýká zdravotní péče. Nebudou se třeba nakupovat nové židle, pokusíme se lépe organizovat práci, aby nedocházelo k přesčasovým hodinám, které nás logicky stojí více peněz. Rozhodně ale neplánujeme snižování mezd, jak snad někde také zaznělo, nebo dokonce propouštění. Kvalitní personál je totiž základ kvalitní péče. A u nás takové skvělé lékaře i sestry máme. Pacienti to samozřejmě vědí. Třeba dnes je chirurgie prakticky plná,“ usmívá se ředitel Ninger. K panice tak podle něj není žádný důvod.  

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) se na úterní tiskovce po jednání městské rady neopomněl pochlubit výsledky hospodaření v městských lesích. Podle jeho slov se Chrudimi daří naplňovat to, co si předsevzala, když se rozhodla „neplundrovat“ masu zeleně navštěvovanou tisícovkami lidí.  

„Lesy hospodařily loni stejně jako v předloňském roce se ziskem. Dostali jsme se až na částku 400 tisíc korun, což je o sto tisíc korun víc, než kolik byl předpoklad. A to se v městských lesech těžilo ještě o třetinu méně, než bylo původně v plánu,“ dokládá starosta Řezníček. Zisky ze samotných rekreačních lesů jsou přitom minimální. Něco vyneslo lanové centrum a stánek s občerstvením. Těžba zde však neprobíhá.

Přestože se jen obtížně vyčísluje, kolik návštěvníků zamířilo především do části lesů, která je vyhrazena rekreačním aktivitám, starosta se nebojí odhadů. „Počítá se to opravdu obtížně, ale podle našich odhadů by se mohlo jednat až o padesát tisíc lidí,“ míní Řezníček. Milovníky přírody zde láká už zmiňované lanové centrum, dále unikátní rozhledna Bára, nebo zcela nová stanoviště určená pro orientační běh. Letos jsou v plánu ještě singeltracky, které by měly umožnit snazší pohyb cyklistům.

Chrudim - Zelenou výstavbě zastávky městské hromadné dopravy ve Škroupově ulici vystavili nyní konečně městští radní. Vybrali totiž stavební firmu, která se v březnu pustí do práce. Zakázku provede hradecká stavební společnost Matex a hotovo by mělo být už v červnu.

Právě Matex totiž nabídl suverénně nejnižší cenu, která jen o tři sta tisíc korun převyšuje milion Kč. Původně však město počítalo s cenou dokonce dva miliony korun vzhledem k tomu, že kromě výstavby zastávky mělo přijít upravit i okolí budoucí stavby. Radnici se přesto podařilo opět ušetřit a vysoutěžit cenu podstatně nižší.

Ne všichni jsou ale s prací firmy, která budovala třeba hřiště na pétanque v Novoměstské ulici Za vodojemem spokojeni. Už loni v prosinci si jeden z obyvatel Revoluční ulice pod článkem v Chrudimských novinách stěžoval na ne příliš kvalitně odvedenou práci, kterou prý hradečtí stavbaři v chrudimském Bronxu odvedli.

Chrudim - S ohledem na téměř katastrofální stav části městského opevnění v oblasti Zlaté stezky se městská rada rozhodla navrhnout směnu pozemků mezi městem a Českou republikou. Radnice si od této transakce slibuje snazší přístup k hradbám a současně lepší podmínky pro opravu zanedbané opukové zdi.

Schválit záměr bude muset samozřejmě ještě městské zastupitelstvo, ale podle informací z kuloárů chrudimské radnice by vše mělo jít hladce jako po másle. Radnice nabídne státu za jeho 370 metrů čtverečních hned dva tisíce sedm set metrů čtverečních svých pozemků. Jde o dvůr, který momentálně republiková policie využívá k parkování svých vozidel. Rozdíl v cenách směnovaných pozemků je přitom více než čtvrt milionu korun ve prospěch státu.

Nemovitosti, o něž má vedení města zájem, jsou v současné době v užívání krajského ředitelství Policie ČR. „Důvodem směny je řešení opravy hradebního systému a zachování přístupu k městským hradbám. Dále jsou pozemky do budoucna rezervou pro možnost propojení podél hradeb,“ vysvětluje záměr mluvčí radnice Sylva Drašnarová. 

[[gal:6420]]

Chrudim - Radnice podle všeho zvolila ve správě svých domů zcela jiný směr a rozhodla se tento zatuchlý šatník řádně provětrat. Po prodeji Charvátovy vily a zanedbaného domu v Poděbradově ulici hledá teď první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) kupce i na oprýskanou budovu na Žižkově náměstí

Městská rada totiž na svém pondělním zasedání doporučila městským zastupitelům, aby s prodejem zanedbaného domu příliš neotáleli. Nemovitost, v níž sídlí třeba sklenářský obchůdek, prodejna jízdních kol a jsou zde i dvě bytové jednoty, je dlouhodobě snadným terčem kritiky. Právě na příkladu tohoto domu se snadno dokazuje, že radnice přílišnou péčí o své domy rozhodně neoplývá.

[[img:chrn_fullwidth:136:Tři miliony za zanedbaný dům nejsou zrovna málo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Prodej by se měl uskutečnit formou výběrového řízení, přičemž minimální cena, kterou budeme požadovat, je tři miliony a sto padesát tisíc korun. Zájemce o koupi by měl rovněž vzít v potaz fakt, že bude muset zachovat ráz domu, barevnost fasády a též materiálové řešení,“ říká místostarosta Tejkl. „Rádi bychom prodali i další dům. Tentokrát se jedná o nemovitost v Palackého ulici číslo popisné dvě. Jde o budovu, v níž dříve sídlila třeba škola a školní družina. Do budoucna se zde však počítá i s byty. Tady by nejnižší cena měla být čtyři miliony a čtyři sta tisíc korun,“ osvětluje plány chrudimské radnice Miroslav Tejkl. 

Chrudim - Práce v areálu bývalé Transporty, které měly za cíl zlikvidovat starou ekologickou zátěž, už dva měsíce stojí. Na vině je ministerstvo životního prostředí, které rozhoduje o dotacích a potřebuje každou fázi sanačních prací kontrolovat zvlášť.

V loňském roce specializovaná firma odtěžila kontaminovanou zeminu, protože se z ní dostávaly do podzemní vody jedy a těžké kovy. S ekologií si totiž v bývalé Transportě moc starostí nedělali a bylo zcela běžnou praxí, že odmašťovadla se vylévala do jímky, kterou tvořila vlastně jen jáma vyhloubená v zemi. Na místě proto vznikl doslova kráter s hloubkou kolem dvanácti metrů a také drenáže. Zhroucení zabránily betonové výztuhy. Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) prý rozhodně nehrozí, že by se cena sanačních prací zvýšila. Co se vysoutěžilo, zůstane podle něj neměnné.  

Koncem minulého roku však úředníci ministerstva životního prostředí slíbili, že do dvou týdnů vydají rozhodnutí. Prozatím ale zůstalo jen u slibů. Práce tak stojí. Jakmile však dojde na chrudimskou radnici souhlasné rozhodnutí, přijdou do drenáží napustit chemické látky, které by měly vyčistit i samotné podloží. Poté se díra zasype a na místě zůstanou jen sondy snímající případné změny.

Chrudim - Město si pro letošek nenaplánovalo příliš mnoho investičních akcích, protože chce držet vyrovnaný rozpočet. Jednou z větších investic bude ale rekonstrukce části Fibichovy ulice, vedoucí od chrudimské polikliniky k vlakovému nádraží. Potvrdila to tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

„Připravovaný projekt bude spočívat v kompletní rekonstrukci komunikace i chodníků, kdy budou odstraněny stávající povrchy a nahrazeny novým asfaltem na komunikaci a zámkovou dlažbou v případě chodníků a parkovacích stání. Odstraněno bude i stávající veřejné osvětlení, které bude nahrazeno novým s technologií LED,“ popisuje rozsah prací ve Fibichovce mluvčí Drašnarová. Kolik hodlá radnice do této opravy investovat, ale neupřesnila.