Chrudim - Střední zemědělská a vyšší odborná škola si o víkendu připomněla 150 let od svého založení. Především v sobotu se areál školy v Poděbradově ulici zaplnil návštěvníky. A bylo se na co dívat.

Zatímco představitelé města a vedení zemědělky si přiťukávali šampaňským v místech, která jsou obvykle útočištěm hladových studentů, ostatní návštěvníci se rozhodli prozkoumat tajemství, která ukrývaly školní chodby a třídy.

Ještě ale před vstupem do budovy mnozí zamířili k desítkám klecí, v nichž pyšní chovatelé drobného zvířecta představovali své miláčky. Především děti se nemohly nabažit roztomilých králíků, kejhajících hus a prapodivných tvorů, u nichž teprve cedulka se jménem potvrdila, že jde o slepice. Další z klícek ukrývaly holuby a kachny.

[[img:chrn_fullwidth:2118:Ano, i toto je slepice.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Při návratu ke vchodu do školy si pak nikdo nenechal ujít roztomilé telátko a párek koz. Tatínkové mezitím zamířili k provizornímu občerstvení a maminky s dětmi, často i dědečkové - dávní absolventi zemědělské školy - do útrob vzdělávacího zařízení. Tam se jim otevřel svět plný barev, podivných tvorů a příjemných lidí.

Mnozí se přesvědčili, že střední zemědělská škola je moderní a příjemné místo, kde se zájemci mohou starat nejen o tradiční zvířata chovaná v zemědělství, ale také o cizokrajné krajty, agamy a další.

[[img:chrn_fullwidth:2115:Roztomilá krajta, studenti a Roman Linhart.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Přistavený minibus rodiny odvážel na návštěvu školního statku do Vestce. Velkému zájmu se zde těšili tradičně ušlechtilí plnokrevníci i maličká selátka přisátá ke strukům své maminky. Každý návštěvník místa, kde se prohánějí inteligentní vepříci, si pak odsud odnášel specifický odér.

[[img:chrn_fullwidth:2117:Prý jsou chytřejší, než pes.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Sobotní program se na chrudimské zemědělce opravdu vydařil a škole nezbývá než popřát, aby i za dalších 150 let byla plná studentů chtivých vzdělání ve stále lukrativnějším oboru.

Více fotek najdete na našem facebookovém profilu. 

Chrudim - Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD) se přijel na vlastní oči přesvědčit, za co byly utraceny evropské peníze v Domově pro seniory a Domově se zvláštním režimem v areálu bývalého pivovaru, jehož dokončení nebere konce. Přestože ale v objektu stále pracují dělníci, stavba podle všeho přeci jen spěje po mnoha peripetiích ke zdárnému konci.

Na čtvrtek 18. října je totiž ohlášena kolaudační prohlídka objektu, během které bude kolaudační komise posuzovat, zda je zařízení způsobilé ubytovat první klienty. Ti jsou zatím provizorně umístěni v podkroví sousední ubytovny nad diskotékou Inferno, kde získalo sociální zařízení, i přes protesty chrudimského stavebního úřadu, dočasný azyl.

Hejtmanova návštěva v bývalém pivovaru avizovala rovněž snahu provozovatele chrudimského sociálního zařízení, aby byly jeho služby zařazeny do krajského plánu rozvoje sociálních služeb. Martínek však nemohl něco takového slíbit, protože je krátce před krajskými volbami. Žádost tak bude posuzovat až nová krajská rada vzešlá z podzimních voleb do krajského zastupitelstva.

Chrudim - Poslední schůzi zastupitelstva poznamenalo mimo jiné zuřivé vystoupení nedávno odvolaného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim), který se snažil svoje kolegy marně přesvědčit, aby spolu s ním prosadili financování projektu, který by měl koncepčně řešit problematiku cyklostezek ve městě.

Podle Málka tak nyní reálně hrozí, že se projekty, které mají vést k vybudování cyklostezek, odsunou na druhou kolej, případně zcela zmizí z priorit zdravého města.

„Při jedné příležitosti jsem chtěl prosadit, aby se při rekonstrukci ulic udělal alespoň uliční prostor pro cyklisty. Radní města pak 3. června 2009 uložili městskému architektovi, vedoucímu odboru správy majetku, vedoucímu investic, a vedoucímu územního plánu a regionálního rozvoje, zajišťovat při přípravě těchto rekonstrukcí a nové výstavbě komunikací, případně i při přípravě dalších investičních akcí, vytváření vhodných podmínek pro cyklistickou dopravu. Podle mého názoru to ale dotyční dosud nerealizovali,“ tvrdí Málek.

[[img:chrn_fullwidth:2109:Roman Málek nevynechá jedinou chvíli, aby si nezasportoval.]]

Realizace cyklostezek přitom neznamená jen nákladnou výstavbu nových asfaltových pruhů v polích, ale někdy zcela postačuje mnohem levnější vyznačení přímo na vozovce, jak je tomu v řadě měst v zahraničí nebo v sousedních Pardubicích.

„Na letošní rok jsem pro cyklisty nakonec uhádal 100 tisíc korun, které měly být použity k financování zadání studie cyklodopravy ve městě. Nejde tedy o stavbu, ale o nakreslení koncepce. Samotná realizace nemusí byt takový problém - někdy stačí předělat jen jízdní pruhy,“ míní zastupitel.

[[img:chrn_fullwidth:2113:Roman Málek boxuje.]]

Podle všeho nejsou teď cyklostezky pro radnici prioritou. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) by například rád tyto peníze využil na dofinancování městské hromadné dopravy. Když ale svůj návrh předložil dnes již bývalým radním města, ti byli proti. O pár měsíců později, za nového vedení, vyčleněné peníze postupně mizí. Málek v tom spatřuje nezájem města na vyřešení problému, kterým se za posledních dvacet let nikdo na radnici koncepčně nezabýval, zatímco hustá městská doprava dál ohrožuje životy chrudimských cyklistů.

„Mám pocit, že někdo tu nechce, aby vzniklo pro cyklisty cokoliv. Ono je sice hezké se fotit u dětiček na dni bez aut, jezdit na volebním autě v dresu cyklisty a šířit populismus - ale udělat něco pro cyklisty, to už moc ne. I když ano - jedna věc dokončena byla - realizoval se úsek před Chrudimí u Elfry,“ neodpustí si Málek rýpanec do starostovy předvolební kampaně.

[[img:chrn_fullwidth:2112:Roman Málek bojuje.]]

A proč se tedy Málek na schůzi zastupitelů tolik hádal? „Odpověď je jednoduchá. Aby se začalo něco budovat, tak to musí být také nakresleno. A teď nakresleno není nic,“ uzavírá zastupitel Koalice pro Chrudim.

Chrudimské noviny požádaly v této souvislosti o vyjádření také šéfa odboru dopravy Martina Klimka. Jeho odpovědi se bohužel ani po týdnu nedočkaly. Znamená to snad, že má Málek pravdu a město se potichu snaží cyklostezky odstranit ze svých priorit? To ukáže až čas.

Chrudim - Stavební stroje se v těchto dnech zakously do obou břehů řeky Chrudimky mezi ulicemi Na Ostrově a V Průhonech, aby přivedly pod říčním dnem k Městskému stadionu AFK horkovod z Opatovic. Ten má začít vytápět první nadzemní podlaží tribuny. Paradoxně se tak ale děje v době, kdy opatovická elektrárna nemá zajištěné dodávky uhlí na celou letošní zimu.

Investici za víc než milión, která má být skončena ještě letos na podzim, schválilo v létě většinou hlasů městské zastupitelstvo, které souhlasilo s návrhem starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), podle kterého by mělo teplo z horkovodu nahradit neefektivní vytápění útrob tribuny samostatnými plynovými kamny. 

[[img:chrn_fullwidth:2008:Poloha zemního stroje naznačuje, v kterých místech bude horkovod přiveden k Městskému stadionu AFK.  Foto: Chrudimské noviny]]

Horkovod by měl podle tohoto návrhu zamezit vypouštění vyprodukovaného tepla do ovzduší komíny v tribuně, dále snížit nároky na obsluhu vytápění a zvýšit protipožární zabezpečení sportovního areálu. Stavba má samozřejmě i svoje nevýhody, jako například zásah do životního prostředí, protože bude hyzdit oba protější břehy a naruší řečiště Chrudimky, jelikož bude nutné vést roury pod říčním dnem. U samotného stadionu bude pak zapotřebí vybudovat další nevzhlednou výměníkovou stanici.

[[img:chrn_fullwidth:2009:Práce na přípojce horkovodu jsou už v plném proudu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Při samotném projednání této investice v zastupitelstvu přišel s pozměňovacím návrhem bývalý městský architekt a zastupitel města Karel Thér (Chrudimská volba), který navrhl, aby byla tato akce investičně spojena se zakopáním horkovodu podél Chrudimky, které radnice slíbila zdejším občanům a uvedený slib zatím nesplnila. Část peněz na tento záměr přitom získala od stavitele nedalekého hypermarketu Tesco jako jednu z předem vyjednaných kompenzací. 

[[img:chrn_fullwidth:2010:V tomto místě bude vybudována odpočka k letnímu stadionu přes řeku Chrudimku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle Théra by se daly obě akce jak stavebně, tak investičně propojit. Jelikož si byl ale vědom celkové nákladnosti zakopání horkovodu v původně slíbeném rozsahu a také dalších technických složitostí, předložil zastupitelstvu podstatně levnější variantu, která předpokládala zapuštění potrubí do země až v místě u lávky pro pěší a odsud dál ke splavu u zimního stadionu. I v této okleštěné podobě by byl zachován původní záměr radnice - učinit z tohoto břehu zase odpočinkovou zónu kombinovanou částečně s parkovacími místy, kterých se v sídlišti nedostává.

Thérův pozměňovací návrh byl ale starostou odmítnut a pod dojmem tohoto postoje se k němu přidali ve většině i další zastupitelé. Podle Théra tak byla promarněna další z příležitostí, jak dostat obludný horkovod alespoň zčásti pod zem.

Chrudim - Stalo se už tradicí, že se každý rok promění během Týdnu knihoven vestibul městské knihovny v jeden velký antikvariát. Stohy knížek, které z nějakého důvodu knihovna vyřazuje ze svých „zásob“, si mohou zájemci koupit za pár korun a odnést domů.

Zájem je opravdu veliký. Někteří ze čtenářů se už koncem prázdnin ptají, zda se bude tato oblíbená akce zase opakovat. „Jde o knihy, které z nějakého důvodu zabírají místo. Buď jsou trochu poškozené, nebo neaktuální a staré. Zájemců je skutečně mnoho. Spousta knih nekončí ale přímo v rukách kupujícího, nýbrž někoho dalšího, o němž se ví, že mu udělají radost,“ říká vedoucí oddělení pro dospělé Romana Šonská.

[[img:chrn_fullwidth:2108:V provizorní antikvariát se proměnil vestibul knihovny.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Oblíbená akce, která do jisté míry supluje funkci kvalitního antikvariátu - tolik chybějícího v našem městě - začala v úterý a knih chtiví čtenáři se mohou jejich řadami probírat ještě zítra. „Někteří vášniví kupující si už předem zamlouvají bedny, do nichž si své nové miláčky poté umístí a následně odvezou,“ usmívá se Šonská.

Poslední šance k zakoupení si nových přírůstků do knihovničky bude ještě v pátek.

Chrudim - Jak už jsme informovali, stavidla náhonu čeká rekonstrukce za více než půl milionu korun. Jejich oprava začala 10. září a jelikož práce už probíhají necelý měsíc, zjišťovali jsme, nakolik pokročily.

Chrudimská firma Plaster se pustila nejprve do opravy jednoho z historických stavidel na náhonu pod hradbami v Soukenické ulici, který v dávných dobách přiváděl vodu k několika chrudimským mlýnům.

[[img:chrn_fullwidth:2012:Práce postupují vcelku rychle, přesto zde dopoledne pracovníky jen tak neuvidíte.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Voda byla nyní svedena do plastového potrubí, aby se dělníci mohli pohodlně pohybovat po dně vodního toku a mohli tak opravit mrazem poškozené stavidlo. Nově se také buduje zeď, která zpevňuje svah za sochou Nejsvětější trojice. 

V jednenáct hodin dopoledne nebylo ale na staveništi ani živáčka. Zřejmě bylo nutné počkat, až zatvrdne beton. Práce by však měly probíhat rychle, protože už kolem „Dušiček“ by mělo jak stavidlo pod Myší dírou, tak i to u zimního stadionu zase začít normálně fungovat.

Chrudim - Načerno vyvěšené plakáty realitní kanceláře zmizí konečně z centra města. Včera se na tom narychlo dohodla radnice se zástupci této firmy prodávající nemovitosti poté, co na tento nešvar upozornily Chrudimské noviny. Těm to dnes potvrdila příslušná úřednice MěÚ Ladislava Medunová.

Po našem upozornění se věci daly rychle do pohybu a odbor správy majetku MěÚ začal konečně konat tak, jak mu to městská vyhláška přikazuje. Pozval si tedy zástupce M&M Realit v pondělí 1. října na kobereček a požádal makléře, aby nepovolenou reklamu ihned odstranili.

Zástupce této realitky vzápětí pracovníky odboru města ujistil, že plakáty, které byly vyvěšeny bez příslušného povolení na majetku města, zmizí co nejdříve. Celé správní řízení se tentokrát obešlo bez pokuty a vše vyřešila domluva.

[[img:chrn_fullwidth:2007:Auto s vozíkem - tato reklama se nedá přehlédnout]]

Otázkou teď ještě zůstává skutečnost, kterou nadnesl jeden z diskutujících pod minulým článkem na téma „černý výlep“ - zda je možné za reklamu považovat také pod okny radnice zaparkované auto s vozíkem, které má svými nadměrnými rozměry porušovat vyhlášku o pozemních komunikacích. Podle pisatele jde v tomto případě o další obcházení městské vyhlášky, protože vozík má stát na vlastním nikoli veřejném pozemku, a to mu má zdarma umožňovat neustálou reklamu.

Chrudim - Reklamní plakáty realitky holedbající se nejvyšším počtem prodaných nemovitostí v České republice zaplavily opticky město. Jsou k vidění na plotech, školách, či zábradlích zdejších mostů. Vesnice v okolí Chrudimi mají podobné zkušenosti. Je taková kampaň vůbec legální?

Většina pogumovaných plakátů se přitom evidentně nachází na plochách patřících městu, které jsou buď přímo v jeho vlastnictví, anebo je spravuje. Ladislava Medunová z odboru správy majetku MěÚ Chrudim, pod který povolování umístění reklamních poutačů spadá, se však odpovědi na dotaz, zda radnice uvedené realitce tak masivní kampaň v ulicích města povolila, vyhnula. Namísto toho se omezila pouze na strohé citace městských vyhlášek, které jí umožňují s "černým výlepem" zatočit.

[[img:chrn_fullwidth:1991:Ani Michalský park neunikl reklamním poutačům.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Ostatně, posuďte sami. „Na všechna reklamní zařízení, umísťovaná na území centrální části památkové zóny města Chrudim, se vztahuje Obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 6/2005, o umísťování reklamních zařízení v městské památkové zóně města Chrudim,“ odpovídá Medunová doslovně na dotaz Chrudimských novin, zda bylo dotčené realitce umístění plakátů na plochách města povoleno.

Úřednice vzápětí dodává, že běžný postup spočívá v tom, že si zájemce o takovou reklamu podá na městský úřad žádost a ten následně posoudí, zda je umístění plakátů možné. Posouzením se mohou zabývat i další odbory města. Ve finále pak žádost projednává rada města. Pokud vše proběhne hladce, připraví odbor správy majetku se zájemcem smlouvu. Poté už nic jeho reklamě v historickém centru nebrání.

Následně prý ještě probíhají namátkové kontroly, které provádí buď její odbor nebo městská policie. V případě, že dojde ke zjištění nepovoleného výlepu či umístění reklamy jako v tomto případě, bývá s jejich vlastníkem zahájeno jednání o jeho odstranění. Na opakovaný dotaz, jak je to v případě zmiňované realitní kanceláře, jsme znovu odpověď neobdrželi.

[[img:chrn_fullwidth:1989:Pro mnohé vysněná práce, pro jiné noční můra.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Samotná realitní kancelář, jejíž červenozelené reklamní poutače zvou nové makléře do pracovního kolektivu, nebo jen upozorňují na existenci této firmy, ústy své asistentky Zdeňky Soukupové nejprve zatoužila vědět, proč se vlastně ptáme a teprve až poté přehrála dotaz na svoje vedení.

To však namísto odpovědi nelenilo a nechalo mezitím některé z plakátů promptně odstranit. Je snad náhoda, že v blízkosti Michalského parku parkuje svůj vůz vedoucí pobočky Ladislav Douda? O jak velkou náhodu může jít, když právě tento plakát zmizel? Nakolik si může firma dovolit porušovat veřejné vyhlášky jako u nás v Chrudimi? Této odpovědi jsme se bohužel od realitky nedočkali.

Chrudim - Radnice láká do Chrudimi na prosincové oslavy 70. výročí odvlečení chrudimských Židů do koncentračních táborů během druhé světové války bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou a současného amerického velvyslance Normana Eisena.

Důvodem je skutečnost, že má Albrightová, za svobodna Korbelová, na zdejším židovském hřbitově pochovaného jednoho ze svých prarodičů. Její účast na pietním aktu je ale zatím nejistá. Počítá se však najisto s účastí izraelského velvyslance a pražského rabína Karola Sidona.

Samotný pietní akt se uskuteční 5. prosince a bude se při něm vzpomínat na transport chrudimských Židů do koncentračních táborů 12. prosince 1942. Při této příležitosti bude slavnostně odhalen nový pomník se jmény osmdesáti odvlečených Židů, z nichž jich přežilo válku jen šest. Do té doby by měl být na židovském hřbitově v Chrudimi opraven i interiér vstupní budovy. Finančně se na této opravě podílí město a sponzoři.

Chrudim - Před několika dny odmítl psí útulek v Sečské ulici převzít zatoulané kotě od občana, který ho nalezl nedaleko. Teprve po telefonické urgenci strážníků se zdejší pracovníci uvolili umístit kočku v kotci. Obdobná situace se stala týden předtím. Tehdy šlo ale o psa.

„Důvod, proč nepřijímáme zvířata přímo od lidí, je ten, že mnoho majitelů zvířat přijde odevzdat svého vlastního psa do útulku jako nalezence,“ tvrdí pracovnice chrudimského útulku Denisa Škvrňová. Stejný důvod uvádí i vrchní strážník Městské policie v Chrudimi Josef Kudrnka.

„Lidé se dost často zbavují svých vlastních zvířat a přítomnost strážníků městské police je do jisté míry zárukou, že se toto riziko minimalizuje. Strážník totiž často lépe pozná situaci a případného nálezce dokáže zařadit mezi ty, kdo nechtějí zvířeti pomoci, ale jen se ho zbavit,“ vysvětluje Kudrnka.

Nabízí se ale i jiný důvod, o kterém hovoří jeden z diskutérů našich novin: „Na co tedy ten útulek je???!!! Chápu to dobře, že to chtějí řešit přes městskou policii, aby poté městu vystavili fakturu za tu kočku?! Někdo z města by se na to měl zaměřit a domluvit, jak to bude!“

[[img:chrn_fullwidth:1906:Péče o čtyřnohé přátele by měla být v útulku na prvním místě.  Foto: Útulek Chrudim]]   

Ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář však tvrdí, že o žádných pochybeních zaměstnanců útulku nic neví. Dokonce prý ani netuší, že by byl odmítnut člověk, který se pokusil o předání nalezeného zvířete. „Nemám informace o tom, že by pracovnice útulku nepřebírali zvířata od lidí, kteří je naleznou a přivezou do útulku,“ dušuje se ředitel. Svodky městské policie ale hovoří o opaku - pracovníci útulku podle nich odmítli v poslední době hned dvakrát převzít zvířata evidentně nalezená na území města. Na čí straně je tedy pravda?