Chrudim – Je tady jaro a s ním každoroční čištění vozovky. Pokud chcete ušetřit svoji peněženku od zbytečné pokuty, než budete mít od městských strážníků za stěračem u všech tolik oblíbený vzkaz, nastavte si upozornění a ušetříte si zbytečné starosti i peníze.

[[img:chrn_fullwidth:17780:]]

Protože čištění neprobíhá pochopitelně všude naráz, ale blokově, aby měli všichni čas svoje vozidla přeparkovat, i město doporučuje občanům zaregistrovat se na webu chrudim.cisteniulic.cz. Auto byste měli stihnout přeparkovat nejpozději do 7 hodin ráno v den plánovaného čištění.

Harmonogram čištění je následující: Probíhá od středy 14. dubna (vždy od 7 do 18 hodin) až do pátku 4. června 2021. Tento týden ve středu přijde jako první na řadu část Havlíčkovy ulice a prostor u NS Kateřina, ve čtvrtek Smetanova, Dvořákova a Čs. armády a v pátek Moravova zahrada. Celý seznam včetně plánků najdete na webu města.

Chrudim – Havrani k městu patří stejně jako loutky, Josef Ressel a díra před hotelem Bohemia. Jejich krákání, poletování, kálení a neustále překvapující inteligence nedává spát především těm, kdo bydlí v sousedství jejich hnízd. Lidé je většinou ve městě nechtějí.

Mají však smůlu, protože havran je chráněný pták. Existuje jen jediná možnost, jak mu znepříjemnit život, a sice shazování hnízd v době, kdy v nich nesedí nebo nekrmí mladé. Střílení, trávení a cílená likvidace již žijících jedinců je nezákonná.

Proč však ve městě není více jiných pěvců? Odpověď má místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „Drobní pěvci potřebují hmyz, housenky, různé červy, komáry, brouky, velké pavouky, pokoutníky atd. atd., a také potřebují křoviny k hnízdění. V Chrudimi se za poslední roky keře téměř nesázejí, jelikož lidi nadávají na městské zeleni, že keře do města nepatří... . Dříve bylo ve městě plno much a dobytka, byly kobylince na cestách, dnes jen smradlavá auta a žádnej hnůj, bohužel. Proto drobní pěvci ubývají i v Chrudimi,“ tvrdí ochránce přírody.

Nepříliš lichotivé vysvědčení pro radnici.

Chrudim – Dnes dokončili pracovníci povolané firmy provizorní zpevnění nedávno propadlé zdi před restaurací Kateřina. Starosta slibuje, že pytle brzy zmizí, jen co se právníci dohodnou, kdo že tuto zeď opraví.

Naštěstí se město a Povodí Labe dohodli na tom, kdo zeď opraví alespoň provizorním způsobem. Ani déšť a mráz neodradil povolané pracovníky a neoddálil tak rychlé zadělání vzniklé díry pytli s pískem. Podobným manévrem zasypávání nedávno město opravovalo propast vzniklou u kruhového objezdu na Bídě. Do sklepa už byste se tam propadnout neměli.

[[gal:17773]]

Když začala dočasná oprava propadlé zdi pytli s pískem, srocovaly se skupinky nedočkavců na druhém břehu Chrudimky, kousek od cedule „Nekrmte nutrie“, aby obdivovali, s jakým umem dokázali muži strojem pohybovat, aby oddálili zřícení a sesunutí břehu, než se městští právníci domluví. Večer pro změnu starosta města spolu s městskými strážníky dohlédnul na to, aby bez škod projel Chrudimí nadměrný náklad, za což si vysloužil na internetu obdiv i pochvaly od svých příznivců. Nic se nepoškodilo a i ten most přes Chrudimku prý už v příštím roce bude.

[[img:chrn_fullwidth:17774:Velkoobjemový náklad včera projel Chrudimí. Zdroj: František Pilný]]

Chrudim – Členové zastupitelstva a předseda chrudimského okresního soudu si zvolili čtyři staronové přísedící. Není mezi nimi ani jeden muž. Všechny zvolené ženy už mají jako přísedící bohaté zkušenosti. Kdo by nevěděl, je mezi nimi i vyšetřovatelka požárů nebo inspektorka práce.

[[img:chrn_fullwidth:17768:]]

Nároky na přísedící u soudu sice podle zákona nebývají vysoké, stačí mít věk přes 30 let, čistý trestní rejstřík, žádné záznamy v seznamech StB a časovou flexibilitu. Nově zvolené přísedící chrudimského okresního soudu však spíše potvrzují pravý opak: že jde o elitní záležitost! Dávno není pravda, že být přísedící u soudu, neboli být soudcem z lidu, netáhne a ne kvůli penězům. Kdo se přísedícím stane, ten má štěstí, ostatní mohou jen závidět.

Že je to něco pro vyvolené, potvrzuje i seznam předložený a schválený radnicí a také předsedou okresního soudu Milanem Špryňarem. Kdo jsou opětovně zvolené přísedící? Jolana Matějková, Jana Fikejzlová, Hana Pavlíčková a Štěpánka Vostřelová.

Kdo by nevěděl, podnikatelka Jolana Matějková kdysi své jevištní zkušenosti zúročila jako černošská královna Kvantanaméra. Jana Fikejzlová je zase inspektorkou Oblastního inspektorátu práce (OIP) pro Chrudim a řeší nelegální zaměstnávání cizinců a Štěpánka Vostřelová je profesionální hasička, vyšetřovatelka požárů...

Pro některé čtenáře je potřeba dodat, že opravdu nejde o peníze. Přesto by byla podle námi oslovených občanů tato služba zajímavá a rádi by se přísedícími stali, pokud by měli možnost.

Chrudim – Odchycené nutrie najdou svůj azyl v záchranné stanici Pasíčka. Případ chrudimských nutrií, které na sebe připoutaly velkou pozornost veřejnosti i médií, má překvapivé rozuzlení. Dny škodlivého invazního druhu jsou v několika lokalitách Chrudimi sice sečteny, ale alespoň pro část zvířat, s nimiž se veřejnost bude jen nerada loučit, se našlo vlídnější řešení.

„K naší radosti a překvapení se pro část nutrií podařilo zajistit azyl v podobě umístění do Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka v Boru u Skutče,“ říká chrudimský místostarosta Aleš Nunvář.

„Myšlenka odchytu a následného utracení z pochopitelných důvodů nenašla u části veřejnosti porozumění. Na řešení v podobě umístění do záchranné stanice má zásadní podíl občanská iniciativa v podobě místní milovnice přírody, které jejich osud nedal spát a jež na Pasíčka nás nasměrovala. Patří jí za to velký dík, rád jsem příslušné kontakty předal,“ říká starosta města František Pilný.

Počet nutrií v Chrudimi je nyní odhadován na 20–30 kusů, loni jich bylo cca 10 kusů. „Jedna skupinka nutrií umístěná do záchranné stanice tedy problém neřeší, odchytávat musíme dál,“ říká místostarosta Nunvář s tím, že nechat nutrie nadále rozmnožovat by byl nezodpovědný hazard.

„Ovšem pokud pro některé z nich najdeme opatrovníka, nemusíme je nechat utrácet. Já osobně budu rád za každou úspěšně umístěnou nutrii na dožití,“ říká místostarosta zodpovědný mimo jiné za oblast životního prostředí. Město se nyní snaží další potenciální zájemce o umístění nutrií oslovit.

„Také je nadále potřeba o problematice invazních druhů mluvit. Ostatně i v záchranné stanici a jejích ekovýchovných programech by roztomilé nutrie mohly být příkladem škodlivého invazního druhu, který se u nás bohužel velmi dobře adaptoval,“ dodává.

Jako invazivní, a tedy nepůvodní druh, který byl do našich končin dovezen za účelem farmového chovu na maso a kožešinu, nemají nutrie v české přírodě přirozeného predátora. To přispívá k jejich rychlému množení; rozmnožují se totiž několikrát do roka, a to při průměrném počtu pěti až šesti mláďat.

V případě nekontrolovaného množení může dojít až k narušení ekologické rovnováhy a k vytlačení domácích druhů volně žijících živočichů. K přemnožení nutrií přispívají i mírné zimy a také dostatek potravy.

„V posledních letech jdou stavy nutrií výrazně nahoru, a to po území celé ČR. Stanice disponuje zařízením pro držení těchto živočichů a jejich část bude umístěna v expoziční části zařízení ve voliéře s vodní plochou,“ říká Josef Cach, vedoucí Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka s tím, že by nutrie mohly být součástí edukační části expozice.

Areál záchranné stanice Pasíčka je rozdělen na dvě části. První tvoří léčebné komplexy voliér, v nichž jsou umisťováni jedinci přijatí z volné přírody, kteří potřebují pomoc. Odtud pak míří zpět do přírody. Pokud nejsou v důsledku svých zranění schopni návratu, využívají se zejména jako adoptivní rodiče nebo k expozičním účelům. Druhá část areálu slouží právě jako expozice přístupná veřejnosti, která je převážně tvořena ze zástupců zvířat z české přírody.

Chrudim – V očkování proti nemoci covid vidí mnozí spásu a také cestu k „normálnímu“ životu. Další lidé však poukazují na hrozící dělení společnosti na ty očkované a ty, kteří nehodlají podstoupit zdravotní riziko nedostatečně testovanou vakcínou. Očkovací centra běží, to v chrudimské nemocnici je však prý spíše pro ostudu.

„Byla jsem s rodiči v očkovacím centru v chrudimské nemocnici s rodiči a byla jsem zděšena. Úzká nevětraná chodba bez jakékoli organizace, potácející se důchodci. Měla jsem pocit, že jsme se ocitli na promořovací akci,“ popisuje svou zkušenost jedna ze čtenářek Chrudimských novin. Její identita je redakci známa, ale ta ji ponechává v anonymitě.

„Mám informace od známých, jak to vypadá na jiných očkovacích místech, například ve FN Hradec Králové, na krajském úřadě v Pardubicích a v nemocnici Litomyšl. Diametrálně odlišné prostředí i přístup. Myslím si, že i chrudimští občané by si zasloužili trochu kultury při takového akci v této náročné době. Vinu nevidím ve zdravotnickém personálu, spíše to vnímám jako selhání managementu,“ uzavírá čtenářka.

Chrudim – S veřejnými zakázkami, které zadává město a další instituce místní samosprávy, je to těžké. Ukázkovým příkladem zůstává výstavba skateparku, o níž Chrudimské noviny již informovaly. Radnice teď musela dokonce zrušit zakázku, z níž měla vzejít firma, která opraví starou radnici na Resselově náměstí.

Důvodem ke zrušení zakázky je stále stejná věc – nikdo se totiž nepřihlásil, nikdo o ni nestojí. Proč takto stavaři reagují, respektive nereagují? Důvodů je samozřejmě mnoho. I v době „covidové“ nemají o práci nouzi, komplikovat si život přísným dohledem nad rekonstrukcí, který by je čekal, nikdo z nich nechce.

[[img:chrn_fullwidth:243:]]

Samotné vedení města je však poněkud bezradné, co s historickým domem v samotném centru dál. Obvykle se začíná, než vůbec rekonstrukce započne, záměrem využití nemovitosti. Tady je ale vše jinak. Možná tu zůstanou městští strážníci, protože vhodnější místo – třeba v budově bývalého sídla Policie ČR na Všehrdově náměstí – pro ně politici nemají. Možná ale nezůstanou a dům získá docela jiné obyvatele.

Bezradnost na všech stranách. Není proto divu, že město raději přímo osloví některé z firem, jež by mohly mít o zakázku zájem. Zda některá z nich odpoví kladně, zůstává otázkou.

Chrudim – Město Chrudim a chrudimský městský úřad aktualizovaly svůj vozový park. Úředníci mohou pro svoji práci začít využívat dva elektromobily neboli automobily na elektrický pohon. Jde o vozy Škoda Citigo^e iV.

[[img:chrn_fullwidth:17715:Zdroj: Město Chrudim]]

„Zaměstnanci úřadu se za svými každodenními povinnostmi po městě pohybují intenzivně, díky elektromobilům to bude bez další zátěže pro kvalitu ovzduší v Chrudimi. Využili jsme nabídky ministerstva životního prostředí jít cestou současných technologií a nahradili jsme již beztak dosluhující vozy se spalovacím motorem,“ říká starosta města František Pilný.

„Jeden elektromobil poslouží odborům, které sídlí na radnici na Resselově náměstí, především Odboru investic a Odboru správy majetku, jejichž pracovníci se po městě pohybují intenzivně. Druhý vůz bude určen pro úředníky z velké budovy úřadu v Pardubické ulici, a to napříč odbory, pro jejich cesty po městě a kratší cesty v rámci naší ORP,“ dodává starosta Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17716:Zdroj: Město Chrudim]]

Výrobce uvádí dojezdovou vzdálenost tohoto typu vozu přibližně 250 km, což je pro potřeby zaměstnanců městského úřadu naprosto postačující. Dojezdovou vzdálenost však také může průběžně navyšovat rekuperace brzdné energie, kdy se díky regenerativnímu brzdění energie vrací zpět do baterie vozidla.

„V nejbližších dnech si budou pracovníci Městského úřadu Chrudim elektromobily zkoušet a zvykat si na jejich specifické vlastnosti. Vozy jsou mimo jiné vybavené automatickou převodovkou a s tím se velká část kolegů dosud ještě nesetkala. Seznámit se také musí se systémem rekuperace,“ říká tajemník městského úřadu František Chmelík.

[[img:chrn_fullwidth:17717:Zdroj: Město Chrudim]]

Město využilo výzvy Národního programu Životní prostředí, který poskytuje dotace na vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s elektromobily dotace podpořila také nákup dvou dobíjecích stanic.

Pořizovací cena vozů, již ve výběrovém řízení nabídla spol. Auto Hybeš, s. r. o., z Dřenic, činila dohromady 989 459,56 Kč. Celková hodnota zakázky i s příslušenstvím v podobě dvou dobíjecích stanic dosáhla výše 1 029 460 Kč vč. DPH, z toho město využilo dotaci ve výši 411 783 tisíc Kč.

Chrudim – Se správcem toku řeky Chrudimky ve městě, podnikem Povodí Labe, bývá někdy těžká řeč. Občas si vymýšlí nesmyslné podmínky pro novou lávku v Úzké ulici, občas dává ruce pryč od havárie opěrné zdi koryta řeky, které právě skončilo v jejím toku. Jako právě teď.

„Sesunula se nábřežní zeď u restaurace Kateřina. Provoz na cyklostezce je omezen, Technické služby Chrudim ve spolupráci s Městskou policií Chrudim provedly ohrazení problémového místa. Na místě jsem se sešel se zástupci Povodí Labe, kteří v příštím týdnu provedou přímo v korytě řeky zabezpečení big bagy s pískem. S opravou zdí to bude horší, je otázkou, čí je. Povodí Labe tvrdí, že zrovna tato pískovcová část jejich není. Vyvolám k tomu příští týden jednání,“ sdělil starosta města František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:17763:]]

Povodí Labe přitom před několika lety opravovalo zeď v havarijním stavu jen pár desítek metrů vzdálenou do té, která se sesula v těchto dnech. Podle těch, kdo mají jako svého koníčka historii města, patří zeď z pískovců k základům dávno zbouraného domu. Patřit by tak měla nejspíše městu.

Chrudim – Je to pět let. Skoro na den přesně. V roce 2016 totiž Chrudimské noviny přinesly zprávu o těžko pochopitelném „zmlazovacím“ řezu, jehož příjemcem byly stromy na náměstíčku U Vodárny. Jeden ze stromů zde zmizel. V těchto dnech nechalo město před Modelou pokácet další.

Bylo otázkou času, kdy to zbývající ubožáci na náměstíčku U Vodárny „zabalí“. Údajně zmalzovací řez jim totiž pravidelně spíše škodil a do stromů se tak pustily houby a jiní škůdci. První měsíce roku 2021 ukázaly, že stromky to tu mají spočítané.

[[gal:17712]]

Zbyly jen pařezy. Na nich je však patrné, že listnáče byly s největší pravděpodobností zdravé a jejich likvidace zbytečná. Chybí tu však parkovací místa, takže co nevidět tu budou stát auta. Úsek údržby zeleně najde vhodnou výmluvu, proč muselo dojít ke kácení a jede se dál. Výsadbu nové zeleně pak zhatí ti, jimž by do oken přestalo svítit sluníčko.