Chrudim – Město Chrudim vypsalo v říjnu soutěž na realizaci exteriérových plastik, což znamenalo v překladu zakázku na loutky různě rozmístěné ve veřejném prostoru města. Město na naše dotazy odpovědělo, že detailní informace zveřejní až v pondělí. Oslovili jsme proto přímo Kurta Gebauera, který v porotě zasedl. Co si myslí nejen o šibeničním termínu, ale i o pojetí celé soutěže? Přestože probíhalo hodnocení soutěže v přátelském duchu, vše bylo objektivní a diskuse byla velmi podrobná s maximální snahou, aby výsledek byl co nejlepší, dopadlo to, jak to dopadlo. Z šesti obdržených návrhů porota ohodnotila dvě věci 2. místem, a s výhradami. V čem je tedy háček?

Zapojit by se mělo více sochařů

Podle jeho názoru by celá řada plastik měla mít různé autorství. „Princip tkvěl v tom, že se podle jednoho vítězného geniálního návrhu vyrobí v podstatě celá řada sošek, loutek, ale to se jevilo porotcům dost nereálné na základě těch návrhů, které přišly,“ uvedl Kurt Gebauer. „Veškeré sochy ve veřejném prostoru vždycky vzbuzují emoce, což je velmi dobře, od toho tam jsou, aby si lidé tříbili vkus a názor.“

Jak uvedl Kurt Gebauer, bylo by zajímavé, kdyby se do soutěže zapojilo více sochařů, ale to si přímo odporuje se způsobem zadávání těchto soutěží. Představa města o umělcích sedících za počítačem, lačně čekajících, až někdo vypíše se šibeniční měsíční lhůtou soutěž na exteriérové plastiky, se totiž jasně ukázala jako lichá.

Zamotané zadání umělce odrazuje

Právě způsob zadávání podobných soutěží je podle sochaře formálně nešťastný, většinou se o nich dozví spíše známý  někoho z úřadu. „Dá se to na webovky a skoro nikdo to neví. Kdo se dívá na webovky úřadu? Většinou nezaměstnaní architekti, že, kteří jsou v tom trénovaní. Pokud taková sochařská soutěž probíhá, tak by měla mít jiná pravidla než architektonické soutěže,“ vyjádřil se Kurt Gebauer a přidal svoji vlastní zkušenost.

Kurt Gebauer podotknul, že podobných soutěží se právě kvůli krkolomnému zadání účastní čím dál méně jeho absolventů, protože nemají čas řešit elektronické podpisy ani zamotaná úřednická zadání. „A je to ještě nehonorované, takže jsme tady opravdu přiklepli jakési skicovné, protože těch autorů není hodně. Dělají to zadarmo a přitom je s tím hodně práce," vysvětlil.

[[img:chrn_fullwidth:19405:Sochař Kurt Gebauer.  Zdroj: Archiv Kurta Gebauera]]

Autory musí vybrat ten, kdo se v oboru vyzná

„Třeba když se konala po Velvet Revolution první sochařská soutěž v Brně na Mozarta, kde jsem to tenkrát kupodivu vyhrál, tak to oni mě vyzvali,“ poukázal na cestu, kudy by se další postup města Chrudim měl ubírat. Do soutěže se zároveň mohla zapojit i širší veřejnost. „Vyzvali autory, o kterých si mysleli, že by na to byli dobří a to musí dělat někdo, kdo se v tom oboru vyzná,“ zdůraznil sochař a zároveň vyjádřil nepochopení: „Pokusy o absolutní anonymitu, to je zkrátka šílenost. Pokud je porotce skutečně člověk, který má všech pět pohromadě a ten obor zná, tak třeba i podle stylu nebo řešení dost často pozná, který je to autor a musí být zkrátka nezaujatý a to je nejlepší.“

Chce to trošku více zamakat a nestřílet do luftu

Sám Kurt Gebauer prozradil, že kdyby nebyl časově zaneprázdněný, účastnit se další podobné soutěže by ho bavilo. „Je to zajímavý, poměrně složitý úkol. Není to jednoduchá věc. Propojení zviditelnění města s Loutkářskou Chrudimí touto formou. Je to cenné přijít s takovým nápadem, akorát to chce změnit způsob toho zadávání, trošku více na tom zamakat, protože to téma je dosti obtížné. Vytvořit sochu, aby měla správné měřítko, správné umístění, je komplikovaná věc, to vám můžu jako sochař říci,“ rozesmál se Kurt Gebauer. „To jde trošku proti sobě, loutka a socha, takže je to rafinované. Každý z návrhů se o splnění těchto principů nějakým způsobem pokoušel,“ uvedl. „Ale je potřeba udělat více koncepční práce při tom dalším zadávání, než to jen tak vystřelit do luftu,“ vystihl podstatu celého problému.

Chrudim – Z brzké realizace nové zastávky U kapličky zřejmě sejde. Když město představovalo participativní rozpočet, kladlo velký důraz na to, aby se občané před tím, než návrh podají, dobře poradili s úředníky, kteří posoudí, jestli jejich návrh splňuje všechna pravidla a požadavky. Teď se ukázalo, že ani tento postup nezabránil, aby se do soutěže dostal nakonec nezrealizovatelný návrh revitalizace zastávky U kapličky v Malecké ulici! Vše vysvětlil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), který má na starosti investice, i předkladatel návrhu tohoto projektu, Jan Doucek, i architekt Lukáš Pavlík.

[[img:chrn_fullwidth:19406:Ptačí zastávka je v nedohlednu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Revitalizace zastávky U kapličky, pro kterou poslali občané 190 hlasů, se ukázala být totiž dražší, než se původně předpokládalo. Jedním z pravidel bylo, že se musí projekt vejít do ceny půl milionu korun. „Projekt už byl na hraně finančních prostředků, měli jsme vyhrazen milion korun,“ vysvětlil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) počáteční situaci. „Už se podle těch pravidel realizovat neměl, ale na návrh některého zastupitele se schválilo, že i tuto zastávku bychom měli realizovat a odbor investic začal stavbu připravovat.“ Hlasování zastupitelstva v této věci proběhlo poprvé v prosinci 2020. A na zastupitelstvu konaném 25. ledna 2021 podával návrh na realizaci zastávky v tomto roce starosta František Pilný (ANO 2011) a jeho návrh byl přijat.

Architektonická studie versus projektová dokumentace?

Architekt Lukáš Pavlík vysvětlil, že oproti původní ceně za pouhou realizaci došlo k navýšení ceny v rámci rozpočtu projektanta, což je dáno více faktory. „Vzhledem ke zjištěnému nevyhovujícímu stavebnětechnickému stavu původního objektu oproti předpokladu není na doporučení statika využita část původní konstrukce, čímž vzrostly náklady na odstranění stavby, likvidaci a skládkovné a dále na větší rozsah nové nosné konstrukce včetně nového založení," uvedl.  „Dalším důvodem je stanovení rozpočtové ceny v aktuální cenové hladině, která v poslední době zaznamenala znatelný nárůst."

Návrh na revitalizaci zastávky podpořilo spousta lidí, kterým se líbil nápad propojení vzhledu zastávky s lokalitou Ptačí ostrovy. „Pro zastávku hlasovala celá naše rodina! Jednak se nám líbí a jednak se tak vyřeší i umístění informací o blízké PP Ptačí ostrovy, které je jinak ničeno vandaly," vyjádřila se v lednu například Naďa Gutzerová, která letos předložila do projektu Tvořím Chrudim úspěšný návrh na realizaci ptačích budek.

[[img:chrn_fullwidth:19386:Architektonická studie zastávky v Malecké. Zdroj: Med Pavlík Architekti]]

Jenomže posléze se podle slov Aleše Nunváře ukázalo jasné varování či ponaučení pro příště, jak dnes uvedl na tiskové konferenci k návrhu, jehož autorem v prvním ročníku Tvořím Chrudim byl Jan Doucek. „Když tento záměr občané předkládali, tak architektonická studie tvrdila, že tato stavba bude realizována za 496 tisíc korun. Jenže při tvorbě projektové dokumentace architektonická kancelář uvedla realizační cenu asi 900 tisíc korun," uvedl Aleš Nunvář. „Byl jsem z toho v šoku. Bohužel to vypadá, že už když to podávali do toho participativního rozpočtu, tak měli tušení, že za ten půl milion to nejsou schopni postavit a mysleli si, že to nějak dopadne.“

I přes úspory a snahu, aby se mohlo přání občanů naplnit, se celková cena snížila jen o málo, na 895 tisíc korun. „V tuto chvíli předkládáme zastupitelstvu návrh, aby zrušilo své usnesení a revitalizaci zastávky jsme za tyto peníze nerealizovali,“ vysvětlil další postup místostarosta Aleš Nunvář, s čímž částečně souhlasí i námi oslovený předkladatel projektu Jan Doucek.

[[img:chrn_fullwidth:19385:Zdroj: Med Pavlík Architekti]]

Vzkaz pro další ročník Tvořím Chrudim zní jasně

Předkladatel návrhu revitalizace zastávky U kapličky v Malecké ulici má jasno: „Je to jediný správný signál občanům města, že pravidla participativního rozpočtu nelze překročit, byť při podávání se zdálo, že se do limitu vejdeme," uvedl Jan Doucek a dodal: „Osobně bych ho ale okamžitě přesunul do realizace na příští rok v rámci plánovaných investic. Město bude v tuto chvíli mít šuplíkový projekt a záleží jen na vedení, co považuje za priority."

Chrudim – Od pátého října do desátého listopadu probíhala soutěž na dodavatele exteriérových plastik vhodných k umístění po Chrudimi. Představa města byla s rozpočtem 880 tisíc korun velkolepá, ale podle komise se očekávání nenaplnilo. První dvě loutky by se měly realizovat během příštího roku.

[[img:chrn_fullwidth:19383:Ilustrační obrázek. Instalace Veroniky Psotkové na budově, kde sídlí Galerie Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výběrové řízení na dodavatele exteriérových plastik se účastnilo celkem šest skupin, jak uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). „Komise neudělila první místo nikomu, protože žádný návrh se jim úplně nelíbil. Udělila dvě druhá místa a zbytek bez pořadí.“ Členy komise, která rozhodla, že stojí za posouzení pouze dva, byli architekt města Marek Janatka, ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová, vedoucí odboru školství, kultury a sportu Jana Stehlíková a za uměleckou část komise se na hodnocení podíleli sochaři Kurt Gebauer a Petr Urválek. Komise po vyhodnocení soutěže doporučila, aby se do budoucna spíše zadávaly jednotlivým „dodavatelům“ loutky na určité téma.

[[img:chrn_fullwidth:19384:Detail.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Loutky si budou moct objednat i různé firmy, nebo majitelé nemovitostí,“ vysvětlil. „Město Chrudim bude taky pořizovat loutky, ale spíše do exteriéru.“ Některé přihlášené modely podle starosty nebyly do exteriéru právě nejvhodnější. „Třeba u loutek z rezavějícího plechu jsem říkal, že když si na to děti budou chtít šáhnout, tak budou rodiče určitě nadšení, jak budou špinavé.“ Starosta František Pilný navíc navrhl, aby vznikla mapa s čísly a popisky jako procházka po Chrudimi, ale jak dodal, je to ještě běh na dlouhou trať. První loutky by se měly po Chrudimi objevit příští rok.

Chrudim – Motivační soutěž Přívětivý úřad pořádá a organizuje Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra. Je tedy jasné, jaká kritéria „přívětivosti“ úřadu rozhodují o vítězi. Podle ministerstva je cílem ocenit snahu představitelů obcí o zlepšování kvality služeb. Chrudimský úřad se ze 14 obcí s rozšířenou působností po třech letech díky odpovědím v dotazníku, který může vyplňovat jen starosta a tajemník, opět vypracoval na první místo v kraji.

Účast obcí rok od roku klesá. Zatímco v prvním ročníku se zapojilo 190, letos už to bylo jen 132 obcí. Jak uvádí ministerstvo, hodnotí se „ucelený přístup při přemýšlení o zvyšování kvality služeb“. Vše vychází z toho, co do dotazníku vyplní starosta obce/tajemník ve 73 specifických otázkách. Ty se ptají na přístupnost a otevřenost úřadu, komunikaci s klienty, digitalizaci služeb, zapojování veřejnosti do věcí veřejných, na kroky ke zvýšení udržitelnosti a opatření přijatá během pandemie covidu-19. Zajímavým srovnáním by jistě bylo porovnat, jak by výsledky vypadaly, kdyby tento dotazník vyplňovali občané a důraz se kladl opravdu na přívětivost. O tom ovšem tato soutěž není. Je to spíše zpětná vazby pro úřady, jestli podle kladených požadavků skutečně dostatečně modernizují svoji správu.

[[img:chrn_fullwidth:19374:Předávání vyznamenání proběhlo 8. listopadu v Arcibiskupském paláci v Olomouci.  Zdroj: MVČR]]

K soutěži vychází tradičně sbírka příkladů dobré praxe. Nejefektivnější a nejmodernější správou v Pardubickém kraji se sice podle výsledků zpracovaných z odeslaného dotazníku stala Chrudim, ale v příkladech dobré praxe se jako inspirace pro ostatní města tentokrát neobjevila. Podařilo se to ale v roce 2019, kdy šla Chrudim příkladem ostatním městům v bezbariérové komunikaci pro neslyšící klienty úřadu, kdy pracovnice odboru sociálních věcí prošla několikaměsíčním kurzem znakového jazyka.

Historie soutěže v pořadí obcí III. typu v kraji:

2016  1. Chrudim, 2. Lanškroun, 3. Litomyšl

2017  1. Chrudim, 2. Pardubice, 3. Vysoké Mýto

2018  1. Pardubice, 2. Lanškroun, 3. Chrudim

2019  1. Lanškroun, 2. Chrudim, 3. Ústí nad Orlicí

2020  1. Lanškroun, 2. Chrudim, 3. Moravská Třebová

2021  1. Chrudim, 2. Moravská Třebová, 3. Ústí nad Orlicí

Příloha: 

Kritéria hodnocení - Otázky

Pardubice/Chrudim – Na prodej vánočních stromků, kaprů a jmelí se zákaz prodeje na vánočních trzích nevztahuje. Adventní věnce můžete sice bez problémů zakoupit třeba v zahradnictvích. Co ale s adventními věnci nachystanými pro prodej na zrušených vánočních trzích, které je ještě třeba udat? Koupí některých můžete navíc podpořit i azylový dům.  S netradičním prodejem má zkušenosti i Oblastní charita v Pardubicích. Starosta František Pilný (ANO 2011) ještě dává trhovcům naději. 

Podle vyjádření starosty Františka Pilného (ANO 2011) se město Chrudim podobného "obcházení zákona" jako v Mostě účastnit nebude. „Vánoční trhy měly proběhnout v termínu 20.12. až 23.12.2021 v Klášterních zahradách, zatím nejsou zrušeny, jen pozastaveny, uvidíme jak se dál bude vyvíjet nařízení vlády. I kdyby nařízení zůstala v aktuální verzi, tak máme nějaké varianty vymyšlené," uvedl s tím, že pouhé přejmenování trhů odmítá. „Zkusili bychom však něco, kde by nedošlo k šíření Covid 19 a přesto byste si mohli koupit hezké vánoční věci a bylo to v souladu s platnými nařízeními. Trhovci o našem postupu vědí.“

[[img:chrn_fullwidth:19371:]]

Oblastní charita v Pardubicích hlásí úspěch

Podpořit Domácí hospic Oblastní charity Pardubice mohli občané koupí adventního věnce za 290 korun po telefonu i s dovozem domů. Celých 66 věnců vyrobili navíc na podporu charitativní akce zaměstnanci Univerzity Pardubice, kteří tak přispěli svým přičiněním 21 430 korunami. „Většina adventních věnců už je prodána, doprodej byl úspěšný, podařilo se vše prodat," uvedl Vojtěch Gottwald z Oblastní charity Pardubice. Lidé si nakonec koupili něco přes 400 adventních věnců za asi 120 tisíc korun. V roce 2019 se prodalo přes 700 věnců.

[[img:chrn_fullwidth:19370:Zdroj: Centrum J. J. Pestalozziho]]

Podpořit můžete i chrudimský azylový dům 

I chrudimskému Centru J. J. Pestalozziho změnilo pozastavení vánočních trhů plány a adventní věnce a vánoční dekorace budou ke koupi i tuto středu od 13 do 18 hodin u obchodního domu Tesco. Jejich cena se pohybuje od 210 do 820 korun a koupí podpoříte i Azylový dům Chrudim.

Chrudim – Chrudimský R Klub se i přes petici některých obyvatel a vládní omezení zatím stále drží. Podle vyjádření starosty se stížnosti na R Klub datují už k začátku roku 2021, kdy přišla petice několika občanů bydlících v Husovce a v Rooseveltovce a následovalo osobní setkání s odpůrci a obhlídka starosty Pilného s místostarostou Lichtenbergem přímo v klubu. Majitelé R Klubu je přesvědčili o novém odhlučněném konceptu jeho fungování. Ale autoři petice si stojí stále za svým, že klub do centra města nepatří.

[[img:chrn_fullwidth:19372:Momentka ze říjnového koncertu. Zdroj: R Klub Chrudim]]

Podle starosty by R-Klub bez odhlučnění fungovat nemohl

„Měla by to být spíše odpolední představení, různé stand-upy typu Na Stojáka a podobně," vysvětloval starosta František Pilný (ANO 2011) ještě před prvními koncerty, když sdílel své dojmy z obhlídky klubu kvůli zmíněné petici. „Klub je vyložen akustickou izolací, takže by nemělo být nic slyšet. V opačném případě by se to muselo řešit přes hygienu, městskou policii a podobně. Od začátku jsem říkal, že pokud by tam měl být R-Klub v tom duchu, jak ho známe z rozhledny, tak si troufám tvrdit, že to místo je zcela nevhodné pro takovéto umístění."

Místostarosta Lichtenberg vyjádřil R-Klubu podporu

Místostarosta Petr Lichtenberg (Svobodní) vyjádřil provozovatelům klubu svoji podporu, když ujistil, že chtějí být v souladu s prostorem i lidmi a do vybavení a izolace klubu investovali velké peníze. „Samozřejmě, že tam rocková hudba bude, ale díky izolaci si osobně myslím, že venku nebude nic slyšet," uvedl. Tím nejpodstatnějším faktem v omezení hluku je, že klub zůstává po celou dobu hudební produkce uzavřen a lidé se pouštějí ven až na konci vystoupení. „Buďme rádi, že se nám rozšiřují kulturní možnosti pro Chrudimáky a počkejme si na to, jestli izolace funguje. Podle mě funguje a z hlediska hluku nebude problém. Jenom doplním, že takové kluby jsou v centrech měst zcela běžné."

[[img:chrn_fullwidth:19373:Fanoušci rockové hudby doufají v zachování R Klubu.  Zdroj: R Klub Chrudim]]

Kdo chce psa bít, hůl si najde

Jak se ukázalo, jedinými stížnostmi, které městská policie v Husově ulici od začátku podzimní hudební produkce zaznamenala, jsou udání za špatně zaparkovaná auta. Po měsíci od prvního večírku v novém baru oznámili majitelé klubu, že převezmou pod svá křídla v lednu i pardubický klub Žlutý pes a na vysvětlenou dodali: „Moc se těšíme na Vaši návštěvu obou klubů a na spoustu dalších nejen hudebních a kulturních akcí." Objevily se ale i spekulace o možném přesunu celé hudební produkce do Pardubic, což majitel a provozovatel R Klubu bohužel úplně nevyloučil. „Bojujeme, ale stavební zákon se obejít nedá. Petitenti mají vždy čtrnáctidenní lhůtu a neustále se odvolávají. Musí to vyřešit stavební, potažmo krajský úřad. Může to trvat ještě asi tak půl roku a potom by musela jít celá věc k soudu," uvedl majitel klubu Jiří Trubák.

Chrudim – Město Chrudim přistoupilo k opatření, aby se co možná nejvíce zamezilo šíření viru v situaci, kdy už i laboratoře v libereckém kraji zaznamenaly novou mutaci viru covid-19 s názvem „Omicron“ a v pardubickém kraji je v tuto chvíli hospitalizováno v nemocnicích 272 pacientů s covid-19. Přesto podle počtu účastníků i hlášek přímo z místa vzala většina obyvatel tento krok města spíše jako záznam dnešní doby než jako opatření.

[[img:chrn_fullwidth:19358:]]

O letošní společné rozsvícení vánočního stromu jako v jiných městech Chrudimáci nepřijdou, akce proběhne online. Zároveň se na dvě hodiny od 16. do 18. hodiny otevírají některé obchody pro rychlé předvánoční nákupy v rámci oživení Chrudimi pod názvem „Rozsvícená Chrudim“ pod taktovkou Mlsného pecivála.

„Rozsvěcení stromu na Resslově náměstí zůstává - začne v 16:50h. Nejprve zazpívá na Resslově náměstí naživo Slavoj, pak se rozsvítí stromeček. Vše bude přenášeno online a následně bude v online prostoru puštěno vystoupení dětí z našich mateřských škol ze záznamu - natáčelo se uplynulých 14 dní,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a navíc dodal: „Tradiční sobotní a středeční trhy zůstávají, ty zakázané nejsou. Vánoční trhy zakázané jsou, ale prosím vydržte, ještě řešíme, jak to udělat, abychom je jen prostě nezrušili.“

[[img:chrn_fullwidth:19357:]]

Dnes na náměstí starosta na kameru popřál všem spoluobčanům "co nejkrásnější Vánoce 2021 a všechno nejlepší, hlavně to zdraví do roku 2022", poděkoval rovněž rodině Dubských za stromeček, ČEZU za energii a pak už jen odpočítal slavnostní rozsvěcení a popřál všem hezký zbytek večera.

[[img:chrn_fullwidth:19359:]]

Seznam účinkujicích:

MŠ Svatopluka Čecha, MŠ Víta Nejedlého, MŠ Strojařů, MŠ U Stadionu, MŠ Na Valech, MŠ Dr. alíka, Kroužky Východní Čechy, pěvecký sbor Slavoj Chrudim.

Otevřené obchody:

Mlsný pecivál, Královské dobroty, Kate Fashion antiaging, Tatoo Baron -Gaffer dílna, Ateliér U kočky, Milano moda Chrudim, Anděl přání a další...

Chrudim - Veřejné projednání v průmyslové zóně, kde měla v budoucnu stát kompostárna, vzbudilo mezi přítomnými v září 2020 velké emoce. Vše bude záležet až na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stejně odpověděl na dotaz, kam celá věc za celou dobu postoupila, i starosta František Pilný (ANO 2011). Zákonem stanovená lhůta trvá přibližně 235 dnů a běží od oznámení záměru investora.

[[img:chrn_fullwidth:19356:]]

„V tuto chvíli je to na posouzení vlivu na životní prostředí, EIA. Uvidíme, s jakým výsledkem se nám to vrátí," reagoval starosta František Pilný (ANO 2011) na dotaz ohledně aktuální situace ve věci separačního dvora a kompostárny v Markovicích a pokračoval vysvětlením možných změn plánované výstavby.

„My jsme po tom jednání v Markovicích, které proběhlo v loňském roce, zpracovali ještě variantní dokumentaci, má tam vzniknout separační a sběrný dvůr, takže ta plocha by celkově byla menší," vysvětlil. „Kompostárnu bychom právě že vypustili, a uvidíme, jak se k tomu krajský úřad postaví. Osobně si myslím, že zmenšení by prospělo i tomu, že bychom mohli další část průmyslové zóny prodat nějakému zájemci, ale to rozhodnutí opravdu padne až v okamžiku, kdy bude EIA hotová,“ dodal starosta k plánovanému záměru.

Chrudim – V projektu participativního rozpočtu s názvem Tvořím Chrudim se počítalo se 1299 hlasy. Na prvním místě se umístilo dětské hřiště v Markovicích, ikdyž propagační video zhlédlo dosud jen 31 lidí. Vše se bude ještě projednávat na prosincovém zastupitelstvu.

„S velkou vervou a nasazením jsem se v březnu pustila do projektu na dětské hřiště v Markovicích, vypracovala projekt, natočila spot, odprezentovala na městě a nyní vbíháme do cílové rovinky, kdy potřebujeme po ukončení hlasování skončit do 3.místa. Moc děkuji za Váš čas a hlasy! “  sdílela autorka projektu Simona Hudečková v den zahájení hlasování a setkala se s velkou podporou.

Hlasování skončilo teprve v neděli a v pondělí o výsledcích jednala pracovní skupina. „Jednala online a odpoledne už to bylo připraveno do rady. I takto rychle jsme schopni pracovat. Rada města vzala na vědomí projekty, které se přihlásily, a až do čtvrtého místa je doporučila zastupitelstvu schválit k realizaci," uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil, že dětské hřiště na sídlišti v Topolské ulici už by se nevešlo do limitu. Na dofinancování by bylo potřeba 252 tisíc korun.

„Jsem rád, kolik lidí hlasovalo, že opravdu to začíná být pro lidi zajímavé. Je to prvek přímé demokracie v řízení našeho města. Na rok 2023 vyčlení zastupitelstvo opět 1,5 milionu korun, ikdyž někteří by byli i pro navýšení na dva miliony. Ale to by se zrealizovaly všechny přihlášené projekty, což asi není účelem soutěže a zájmu lidí," uvedl starosta a dodal, že už má jiný plán, jak by se hřiště na sídlišti v Topolské ulici mohlo zrealizovat, ale více bude vědět až po jednání zastupitelstva.

1. Dětské hřiště Chrudim - Markovice (986 hlasů)

2. Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol (468 hlasů)

3. Vraťme ptačí zpěv do města! (218 hlasů)

4. Dětské herní prvky na Střelnici (193 hlasů)

5. Dětské hřiště sídliště Topolská (190 hlasů)

Chrudim – Nový vizuální styl města je „dědictvím“, které po sobě zanechají ani ne tak členové ANO 2011, ale spíše Piráti ruku v ruce s Chrudimáky. Byl to totiž kdysi nadějný mladý politik, dnes již jen vyhořelá hvězdička, Josef Káles mladší, kdo doslova protlačil obludnost, jejímž prostřednictvím se má Chrudim presentovat.

Ne všichni však shledávají absurdní oranžovou nepovedenou stylizací. „V případě Chrudimi vzbudil vítězný návrh Markéty Steinert značné diskuse a rozporuplné reakce. Sociální sítě i média vášnivě hodnotí, parodují, hledají alternativní významy. Je to špatně? Myslím, že přesně naopak – návrh nenechává lidi chladnými, vyvolává emoce a v tom je jeho síla. To dovede jen málokteré logo. Jsem hrdý na chrudimskou radnici, která měla odvahu vybrat lehce kontroverzní návrh. Od soutěže pro Prahu 3 jsme takhle výrazný vizuální styl neviděli,“ tvrdí třeba strategický ředitel Czechdesign Tuček.

[[img:chrn_fullwidth:19323:]]

Nejnověji vzbudila zmíněné emoce oranžová orlice, snad jakási obměna znaku města. Sdílel ho na svém facebookovém profilu bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) a prakticky nikdo z jeho přátel nenašel pro tuto variaci slova chvály. „Chudák orlice. To z ní udělal jednotný vizuální styl města. Turisti se jen pohrnou,“ napsal Řezníček.