Chrudim – Dětem ve výchovně léčebném oddělení (VLO) v Přestavlkách pomáhají kamioňáci a sbírku organizují i učitelky ze vzdáleného Jindřichova v okrese Bruntál, zapojilo se i gymnázium v Krnově. Přispět můžete i Vy a ještě se u toho můžete s celou rodinou pobavit.  Poprvé se totiž bude konat třídenní akce řidičů pomáhajících dětem na letišti v Chrudimi. Záštitu nad akcí převzal díky iniciativě moderátora rádia Hey, Milana Krčila, oficiálně 5. května i starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:18107:Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Festival, který minulý rok úspěšně proběhl na letišti ve Skutči, se bude konat tentokrát po dohodě s místním aeroklubem v Chrudimi. Na konci června, od 25. do 27., se během tří dnů můžete těšit na bohatý program. Na akci zahraje třeba i legendární kapela Turbo, k dispozici budou skákací hrady, soutěže pro děti, samozřejmě občerstvení a mnoho dalšího. Organizátoři chystají i další překvapení v podobě odtajnění nového zahraničního sponzora. Vstupenky, kterými můžete i vy přispět na VLO v Přestavlkách, jsou k mání v eshopu na internetu. Návštěvníci se budou muset podle vládních nařízení prokázat negativním antigenním testem, nebo potvrzením o očkování. 

[[img:chrn_fullwidth:18047:Aeroklub umožní pořádát letošní Kamionfest na chrudimském letišti. Foto: Chrudimské noviny]]

„Pomoc Přestavlkám přišla už v roce 2019, kdy se pořádala veřejná sbírka, původním plánem bylo podpořit pokaždé jiný dětský domov, ale nakonec jsme na Vánoce 2019 usoudili, že bude nejlepší pomáhat právě tady, když jsme si uvědomili a viděli, jak to všechno je, že je to jediný dětský domov v republice, kde jsou tu v kombinaci s ADHD, ADD i týrané a zneužívané děti, které jsou z nařízení soudu odebrané z rodin, a probírali jsme to i s paní ředitelkou Kábelovou, a nakonec jsme se rozhodli pomáhat právě jim. Ty děti jsou za to opravdu moc vděčné a nás to hřeje u srdce,“ vysvětlil jeden ze tří organizátorů akce, Josef Macíček, který vysvětlil, že starostu oslovili s žádosti o podporu prostřednictvím moderátora rádia Hey, Milana Krčila, a dodal: „Dětem přispívají i Namyšlenci, s. r. o., a Hůlkaři 88, fandové HC Sparta Praha a na Kamion festu se budou dětem z Přestavlk předávat dvě plné dodávky věcí ze sbírky, kterou uspořádala vámi zmíněná škola a sponzor, který chce zatím zůstat v utajení, je to překvapení," dodal Josef Macíček.

[[img:chrn_fullwidth:18040:Organizátorky Jana Zábranská a Barbora Uhlířová.  Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Pro děti z Přestavlk se koná i veřejná sbírka

VLO v Přestavlkách totiž také nezištně podporují sbírkou potřebných předmětů ZŠ a MŠ v Jindřichově, do které se posléze zapojilo i Gymnázium v Krnově, a momentálně probíhá už pátý týden sbírky. Sbírku zajišťují Barbora Halířová a Jana Zábranská.

[[img:chrn_fullwidth:18042:Zdroj: Facebook]]

Chrudim – Odbor sociálních věcí v Chrudimi mění zaměstnance. Pracovní poměr na dobu neurčitou s okamžitou možností nástupu do zaměstnání. To je nabídka na oddělení sociálně-pravní ochrany dětí odboru sociálních věcí. Právě doporučení zaměstnanců OSPOD, kteří mají rozhodovat v nejlepším zájmu dítěte, ovlivňují, komu soud svěří v případě rozvodu rodičů dítě do péče.

Přesně před týdnem, tedy 10. května, se objevily první zprávy, které zveřejnil na internetu nespokojený otec dvou dcer po zkušenostech s chrudimským odborem OSPOD. Takových případů je více a různá svědectví potvrzují, jak nejen chrudimský OSPOD dlouhodobě funguje. Ale na prvním místě má být vždy dobro dítěte. Problém nastává, když se dospělí nedohodnou, svoje zájmy upřednostňují a z dětí se stávají rukojmí. 

[[img:chrn_fullwidth:18039: Ilustrační snímek. Foto: Chrudimské noviny]]

Shodou okolností do druhého dne byla městem vyvěšena na úřední desce hned tři výběrová řízení na nové pracovníky OSPODu: Hledá se nový administrativní a sociální pracovník a dokonce i vedoucí. Písemné přihlášky je při splňování požadavků na vzdělání možné posílat do 4. června.

V souvislosti s fungováním chrudimského odboru OSPOD je často připomínán tragický případ vnučky slavného malíře. Dívka před jedenácti lety vyskočila z okna, dva dny po výročí upálení Jana Palacha. Ale protože po sobě nezanechala žádný dopis na rozloučenou, okolnosti jejího činu zůstaly dodnes nevyjasněny. Více se můžete dočíst na jiných stránkách. 

Chrudim – Málokterý kněz Katolické církve si může říct, že na místě, kde zrovna slouží, zůstane až do smrti. Biskupové, nadřízení kněží, s faráři i kaplany šibují tam i zpět. Výjimkou nejsou ani podstatně větší „zvířata“ v hierarchii. Třeba arciděkani. Ten chrudimský, Jiří Heblt, se teď dozvěděl nemilou zprávu.

„Poslední ohláškou v neděli 11. května byla smutná zpráva. Minulý týden přišel P. Jiřímu dekret od otce biskupa Jana Vokála, ve kterém jej od 1. 8. 2021, po 12 letech služby v naší farnosti, překládá do farnosti Pouchov v Hradci Králové,“ informuje místní farnost. Jiří Heblt tak už nebude přímým účastníkem třeba dokončení oprav arciděkanského chrámu, za něž si od místních komunistů zkusil své.

Jiří Heblt byl z této novinky ještě v průběhu výše zmiňované mše viditelně špatný a je jasné, že chrudimskou farnost bude opouštět jen velmi nerad. Přestože v podstatě povýší. Dá se totiž očekávat, že z arciděkana Heblta biskup Vokál časem vytvoří kanovníka. A od kanovníka je už jen stupínek ke službě nejvyšší, službě biskupské.

Jiřího Heblta v Chrudimi nahradí dosavadní farář z Třebechovic pod Orebem Jan Šlégr.

Chrudim – Představujete si dlouhovlasého extrémního liberalistu s noži? Kdo se vyzná, toho titulek nepřekvapil. Útočný nůž Cháron se předává každoročně vždy nejbližší pracovní den k 28. řijnu a 8. květnu, ale tentokrát dostalo dalších 43 výsadkářů nože přímo od jejich konstruktéra! Na webu Vojenského historického ústavu je k vidění chladných zbraní minulosti spousta.

[[img:chrn_fullwidth:18034:Nováčci na pochodu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důležitý okamžik ve výsadkové kariéře zažili další chrudimští výsadkáři z 43. výsadkového pluku. Za dvacet let bylo nožů předáno už 412, nejsou určeny široké veřejnosti, ale pouze výsadkářům. Každé ozbrojené složky mají svoje vlastní nože. Konstruktérem a zároveň jediným držitelem patentu na výrobu těchto speciálních útočných nožů Cháron je major Roman Hippík a při každém předání se stává prvním držitelem dvou identických kousků z nové série. Nožířem je Lubomír Maďarič z Brna. Na 16 cm dlouhé čepeli 29centimetrového nože je napsáno: Pot šetří krev. „Podmínky pro jeho získání jsou jednoduché, musí sloužit minimálně dva roky u výsadkářů, a už mít ukončený výsadkový výcvik, to znamená musí umět skákat na padáku,“ vyložil pravidla pro obdržení nože Cháron zastupující velitel pluku Ivo Zelinka.

[[img:chrn_fullwidth:17935:Nováčci na pochodu. Foto: Chrudimské noviny]]

„Je to zbraň i nástroj sebezáchovy v týlu nepřítele,“ říkají výsadkáři. Možná závistivý postřeh zaznamenal jinde na sociální síti Vítězslav Fiala: „Nejlepší sranda na celé té přehlídce je, že si vojáci hradí nože sami a  ten je vždy slavnostně předáván s dekretem.“

A jaká je cena těchto nožů? „Stojí 2 298 Kč, což je symbolická částka. Krycí číslo 43. výsadkového pluku je totiž VU 2298. Jeho reálná hodnota pro sběratele je více než desetinásobná," vysvětlil Ivo Zelinka a dodal, že tato částka pokrývá jen výrobní náklady.

Pokud by vás historie  nejen „chladných zbraní“ zajímala více, vřele doporučujeme web Vojenského historického ústavu, kde si jich můžete prohlédnout celou řadu i se zajímavými popisky a zjistit, komu všemu byly útočné nože předávány v minulosti.

[[gal:18032]] Zdroj: 43. výsadkový pluk

Chrudim – Finanční obnos se snaží v této nelehké době získat různí lidé různými prostředky. Někdo maluje obrazy, které vydává za barokní, a někdo prodává nemovitost navíc. Město nedávno poskytlo dotaci na opravu fasády historického Resselova domu. Jeden z bezprostředně sousedících domů je právě teď na prodej. Opět.

[[img:chrn_fullwidth:18028:]]

Nemovitost v Široké ulici nacházející se hned mezi dvěma opravenými domy s novými fasádami je opět k mání, ale inzerovaná sumička to není jen tak ledajaká. Jestli toužíte po tom, aby byl dům s dlouhou historií váš, připravte si bezmála deset milionů korun (9,36 mil. Kč). Za to získáte dům s novou střechou, plynovým topením, se dvěma byty a malým dvorkem.

Pokud jste dosud neměli možnost prohlédnout si žádný z historických chrudimských domů za zavřenými dvěřmi a rádi byste nakoukli do prostor očím běžného člověka nedostupných, máte znova příležitost. Stejný dům byl totiž na prodej i před třemi lety. Nyní by se však v případě úspěšného prodeje o částku rozdělily už majitelky dvě, jak může každý bohužel v dnešní době, po nahlédnutí do katastru nemovitostí, pohodlně zjistit.

Chrudim – Vzduch už je čistý. Je na úřadě bezpečno? Jaké kroky podniká město proti šíření nemoci COVID-19, se Chrudimské noviny ptaly přímo starosty už 25. února. Během čtrnácti dnů od našeho dotazu vyplynulo na povrch, že se sám starosta nakazil koronavirem, a otázka zůstala tudíž bez odpovědi. Po té se na městském úřadu objevila první čistička vzduchu, o které město 23. března informovalo v tiskové zprávě. Nyní město zveřejnilo informaci, že vzduch čistí dokonce další speciální přístroj. Tedy už dvě čističky vzduchu. Úředníci budou vysílat v případě nutnosti i S.O.S. signály.

[[img:chrn_fullwidth:18026:]]

Abychom zpětně přiblížili situaci na městském úřadě, v souvislosti s přednostním očkováním politiků a úředníků se 20. března veřejně vyjádřil také Filip Mezera (Piráti), když na sociální síti napsal: „Faktem je, že třeba Chrudim má 2 mrtvé úředníky MÚ a úřad jede v totálním provizoriu, protože spousta dalších úředníků je nemocných, někteří těžce. Přitom přenesenou působnost musíš zajistit.“ A tři dny na to informoval všechny tiskovou zprávou mluvčí radnice Aleš Prokopec, že: „Na chodbě v přízemí budovy úřadu v Pardubické ulici je pro vyšší bezpečnost klientů i zaměstnanců úřadu umístěn ventilátor pro čištění vzduchu, redukci pachů a cirkulaci vzduchu,“ což lidé, kteří musí absolvovat například focení na novou občanku, jistě oceňují.

[[img:chrn_fullwidth:18024:]]

Nyní město zveřejnilo informaci už o celkově dvou čističkách, které čistí vzduch od virů, bakterií a pylů v úřední budově na Pardubické ulici. Lampy emitují vysokou koncentraci UV-C záření, bez použití ozónu. Podle posledních informací to ale není vše a úředníci budou mít navíc k dispozici pod stoly speciální tísňová tlačítka, která v případě nebezpečí přivolají městské strážníky k vyhodnocení situace. Taková signalizační tlačítka mají i v domovech s pečovatelskou službou a vyprávět by mohli i zaměstnanci čerpacích stanic, kam už raději strážníci před výjezdem předem telefonují, protože zavadit nepozorovaně o S.O.S. tlačítko není nic těžkého.

[[img:chrn_fullwidth:18025:]]

Chrudim – Na celé záležitostí okolo chystaných destiček o husitských událostech je pikantní, že organizátoři si nakonec stejně texty doupraví podle svého, a také to, že Jiří Motyčka rezignoval na své členství v historické a letopisecké komisi. Po tom, co byly schváleny původní návrhy, jsme jej oslovili, aby čtenářům osvětlil ze svého pohledu poselství, které budou texty předávat nejen současným obyvatelům, ale i všem přicházejícím turistům. Texty připomínají události, které se za hradbami města odehrály před 600 lety, kdy sem vtrhlo husitské vojsko.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Jiří Motyčka, člen realizačního týmu projektu Bojovnící Boží – 600 let, reagoval nejdříve jen na skutečnost, že byly nakonec schváleny původní návrhy textů k připomínce několika událostí z roku 1421 spojených s husity ve městě Chrudim: „Mám pochopitelně radost, protože jak by řekl náš mistr Jan Hus, pravda opět zvítězila. Pochopitelně já píši o pravdě relativní, kdežto Jan Hus měl na mysli vždy Pravdu absolutní.“ 

Konkrétně se však veřejně o poslání projektu vyjadřovat nechtěl a vypadalo to, že pravé poselství a paralely se současností si tak bude muset domyslet každý sám. Nakonec se ukázalo, že hlavním cílem by měla být objektivní prezentace významu husitství namísto jeho černobílého posuzování: „Je to typicky česká metoda ve stylu ‚ode zdi ke zdi‘, kterou brilantně ovládáme jako málokdo. Tudy však cesta k objektivnímu výkladu a prezentaci husitství opravdu nepovede!“ Násilností se dopouštěly obě znesvářené strany, katolická i utrakvistická. Nakonec došlo ke smíru a v roce 1485 byl podepsán v Kutné Hoře mezi nimi náboženský mír. Ostatní si museli počkat až do roku 1609, do vydání Rudolfova majestátu.

[[img:chrn_fullwidth:18035:]]

[[img:chrn_fullwidth:18037:]]

Městu se původně nelíbily tyto dva, nyní napodruhé schválené texty:

Chrudim – Ke kauze Štěpánkova domu ve Štěpánkově ulici, který byl necitlivě přestavěn majiteli, se vyjádřili odborníci ze všech zainteresovaných oborů. Smutnou nahnilou třešničkou na dortu arogance vlastníků historické nemovitosti se ukázala být pamětní deska Jana Nepomuka Štěpánka, kterou dokonce nechali rozříznout a umístit zpět na omítku. Snad jako gesto, z nějž plyne, že oni jsou oprávněni dělat vše, co je napadne.

Dnes už tato teze, zdá se, beze zbytku platí. Bohulibý záměr vlastníků domu jako by je opravňoval k jeho devastaci a necitlivé přestavbě. Ta je dokonce v rozporu se zákonem. Tvrdí to právník ve stanovisku, které pro Chrudimské noviny exkluzivně vypracoval. „Vlastník Chráněného objektu porušil § 9 odst. 1 Památkového zákona tím, že řádně nepečoval o zachování kulturní hodnoty památky. Dále porušil § 12 odst. 1 Památkového zákona tím, že obecnímu úřadu nenahlásil, že se hodlá odchýlit od svého schváleného postupu a že rekonstrukce pravděpodobně povede ke ztrátě části kulturní hodnoty Chráněného objektu,“ stojí v závěru stanoviska právníka. Samotný rozbor je dlouhý pět stránek.

Není to však jen majitel domu, kdo se dopustil celé řady přešlapů. Svou vinu nemůže skrýt ani město Chrudim. „Obec nakonec porušila § 30 odst. 1 Památkového zákona tím, že řádně nekontrolovala průběh rekonstrukce Chráněného objektu, a nezabránila snížení kulturní hodnoty památky. V případě, že by obec zjistila pochybení, mohla aplikovat § 35 Památkového zákona a uložit vlastníkovi Chráněného objektu pokutu až do výše 2 000 000 Kč,“ tvrdí právník.

A co Národní památkový úřad v Pardubicích? „Pokud bylo možné již z předložené projektové dokumentace předpokládat, že rekonstrukcí Chráněného objektu dojde k jeho snížení kulturní hodnoty, obecní úřad a územní odborné pracoviště Národního památkového úřadu v Pardubicích porušily Památkový zákon, jelikož obecní úřad rekonstrukci schválil, a to na základě souhlasného podkladu územního odborného pracoviště Národního památkového úřadu v Pardubicích."

„I když jsme nezávislí a nežádali jsme ani město Chrudim o žádnou podporu, obáváme se reakce chrudimských médií. Dehonestují nás poslední dva roky, jako bychom se přestavbou památkově chráněného domu při dodržení podmínek stavebního povolení dopustili zločinu. Shánějí argumenty proti nám, kde se dá. Na odpor a překážky narážíme i jinde. Bohužel i tam, kde nám dříve šli naproti. Víme proč a nemůžeme se bránit,“ stěžují si provozovatelé hospice a majitelé domu ve Štěpánkově ulici ve své poslední zprávě. Na závěr však uvádějí i radostnou zprávu – k 1. květnu je stavba hotova a provoz může začít.

Chrudim – Skoro na měsíc přesně se v Chrudimi opravovala další zeď. Pomalé rozpadání se tarasní zdi nad Kopanicí donutilo město k rychlému kroku. Řešení na rozdíl od opravy nábřežní zdi u Restaurace Kateřina nic nekomplikovalo a není tedy provizorní.

[[img:chrn_fullwidth:18012:Původní vzhled vrchní vrstvy zdi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Flámující mládež ani kolemjdoucí už se nemusí od pátku bát, že by jim přistál na hlavě kus zvětralé opuky z tarasní zdi nad Kopanicí. Tato část hradeb sice nezažila velké záplavy v roce 1880 přímo, ale tehdejší obyvatelé Chrudimi se odtamtud 13. srpna vykláněli, aby viděli velká jezera vody, která se rozprostírala nejen pod Kopanicí, ale voda z Chrudimky zaplavila nejníže položené ulice jánské, novoměstské i kateřinské čtvrti: „Zvláštní smutné podívání bylo na krajinu ‚Pod kopanicí‘“, vyšlo tehdy v Národních listech. „... četné zahrady byly již zaplaveny a domky mezi nimi stojící širým jezerem oblity. (…) V domkách vodou zalitých viděti bylo tu na střechách, tu zas na vyrovnaném dříví kolem plotů obyvatele domků těch, pokoušející se marně o to, aby se na sucho dostali.“

[[img:chrn_fullwidth:18013:Po výměně.  Zdroj: Město Chrudim]]

Voda nemusí ani pocházet ze záplav, aby dokázala narušit povrch kamene. Opuka se často rozpadá právě vlivem zamrzání vody v její porézní struktuře. Pokud byl kámen v minulosti navíc neodborně ošetřen, třeba fluáty či vodními skly, což se negativně projevuje až za pěknou řádku let, není podle odborné firmy možné provádět pouhou sanaci a je nutné přistoupit ke kompletní výměně kamene, jak se také stalo.

[[img:chrn_fullwidth:18014:Pod tarasní zdí už se nejednou válely kromě opilců a opuky i střepy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Svérázný člověk, milovaný pedagog, propagátor zodpovědného přístupu ke včelám a také vynálezce. To byl Roman Linhart. Ty, kdo ho znali, šokovala nejčerstvější zpráva, v níž stojí, že včelař tělem i duší zemřel.

„Dnes jsem se dozvěděla tu nejsmutnější zprávu v posledních dnech. Zemřel náš učitel, skvělý člověk, úžasný včelař a inovátor RNDr. Roman Linhart. Jeho rodině upřímnou soustrast. Nikdy nezapomeneme na jeho výuku a na tu spoustu skvělých chvil, které jsme s ním prožili. Odpočívejte v pokoji a moc děkujeme za vše,“ píše na sociální sítě jedna ze včelařek.

Chrudimské noviny s pedagogem místní střední zemědělské a také vyšší odborné školy Linahrtem přinesly několik rozhovorů. Mohly tak místní nejen odborné veřejnosti přiblížit člověka, jehož dnes již odkaz zůstává poněkud nedoceněn. Snad vinou nezdravě konzervativního prostřední konvenčních včelařů, snad malou popularizací.

Roman Linhart byl také autorem několika knih.

Čest jeho památce.