Chrudim – Odbor územního plánování a regionálního rozvoje má konečně po dvou letech oficiálně nového vedoucího. V pondělí se na tom shodla Rada města Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:21633:Chrudimská radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak uvedla tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová, Rada jmenovala dle předpisu inženýrku Hanu Luptákovou do funkce vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje, a to s účinností od 10. ledna 2023.

„Je to náhrada za Petra Kopeckého,“ připomněl starosta František Pilný (ANO 2011), který má odbor v gesci. „Přesně po dvou letech bude mít tento odbor nového vedoucího.“

Hana Luptáková vedla odbor jako pověřená vedoucí celé dva roky. Uchazeč, který se do výběrového řízení spolu s ní přihlásil, odstoupil ještě před osobními pohovory.

Chrudim – Vzduch už je čistý. Je na úřadě bezpečno? Jaké kroky podniká město proti šíření nemoci COVID-19, se Chrudimské noviny ptaly přímo starosty už 25. února. Během čtrnácti dnů od našeho dotazu vyplynulo na povrch, že se sám starosta nakazil koronavirem, a otázka zůstala tudíž bez odpovědi. Po té se na městském úřadu objevila první čistička vzduchu, o které město 23. března informovalo v tiskové zprávě. Nyní město zveřejnilo informaci, že vzduch čistí dokonce další speciální přístroj. Tedy už dvě čističky vzduchu. Úředníci budou vysílat v případě nutnosti i S.O.S. signály.

[[img:chrn_fullwidth:18026:]]

Abychom zpětně přiblížili situaci na městském úřadě, v souvislosti s přednostním očkováním politiků a úředníků se 20. března veřejně vyjádřil také Filip Mezera (Piráti), když na sociální síti napsal: „Faktem je, že třeba Chrudim má 2 mrtvé úředníky MÚ a úřad jede v totálním provizoriu, protože spousta dalších úředníků je nemocných, někteří těžce. Přitom přenesenou působnost musíš zajistit.“ A tři dny na to informoval všechny tiskovou zprávou mluvčí radnice Aleš Prokopec, že: „Na chodbě v přízemí budovy úřadu v Pardubické ulici je pro vyšší bezpečnost klientů i zaměstnanců úřadu umístěn ventilátor pro čištění vzduchu, redukci pachů a cirkulaci vzduchu,“ což lidé, kteří musí absolvovat například focení na novou občanku, jistě oceňují.

[[img:chrn_fullwidth:18024:]]

Nyní město zveřejnilo informaci už o celkově dvou čističkách, které čistí vzduch od virů, bakterií a pylů v úřední budově na Pardubické ulici. Lampy emitují vysokou koncentraci UV-C záření, bez použití ozónu. Podle posledních informací to ale není vše a úředníci budou mít navíc k dispozici pod stoly speciální tísňová tlačítka, která v případě nebezpečí přivolají městské strážníky k vyhodnocení situace. Taková signalizační tlačítka mají i v domovech s pečovatelskou službou a vyprávět by mohli i zaměstnanci čerpacích stanic, kam už raději strážníci před výjezdem předem telefonují, protože zavadit nepozorovaně o S.O.S. tlačítko není nic těžkého.

[[img:chrn_fullwidth:18025:]]

S Petrem Kopeckým jsem se poprvé setkal ještě před tím, než se započala má veleúspěšná dráha v nejčtenějších novinách Chrudimě. Protože mám rád vše živé, co se pod sluncem hýbe, uvažoval jsem o práci v útulku pro opuštěné psy a kočky, tehdy čerstvě převedeném pod město. Job mi sice unikl, což mi dnes ani trochu nevadí, přesto jsem s Petrem hovořil. Seděl totiž v komisi, před níž se zájemci o flek snažili argumentovat, proč právě oni by měli zametat psí bobky a lovit mrouskající se kočky.

Později přicházíme do kontaktu ve chvílích, kdy potřebuji potvrdit nejrůznější informace z „města“ a týkají se jeho oboru, respektive odboru. V dobách ne tak dávno minulých měli úředníci přísný zákaz s námi hovořit, protože jsme byli zlí, zlí a špatní. Jediný, kdo nás prý dokázal zvládnout, byl zákon o svobodném přístupu k informacím a tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Ty časy jsou už pryč a dnešní vedení města komunikuje s radostí, někdy dokonce více, než je nutné.

Petr na tento zákaz kašlal.

Když bylo napsáno něco jinak, než se podle jeho názoru událo, už mi zvonil mobil a on se svým nezaměnitelným šarmem konstatoval: „Tohle jste teda posral.“ Přitom se smál, až praskaly ušní bubínky. Opačně to platilo taky. Nestalo se, že by mi telefon nezvedl. Kritický text naopak nikdy nevyvolal naštvanou reakci. Spíše bych to odhadoval na zamyšlení a snahu se chybce příště vyvarovat.

Nezapomenu na jeho telefon po proslaveném aprílovém článku, v němž jsem informoval o migrantech v hotelu Bohemia. Smál se a dával k lepšímu reakce těch, kdo se v jeho okolí nachytali. Petr totiž nebyl žádný hlupák a suchar. Vtípek dobře prohlédl, a ačkoli sám nepatřil k „vítačům“, nenechal se na udičku chytit.

Na rozdíl od jiných.

Jeho odchod mě osobně zasáhl. Jediný člověk, který mne kdy pozdravil, kdy jsem chodíval na jednání zastupitelstva. Jediný úředník, který se nás nebál. Jediný úředník, k němuž jsem měl osobní vztah.

Člověk se vždy, chca nechca, zastaví, když je konfrontován s finalitou svého lidského pinožení. Nikdo z nás neví, jak dlouho ještě. Vše, co máme, se nachází v nádobě hliněné. Stačí málo a zbude z nás duše, vzpomínka.

Čest památce statečného chlapa a dobrého člověka, Petra Kopeckého.

Chrudim – Na budovách Městského úřadu Chrudim zavlál hned první pracovní den nového roku černý prapor. V pondělí 4. ledna totiž navždy opustil řady chrudimského úřadu ing. Petr Kopecký. Coby vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje patřil nejen ke klíčovým osobnostem úřadu, ale také k výrazným postavám města.

Svou kariéru na městském úřadu započal v květnu 1995, i přes nevysoký věk 50 let tak byl jedním ze služebně nejstarších úředníků, mezi kolegy navíc velmi oblíbený. Po celou dobu působení zastával na městském úřadě exponované pozice. Nejen díky svému poslednímu postu byl nedocenitelným tahounem mnoha projektů města, ale také důležitým spolupracovníkem všech polistopadových starostů Chrudimi.

„Když jsem v roce 2018 nastoupil do pozice starosty, byl to právě Petr Kopecký, který mi uměl nastavovat zrcadlo a snažil se i směrovat, co a jak by se mělo dělat,“ říká starosta František Pilný. „Úředníci se rozdělují na ty, kteří chtějí problém vyřešit, a na ty, kteří mají tendenci hledat důvod, proč něco nejde. Petr Kopecký patřil do první skupiny. Byl nesmírně pracovitý a energický. Pro někoho mohl být i rozporuplnou postavou, protože nevyšel všem vstříc. Na někoho byl možná příliš přímý. I to je život schopného úředníka. Petře, budeš nám tu chybět,“ vzkazuje starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17060:]]

„Zpráva o odchodu člověka, který mi byl po léta blízký, působí jako náhlý studený stín. Člověka zamrazí, zachvěje se. Dalo by se mluvit o řadě vzájemných, někdy i velmi vyostřených debat při řešení rozvojových projektů města. Ty ovšem většinou končily vzájemným pochopením a porozuměním,“ říká Petr Řezníček, chrudimský starosta z let 2010–2018. „Všichni v zesnulém Petru Kopeckém ztrácíme muže činorodého, energického, rázného, ale přitom veselého a přátelského. Smířit se z myšlenou, že Petr Kopecký zůstává jen v mé paměti, je pro mne přetěžký úkol,“ dodává.

„Asi nejvíc uloženou mám vzpomínku, kterak jsem nastoupil v létě 2004 jako úplně čerstvý místostarosta a šel probrat s Petrem jako s vedoucím odboru rozvoje své plány a vize; chvíli mě poslouchal a pak mě tak trochu usadil se slovy, že takových místostarostů, jako jsem já, už ve funkci přežil asi pět. To ho podle mě charakterizuje hodně dobře: jednáním a přístupem někdy na hraně možného, ale v zásadě si tu hranu (většinou) uhlídal. Patřil také mezi ty, na které jsem se mohl vždycky spolehnout. Rád jsem s ním proto spolupracoval. Jenom těch místostarostů měl přežít ještě daleko víc, tohle bylo až příliš unáhlené,“ říká Jan Čechlovský, starosta Chrudimi z let 2006–2010.

 „Petra Kopeckého jsem znal téměř čtvrt století, jako starosta a později i jako kamarád. Na městský úřad nastupoval s podnikatelskou praxí, což ho trochu odlišovalo od ostatních úředníků. V jednáních byl rychlý, přímý, nekompromisní. V pracovních věcech jsem si Petra vždy cenil za věcnost, otevřenost, korektnost a loajalitu. V soukromí to byl člověk upřímný, veselý a především přátelský. Nejvíce jsem si u něho však cenil jeho spolehlivost. Co řekl, to platilo. Bylo mi ctí Petra znát a nazývat ho svým přítelem,“ říká Ladislav Libý, starosta z let 1998–2006.

Chrudim – V podobné situaci se může ocitnout naprosto každý, kdo ve městě vlastní nějaký dům, garáž, potřebuje odněkud vyjet. Strážníci městské policie tyto zákroky, při nichž rozdávají „parkovačky“ nesprávně odstaveným vozům, mohou měsíčně počítat na desítky.

Většina lidí totiž volí právě tento způsob – zavolá městskou policii, ta buď kontaktuje řidiče inkriminovaného vozidla, nebo prostě umístí za stěrač oznámení o přestupku, výši pokuty a „pozvánku“ k projednání na služebnu. Jako třeba ve čtvrtek 20. února: „V 16.16 hodin se na městskou policii obrátil majitel vyhrazeného parkovacího místa v Husově ulici s tím, že toto místo neoprávněně obsadil cizí automobil. Hlídka provedenou lustrací zjistila majitele tohoto vozidla, jenž po vyřešení dopravního přestupku automobil přeparkoval,“ informují ve své svodce „měšťáci“.

[[img:chrn_fullwidth:16063:]]

Najdou se i jedinci, kteří, alespoň v zápalu internetové diskuse, volí poněkud odvážnější přístup. Ten by leckdo mohl považovat za hraniční v rámci toho, co si ještě lze dovolit, a co už je nezákonné. Pikantní na celé věci je, že následující slova napsal vysoko postavený městský úředník, šéf odboru regionálního rozvoje Petr Kopecký. Předmětem diskuse byl právě automobil, který stál před vjezdem z garáže a neměl tam samozřejmě co pohledávat: „Já v takových případech vypouštím dvě gumy, a když lze, vymontuji a zahodím ventilek. Dvě rezervy nemá nikdo. K tomu se osvědčilo polepit auto průhlednou izolepou, aby se nedostal dovnitř,“ radí úředník Kopecký.

Chrudim – Velký zájem vzbudil článek Chrudimských novin, který přinášel informace o způsobu likvidace plevelů v partnerském městě Znojmě. Tamější radnice totiž vsadila, na rozdíl od té místní, na stoprocentně ekologický způsob, kdy využívá pouze horkou vodu, respektive vodní páru. V samotné Chrudimi však stále dostává prostor potenciálně nebezpečný glyfosát.

Zařízení využívané ve Znojmě umožňuje velkou variabilitu použití - mimo jiné i čištění veřejných prostranství. V diskusi pod původním článkem padl názor, že ani tato druhá funkce by Chrudimákům rozhodně nevadila. Za vyčištění by prý stály mnohé kontejnery a popelnice, jejichž nevábný obsah vede až k nausee.

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, který zároveň působí jako jednatel chrudimských technických služeb, vysvětluje, proč radnice „Zdravého města“ vodní páru využívat nebude. „Vše co je na trhu, jsme v technických službách testovali. Na základě našich zkušeností a především pak i reálných čísel z jiných TS , která jsme k jednotlivým strojům dostali, vyšla nejen vyšší finanční náročnost a menší efektivita práce, ale především malá účinnost. I z pohledu ekologie je to diskutabilní. Horká voda, plamen a další technologie zabíjí vše živé na chodnících,“ říká Kopecký.

Chrudim – Nerudovskou otázku „kam s ním“ řeší v souvislosti s likvidací starých a nepotřebných elektrospotřebičů občas každý. Ve městě sice existují speciální kontejnery, kam lze takové přístroje vyhazovat, není jich ale mnoho. Hodila by se proto mapka jejich umístění.

„Pokud potřebuji využít kontejner na elektroodpad, kterých je v Chrudimi velmi málo, znamená to dlouhé hledání červeného kontejneru v ulicích města. To je nakonec lepší ten spotřebič hodit do kontejneru na odpad komunální, tedy směsný. Ne pro přírodu, samozřejmě, nicméně budu-li ten červený kontejner hledat projížděním se po městě v automobilu, vyjde možná pro přírodu příznivěji ten kontejner na komunální odpad. Zvláště nyní, kdy je sběrný dvůr uzavřen a funguje pouze provizorní, by se tato mapa opravdu hodila,“ popisuje svoje potíže s „recyklací“ elektroodpadu Karolína.

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký potvrzuje, že tento problém jeho lidé znají a dokonce ho i řeší. Na podzim letošního roku proto žádanou mapu kontejnerů zveřejní. „K dispozici máme momentálně pouze příruční mapy rozložení kontejnerů na tříděný odpad a seznamy ulic na ostatní druhy odpadu. Nyní řešíme aktualizaci dat a pravděpodobně v říjnu 2018 by taková mapa měla být k dispozici. Sběrný dvůr byl po dobu rekonstrukce přesunut do provozovny Recycling – kovové odpady a. s. v Dašické ulici. Nejedná se o provizorní sběrný dvůr, ale plnohodnotný – jsou zde přijímány všechny druhy odpadu. Konkrétně elektrospotřebiče také v rámci zpětného odběru odebírají všechny provozovny elektro,“ říká úředník Kopecký.

Chrudim – Na kompletní revitalizaci sídliště U Stadionu zřejmě město peníze ze svého rozpočtu nebude mít nikdy. Získat je z ubývajících evropských dotací ani nezkouší. Přesto pomalými kroky zlepšuje životy obyvatel tohoto největšího chrudimského sídliště. Rekonstrukcí části ulice Na Ostrově to začalo, opravou plácku u samoobsluhy pokračovalo.

Zdejší starousedlíky i nově nastěhované trápí to, co prakticky všechny ostatní Chrudimáky. Jde, samozřejmě, o nedostatek parkovacích míst. V ulici Na Ostrově sice parkoviště vzniklo, ale to místním rozhodně nestačí. Na projekt, který obsahuje kompletní revitalizaci sídliště, již od roku 2011 padá prach v šanonu šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopeckého. Nyní však nastal čas pro jeho dílčí aktualizaci.

[[img:chrn_fullwidth:15423:]]

Kopeckého odbor tak v těchto dnech objednal u pražské firmy VDI PROJEKT zpracování dopravně technické studie na parkování v sídlišti U Stadionu. Za 133 tisíc korun by město rádo získalo jak projekční práce, tak stanovisko Policie ČR. Nejzazším termínem odevzdání materiálů je 14. prosinec letošního roku.

Chrudim – Mnoho majitelů rodinných domků ve městě řeší stále jeden druh problému. Posekanou trávu, spadané listí, biologický odpad z domácnosti do běžné popelnice zkrátka vždy „nacpat“ nelze. Místní samospráva však již nějaký čas nabízí možnost využít kompostérů, které mohou zájemci získat zcela zdarma.

Někdo chtěl vyzkoušet fungování kompostéru ihned a využít poslední zbytky listí, větviček a letniček ze zahrádky či zhodnotit popel z krbu, aby se do jara trochu rozložily a neskončily zbytečně nevyužité v odpadu, někdo čeká až na jaro, kdy zahrady krásně rozpučí, stromy se olistí a tráva začne růst.

„V první vlně bylo během měsíce listopadu a prosince vydáno 600 kompostérů o objemu 900 litrů. Pokud jste si o kompostér požádali a zatím jste nebyli vyzváni k podpisu smlouvy o výpůjčce a následném darování, nemusíte smutnit. I na vás přijde řada. Druhá vlna výdeje kompostérů se předpokládá na přelomu února a března 2018. Všichni žadatelé budou informováni prostřednictvím sms o možných termínech podpisu smlouvy a vyzvednutí kompostéru. No, a pokud se vám nápad kompostování či kompostér na zahradě vašeho souseda zalíbil, máte možnost si o něj požádat, posledních pár kusů je ještě volných,“ říká šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký. Detailnější informace můžete získat zde nebo přímo vyplnit elektronickou přihlášku.

Veškeré dotazy ráda zodpoví Jana Harvánková z Odboru územního plánování a regionálního rozvoje.

Příloha: 

kompostery.pdf

Chrudim – O dotacích, které v rámci takzvaných „dotací ITI“ posílá do Hradecko – pardubické aglomerace Evropská unie, bylo napsáno již mnoho. Miliardy využijí jak v Pardubicích, tak Hradci Králové místní politici k financování nejrůznějších projektů. Co má však „v rukávu“ připravena chrudimská radnice?

Celkem má Hradecko-pardubická aglomerace díky své strategii u pěti operačních programů (Integrovaný regionální operační program, Operační program Doprava, Operační program Životní prostředí, Operační program Věda, výzkum a vzdělávání, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) nyní rezervovanou částku v minimální výši 3,6 miliardy korun. Vyčerpat ji musí do konce roku 2023. V Pardubicích tak třeba plánují dostavbu „Kuňky“, výstavbu depozitáře Východočeského muzea v Ohrazenicích a opravy Příhrádku v historickém centru města.

[[img:chrn_fullwidth:14933:Terminál sice nejspíše vznikne, ale autobusové nádraží zůstane i nadále dožilým reliktem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Město Chrudim chce v rámci poskytování dotací ITI žádat o finance na terminál veřejné dopravy, modernizaci počítačových učeben ZŠ U Stadionu a rekonstrukci i vybavení chemické laboratoře ZŠ Dr. J. Malíka, včetně zajištění bezbariérovosti,“ vypočítává připravené projekty šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký.

Rekonstruovat by se měly též odborné učebny v budově základní školy ve Sladkovského ulici – také zde vznikne bezbariérový přístup a úpravy čekají rovněž půdní prostory v základní škole v Husově ulici. Na půdě vyrostou odborné učebny.