Chrudim - Tu roztomilé horské kozy poskakující po zdi nedaleko hotelu Alfa, jinde se na odpočívadle hradeb v Lázeňské ulici rozprostře perský koberec. Lidé se zastavují a s úsměvem odcházejí. Zůstává však otázka - kdo je autorem těchto unikátních a bezpochyby uměleckých děl? Hodí se vůbec do veřejného prostoru?

Úřednický šiml, záleží však na pohlaví takového byrokrata, by jistě poznamenal, že je třeba podobné akce regulovat vyhláškou, nařízením, předpisy, zákazy, příkazy. Vykřičník. A ejhle, ono se to opravdu stalo. Stále ještě mluvčí vedení města Sylva Drašnarová reagovala na dotaz Českého rozhlasu následovně: „Malby jsou samozřejmě nelegální. Není možné připustit, aby na objektech, chodnících nebo jinde lidé vytvářeli různá dílka, ale v některých případech je asi možné přimhouřit oko,“ připouští Drašnarová. Kdo tedy určí, v kterých případech je třeba dílo odstranit a kdy naopak ponechat? Pravděpodobně nějaká komise.

[[img:chrn_fullwidth:9150:Ten, kdo se umí dívat, objevil v posledních měsících v Chrudimi krásné malby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Autory zmiňovaných horských laní, koberce, letících hus v Uhersku, pestrého šátku, záclony na oprýskané omítce domu ve Filištínské ulici, je dvojice umělců, která si říká „Áčka“. Artur Magrot a Alessandra Svatek jsou ukázkovým spojením česko-italského šarmu, vtipu a neuvěřitelné kreativity. Akce ve Zdravém městě Chrudimi má navíc příhodný název - Cleaning, tedy úklid, očista...

Svou spanilou jízdu zahájili maličkými dílky, kdy třeba blesku na skřínkách s elektrickými jističi přibyl mráček a hydrantům narostly oči. Nevěnují se ale jen miniaturním a doslova komorním kouskům. Jejich opus magnum je totiž úprava Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově, kde se po renesančních sgrafitech rozeběhla metrová zvířata a lidské postavy vytvořené z těsta, které vzniklo prostým rozmočením reklamních letáků.

[[img:chrn_fullwidth:9152:Práce Alessandry a Artura v Českém Krumlově - "památkovém srdci Čech". Foto: Chrudimské noviny]]

Celé jejich „vandalství“, o němž snad někteří začnou uvažovat, jakmile se začne hovořit o performancích na veřejném majetku, majetku, jenž patří vlastně každému obyvateli města stejnou měrou, totiž spočívá v naprosté absenci jakékoliv invaze. Laně na chrudimské zdi vznikly za pomocí Sava, které přes šablonu odstranilo špínu a dalo tak vyniknout původním barvám. Podobnou technikou vznikl i koberec na odpočívadle v Lázeňské ulici. Snad jen „záclona“ byla poněkud „násilnější“, když duo výtvarníků vyškrábalo její vzor do opadávající omítky. A právě zde se realizovali na soukromém majetku. Sám majitel však o akci věděl a byl návrhem nadšen.

[[img:chrn_fullwidth:9139:Detail záclony ve Filištínské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože i první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) nejprve váhal, co si o celé akci myslet, nakonec připustil, že se mu to vlastně líbí, přestože původně hovořil o svévoli. Podle všeho tak ne všichni, kdo jsou přisáti k cecíku obecního rozpočtu a placeni z daní svých oveček, postrádají smysl pro humor a špetku vkus.

Dejme ale slovo odborníkům. Renomovaný historik umění, má na práce česko-italské dvojice, která se navíc pod svá díla vždy podepisuje, naprosto jasný názor. „Přestože už pracovali i se sprejem, je pro Áčka typický spíš šetrný způsob vyjadřovaní, stejně jako vlastní originální techniky. Už mají za sebou například velkoformátové kolážové obrazy z diskontních letáků nebo práce foukané přes šablonu přírodními pigmenty, jako jsou třeba kakao, uhelný mour nebo směsi různých koření. A právě na tuto experimentální linii navázali Artur a Alex při svých intervencích v Chrudimi. Série jejich realizací v ulicích města dostala souhrnný název Cleaning, tedy Úklid a tomu také odpovídají jejich vynalézavé techniky, z nichž některé tady použili vůbec poprvé. Kromě proškrabávání staré omítky, ke kterému je inspirovala ještě krumlovská sgrafita, vytvářeli v Chrudimi obrazy na nečekaných místech například čištěním dlažby přes šablonu pomocí SAVA nebo prostě odstraňováním letitých nánosů špíny na zdech drátěnkou,“ říká kunsthistorik Radek Wohlmuth.

[[img:chrn_fullwidth:9135:Umělecký historik Radek Wohlmuth, Alessandra Svatek a Artur Magrot.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Chrudimský projekt Áček je významný nejen svým rozsahem a zacílením, ale především konceptem. Nejde jen o to, že může i lidem, kteří do galerií nechodí spontánně dokázat, že výtvarné umění může vzniknout prakticky kdekoli, z čehokoli a dokonce způsoby, jaké si s ním člověk běžně nespojuje. Jde navíc skutečně o určitý druh očisty a fakt, že všechny realizace vznikly „úklidovými“ technikami, to ještě podtrhuje. Cleaning v sobě nese svého druhu očistu městského prostoru ve smyslu změny kontextu a rozehrání jeho potenciálu, ale především jde o to, že má schopnost očistit mysl ze stereotypního vnímání reality a možná člověka přivést k jinému vztahu k prostředí, ve kterém žije,“ vysvětluje Wohlmuth. Jedním z cílů „Áček“ je totiž podnítit diskusi o veřejném prostoru. Zde se už dostáváme k podnětu, který je vlastně přivedl do našeho města. Ne, opravdu si ho nevybrali náhodou a opravdu umělecká díla nevznikla bezplatně. I umělec platí účty a potřebuje peníze, za něž nakoupí Savo a drátěnky.

[[img:chrn_fullwidth:9141:"Vyčištěný" perský koberec na odpočívadle v Lázeňské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Iniciátorem projektu, který celý měsíc vznikal v ulicích města, je chrudimský galerista Luboš Jelínek. „Chtěl jsem opětovně nastartovat diskusi o veřejném prostoru. Každý z nás je vlastníkem jedné čtyřiadvacetitisíciny města. Patří do něj i umělecká díla, vzniklá na tomto našem majetku? Pečuje město vůbec o veřejný prostor tak, abychom se za něj nemuseli stydět?“ ptá se Jelínek, a zde nezbývá, než vzpomenout třeba na zdevastované renesanční náhrobky na kostele svatého Michaela, nebo doslova barbarsky opravené historické domy v samotném centru města.

[[img:chrn_fullwidth:9142:"Chrudim je krásné město. Moc rádi jsme tu pracovali."  Foto: Chrudimské noviny]]

„Áčka“ se nám v Chrudimi pokusila otevřít oči. Alessandra a Artur vidí svět jinak a umí ho kreativně proměnit ve fantastickou zahradu, přírodní scenérii, romantický piknik. Jejich díla jsou ale něčím víc, než dětskými malůvkami. Obsahují přesah k něčemu vyššímu, co se dotýká samotného našeho pohledu, kterým se díváme na svět kolem nás.

[[gal:9153]]

Chrudim - Revitalizaci náhonu vedoucího centrem města se ve své seminární práci věnují dvě vysokoškolské studentky - Martina Štorová a Aneta Pokorná. Ty by teď rády zjistily prostřednictvím dotazníku, jak jsou obyvatelé města spokojeni s provedenými úpravami vodního toku, který je jedním z náhonů řeky Chrudimky.

Obě studentky se přitom věnují oboru, který úzce souvisí s plánováním regionálního rozvoje a také mezinárodním studiím na Masarykově univerzitě v Brně. Chrudimskou revitalizaci náhonu si vybraly pro její zdařilé provedení. Jde prý o ukázkový příklad mezinárodní spolupráce, protože na plánování úprav se podíleli odborníci z partnerského města Chrudimi, holandského Ede. Bez zajímavosti není též fakt, že s projektem revitalizace starého mlýnského náhonu soutěžilo město i v mezinárodním klání v roce 2010. „Prosím o sdílení a vyplnění tohoto on-line dotazníku zaměřeného na revitalizaci říčního náhonu v Chrudimi. Děkuji všem případným respondentům,“ uvádí ve své žádosti jedna ze studentek Martina Štorová. Výsledky použijí obě vysokoškolačky při tvorbě seminární práce.

[[img:chrn_fullwidth:9095:Líbí se vám úpravy náhonu? Pomozte studentkám se seminární prací.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úspěšnou revitalizaci náhonu, který měří celý kilometr, podrobují někteří obyvatelé města pravidelné kritice. Především lokalita za Divadlem Karla Pippicha, která se tradičně označuje jako „Na Roštině“, bývala v minulých staletích písčitým břehem řeky Chrudimky, který býval pravidelně zaplavován. Pokud by tedy rekonstrukce náhonu byla historicky věrná, jak tvrdí tito kritici, musela by navrátit podobu tohoto místa právě do stavu, jenž by přidělal na obličejích obyvatel města spíše vrásky. Podobným nesmyslem je prý i vysazování příbřežní vegetace a budování meandrů, které jsou typické spíše pro lužní lesy. Ty jsou přitom vzpomínkou ještě vzdálenější než samotná písčitá Roština.

[[img:chrn_fullwidth:1865:Revitalizace ramene Chrudimky u Parku Střelnice stojí dlouhá léta na mrtvém bodě  Foto: Chrudimské noviny]]

Revitalizace míst, která ji naopak vyžadují, se přitom kvůli neustálým tahanicím vedení města s Povodím Labe odkládá. Náhon lemující Park Střelnici tak postupně zapadává hnijícím listím a větvemi. Občasné prohrnutí naplavenin buldozerem nestačí a nejvíc biti jsou na tomto liknavém postupu společnosti místní obyvatelé. Velká voda jim podemílá zdi a občas vstoupí až na zahradu. Řešení, které by lokalitě ležící mimo zraky turistických návštěvníků města pomohlo, tak leží v nedohlednu.

Chrudim - Řada vozidel využívá zvláštních výhod, které jim umožňuje vyhláška o provozu na pozemních komunikacích. Patří mezi ně například vozy městských strážníků. Jak se ale zdá, obdobné právo si přisuzují i šoféři Technických služeb (TS) Chrudim, kteří si parkují, kde se jim zlíbí.

A skutečně, někteří pracovníci TS si s dopravními předpisy opravdu starosti nedělají. Zda se v daném případě nechali inspirovat svým šéfem Zdeňkem Kolářem, který svého času musel absolvovat nepříjemné policejní vyšetřování havárie, kterou způsobil v těžké opilosti poblíž Vlčnova a "dohromady" se mu potom skoro nic nestalo, by mohl říci lepič plakátů, který s firemní felicií TS Chrudim zaparkoval v Novoměstské ulici přímo na chodníku, když patrně nestihl zaparkovat na vedlejším prořídlém parkovišti, jež k odstavení auta přímo vybízelo. Požívají snad Technické služby privilegií, které vybraným vozidlům umožňuje výše uvedená vyhláška? Nebo snad požívají takových výhod jako městští strážníci? Ale ani ti nemají na pozemních komunikacích neomezené pravomoce a nemohou tu dělat, co se jim zlíbí, jak upozorňuje jeden z chrudimských občanů.

[[gal:8975]]

Podle něj se prý řada diváků srpnového běžeckého závodu v centru města divila prapodivnému přístupu, který zvolila osádka služební dacie Městské policie Chrudim, která zapnula nejen modrý maják na střeše, ale současně i všechny čtyři ukazatele směru jízdy na vozidle. Co tím chtěli strážníci vyjádřit? „Může mi pan Dvořák říci, kde se v § 41 zákona č. 361/2000 Sb. píše o tom, že by vozidlo se zapnutým majákem mělo mít puštěné výstražné blikny? Pokud vím, tak výstražné směrovky na jedoucím vozidle mohou být puštěny pouze u taženého vozidla,“ ptá se vrchního strážníka Lukáše Dvořáka jeden z diváků. Podle Dvořáka bylo ale vše v pořádku. „Nikdy jsem neuvedl, že vozidlo má mít společně s výstražným majákem zapnuté rovněž všechny výstražné blikny. Věc se má tak, že pokud hlídka v uvedený den použila současně všechny čtyři ukazatele směru, bylo to v souladu s § 41 zákona č.361/2000 Sb. V tomto ustanovení je upraveno, co nemusí řidič vozidla s právem přednosti jízdy dodržovat a z toho tedy vyplývá, co je mu umožněno. Samozřejmě musí řidič dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětluje Dvořák, proč mohou mít „měšťáci“ zapnuté jak majáčky, tak i všechny ukazatele o změně směru jízdy zároveň.

Chrudim - Několik historických domů v centru města buď změnilo majitele, nebo se o jejich prodej současní majitelé neúspěšně pokoušejí. Nového majitele má teď třeba dům ve Filištínské ulici, kde dlouhá léta provozoval oblíbenou Restauraci U Dalibora Dalbor Strejc.

Strejc totiž před časem s podnikáním na tomto místě skončil a rozhodl se dům i se zavedenou hospodou prodat. Koupili ho od něj manželé Palukovi, kteří se v současné době připravují na jeho rekonstrukci. 

[[img:chrn_fullwidth:5026:Tento rozlehlý dům ve Filištínské ulici je na prodej už dlouhá léta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podobně šťastný osud potkal i další dům o několik metrů dál, který za přispění města zrekontruovali manželé Jakubíkovi a uvedli ho tak do stavu, který odpovídá historickému originálu. Obnovili tak třeba omítku ve stejné barvě, jakou dům před desetiletími nosil, opravami prošly i střechy a okna.

Daleko hůře je na tom ale další nemovitost v blízkosti Resselova náměstí. Jde o rozlehlou budovu ležící naproti budově Státního okresního archivu je na prodej už dlouhá léta. Panovala sice obava, že ji koupí některý z romských podnikavců a zřídí zde levné bydlení pro sociálně slabé rodiny, ale tato vize se prozatím nenaplnila. Kdysi výstavní dům s několika byty tak dál chátrá a marně čeká na svého majitele stejně jako kdysi známá Restaurace U Slejšků, kam svého času chodili městští úředníci i bývalý chrudimský arciděkan Josef Smola na vyhlášenou husu. Majitel budovy Petr Locker se snaží sice objekt prodat, ale nedaři se mu to příliš. Dům tak alespoň před volbami využil Roman Málek s Koalicí pro Chrudim k prezentaci tohoto hnutí a postaral se tak u zpestření historického centra ne příliš vkusnými letáky a změtí barevných poutačů.

Chrudim - Likvidace plevele je ve městě terčem dlouhodobé kritiky především majitelů rodinných domků. Podle některých z nich se totiž Technické služby Chrudim nevěnují této činnosti s patřičnou pečlivostí a mnohdy vyrážejí do ulic s postřikem až poté, co si lidé začnou stěžovat na přerůstající zeleň.

V dobách, kdy o chodníky pečovali sami majitelé domů, jim hrozili při zanedbání péče nemalé pokuty. V současnosti se však Technické služby „nepřetrhnou“ a plevele tak mnohde zabírají většinu cest pro pěší. Likvidace těchto nežádoucích rostlin je však dalším důvodem, proč se lidé zlobí. "Tak to Technické služby trochu zaspaly. Přípravek se má používat v době plného růstu plevele, aby bylo co nejvíc zelené části rostlin, jimiž herbicid přijímají. Teď na podzim jsou vlivem suchého léta plevely už přirozeně zavadlé, to budou příští rok zase postřik aplikovat znovu. To znamená hodně vyhozených peněz z našich kapes, ale to jsou celé Technické služby," komentoval podzimní vyjížďku traktůrku s postřikem do ulic města jeden z diskutérů pod článkem v Chrudimských novinách.

[[gal:8551]]

Městská firma totiž volí tu nejjednodušší formu hubení plevele, která se nabízí. Rostlinky její pracovník pokropí herbicidem a je odbyto. Že však tato chemikálie ohrožuje psy a mnohdy ji za pár okamžiků smyje deštík, to už radnici netrápí. Po formální stránce je totiž vše v pořádku. Možností, jak se vypořádat s plevelem, existuje však celá řada. A nemusí jít vždy zrovna o dělníka vybaveného motyčkou. Na trhu existuje mnoho specializovaných firem, které nabízejí třeba možnost likvidovat zeleň plamenem nebo infračerveným zářením. V praxi probíhá odstraňování plevelů podobně jako v současnosti. Chodníky projde muž s hořákem a každou rostlinku vypálí. Výhod je hned celá řada. Účinek je okamžitý a ekologický přínos je též nezanedbatelný. Přinese teď nové vedení města i nový přístup k hubení plevelů na chodnících, které má ve správě?

Chrudim - Péče, kterou věnovalo bývalé vedení města nejrůznějšímu mobiliáři v lokalitách nedaleko centra, byla prapodivná. Příkladem může být deformovaná lavička v Soukenické ulici nebo prasklá a nefunkční kašna na Žižkově náměstí.

Lavička, která připomínala spíše klouzačku, byla briskně nahrazena za jinou až poté, co se případu začaly věnovat Chrudimské noviny. Podobně se v této lokalitě město zachovalo i v případě nedaleko trčících šroubů z vozovky, na něž si Chrudimáci také stěžovali.

[[img:chrn_fullwidth:8346:Kašna praskla...  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotné šrouby však odpovědný úředník podle všeho hledal marně a byl to teprve článek v novinách a fotky dotyčného místa, které mu pomohly místo případné nehody lokalizovat. Podobným případem byly mizející dlažební kostky na Resselově náměstí doslova pár kroků od kanceláří starosty a místostarotů.

[[img:chrn_fullwidth:8915:...tak ji radnice nechala odstranit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Náměstíčko, na něž shlíží busta husitského vojevůdce, má však další problém. Odpočinkové místo, z něhož je výhled na romantickou scenérii městských hradeb, ozvláštnila kašna z pískovce. Ta však brzy přestala fungovat a dokonce měla poškozený kamenný prvek. Ani zde však radnice nezareagovala a s výměnou čekala až do okamžiku, kdy se o další část nefunkčního městského mobiliáře začaly zajímat Chrudimské noviny. Kašna odsud ale zmizela a kdy se vrátí na své místo, je zatím ve hvězdách.

Chrudim - Přestože poplatky za psy patří ve městě k jedněm z nejvyšších v rámci celé České republiky, majitelé čtyřnohých miláčků za ně získávají od města pramalé výhody. Doba papírových sáčků na exkrementy je totiž dávno ta tam. K absenci viditelných výhod se pak přidává celá řada omezení.

Strážníci městské policie nezřídka pokutují majitele psů, kteří svým svěřencům dopřávají volnost pohybu v některém z městských parků. Stačí zvednuté sluchátko a horká „hláška“, která muže zákona přivede na místo, kde se takový hříšník nachází. Mnohdy se tato situace řeší domluvou, ale pokud snad psovitá šelma ohrožuje - třebas jen svou zvědavostí, někoho z chodců, na problém je zaděláno.

Nejen v letních měsících přitom pejskaři využívají chladivých vod řeky Chrudimky k ochlazení svých čtyřnohých přátel. Ale i tady by mohl nastat problém. Žádná městská vyhláška sice nezakazuje přímo jejich koupání ve vodních tocích, předpisy, jimiž se řídí i městští strážníci, však upravují volný pohyb psů. Ve městě musí být zkrátka každý chlupáč na vodítku.

Právě problém s koupáním psů v řece řešil v minulých dnech i Nikolas Kopecký. „Jedna známá zaslechla v rádiu, že se nesmějí koupat psi v řece. Nevím, ale už jsem viděl dosti lidí, kteří psa koupou. Mám také jednoho psa, labradora, a ti jak známo vodu milují. A tak ho taky chodím v létě vykoupat do řeky, aby se trošku ochladil. Po této informaci od známé nevím, na čem jsem. Možná si ze mě dělala legraci, možná je to pravda... Nerad bych, aby mi někdo třeba vynadal. Stejně nepříjemná by byla i pokuta od městské policie za to, že jsem pustil svého psa do řeky,“ popisuje své dilema Kopecký.

Podle právníka Petra Tulise zde však problém není. „Podle našich informací žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje plošný zákaz koupání psů v řece, případně jiných vodních plochách. Zde v Chrudimi bych ještě upozornil na to, že při venčení psa je třeba dodržovat ustanovení obecně závazné vyhlášky o veřejném pořádku a čistotě města. Tato vyhláška v článku tři obsahuje pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství. Mezi povinnosti majitele či průvodce psa patří povinnost držet psa na vodíku, popřípadě řádně nasazený a upevněný košík a pes plně ovladatelný a pod kontrolou a zákaz vstupu na místa označená tabulkou Zákaz vstupu psů. Na dodržování těchto povinností je třeba dbát i při případném koupání psa v řece či jiné vodní ploše,“ uklidňuje městský právník majitele psů milujících vodu.

Vždy je tedy třeba dbát na to, aby byl pes řádně vycvičený a poslušný. Jestliže bude obtěžovat kolemjdoucí, pokuta majitele takového nevychovaného psa v Chrudimi nemine.

Chrudim - Povolební vyjednávání mezi SNK-ED a ANO 2011 připomíná v mnohém šachovou partii. Zatímco vítězní Evropští demokraté v čele se starostou Petrem Řezníčkem preferují vytvoření velké koalice čtyř nejsilnějších stran ve městě, druhé ANO 2011 se zatím do tohoto chomoutu nehrne a hledá jiné varianty řešení.

Potvrdil to lídr Babišova hnutí Ondřej Kudrnáč. "V současnosti dál jednáme s menšími stranami a pokoušíme se s nimi vytvořit nějakou koalici. Zatím totiž nenazrála doba k tomu, že bychom se měli uchýlit ke spojení s největší stranou," konstatuje po několika vzájemných schůzkách s SNK-ED Ondřej Kudrnáč. S těmito slovy koresponduje i vyjádření starosty Řezníčka pro média. "Postup v jednání s ANO zatím nenastal. Oni budou zkoušet nalézt nějaký svůj vlastní formát, my jsme však stále připraveni vytvořit s nimi a dalšími subjekty velkou koalici," uvádí Petr Řezníček.

Už předtím daly SNK-ED košem Koalice pro Chrudim a Svobodní, kteří dostali nabídku ke spolupráci ještě dříve než ANO 2011, jehož lídr nyní říká, že neblokuje stávající jednání jen proto, že by chtěl být za každou cenu starostou města. Další schůzka mezi nejsilnějšími dvěma politickými subjekty byla potvrzena na neděli 26. října. Do té doby platí tedy nabídka SNK-ED na vytvoření velké koalice, která však může zůstat hnutím ANO nevyslyšena. To prý stále předkládá ke zvážení vlastní návrh, aby do nové radniční koalice byli přizváni Málek s Lichtenbergem a jejich strany namísto ČSSD, která je třetí nejsilnější stranou ve městě.

Jenže nespí ani sociální demokracie, která si už předjednala případnou podporu KSČM, jež je zase nestravitelná pro ODS. Podle některých pozorovatelů mohl být ale právě tohle záměr některých stratégů ANO 2011 a jejich spojenců - vyvolat názorovou rozepři v dosud pevné "trojkoalici" SNK-ED, ČSSD a ODS tím, že je bude tlačit do koalice s komunisty, a odkláká tak na svou stranu ODS, s kterou by hnutí ANO 2011, Koalice pro Chrudim a Svobodní získali dohromady 14 mandátů a tedy rozhodující většinu v zastupitelstvu. A pro případ, že by nakonec trojkoalice byla zatlačena do spolupráce s KSČM, budou z toho moci ANO 2011, Koalice pro Chrudim a Svobodní "vytřískat" pro sebe v dalším volebním období politický kapitál, když budou při každé příležitosti zdůrazňovat, kdo umožnil poprvé po roce 1989 návrat komunistů na chrudimskou radnici. Zda se taková strategie potvrdí, uvidíme nejdříve po nedělním vyjednávání SNK-ED a ANO 2011.

Chrudim - Středeční schůzka mezi dvěma nejsilnějšími politickými subjekty ve městě - SNK-ED a hnutí ANO 2011, nepřinesla žádné řešení povolební situace na radnici. A to ani v náznaku, přestože po víkendu obě strany deklarovaly, že jsou schopny spolupráce. Z té podle všeho, alespoň prozatím, sešlo. Spíše se teď zdá, že začne z jedné i druhé strany "přetahovaná" o mandáty KSČM a že za kratší konec momentálně v Chrudimi tahá Babišovo hnutí s případnými spojenci.

Za hnutí ANO 2011 se nyní vyjednávání s SNK-ED a starostou města Petrem Řezníčkem zúčastnil i jeho chrudimský lídr Ondřej Kudrnáč, kterého tentokrát doprovázeli František Pilný a Jan Axman, protože David Kasal musel plnit svoje povinnosti v Praze v Poslanecké sněmovně, kde byla zapotřebí jeho účast při projednávání státního rozpočtu. Po boku starosty Řezníčka vyjednávali za SNK-ED Roman Ratica a Tomáš Vápeník. Zpočátku prý jednání probíhalo ve vcelku přátelském duchu, avšak mělo být údajně narušeno otázkou Ondřeje Kudrnáče na starostu Petra Řezníčka, zda si dovede představit, že by ani jeden z lídrů SNK-ED a ANO 2011 nebyl starostou nebo místostarostou (informace byla aktualizována na základě svědectví účastníků jednání). Poté už se prý schůzka k ničemu dalšímu nedobrala a byla odložena minimálně do neděle, do kdy obě strany projednají výsledek dosavadního vzájemného vyjednávání se svými potenciálními spojenci. SNK-ED s ČSSD a ODS, ANO 2011 pak s Koalicí pro Chrudim a Svobodnými.

Někteří se obávají stigma spolupráce s komunisty
V této souvislosti je ale třeba připomenout, že ani jedna z těchto part nedisponuje v novém zastupitelstvu rozhodující většinou. SNK-ED, ČSSD a ODS mají dohromady 13 mandátů a k většině jim schází pouhé jedno křeslo, ANO 2011, Koalice pro Chrudim a Svobodní mají celkem jedenáct mandátů a k většině v zastupitelstvu potřebují získat ještě tři další křesla. Za situace, že se SNK-ED a ANO nedokáží spolu dohodnout a stávající uskupení stran budou dál držet pohromadě, zbývá poslední východisko z patové situace - získat na svou stranu tři zastupitele KSČM výměnou za příslib účasti v městské radě. A o to se podle všeho v těchto dnech i hraje, ačkoliv to není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. V každém uskupení se totiž najde někdo, kdo na sobě nechce nést stigma spolupráce s komunisty a proti takové možnosti se vymezuje - na jedné straně ODS, na straně druhé Koalice pro Chrudim a Svobodní. Jenže, jak to vypadá, silnější blok stran má nyní k této variantě o něco blíže, protože převažuje názor, že by šlo v takovém případě o mnohem stabilnější koalici než s hnutím ANO 2011, jehož někteří členové vyvolávají u poslední radniční koalice minimálně takové rozpaky jako "neřízená střela" v zastupitelstvu Roman Málek s "křiklounem od Slejšků" Lockerem, který jej překvapivě doprovází na politická setkání namísto zastupitelů Jiřího Hradce a Viliama Kopeckého.

Je užitečné dál prodlužovat patovou agónii?
Nejdůrazněji se od nich distancuje chrudimská ČSSD, která nechce mít se stylem takové komunální politiky nic společného. Vadí jí také Svobodní, z nichž některé dokonce považuje za extremisty. Není proto divu, že "divokou kartu" KSČM drží nyní v rukou právě sociální demokracie, která by co nejrychleji chtěla přejít od povolebních vyjednávání k sestavení nové koalice a práci na radnici, než dál prodlužovat patovou agónii, která některým místním politikům vyhovuje. Komunisté požadují za takovou podporu jediné - otevřeně se k takové koalici přiznat a získat v ní alespoň jedno místo v městské radě. Nepožadují přitom údajně žádnou placenou funkci. Vedle spojenectví ČSSD a KSČM nemají prý komunisté problém ani s SNK-ED, stejně tak by se údajně podle důvěryhodného zdroje nestavěli zády po vzoru jiných koalic na radnicích ani ke spolupráci s chrudimskou ODS. Ta ale zatím, pokud jde o veškerá povolební vyjednávání, zarytě mlčí a jakýkoliv vývoj nekomentuje. Každopádně víme, že se ještě včera večer uskutečnila další jednání mezi ANO 2011 a Svobodnými, jednalo se i na druhé straně, a to dlouho do noci.

Přijde řešení nebo další slovní exhibice a nové volby?
A co bude v příštích dnech a týdnech? Na to se netrpělivě ptá řada občanů Chrudimě, která zatím nevidí z dosavadních povolebních jednání žádné smysluplné východisko. A tak zatímco veškerá větší města a obce znají už nové radniční koalice a dokonce i jména svých starostů a místostarostů, v Chrudimi se stejně jako před čtyřmi lety vyjednává o poznání déle než jinde. Pokud se strany mezi sebou i nadále nebudou schopny dohodnout, složí nově zvolení zastupitelé 10. listopadu před zraky veřejnosti slavnostní slib zastupitele a jednání budou dál pokračovat. Návrhy na vznik možných koalic může mezitím předkládat všech sedmadvacet zastupitelů. Pokud by situace skutečně zašla až takhle daleko, dají se předpokládat různé exhibice politiků, kterým je tento teatrální způsob vystupování blízký, a rozkol na chrudimské politické scéně se tak může dál už jen prohlubovat. Nejkrajnějším řešením by pak za této situace bylo vypsání nových mimořádných voleb do městského zastupitelstva. Otázkou ale zůstává, zda by se tyto volby nestaly ještě větším propadákem než ty poslední, kdy k nim nepřišlo 11 626 Chrudimáků, tedy drtivá většina občanů města.

Chrudim - Po týdenní odmlce jsou tu zpět víkendové tipy. Možná se ptáte, proč jsem se odmlčel. Ne, opravdu jsem nebyl za své mnohdy hloupé řeči majiteli novin vyhozen. Měl jsem jen dovolenou a během posledních sedmi dní jsem změnil bydliště. Stal se ze mne regulérní venkovan. Tak, a kam o víkendu?

Od pátku 24. října si můžete v Luži dopřát středověké hody, na něž vás zve Restaurace Vídeň. Zda bude též možnost utírat si ruce do koberců na stolech a po přejedení si ulevit jako středověcí panovníci, se mi nepodařilo zjistit. Co jedla ve 13. století chudina, to raději ani nechtějte vědět. V tentýž den se ve společenském domě ve Slatiňanech mohou pobavit především ti dříve narození. Město Slatiňany vás totiž srdečně zve na vystoupení kapely Pardubická 6 s kapelníkem Ladislavem Šauerem. Od kolika hodin? Již ode čtyř.

Podobný program nabízí i hlinecké multifunkční centrum o dvě hodiny později. Po úspěšném květnovém koncertu Hlinečanky zde mají pro fanoušky této kapely dobrou informaci. V říjnu se mohou těšit na jejich další koncertní vystoupení v Multifunkčním centru. Tentokrát s Hlinečankou vystoupí populární český bavič a imitátor Václav Faltus. Přijďte se pobavit a poslechnout si hlineckou dechovou klasiku.

Ve stejný den i čas v chrudimských Vodních zdrojích s Romanem Vehovským navštívíte Novou Kaledonii, malou zemi V Melanézii, odtud zavítáte na Nový Zéland, lodním stopem ze Severního ostrova na Jižní. Procestujete národní parky Austrálie. Na závěr se zastavíte na Srí Lance, kde se podíváte za čajovými česačkami i za slony.

[[img:chrn_fullwidth:8962:Nejen svatý Hubert, ale třeba i Eustach jsou patrony myslivců, lovců a nimrodů.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Protože jsem byl nedávno nařčen ze sympatií k myslivcům, přestože jím sám nejsem a mám současné podobě lidové myslivosti řadu výhrad, nemohu nepozvat na výstavu do chrudimského Regionálního muzea. Myslivost představuje velice bohaté téma, s dlouhou historií a její tradice mají dalekosáhlý přesah do současnosti. Výstavou chtějí její autoři zachytit fenomén myslivosti ze všech možných stran. Na výstavě je k vidění řada trofejí, dermoplastických preparátů, hudebních nástrojů, vzácných obrazů s mysliveckou tematikou, starých fotografií, mysliveckých uniforem a dalších zajímavých doplňků a předmětů spojených s myslivostí. Návštěvníci se mohou těšit i na unikátní sbírku pytláckých chladných i palných zbraní. Připomenout si můžete i svatého Huberta, patrona všech myslivců. Ve výstavě jsou zbudována i dioramata, která vás vtáhnou nejen do lesa mezi zvěř či do prostředí parforsního honu, ale i do prosté myslivecké fořtovny. Celek navíc tematicky doplňuj výstava „Nástrahy, pasti a železa“ na škodnou, připravená stanicí ORNIS Muzea Komenského v Přerově. Výstava je v muzejních prostorách k vidění až do ledna příštího roku.

Nu a protože se blíží opět po roce Dušičky, neměli bychom zapomínat na naše zemřelé. Jistě každý z nás vzpomíná na někoho, kdo už dávno nechodí po této zemi. Jak říká postava Gandalfa v knize profesora Tolkiena: „Mnozí žijící si zaslouží smrt a mnozí umírající zase život. Můžeme jim ho dát?“. Myslím, že kdo žije v našich vzpomínkách, které čas postupně omílá a vyhlazuje, nikdy vlastně nezemře. Máme ideální příležitost na naše drahé vzpomínat.

V neděli 26. října se uskuteční ve skutečském kulturním klubu již klasická přehlídka dechových kapel. Hrát bude Opočenka, Šeucouská muzika, Bystřická kapela a DH Astra. Od desíti do pěti hodin.

Knihou na závěr je už jistě nejednou doporučované Společenstvo prstenu. Film jistě známe skoro všichni, ale teprve kniha ukazuje, proč je tento příběh o obětavé a nezištné lásce mezi přáteli stále tak populární. Nu a že byl John Ronald Reul Tolkien katolík? To už je pro nás jen takovou třešničkou na dortu :-)

Hezký víkend, milí čtenáři.