Chrudim - Futsalisté Era-Packu se díky výhře v české nejvyšší soutěži automaticky kvalifikovali do hlavní fáze nejslavnější evropské futsalové soutěže UEFA Futsal Cupu. Zároveň bylo rozhodnuto, že se bude hrát právě ve východních Čechách!

Schůzka představitelů ve švýcarském Nyonu v neděli rozhodla o tom, kam zamíří nejlepší futsalové kluby Evropy v září na základní skupinu obdoby fotbalové Ligy mistrů. Chrudim byla vybrána jakožto první tým a může se těšit na souboje na domácí půdě. Kromě ní pořadatelství získali také lotyšská Riga, maďarský Györ, kyperská Nikósie, slovinská Lublaň a vítěz chorvatské ligy, který ještě není znám.

Ještě před tím se ale bude hrát kvalifikační kolo, ze kterého vzejde dalších sedm postupujících do hlavní soutěže a jeden z nich bude i soupeřem chrudimského týmu. Jaké celky budou v Chrudimi od 4. do 9. září zápolit o jedno postupové místo se dozvíme po losu, který proběhne téže v Nyonu 4. července. My jen můžeme doufat, že výběr bude pro českého mistra příznivý.

Zaječice - Čtvrteční podvečer patřil Blehově běhu Aušperskem. Sešel se rekordní počet běžců a po dlouhých třinácti letech byl překonán rekord Miroslava Wastla devatenáctiletým Liborem Bucifalem.

Na programu byl běh dlouhý 13,3 kilometrů a již před závodem bylo jisté, že to bude podvečer naprosto rekordní. Na startu se sešlo 48 závodníků a to bylo o jedenáct více, než při poslední účasti. Závod ovládli běžci Hvězdy SKP Pardubice. První tři pozice patřily jen a jen závodníkům z tohoto běžeckého klubu. Je tomu již dlouhých třináct let, kdy Miroslav Wastl zaběhl na této trati skvělý čas 45 minut a 20 sekund a právě on byl nyní přítomen na startu, tudíž přihlížel historickému momentu.

Nejen on byl překvapen, když s časem 44 minut a 39 sekund prosvištěl cílovou páskou pardubický Libor Bucifal. A o dvacet tři vteřin později vpadl do cíle také jeho kolega Jan Janů a bylo jasné, že rekord Wastla je ta tam. Na dalšího běžce se čekalo dalších pět minut, až poté se v cílové rovince objevil také Jiří Doucha.

Hned za ním se řítili do cíle další závodníci, z Klubu rekreačních běžců Chrudim byl nejlepší Bořivoj Čejka na celkovém čtvrtém místě. Překonán byl také rekord žen. Jitka Kalná protla cílovou pásku s časem 56:20 a mohla se také radovat. Všichni běžci se již nyní soustředí na další Malou cenu Monaka, která se koná ve středu 20. června.

Chrudim – Poslední kolo je před námi, poté již odstartují ničím nerušené oslavy. MFK Chrudim bude v sobotu oficiálně korunováno vítězem České fotbalové ligy. Nenechte si to ujít a přijďte se podívat na Letní stadion!

Měsíce dřiny, slz a odříkání se vyplatily a Chrudim bude moci konečně naplno oslavit ohromný úspěch. Svěřenci trenéra Jirouska tedy dotáhli pouť úspěšně do konce, i když i přesto, že po podzimu mělo MFK náskok sedmnácti bodů, ne všichni mu věřili. Všichni pesimisté ale musí uznat chybu a sklonit se před prací právě Pavla Jirouska. Hlavně díky jemu se nyní Chrudim raduje z vítězství ve třetí lize.

Nyní se prvnímu týmu České fotbalové ligy postaví tým Kunic. Vzájemný zápas uzavíral podzimní program a skončil právě v Kunicích bezbrankovou remízou. Pro Chrudim tím skončila dlouhá série vítězství, ale prodloužila se šňura bez porážky. Podruhé za sebou se bude hrát na Letním stadionu kvůli rekonstrukci Městského stadionu u Vodojemu.

První klání zde vyhráli proti Písku nejtěsnějším možným způsobem 1:0 a nyní by se chtěli se sezónou rozloučit dalším tříbodovým ziskem. Kunice již ze třetí příčky nemůže nikdo sesadit, a tak se bude hrát opravdu uvolněně a bez nervů. Zápas začíná na Letním stadionu v 10:15, přijďte se rozloučit s týmem a podívat se, jak se budou hráči radovat z první příčky po závěrečném hvizdu!

Chrudim - Sobotní dopoledne bylo ve znamení streetballového turnaje na venkovním hřišti u školy Dr. J. Malíka. Hráči všech věkových kategorií zápolili a za pěkného počasí sehráli velmi povedené zápasy.

Na turnaj se přihlásilo přes dvacet pět týmů, a tak se potkalo sto amatérských basketbalistů či naprostých nadšenců, kteří tuto hru hrají poprvé v životě. Do Chrudimi se přijel podívat také Milan Jaroš, který hraje profesionálně ve Španělsku čtvrtou nejvyšší soutěž za Santander. Týmy byly rozděleny do čtyř kategorií podle věku a mohlo se jít hrát.

Ročníky 2000 – 2004 sehrály napínavé bitvy, přihlásilo se sedm mančaftů a to bylo ze všech kategorií úplně nejvíce. Na první pozici se umístili Draci, ihned za nimi se umístili basketbalisté z Heřmanova Městce a na bronzovém stupínku dohráli Timbrwales. Ve starší kategorii přemožitele nenašla Beksa před týmem s názvem Tři malí baskeťáci.

Opravdové bitvy se odehrávaly u nejstarších hráčů. Hráči chrudimského baketbalového klubu Darrenu se také přijeli podívat na turnaj a s přehledem vyhráli kategorii ročníků 1993 – 1996. Samozřejmě nemohla chybět ani mužská kategorie, kterou ovládla squadra s názvem Kroketáři. Organizátoři byli s turnajem velice spokojeni a s počtem účastníků byli doslova překvapeni. Vše se vydařilo a cíl byl také splněn. Snad se alespoň trochu podařilo představit tento sport běžné veřejnosti.

Chrudim/Proseč - Závod okolo Proseče s názvem Era Cyklo Maštale se konal v sobotu 9. června. Celodenní program byl velmi nadupaný a skvěle dokreslil boje cyklistů na trati.

Již od časného rána se v Proseči shromažďovalo mnoho cyklistů, aby si mohli vyzkoušet různé délky tratí. V nabídce byly délky od 300 metrů až po hlavní závod, který měl připravenou trasu dlouhou sto kilometrů. Závodit mohly i rodinné týmy s dětmi, pro všechny byl navíc připraven doprovodný program okořeněný vystoupením různých pěveckých skupin a také freestylová show.

Jako první odstartovali závodníci na nejdelší trať, ihned v patách jim byli cyklisté, kteří se vydali na 50 kilometrovou vyjížďku. Během hodiny byli všichni závodníci vypuštěni, a mohlo se čekat na první jezdce v cíli. V závodu na 25 kilometrů si velmi dobře vedli cyklisté z Cyklo Klubu Bendl. Velice těsný finiš byl mezi Vojtěchem Mikuleckým a Dominikem Starým, když jejich rozdíl po přejezdu cílové lajny činil pouhou vteřinu a sedm desetin sekundy.

Deset vteřin za nimi dojel do cíle František Vagenknecht z Nové Paky. I závěr na padesátikilometrové trati byl velmi vyrovnaný. S pouhým čtyřvteřinovým zpožděním dorazil do cíle Martin Janů za Marcelem Sládkem. Až se sedmiminutovým zpožděním jim sekundovali ostatní, bronzovou medaili nakonec bral Michal Vágner z České Třebové. Na největší trati se čekaly velké rozestupy a to se také potvrdilo.

Hrdinou byl Roman Šťastný, který do Proseče dorazil s časem 3 hodiny a 45 minut. Tomáš Vagenknecht se nakonec musel spokojit pouze s druhou příčkou se ztrátou minuty a jedenácti sekund. Z týmu Rock Machine Cyklomax byl kromě Šťastného také třetí Petr Puš, jehož ztráta se vyšplhala téměř k devíti minutám. Program v Proseči pokračoval až do nočních hodin a pro všechny diváky to byl nezapomenutelný zážitek!

Mladá Boleslav – Předposlední vystoupení chrudimského týmu v této sezóně se s úspěchem neshledalo. V Mladé Boleslavi svěřenci trenéra Jirouska inkasovali čtyři branky a na další body tak mohli zapomenout.

Již od úvodních okamžiků se hrál v Boleslavi pohledný fotbal, více ze hry však zpočátku měli boleslavští fotbalisté. Po dvaceti minutách mohl skóre otevřít Honc, ale skvělým zákrokem mu šanci zmařil pozorný Mrázek. Tento souboj si oba aktéři zopakovali o pár minut později a nyní již byl úspěšnější domácí hráč. Dostal přesnou přihrávku, šel sám na brankáře a vše bravurně zakončil kličkou – 1:0! Do poločasu byl rozdíl nakonec dvoubrankový.

Překrásnou ranou se prezentoval Matěj Horák, jenž si počkal na míč a z voleje pumelicí rozvlnil síť v chrudimské brance podruhé – 2:0! Mfkáči se trochu vzpamatovali hned po přestávce. Velkou měrou jim ale k tomu přispěli Knobloch se Šimkem. Právě rozehrávky mezi těmito dvěma muži poslala balón na nohu Ondřeje Kesnera, pro něhož nebyl problém dopravit míč do prázdné branky – 2:1!

Naděje na vyrovnání ale vydržely pouhé dvě minuty. Skvělou samostatnou akci předvedl Jiří Schubert, který s míčem prošel přes polovinu hřiště, pohrál si s Radoušem a přesně zakončil – 3:1! Brankovým hodům ale ještě neodzvonilo. Zápas ovlivnila situace z 61. minuty, kdy Rozsíval utrousil nepěkné slovíčko k čárovému rozhodčímu a jeho kolega v poli ihned vytasil červený kartónek! Chrudimští proti deseti zabrali a hrálo se tak stále před domácím Knoblochem.

Chrudimi ale nevycházely standartní situace. K dispozici měli hned patnáct rohových kopů, nic důležitého se ale ve vápně neurodilo. Povzbuzení přineslo střídání Ondřeje Haufa Jaroslavem Kroutilem, který si po minutě na hřišti vykoledoval faul a pokutový kop! Ten s přehledem a krásnou ranou do šibenice proměnil Radim Holub a bylo to opět jen o jeden gól.

Penaltu ale kopali také domácí. Pět minut před koncem si nedovoleně počínal Štěpánek, Sedláček penaltu sice neproměnil, ale z následné dorážky se již nemýlil – 4:2! Tímto výsledkem zápas také skončil, Chrudim si tak další body do ČFL nepřipsala.

Boleslav – Poslední dvě kola, závěrečných 180 minut této sezóny. Chrudimští fotbalisté míří do Mladé Boleslavi, kde chtějí bodovat a naposledy si objet pověstná kolečka na kruhovém objezdu u Kauflandu.

Chrudimští mají v této sezóně s hráči Mladé Boleslavi velké zkušenosti. Vždyť s týmem z nejvyšší soutěže se utkali již na začátku srpna v pohárovém utkání. V tu chvíli nikdo nevěděl a ani si nedokázal odhadovat, jak úžasná sezóna bude MFK Chrudim čekat. Ligoví harcovníci v čele s Kuličem a mládežnickým reprezentantem Chramostou vyškolili „vykulené“ chrudimské hráče a již po čtvrthodině hry vedli 3:0. Do konce zápasu se výkon Chrudimi pozvedl, žádná korekce stavu ale nepřišla.

O tři měsíce později přijela Mladá Boleslav do Chrudimi opět. Tentokrát se však jednalo o B-tým, v čele s brankářem Šedou ale velmi dlouho držel naději na body. Avšak závěr v podobě deus ex machina přinesla první minuta nastavení. Faul poměrně daleko od branky dal Chrudimským možnost zahrávat standartní situaci, Petr Vladyka poslal přesný centr na hlavu Michala Radouše a ten rozhodl o vítězství MFK nejtěsnějším možným způsobem!

Jako již po několikáté opakujeme, Chrudim je definitivně králem České fotbalové ligy. Mladá Boleslav po loňském druhém místě zaznamenala pokles, v současné době se nachází na šesté pozici a pro ně to bude poslední vystoupení v této sezóně. V případě tříbodového úspěchu by teoreticky mohla pomýšlet na čtvrté místo. Doufejme však, že tři body se povezou na východ Čech, zápas startuje již v 10:15!

Chrudim – Po čtrnácti dnech bez výhry se nyní konečně chrudimští fotbalisté zaradovali. Jedinou branku zápasu vstřelil Ondřej Hauf a zajistil tím v zápase proti Písku tři body.

Chrudimští mají za sebou prohry s Domažlicemi a Chomutovem, a proto potřebovali vylepšit situaci v zápase proti zachraňujícímu se Písku. „Písek byl hodně nepříjemný soupeř. Mají tam spoustu mladých kluků, kteří jsou opravdu draví a žádný souboj nevypustí. Myslím si, že jsme měli jen o něco více toho pověstného štěstíčka,“ zaradoval se těsně po zápase Ondřej Hauf, který vstřelil rozhodující branku třetiligového duelu.

Výsledek mohl být ale naprosto jiný. Jak Chrudim, tak i Písek měl několik slibných příležitostí. Diváci se museli bavit, jenže jediným trnem v oku bylo to, že se nedařilo střelecky. Kde byla chyba, že po celou sezónu dobře zakončující stroj se v závěru zasekl? Ptáme se Ondřeje Haufa... „To je pravda, měli jsme opravdu hodně šancí. Myslím si, že to bude tím, že máme v sobě takovou jistotu a úlevu, že nás již nikdo z prvního místa nesesadí. Bohužel k zápasům přistupujeme trochu laxněji, ale o to více jsem rád, že se nám podařilo Písek porazit,“ říká střelec jediné branky.

Jak vlastně vypadala akce z pohledu samotného střelce? „Pěkná akce přenesla míč na stranu, kde Jirka Adámek odcentroval na hlavu Ondry Kesnera. Ten však smolně trefil pouze tyč a od ní se to odrazilo ke mně před odkrytou branku. Takže z mého pohledu jednoduchá branka,“ komentuje rozhodující situaci Ondřej Hauf, který je na Písek zaměřen. 

Na trávníku Letního stadionu hrála Chrudim Českou fotbalovou ligu vůbec poprvé. V srpnu se zde konal zápas Poháru České pošty proti Mladé Boleslavi, nyní to byla ale obnovená premiéra. „Zde na Letním stadionu to dobře známe, před přesunem nahoru jsme tu hráli hodně dlouho. Žádné nevýhody ani výhody to nemělo, na terén se rozhodně vymlouvat nemůžeme,“ hodnotí ostrostřelec ze střední vzdálenosti.

„Jsme rádi, že se nám podařilo odpovědět na předchozí dvě porážky. Navíc s nulou vzadu, to se také počítá, i když Mrázek měl docela hodně práce, pochvaluje práci mladého brankáře. „Oni hrozili hlavně ze standartních situací, trenér nás na to před zápasem upozorňoval. Ale branku jsme nedostali a to je to hlavní,“ uzavírá a mizí v útrobách stadionu Ondřej Hauf.

Chrudim - Lukáš Myška, osmnáctiletý hokejbalista z Chrudimi, má za sebou první větší úspěch. V Extralize staršího dorostu získal stříbrnou medaili za Letohrad, což byl pro něj opravudu první výraznější úspěch.

Vrátil bych se ještě k tvým začátkům. Kdy a kde jsi s hokejbalem začínal, a proč si si zvolil právě tento sport? Každý kluk přece sní o fotbale nebo o hokeji...

S hokejbalem jsem začínal, myslím, v devíti letech. Před tím jsem hrál fotbal, ale řekl jsem, že to chce změnu. Navíc rodiče nechtěli, abych jen seděl doma a koukal na televizi, a proto jsem si řekl, že budu hrát hokej. To se jim ale ale také nelíbilo, protože se báli o mé zdraví. Tak nakonec mi povolili hokejbal a vidím, že to byla dobrá volba. Začal jsem v Chrudimi, ujal se mě trenér Chmelík, na kterého navázal pan Pecina.

Jak dlouho jsi tedy hrál v Chrudimi a proč vlastně přišel tvůj přestup do kádru Heřmanova Městce?

Za Jokerit jsem hrál celých pět let, získali jsme i nějaké úspěchy. Byli jsme dokonce čtvrtí na Mistrovství České republiky v mladších žácích, ale to už je také dávno. Na konci jsem již ale nedostával tolik prostoru na hřišti, kolik bych si představoval, a tak se mi naskytla možnost hrát za nedaleký Heřmanův Městec.

Jak vlastně probíhaly tvoje začátky u Ježků?

Dostal jsem poměrně dobrou příležitost, ve které mi hlavně pomohl trenér Kamil Mlejnek. Tomu bych tímto chtěl poděkovat, protože pro mě udělal opravdu hodně. Navíc mi ještě prorazil cestu do Letohradu, v jehož dresu jsem měl možnost zahrát si Exraligu mladšího dorostu.

A jak tedy přišlo na to, že jsi se zrovna ty dostal až do nejvyšší soutěže?

Pro mě bylo štěstí, že v Heřmanově Městci nebyl žádný dorostenecký tým. Trenér chtěl, abych si vyzkoušel také jinou ligu, než ty, co hrají Ježci. Příležitost jsem chytil za pačesy, měl jsem ze svých výkonů dobrý pocit. Vypadá to, že i oni byli spokojení a já jsem dostal možnost za ně hrát i na jaře a vlastně si užít vyřazovací boje.

Právě proběhlou sezónu hodně ovlivnilo poměrně těžké zranění. Můžeš říci, o co přesně šlo?

Zranění se mně přihodilo v pohárovém zápase proti Pardubicím. Běžel jsem do rohu pro míček, soupeř mě trefil na mantinel a já si tam nechal ruku. Měl jsem vyhozený loket z kloubu a přetrhané vazy. Bylo to na podzim, šel jsem na operaci zde v Chrudimi a největší podíl na mém brzkém uzdravení měl pan doktor Koreček. Tomu také patří obrovské dík.

Na jak dlouho tě to vlastně vyřadilo ze hry a jaký byl poté návrat na hřiště?

Měl jsem poměrně dlouhou pauzu a to celý půlrok. Do toho byla ještě zimní přestávka, takže jsem znovu začal hrát až v březnu. Návrat byl poměrně zajímavý, zpočátku jsem měl strach, abych se při soubojích nebál, ale až tak hrozné to nebylo. Bylo znát, že jsem se půl roku de facto nehýbal, ale postupem času jsem se do toho dostal.

Ty jsi za Letohrad hrál už i na podzim, a pak přišla již zmíněná pauza. Co návrat právě do Extraligy?

Zas takový rozdíl to nebyl. První národní liga, kterou hraje Heřmanův Městec, je trochu tvrdší než Extraliga mladšího dorostu a je to o něco pomalejší. Právě v Extralize je to o hodně techničtější. Nicméně si myslím, že jsem se dokázal rychle přizpůsobit.

Takže jsi hrál za Letohrad a zde za Ježky hned za několik týmů. Jak to vlastně je s heřmanoměsteckým hokejbalem?

Je to paradox, ale já jsem si vyzkoušel skoro všechny mužské ligy, co v České republice jsou, kromě té nejvyšší. Áčko hrálo 1. národní ligu, kterou bude nyní hájit v baráži, B-tým je ve 2. národní lize a céčko je v Oblastní lize. Těch zápasů bylo hodně, ale toto tempo mi opravdu vyhovovalo.

Jak bude vypadat další sezóna? Co tě čeká nejbližší dny?

V létě budu mít přípravu s Heřmanovým Městcem, dostal jsem nabídku hrát za Kometu Poličku, což je pro mě rozhodně vítané. Jak se s nimi budu připravovat a zda vůbec dostanu šanci, to vše se rozhodne až během léta. Chci se postupně zlepšovat a udělat nějaký ten úspěch s Heřmanovým Městcem. Nyní je naším úkolem vyhrát baráž, která se bude hrát příští pátek s Pardubicemi v Ježkárně. Jisté to ale ještě není, jelikož díky postupu Jihlavy do Extraligy se uvolnilo místo ve skupině Východ a není ještě jisté, jak to vlastně bude.

Co bys o té baráži vlastně řekl?

Bude to rozhodně složitý a vyhrocený zápas. Oba soupeři jsou velcí rivalové a dalo by se říci, že půjde vlastně o derby. Šance jsou na obou stranách stejné, záleží na tom, jak se s tím vypořádáme.

Ještě se vrátíme k průběhu play-off v Letohradu. Skončili jste druzí, jak to vše probíhalo?

Play-off pro mě bylo neskutečným zážitkem a jsem strašně rád, že jsem si to mohl vyzkoušet. Vstup jsme měli vydařený, ve třech zápasech Letohrad přejel Jihlavu. Po euforii jsme narazili na Plzeň a velice krutě jsme spadli do reality. Prohrávali jsme 2:0 na utkání, protože u nich v kryté hale byly neskutečné podmínky, ve kterých se hokejbal prostě hrát nedá. Pak jsme na domácím hřišti dokázali srovnat stav série a opět v Plzni před skvělou atmosférou jsme oslavili postup do finále. Tam jsme na Kladno prostě nestačili, Alpiq byl lepší a titul si zasloužil. Druhého místa si velmi cením, je to můj největší úspěch. Byl bych strašně rád, kdybych si mohl něco podobného ještě zopakovat.

Do Letohradu jsi šel sám, nebo tam s tebou šel nějaký spoluhráč z Heřmanova Městce?

Ne ne. Na podzim jsem sám nešel, možnost zahrát si dostal i Radek Böhm, který ale na play-off už necestoval kvůli jiným povinnostem.

Ty jsi hrál také florbal. Neuvažuješ o návratu?

Ano, hrál. Určitě mi to chybí, jenže s hokejbalem se to dá jen těžko skloubit, protože v Heřmanově Městci hraji každý víkend. Pokud by nevyšly střídavé starty do Poličky, tak se návratu k chrudimským Pirátům rozhodně nebráním.

Když jsi tak vytížený, dá se to skloubit se školou?

Jde to těžce, ale nemůžu sis stěžovat. Když jste tak skvělý studijní typ jako já (ironicky se směje), tak tomu doma nemusíte věnovat ani tolik času. Je to složitější, ale zas tak velký problém v tom nevidím.

Moc děkuji za rozhovor.

Chrudim - Po dvou prohrách přišlo konečně vítězství. Lídr ČFL hodně zkomplikoval situaci Písku, který statečně bojuje o záchranu. Prohra 1:0 mu ale přidělala velké potíže. 

Písečtí potřebovali bodovat, aby se velkým krokem přiblížili potřebné záchraně. Do karet jim sice hrál výsledek souběžně hraného utkání Kladna s Boleslaví, přesto chtěli urvat nějaký ten bodík. Podle toho také Písek začal. Již v prvních několika minutách si vytvořil pár slušných příležitostí. Klavíkova rána z malého vápna šla těsně nad, a když neuspěl ani sám na branku postupující Jan Zušťák, přihlásili se o slovo hráči Chrudimi.

Nejaktivnějším hráčem již jistého vítěze České fotbalové ligy byl Ondřej Kesner, jenž měl po dvaceti minutách hry dobrou šanci. Gólmana Satrapu sice překonal, ale na brankové čáře ho zastoupil jeden z obránců. Toto byl zřejmě ten zlomový moment, po kterém se MFK dokázalo rozehrát. I přes mírnou převahu se ani jednou síťka za oběma brankáři nevlnila, do kabin se šlo za bezbrankového stavu.

Vše důležité se tak začalo odehrávat až v pětačtyřicetiminutovce druhé. Šance střídala šanci a to na obou stranách. Za Písek se dobře vyspal Filip Šťastný, který několikrát protáhl neomylného Mrázka. Bylo vidět, v jaké pohodě jsou obě mužstva. Chrudimští se fotbalem bavili, několikrát to až příliš překombinovali. Za příklad můžeme udat situaci ze šedesáté minuty, kdy mohli využít hrubé chyby brankáře Jana Satrapy, ale po sáhodlouhé kombinaci nakonec napálili pouze stojícího obránce na brankové čáře.

Aktivita Chrudimi každou minutou stoupala, balón se hned několikrát kutálel po brankové čáře, ale nepřekročil ji. Domácí fandové nevěřícně koukali, co všechno se dá ve fotbale neproměnit. Až je mohl rozjásat Tomáš Dostálek, který poslal milimetrový centr na hlavu Ondřeje Kesnera. Ten sice hlavičkoval do tyče, ale na správném místě stál připravený jeho jmenovec Ondřej Hauf a doklepnutím hlavou otevřel střelecký účet zápasu – 1:0!

Písečtí však mohli být s dneškem spokojeni, kdyby dvě minuty před koncem proměnil Jan Zušťák samostatný únik na brankáře Mrázka. Jenže na kdyby se nehraje, a tak závěrečný hvizd určil tříbodový zisk pro Chrudim. Situace Písku se opět mírně zkomplikovala, stále má však vše ve svých rukách.

"S přibývajícím časem jsme se stále více tlačili dobře, kromě prvních deseti minut, kdy soupeř dokázal několikrát zahrozit. Na jejich vysoké hráče jsme se připravovali, ale i přesto tam byli nebezpečné situace, jenže tomu se prostě nevyvarujete. Už to vypadalo, že se nám nepodaří balón dotlačit do branky, několikrát to skákalo po brankové čáře, ale nakonec jsme byli odměněni za snahu. Hubené, ale cenné vítězství. Obzvláště po dvou prohraných duelech, když na tuto situaci nebyl tým přes dva roky zvyklý," říká k zápasu s Pískem trenér Pavel Jirousek.