Chrudim - Dne 6. července si každoročně připomínáme významnou událost: upálení kněze a reformátora M. Jana Husa během kostnického koncilu v roce 1415. V našem městě se událost setkáváme v tento den u pomníku mistra Jana Husa, který se nachází v malém parku za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Byl odhalen 6. července 1930 a jeho autorem je významný český sochař Josef Mařatka. V dřívější době byla socha architektonicky umístěna podle návrhu Josefa Gočára.

Mistr Jan Hus patří k nejznámějším a nejvýznačnějším českým učencům. Datum jeho narození je nepřesné, kolem roku 1370, datum úmrtí je ovšem dokumentováno s historickou jistotou, zemřel na hranici 6. července 1415 v Kostnici. Pocházel z chudé rodiny, ale vystudoval pražskou univerzitu. Byl vysvěcen na kněze, přednášel teologii, stal se děkanem a potom rektorem na univerzitě v Praze. Ve 14. století Jan Hus usiloval o nápravu církve a společnosti.

Starší archivní fotografie dokumentují úpravu kolem pomníku.                                           

Ve svých kázáních v kapli Betlémské poukazoval na nutnost návratu církve k původním ideálům. Mluvil proti prodávání odpustků- něco jste provedli, zaplatili církvi a špatný skutek byl smazán, kázal proti marnivému životu kněží, proti zištnosti a o nutnosti zbavit církev majetku. Proti němu byli církevní hodnostáři a němečtí profesoři pražské univerzity. Nad nimi zvítězil, když král Václav IV. vydal Dekret kutnohorský, kterým zajistil českým profesorům a studentům převahu v hlasování proti Němcům. Po jeho vydání němečtí studenti a profesoři opustili Prahu.

Současnému pohledu na pomník lavičky nevhodně konkurují. 

Brzy však Hus ztratil podporu krále a církev mu zakázala pobývat v Praze, nasměrovala jeho cestu na církevní koncil do Kostnice u Bodamského jezera ve Švýcarsku, kde měl obhájit své názory. Císař německé říše Zikmund, bratr Václava IV., vydal listinu, která sice Husovi zajišťovala návrat do Čech, ale Hus byl v kostnici uvězněn, prohlášen za kacíře a upálen.

Latinsky a česky psanými knihami bojoval Jan Hus i po své smrti dál proti bohaté církvi. Psal také pedagogicky zaměřené texty, kde poukazoval například na správný život žen a dívek. Ze školy si určitě pamatujeme Jana Husa, jako reformátora, který zavedl v našem pravopise tečky a čárky nad písmeny.

.