Chrudimské noviny Nenosit roušky není hrdinství, říká Olga Vetešníková

Dnes: 19°C
Zítra: 17°C
Pozítří: 20°C

Nenosit roušky není hrdinství, říká Olga Vetešníková

Pardubice – Dnes je to 82 let od vstupu nacistických vojsk na naše území, které začalo v noci na 15. března 1939. V ten samý den slavila tenkrát svoje šesté narozeniny v Satalicích dnes známá pardubická ochotnická herečka Olga Vetešníková. Vyjádřila se, jak vnímá nepokoje kvůli vládním opatřením.

Olga Vetešníková v roce 1937 se svými rodiči a jejich známými.  Zdroj: Archiv autorky

„Tenkrát jsem měla vždycky z každých narozenin fotografie, oslavovali jsme je u maminčiny sestřenice, u mé tety. Chtěli mě vyfotit, ale bylo takové počasí, že vevnitř by na fotce bez blesku nebylo nic vidět. Tak jsme vyšli ven před dům, který stál hned u silnice, dali jsme na okno tác s dortem, já jsem si stoupla k tomu tácu, oni že mě vyfotí – a v tom najednou se spustil hrozný rambajz a začali kolem jezdit, stála jsem tam dost vykulená, bylo mě šest roků a kolem jezdili vojáci v tancích, někteří Němci byli na kole a do toho padal sníh,“ vzpomíná na svoje šesté narozeniny Olga Vetešníková.

Zažila na vlastní kůži, jaké to je žít v době omezování svobody, po válce jí zase fašistickou totalitu ponurou atmosférou mezi lidmi na ulici připomenuly časy, kdy se popravovali v době tuhého komunismu političtí vězni: „Tenkrát lidi byli taky jako za války zkroušení do sebe." Zeptali jsme se, jestli chápe ty, co chodí demonstrovat kvůli vládním opatřením a provolávají různá hesla. Připomíná jí to snad totalitu? A co si myslí o očkování?

Nenosit roušku není hrdinství

„Ne, prosím vás, se na mě nezlobte, ale to je o něčem jiném. Tady jde přece taky o život. Jedna věc je, když někdo dělá hrdinu, ale musí myslet taky na ty druhé. Protože je někdo odmítač roušek, tak to bude prskat na všechny ostatní? Jak k tomu ti druzí přijdou? Není to nic příjemného, ale dá se to vydržet. Horší je, že děti nemůžou do školy, to je jediná věc, která by se mohla změnit,“ říká Olga Vetešníková a dodává: „Já už mám za sebou obě dávky očkování a roušku stejně dál nosím. Trochu mě po očkování bolelo rameno, ale bolest to byla úplně zanedbatelná.“

Členky Divadla Exil: Simona Andrejsová a Olga Vetešníková, 4. března 2021.  Zdroj: Facebook/ Divadlo Exil

Exil se stěhuje

Ochotnické Divadlo Exil, se kterým vystupuje už přes dvacet let, se letos stěhuje do nových prostor Machoňovy pasáže, kde má své sídlo i nový Institut Paměti národa: „Už to tam začínají přestavovat, ale upřímně řečeno, mně se tam moc nechce, ale to je takový můj konzervatismus, už jsem si po těch 21 letech zvykla, tak si tam připadám jako doma,“ říká oslavenkyně Olga Vetešíková. Do Pardubic se přestěhovala z Prahy v roce 1954 a divadlo hraje od svých devíti let. Přejeme ještě jednou hodně zdraví a mnoho životního elánu a radosti do dalších let.

Petra Vintrlíková

Reklama