Pardubice - S postupným propouštěním amnestovaných přibyla práce i kurátorce sociálního odboru pardubického magistrátu. Během šesti dnů se na ní totiž obrátilo s žádostí o pomoc dvaačtyřicet bývalých vězňů.

„Dvě třetiny z nich nemají střechu nad hlavou, nemají se kam vrátit. Do azylového domu či do noclehárny většinou uchýlit nechtějí. Přežívají, kde se dá, většina z nich najde přespání u kamarádů, případně na nádraží, ve squatech a podobně. My jim ale, s výjimkou služeb sociální kurátorky, nemáme co nabídnout,“ říká vedoucí sociálního odboru Jana Procházková. 

Zkušenost, že lidé přicházející z výkonu trestu a netouží po životě v dalším kolektivním zařízení, potvrzuje koordinátor azylového domu pro muže a noclehárny Lukáš Hnát. „Zatím se na nás obrátilo asi pět lidí. V azylovém domě je sice prakticky obsazeno, ale noclehárna plně využita není. Přitom informovanost by neměla být problémem, v terénu máme lidi, kteří vyhledávají ty, kteří nemají střechu nad hlavou a nabízejí jim naše služby.“