Seč – Až do začátku listopadu musejí řidiči počítat s dopravními komplikacemi přímo na koruně hráze sečské přehrady. Vzhledem k průzkumu tělesa hráze, musí její správci silnici uzavřít. Objížďky jsou dlouhé.

Celá hráz přijde navrtat a do vytvořených děr se umístí sondy, které budou sledovat, jak osmdesát let stará stavba pracuje. Konstrukce není nejmladší a přes pravidelné sledování jejího stavu, nechce správce vodního díla nic podcenit. Auta proto přes přehradu neprojedou a musí zvolit objížďku přes Prosíčku, Proseč a Horní Bezděkov.

Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7 ‰, a průtoky před výstavbou přehrad značně kolísaly, od minimálního průtoku v suchém období – kolem 30 l/s, po katastrofální průtok v době povodní – až 200 m3/s. V suchém období bylo koryto téměř bez vody a každoroční povodně poničily to málo, co chudý kraj okolo řeky ještě měl. Po katastrofální povodni v roce 1880 se podařilo v roce 1903 prosadit do Generálního programu upravování řek v Království českém také výstavbu přehrad nad obcí Hamry, u Seče a pod Křižanovicemi.

Pro omezené finanční prostředky byla v letech 1907 – 1912 vybudována pouze jedna z nich, a to Hamry na horním toku Chrudimky, díky níž se vylepšily průtoky v době sucha, ale prostor nádrže nestačil k uspokojivému zadržení velkých vod. Proto byla v letech 1924 – 1935 na středním toku Chrudimky vybudována další nádrž, Seč, jejímž hlavním úkolem byla právě ochrana území podél Chrudimky před velkými vodami. Její výstavbou skutečně došlo k podstatnému zlepšení průtokových poměrů. Minimální průtok mohl být zajištěn až do výše 1,6 m3/s a retenční objem nádrže byl dostatečně velký. Navíc vhodná konfigurace terénu umožňovala využití značného energetického potenciálu ve špičkové vodní elektrárně.

Projekt vodního díla vypracovala firma Ing. Ctibor a spol. Stavbu prováděla stavební společnost Vendelín Dvořák z Pardubic, od roku 1933 pražská akciová společnost Nekvasil. Strojně technologické zařízení dodaly Škodovy závody a. s. Plzeň. Špičková vodní elektrárna včetně všech stavebních součástí byla dokončena a uvedena do provozu roku 1947.