Chrudim - Koncepce Muzea barokních soch, tak jak je nyní nastavena, se dostala pod palbu kritiky radniční opozice. Nadzvedla ji doslova takřka milionová investice z rozpočtu města do opravy barokních oltáře z farnosti římsko-katolické církve v Běstvině. Oltář se sice stane po svém zrestaurování součástí expozice muzea, ale pouze dočasně. Poté bude znovu vrácen církvi. Opoziční politici proto považují takový způsob hospodaření za černou díru, v níž jsou utápěny městské peníze.

"Od začátku jsem se netajil tím, že je Muzeum barokních soch špatný projekt. Ano, přivítal jsem, že byl opraven bývalý kapucínský kostel a obecně jsem rád za každou zachráněnou a opravenou kulturní památku či historický objekt, ale s tím, co následovalo, se nemohu ztotožnit. A nyní se všechno to špatné jasně ukazuje - nemáme peníze na záchranu vlastní opony, která je druhá nejstarší v České republice, a namísto toho investujeme do cizího majetku. Přijde mi to celé zvrácené," říká městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Jak dodává, mrzí ho především, že se na oponu musí zdejší občané skládat a sám na ni také přispěl, zatímco vynaložená částka na oltář by na její zrestaurování bohatě stačila. "Nejdříve je třeba investovat do věcí, které slouží všem, jako třeba chodníky, které často zmiňujeme, a teprve až potom, pokud peníze přebývají, můžeme pomýšlet na zbytnosti jako v tomto případě. Investovat ale 880 tisíc do záchrany cizího oltáře mi přijde jako výsměch chrudimským občanům," pokračuje Lichtenberg.

V Muzeu barokních soch je nově vystaven také 3D model města za půl milionu korun.  Foto: Chrudimské noviny

K Lichtenbergovi se přidává i další z jeho kolegů v městském zastupitelstvu František Pilný (ANO 2011), který označil Muzeum barokních soch za vzletný projekt, který se podle něj není schopen samofinancovat, jak na začátku tvrdili jeho autoři. A nepřímo to přiznává i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), podle něhož se radnici daří získávat na restaurování jednotlivých památek vždy jen asi čtvrtinu z celkových nákladů na opravy vystavovaných exponátů z rozpočtu Pardubického kraje. Zbytek hradí město ze svého. Tento model by měl přitom zafungovat podle Řezníčka i v případě běstvinského oltáře. Nevylučuje však, že by se městu mohlo podařit do budoucna získat peníze i z dotačních titulů některých ministerstev. "Město mělo mít už na začátku jasno v tom, z jakých dotačních prostředků bude celý tento projekt financovat a nemělo se dříve pouštět do tak nákladného dobrodružství, na které teď všichni doplácíme ze svých kapes," míní František Pilný. "Nelze se proto divit, že mají lidé pro další fungování muzea za stávajících podmínek jen pramalé pochopení," dodává vzápětí. "Na druhé straně už bych dnes ale nehodnotil, jestli je to dobrý nebo špatný projekt. Muzeum je tady, stojí a funguje. Nyní bychom se měli spíše vážně zamyslet nad tím, jestli by nemohlo být samofinancovatelné, ale my sami to neumíme. Proto souhlasím s Petrem Lichtenbergem, že vydávat 880 tisíc korun z rozpočtu města za situace, kdy tyto peníze potřebujeme nutně jinde, je neúnosné," uzavírá František Pilný.

K Muzeu barokních soch patří nepochybně i hraný dokument Kamenný příběh.  Foto: Luboš Jelínek

Zastupitel Lichtenberg začal na téma Muzea barokních soch komunikovat s pardubickým historikem Janem Tetřevem, který považuje zdejší muzeum za produkt eurofondů v praxi. "Opraví se objekt, udělá expozice a pak se ukáže, že to všechno bude stát každoročně další peníze, s nimiž se jaksi zapomnělo počítat," přibližuje osud většiny projektů vzniklých s pomocí eurofondů pardubický historik. "Restaurování památek mne v tomto případě těší. Nějak ale nechápu, proč by Chrudim měla restaurovat oltář z Běstviny? Asi je bohatá a neví, do čeho peníze dříve vrazit," pozastavuje se Jan Tetřev nad způsobem hospodaření vedení města. Historik současně celý koncept zpochybňuje. "Problém je v tom, že autorům takových koncepcí v nich potom někdo nevymáchá pořádně ústa, protože pak zpravidla přecházejí do dalšího podobného ´potřebného´ projektu. Těší mne každá zachráněná památka, ale Muzeum barokních soch jsem od samého začátku viděl jako velkou bublinu a černou díru na peníze. Tohle téma prostě davy nikdy nepřitáhne, i kdyby se autoři zbláznili," nebere si historik Tetřev servítky.