ODS: Pět priorit. A co za čtyři roky opravdu uvidíme?

Jak čteme volební programy - 6. díl

ODS tentokrát zvolila jinou cestu než většina ostatních kandidátek. Nabízí pět priorit, pět garantů a tvrdí, že jde o kroky, které bude možné po čtyřech letech zkontrolovat. To se mi líbí. Méně slibů může znamenat víc odpovědnosti. A ODS má navíc jednu sympatickou tradici: už před volbami v roce 2018 zveřejnila vlastní účet toho, co z předchozího programu splnila a co ne. Tentokrát tedy nemusíme vymýšlet žádný zvláštní metr. Nastavili si ho sami.

Jan Čechlovský rozhodně není člověk, který by teprve zjišťoval, jak radnice funguje. V chrudimské komunální politice se pohybuje od roku 2002, byl místostarostou, starostou i poslancem a ODS ho dnes znovu staví do čela kandidátky. Sama u něj zdůrazňuje, že městský rozpočet sestavoval a zná fungování města zevnitř. Jeho program skutečně působí jinak než některé katalogy dobrých nápadů, které jsem četl předtím. Je na něm vidět snaha vybrat několik problémů a říct, jak se mají řídit.

Ani systém ale ještě není výsledek. Zůstávám proto u otázek PROČ – CO – JAK – ZA KOLIK – Z ČEHO – KDY. U ODS k nim přidávám jednu, která vychází přímo z jejího vlastního závazku: když říkáte, že jednotlivé priority budou kontrolovatelné, co přesně za čtyři roky zkontrolujeme?

Doprava: plán oprav a problém s adresou

ODS chce zveřejnit plán oprav silnic a chodníků na celé volební období a každý rok ho aktualizovat. Chce také vymáhat podíl na opravách po firmách, jejichž nadměrná doprava městské komunikace ničí. Výslovně zmiňuje transporty tubusů ze SIAGu. Tady už se dostáváme blízko tomu, co od komunálního programu čekám. Veřejný pořadník oprav je závazek, podle kterého lze postupovat a jehož plnění mohou občané sledovat.

U těžkých nadrozměrných nákladů navíc ODS jmenuje konkrétní firmu, konkrétní problém a způsob, jak na něj chce reagovat. Proti obecnému „zlepšíme dopravu“ je to docela osvěžující. Zbývá vysvětlit, jak chce podíl na opravách prosadit a podle čeho ho určit. Veřejný plán oprav je dobrý nápad; ještě lepší bude, když po prvním roce opravdu uvidíme jeho první stránku.

ODS chce také okružní linku MHD a návaznost spojů na vlaky a autobusy. To je systémové uvažování, protože doprava má fungovat jako celek. Jen zatím nevíme, jak velký problém dnes skutečně je. Kolik spojů nenavazuje, kde a v jakých časech? Kolik lidí kvůli tomu volí auto? Program bych zde nekritizoval za směr, chtěl bych ale vidět diagnózu, ze které navržená změna vychází.

U parkování ODS navrhuje zvýhodnit obyvatele sídlišť s trvalým bydlištěm a omezit dlouhodobě odstavená auta. Tady už jsem opatrnější. Kolik míst na jednotlivých sídlištích chybí, kolik aut tam dlouhodobě stojí bez pohybu a proč má být princip nastaven právě pro sídliště? Rezidentní parkování může být správný nástroj, ale parkovací karta sama o sobě nové místo nevyrobí. Pokud je hlavním problémem prostě to, že aut je víc než míst, budeme muset řešit i další kapacitu. Parkovací domy v programu ODS chybějí.

Bydlení a péče: potřebujeme znát rozsah

Druhou prioritu garantuje Vojtěch Langr, kterého ODS představuje jako projektového manažera v sociální oblasti. U startovacího bydlení pro mladé rodiny program používá formulaci: „Konkrétní pozemky, konkrétní termíny a projekt dotažený do stavby.“ Právě tady bych čekal alespoň pojmenování lokality, orientační počet bytů a časový rámec. Slovo konkrétní je užitečné, ale samo ještě neodpovídá na otázku, které pozemky a jaké termíny mají autoři na mysli.

Zvýšení kapacity pobytových služeb pro seniory má skutečnou strategickou váhu. ODS chce, aby rodiny nemusely hledat místo mimo Chrudim. Aktuální střednědobý plán sociálních služeb pro ORP Chrudim mezi slabými stránkami výslovně uvádí nedostatečnou kapacitu pro rostoucí cílovou skupinu a mezi příležitostmi hledání nových kapacit pobytových a terénních služeb, včetně výstavby domova pro seniory. Zmiňuje také stárnutí populace jako jednu z hrozeb.

Problém tedy není vymyšlený. Potřebujeme ale vědět, kolik míst dnes skutečně chybí, kolik jich bude podle demografie potřeba za deset let a kolik chce ODS během jednoho volebního období vytvořit. Jestli problém dokážeme předvídat, byla by škoda čekat, až nám skutečně zestárne před očima.

Tady si dovolím malou odbočku od samotného programu. V tomto seriálu beru jako hlavní závazek to, co strana skutečně napsala. Videa a rozhovory během kampaně ale mohou ukázat, jak garanti o svých tématech přemýšlejí. Jeden krátký klip Vojtěcha Langra mě zaujal právě tím, že jako mladý člověk nemluví jen o problému své generace. Říká, že demografické stárnutí se Chrudimi nevyhne a město bude muset reagovat na rostoucí potřeby seniorů. Takové uvažování od člověka odpovědného za sociální oblast očekávám; konkrétní rozsah závazku ovšem musí být patrný i z programu.

ODS mluví také o dostupné psychologické a psychiatrické péči, počínaje dětmi a dospívajícími, a tvrdí, že jde o téma, které dnes ve městě neřeší nikdo. To je silné tvrzení, které by si zasloužilo doložit. Zároveň jde o oblast, kde město nemůže jednoduše rozhodnout, že od zítřka máme psychiatra. Právě proto bych chtěl znát mechanismus: nabídku prostor, příspěvek na vybavení ordinace, spolupráci s krajem nebo podporu konkrétní ambulance. Dostupná péče je žádoucí výsledek, program by měl říct, jak se k němu chce město dostat.

Bezpečnost: nádraží, pěší hlídky a účinek kamer

Bezpečnostní kapitola mě zaujala tím, že jmenuje konkrétní lokalitu. ODS chce pěší hlídky městské policie v okolí nádraží a na sídlištích, kamery jen tam, kde mají prokazatelný efekt, a problémová místa řešit společně s policií a terénními službami. To je výrazně určitější než obecné „zvýšíme bezpečnost“. Nádraží je skutečné místo, strážník skutečný člověk a jeho přítomnost v ulici si občan dokáže ověřit.

U kamer se mi líbí princip vyhodnocování. Kamera není dobrá jen proto, že visí na sloupu; potřebujeme vědět, co změnila. I tady bych ovšem chtěl znát výchozí stav. Jak velký problém v jednotlivých lokalitách máme, co se má proti dnešku změnit a podle čeho po čtyřech letech poznáme, že opatření pomohlo? Konkrétní místo a nástroj jsou dobrý začátek, k hodnocení výsledku potřebujeme ještě určit, čeho chceme dosáhnout.

Veřejný prostor: údržba a politická představa

Veřejný prostor a zeleň garantuje Kateřina Jánská. ODS slibuje lidi a peníze na zálivku, sečení a další péči, audit hřišť a zveřejněné pořadí jejich obnovy. To všechno je důležité, ale především jde o běžnou správu města. Sekat, zalévat, opravovat hřiště a udržovat mobiliář má město dělat bez ohledu na volby. Politický závazek zde může spočívat v tom, že se péči dostane větší priority a potřebných prostředků. Pak bych ale chtěl vědět, co dnes nefunguje a co má být za čtyři roky jinak.

Formulaci „parky, ve kterých se dá zůstat“ přitom program nenechává úplně bez obsahu. Výslovně uvádí vodu, stín, lavičky a mobiliář, který funguje celý rok. To je srozumitelná představa: park má být místem, kde se dá pobývat, nejen plochou, kterou projdeme. Zbývá ji vztáhnout ke konkrétním místům. Ve kterých chrudimských parcích tyto podmínky chybějí, co tam chtějí doplnit a v jakém pořadí?

Od člověka, který tuto oblast dobře zná, bych čekal také širší představu o využití městské zeleně. Chceme jednotlivé plochy propojit, některé nechat přírodnější a jiné naopak intenzivně využívat? Sekat trávu je práce správy zeleně. Rozhodnout, k čemu má městská zeleň lidem sloužit, je politika. Voda, stín a lavičky už takový směr naznačují; konkrétní park by ukázal, jak ho chtějí uskutečnit.

Školství: nejdřív kapacita, potom pravidla

Poslední priorita se týká školství a tady mi ODS metodicky sedí asi nejvíc. Chce pětiletý kapacitní plán škol a školek podle demografického vývoje a až podle něj nastavovat pravidla zápisů a investice. Nejdřív počítat, potom stavět. Přesně tak by podle mě město mělo uvažovat, zvlášť když problém není teoretický.

Letos se v Chrudimi skutečně losovalo o místa na ZŠ Dr. Malíka a na ZŠ U Stadionu. Po losování na ZŠ Dr. Malíka zůstalo 21 dětí, které nebylo možné přijmout a bylo nutné je rozmístit do jiných chrudimských škol. ODS tedy reaguje na něco, co se opravdu stalo, a slibuje výslovně „žádné losování o místo ve škole“. Současně chce, aby rodiče dopředu věděli, na co má jejich dítě právo, a hodlá dotáhnout odkládané investice do školních budov, aby kapacita nezůstávala jen na papíře.

To už je závazek, který si můžeme schovat a po čtyřech letech zkontrolovat. Je ale potřeba vysvětlit, jak spolu jeho jednotlivé části souvisejí. Dostatek míst ve městě ještě nemusí znamenat dostatek míst na škole, o kterou má rodič zájem. Má losování odstranit zvýšení kapacity nejžádanějších škol, jiná pravidla přijímání, nebo kombinace obojího? A které odkládané investice chce ODS dokončit?

Její systémové uvažování bych dotáhl ještě o otázku dál: proč se rodiče o některé školy perou a jiné mají volnou kapacitu? Město samo po zápisech napsalo, že výsledky ukazují rozdíly v zájmu rodičů a je potřeba pracovat nejen s kapacitami a zázemím, ale také s atraktivitou vzdělávací nabídky. To je možná ještě zajímavější problém než samotné losování. ZŠ Dr. Malíka je navíc uváděna v materiálech Národního pedagogického institutu mezi příklady inspirativní praxe; metodika vyzdvihuje její dlouhodobou pověst a rozvoj kvality pedagogické práce.

Než tedy k úspěšné škole přistavíme další patro, stojí za to zjistit, proč je úspěšná a co z její zkušenosti můžeme přenést do ostatních chrudimských škol. Nemusí to odstranit potřebu dalších tříd, ale byla by škoda řešit rozdílný zájem rodičů pouze stavbou. Část odpovědi možná už ve městě máme.

Co si za čtyři roky odškrtneme

Po programech, které připomínaly katalog všeho dobrého od nabíječek přes lavičky až po stromky, je pět priorit ODS příjemně úsporných. Na některých místech je opravdu vidět systém: u silnic zveřejnit pořadník, u škol nejdřív získat data a potom nastavit pravidla, u kamer měřit přínos a u nadměrné dopravy chtít po původci podíl na opravách. To jsou principy, podle kterých se dá město řídit.

I ODS ale někdy skončí jednu větu před tím nejzajímavějším. Řekne konkrétní pozemky, ale neřekne které. Řekne kapacita pro seniory, ale neřekne kolik míst. U parků pojmenuje vodu, stín a lavičky, ale neřekne, kde je chce doplnit. U škol slíbí konec losování a dotažení investic, ale ještě potřebuje vysvětlit, jakými změnami toho dosáhne. Často se dostane o jednu větu dál než ostatní, ale právě odpověď na otázky kde, kolik a kdy jí někdy chybí.

ODS sama říká, že její kroky bude možné za čtyři roky zkontrolovat. Schovejme si tedy program a potom se podívejme, zda je zveřejněný plán oprav, vzniká startovací bydlení, přibyla kapacita péče o seniory, pěší hlídky jsou tam, kde byly slíbeny, existuje pořadník obnovy hřišť a v parcích přibyly slíbené podmínky pro pobyt. U škol zkontrolujme kapacitní plán, dokončené investice i to, zda se skutečně přestalo losovat. Přesně tak by se podle mě měly volební programy číst. Jako účet, který bude jednou splatný.

...

 

Text vznikl s využitím veřejně dostupného volebního programu ODS Chrudim, podkladů města Chrudim, veřejných školských a sociálních dokumentů a dalších zdrojů uvedených u článku. Při rešerši, vyhledávání a porovnávání dat, kontrole souvislostí a redakčním zpracování byl použit ChatGPT. Výběr témat, hodnoticí metoda, argumentace a závěry jsou odpovědností autora.

Analýza vychází z podoby programu ODS Chrudim zachycené 22. září 2026. Při kontrole pěti programových priorit dne 4. října 2026 jsem nezjistil rozpor s hodnocenými závazky, což je pro mě sympatické zjištění: ODS na těchto slibech dál stojí a čtenář má při jejich posuzování pevný podklad. Internetové volební programy mohou být během kampaně upravovány nebo doplňovány; případné změny po této kontrole nejsou součástí hodnocení.

Analyzovaný program: ODS Chrudim – komunální volby 2026.