Oslava Kristova vzkříšení. Ráno se vyhlíželo slunce, které právě vycházelo. Hospodáři podle něho odhadovali úrodu. V tento čas by se nemělo nic dělat. Za celý týden plný úklidu a pečení byla neděle dnem, kdy se nemělo zametat, vyklízet, umývat nebo prát. Doporučovalo se slavit, zpívat a hodovat. Navštěvovali se přátelé a rodiny. Na Velikonoce také lidé hojně cestovali. Nechávali světit mazance a vajíčka. Každá návštěva dostávala kousek pro štěstí. Nezapomínalo se na pole, louky a sady. Kousek mazance se vhodil i do studny, aby měla celý rok dostatek vody. Dokončovalo se zdobení vajíček a pletly se pomlázky. Někteří si pletení nechávali až na pondělní ráno. Z čerstvých proutků byly pomlázky jemné a pružné.

Kresba Jaroslava Korečka

Zkuste si pomlázku uplést sami. Stejně dlouhé proutky si srovnáte na tenkém konci, ovážete silnější konce. Když pletete z osmi, rozdělte proutky po čtyřech. Vždy vnější proutek vložíte mezi dva a dva protější a vrátíte zpět. Ze začátku je moc neutahujte. Tak pokračujte až do konce, který pevně stáhněte. Později ho ozdobíte stuhou.

Velikonoční pondělí, nebo se také říká Červené pondělí. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty. Každá má být vyšlehána čerstvým vrbovým proutím, aby byla celý rok zdráva, veselá a pilná. Chlapci dostávali malovaná vajíčka, drobné dárečky a stuhy na pomlázku. Končilo se úderem poledne. Pamatuji doby, kdy se místo vajíček hojně naléval alkohol, a ještě dlouho po poledni bylo možno zahlédnout motající se koledníky, které malé děti vedly domů. Časy se mění. Dnes koledníci jezdí auty.