Počasí zatím festivalu přeje. Možná se mi to jen zdá, ale dění kolem divadla je klidnější. Návštěvníků je zhruba stejně, ale připadají mi ohleduplnější. Nespěchají, nikam se netlačí. Děti se koupou v náhonu, okolo jsou rozloženy deky. Maminy nejsou nervózní, babičkám to s vnoučky sluší. Možná ubylo stánků, ale jejich počet se během Loutkárny také mění.

Italova pizzerie, kresba: Jaroslav Koreček

Čadící komínek pojízdné pece na pizzu láká k Italovi. Říkalo se, že mladý Ital v létě nepracuje a v zimě tančí. Jak je vidět, časy se mění. Kávu u něho máte za deset korun a italská pizza je prý lacinější než česká. Navíc pečená na dřevu. Obslouží vás usměvavá, krásná dívka. Sama o sobě přitahuje zájemce. Nedaleko se dva dohadovali, zdali je to Italka, která dobře mluví česky, nebo Češka dobře mluvící italsky. Každopádně by nebylo dobré, aby nám Italové vyzobali to nejhezčí, co tady máme.