Roman Málek se v dopise adresovaném jednomu z majitelů Chrudimských novin ohradil proti tvrzením, jež zazněla v článku "Přilepšuje si místostarosta Málek trháním lístků na kulturních akcích?", a která mimo jiné zpochybňují Málkovu erudici v tom vydávat se za odborníka pro tisk, média, komunikaci a mediální výchovu. Málek si přesto na svém tvrzení trvá a dokládá jej "vzděláním" a "praxí", kterými prý za svůj dosavadní poměrně krátký život prošel. Nu, dobrá, tak si je hezky od začátku projděme, ať máme jasno v tom, co všechno stačí v současné době k tomu, aby se člověk mohl prohlašovat za "mediálního odborníka".

Ze všeho nejdříve je třeba si připomenout, že je Roman Málek absolventem chrudimské "integrovky", která každoročně vychovává prodavače, aranžéry, cukráře, kuchaře a číšníky. Tedy ty, a tady je prosím všechny za prominutí, kteří by na jiné náročnější střední škole na maturitu nejspíš nedosáhli. A právě takové školy jsou minimálně nutné k tomu, aby člověk mohl nastoupit někam do vydavatelství a začít hezky od píky jako řadový redaktor, což se v případě Romana Málka nikdy nestalo. Kvůli tomu jsem to i zmínil. Nikoli proto, abych byl vůči někomu jízlivý. To bych si ani nedovolil, jen jsem chtěl, aby byli čtenáři plně v obraze.

Nicméně Málek se rozhodl svůj profesní život mediálního odborníka dokladovat před jedním ze spolumajitelů Chrudimských novin následujícím výčtem vlastní mediální praxe: 2006 - současnost www.chrudimka.cz, externista (návaznost na šéfredaktora a zakladatele); 2006 - současnost Chrudimský zpravodaj, člen redakční rady; 2012 - 2014 BEZVAakce, zakladatel portálu a správce; 2010 - 2012 Remix - Regionální mix informací, redaktor / koordinátor pro Pardubický kraj; 2008 - 2012 Turistické noviny Chrudimska - Hlinecka, zakladatel a vedoucí vydání; 2002 - 2006 www.chrudimka.cz, zakladatel a šéfredaktor; 2004 - 2006 www.nevladky.cz, zakladatel a šéfredaktor; 2002 - 2004 Evropské vydavatelství, s. r. o./Jan Doležal, Bulvár, Pardubice, externista.

Střílí si z nás Roman Málek, když prohlašuje, že je mediální odborník?  Foto: internet

Uf, člověku by se z toho až zatočila hlava. Nicméně Roman Málek naši redakci osočil, že neumí zdrojovat na internetu, a tak jsem si tam vyhledal ještě další zajímavé údaje, které Málek uvádí ve svém životopisu. Už během svých studií na již zmíněné "integrovce" zvládl být třeba současně i "specialistou pro tisk a komunikaci" v Okresní radě Junáka v Chrudimi a Národní institut dětí a mládeže mu v roce 2010 udělil certifikát pro mediální výchovu a medializaci. (Ten samý institut mu mimo jiné o rok později udělil další certifikát "Jak zvládat zlost a agresivitu".) :-) To jen na okraj, abychom byli přesní a nebyli zase Romanem Málkem nařčeni, že pracujeme s neúplnými údaji. Čtenářům se zároveň omlouvám za obsáhlost tohoto výčtu, leč nejsem jeho autorem, který by mi to mohl později vyčíst, čemuž jsem chtěl předejít, a musel jsem zároveň názorně demonstrovat veškeré Málkovy mediální zkušenosti.

Co k nim uvést? Asi to, že jsme měli ve shora uvedeném článku pravdu. Málkovou jedinou zkušeností v praktické redaktorské práci je externí spolupráce s pardubickým Bulvárem, který přežívá jen díky evropským dotacím, protože stojí na úplném okraji čtenářského zájmu. A co říci k ostatním portálům, které Málek zakládal, spoluzakládal nebo řídil? Že takřka každý má dnes nějaké webovky, blogy nebo alespoň soukromé stránky na facebooku s více či méně kvalitním obsahem. A ruku na srdce. Kdo z vás někdy potřeboval k životu weby jako nevladky.cz, remix.cz nebo BEZVAakce? Osobně jsem se bez nich zatím obešel, protože jsou takových na internetu stovky ba tisíce, zatímco těch skutečně kvalitních je na netu jak šafránu, což znovu není podle mého názoru Málkův případ. U něho zatím skutečná kvalita pokulhává a je vůbec otázkou, zda by takové weby dokázaly přežít bez dotací a obstát v ostré konkurenci. Opět jsem k tomu velmi skeptický.

Zřejmě další z Málkových profesí - z fotografie není ale příliš patrné, o jakou profesi jde.  Foto: internet

A proč? Protože Málkovi zoufale schází práce v terénu, tisíce odpracovaných hodin na jednotlivých tématech, novinářská pokora a etika, pokud se dá vůbec hovořit o nějaké práci novináře, natož o nějaké mediální výchově, která se opírá o certifikát jakéhosi "pionýrského kroužku", který si vzletně říká Národní institut. Zkrátka to, co Málek v Chrudimi zatím dobře některým politikům a voličům prodává, není nic jiného než virtuální realita - česky řečeno "vzdušný zámek", který se vydává za něco mimořádného a přitom je prázdný a bez obsahu. Také marketingově nepůsobí weby, které Málek zmiňuje, nijak atraktivně a spíše mi jejich fungování zavání nepřehlednou dotační politikou, na kterou jsou podobné nefunkční projekty přisáty jak na maminčin cecík. Tady se podle mne naopak Málek orientuje až náramně.

A jsme u jádra pudla. Absolvent "integrovky" a dřívější člen Junáka se okamžitě stal bez jakýchkoliv zkušeností specialistou pro tisk a komunikaci, nyní už dokonce řediteluje soutěži Školní časopis Pardubického kraje a vydává se za odborníka na mediální výchovu. Odsud jsme přitom už jen kousek od politiky, která Málka v současnosti živí, protože mu nízká voličská účast umožnila vcelku pohodlně se dostat do křesla neuvolněného místostarosty Chrudimě. Můžeme jen spekulovat, zda s něčím takovým Málek dopředu počítal nebo dál počítá. Každopádně vstoupil do politiky příliš mladý bez zkušeností a patřičného vzdělání, avšak s gloriolou aktivisty, který se, dovoluji si tvrdit, zabývá takřka vším a v podstatě ničím a podle toho také jeho politika vypadá. Na západě se totiž politici na svou kariéru dlouho dopředu připravují a jsou absolventy těch nejprestižnějších univerzit (v USA je to Harvard University nebo ve Velké Británii Cambridge University či Oxfordská univerzita), zatímco u nás zatím stačí ony "pionýrské kroužky" k vytváření falešné iluze, že rozumím i tomu, čemu vlastně nerozumím a co do hloubky vůbec neznám a když, tak jen okrajově. Za nás se tomu říkalo rychlokvašky, dnes se takoví lidé neváhají pasovat za odborníky a top manažery. Zda je to klam, podvod nebo lež, nechám na úsudku každého z vás. Za každého však hovoří jeho pracovní výsledky, a tak se ptám sám sebe i vás, zda lze na těchto povrchních základech stavět funkční republiku a město? A také, zda jde efektivně spravovat miliardové majetky, s jejichž pomocí je tato "odbornost - neodbornost" ve stále větší míře dotována z našich kapes?

Sečteno, podtrženo, svoje dítě bych na mediální výchovu k Romanu Málkovi nedal, protože nikdy žádného "sólokapra" nenapsal a obávám se, že ani neví, jak se k němu dostat. Vedle něj znám ale opravdové profíky v mediální oblasti, za které hovoří jejich erudice, odbornost, patřičné vzdělání a především letité zkušenosti, které se odráží v jejich vysoké divácké nebo čtenářské přízni. A právě bez těchto zkušeností se nedá nastupující generaci vychovat, ať už jde o jakoukoliv oblast, ne jen tu mediální. Vím, že nemusíme být v našich novinách vždy stoprocentní, ale naši začátečníci začínají od píky a snaží se i za cenu chyb, což je mi stokrát milejší, než někdo, kdo o sobě tvrdí, že by je mohl z fleku vyučovat, anebo na ně jako Málek žaluje jejich nadřízeným. Romane Málku, závěrem vás poprosím, už poněkolikáté, buďte soudný a přestaňte veřejnost blafovat. Přijměte pokoru za sebe vlastní, jděte do sebe a vraťte se až tehdy, až budete skutečně tím, kým doopravdy jste. Učiníte tím své vlasti i městu tu největší službu, jakou si lze představit. Potom teprve si vás budu moci zase začít vážit jako v dobách, kdy jste to v redakci, kterou jsem tehdy řídil, okukoval a seznamoval se s tím, co je to vůbec novinářská rutina. Přeji vám hodně štěstí!