Až se jednou napijeme z plastových kelímků, za které město hodlá utratit 800 tisíc, jejich barva bude až druhotným problémem, v tom lepším případě. Rozhodující bude, jak vám z nich bude chutnat. Že město plánuje na svých akcích využívat pomyslně ekologické, ale, jak zároveň přiznává, i prodělečné řešení v podobě plastových kelímků, je trendem dnešní doby, který prý brání hromadění odpadu. Opak však může být pravdou. Skrývá se za tím problematická péče o plast, který bude v oběhu, ale čistí se podstatně hůře a ve výsledku je méně odolný než sklo, které se sice může rozbít, ale bakterie a viry se do jeho povrchu nezachytí.

I vratné kelímky se budou hromadit, jen to neuvidíte

Vratný kelímek je z plastu mnohem odolnějšího a silnějšího než obyčejný jednorázový. Někteří občané možná mají představu, že si za vratnou zálohu cca 50 Kč zakoupí svůj kelímek a ten budou po té smět využívat na všech budoucích akcích. To ale není tak jednoznačné, představa to bude v našich podmínkách spíše mylná. Navíc i vratný plastový kelímek má svoji životnost a nezamezí možnému šíření patogenů, spíše tomu svým problémově omyvatelným povrchem přispívá. Při poškrábání musí být vyřazen. Na trhu jsou ale i kelímky s vychytávkami v podobě třpytek, které zamezí zpozorovat okem drobné opotřebení. Vratné kelímky se budou hromadit za pultem, aby se následně mohly odborně vyčistit. Umývání kelímků zpravidla probíhá k tomu uzpůsobených speciálních myčkách.

Kelímek je hlavně vratný, ale je i hygienicky nezávadný?

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Všichni pořadatelé akcí, kteří využívají vratné plastové kelímky, vědí, že je potřeba je umývat šetrně ve speciálních myčkách, aby umytí bylo dostatečné a zároveň nedošlo k jejich poškození, i když někteří výrobci líbivě uvádějí, že umývat stačí v běžné myčce. Není to úplně pravda. Na festivalech například probíhá mytí vratných plastových kelímků jednorázově přes noc.

Příkladem ožehavé situace je chtít si nechat natočit podruhé do stejného kelímku, bez výměny. Tak to totiž nefunguje. Personál vás podle vysvětlení hygienické stanice může právě v případě vratného plastového kelímku odmítnout, pokud „k tomu účelu nemá na místě uzpůsoben svůj provoz“ a to se děje ve většině restaurací, hospod, nebo cateringových venkovních akcích. Takže by jim v případě prokázání tohoto vyhovění zákazníkovi hrozila až pětitisícová pokuta.

Jaké benefity vratných plastových kelímků z toho plynou?

Kromě využití jako reklamních předmětů asi žádné. Výsledkem tedy možná budou spíše zklamaní a rozladění lidé, kteří si v dobré víře, že ušetří životní prostředí a budou pít hygienicky pouze ze svého, zakoupí plastový kelímek a následně zjistí, že to není z hygienických důvodů možné. Pomyslnému hromadění plastu se tak stejně nevyhneme, jen se bude používat delší dobu a s větším zdravotním rizikem, a jestli ho ve skutečnosti vyprodukujeme tímto způsobem méně, je otázkou k zamyšlení.

Co doporučuje Státní zdravotní ústav?

Už před rokem vydal tento úřad pokyny, jak správně a důkladně umývat použité nádobí. „Při mytí v myčkách doporučujeme, aby byl vždy použit celý mycí program s maximálním výkonem, který dané zařízení umožňuje (nejméně 55 stupňů Celsia). Teplota oplachu by neměla být nižší než 80 stupňů Celsia a mycí režim se musí nechat dojet až do konce. V provozovnách, kde nejsou k dispozici profesionální zařízení určené k mytí použitého nádobí, zejména sklenic a půllitrů (hostince, pivnice, výčepy, vinotéky), doporučujeme po důkladném umytí oplach minimálně teplou, nejlépe však horkou tekoucí vodou. Provozovatelům doporučujeme z hlediska ochrany veřejného zdraví v případě používání pro mytí sklenic tzv. spulboye používat  dezinfekční roztoky s virucidním účinkem a poté důkladně opláchnout čistou pitnou vodou,“ dočteme se z materiálu, který zveřejňuje na svých webových stránkách i Krajská hygienická stanice Pardubického kraje a pod nímž je podepsaná vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let, Jitka Sosnovcová. Více informací k plastovým kelímkům se dočtete také v textu vydaném pražskou hygienickou stanicí s názvem Omezování plastů ve stravovacích službách z pohledu hygienika - odpovědi na časté dotazy veřejnosti.

Zdroj: Hygienická stanice hlavního města Prahy

Existují rozložitelné bio kelímky, i na pivo

Není to hudba budoucnosti. Chytré kelímky, jejichž obsah můžete vypít a následně je sníst, už vymysleli studenti Zuzana Zvěřová a Miroslav Myrončuk. A v dnešní době jsou na trhu i kompostovatelné kelímky s vnitřní vrstvou z rostlinného škrobu. Pokud tedy opravdu nejde o úspory, ale o ekologii, lepší by přece bylo čepovat nápoje do opravdu ekologických, biologicky odbouratelných, jednorázových kelímků...