Chrudim - V neděli přiletěl do České republiky, ubytoval se a krátce porozhlédl po městě Chrudim, které teď bude na nějaký čas pevně spojené s jeho futsalovou profesí. Brazilský trenér Alecio je tu a hned v pondělí se krátce po sedmnácté hodině seznámil s mužstvem, aby s ním o pár minut později začal polykat první dávky tvrdé, leč krátké tréninkové přípravy. Ještě předtím však stihl poskytnout našemu webu seznamovací rozhovor.

V první řadě vás za všechny příznivce FK Chrudim vítám v našem klubu. A hned na úvod mi prozraďte, kdy začaly a jak probíhaly společné „námluvy“?
Jednat jsme s vedením klubu začali přibližně před měsícem. Vše šlo velmi rychle, bylo potřeba si vyjasnit jen pár věcí. Na všem jsme se prakticky shodli, takže jednání postupovalo opravdu rychle a byli jsme brzy dohodnuti.

Váš příchod, smlouva a vlastně i přílet se začal řešit až poté, co se vám narodil potomek. Prozraďte mi něco o vašem novorozenci.
Je to tak. Minulý pátek se mi narodil syn vážící 3,5 kilogramu a měřící 50 centimetrů. Jmenuje se jako já také Alessio, ale zatímco já mám ve jméně písmeno C, on tam má dvě eska. Dítě mám v pořadí druhé a vše proběhlo v pořádku. Samozřejmě že žena s dětmi zatím zůstala doma v Brazílii, ale věřím, že za mnou, jak jen to bude možné, brzy dorazí. 

Na jak dlouho jste s klubem podepsal smlouvu?
Jsme domluveni na jeden rok, ale věřím, že obě dvě strany budou po této době spokojeni a naše spolupráce bude pokračovat. Přiznám se, že nemám rád krátkodobé štace. 

S jakými cíli tedy do Chrudimi přicházíte?
Mým cílem je vždy vyhrávat, ostatně tak to asi má každý hráč či sportovec. Před letošní sezonou si dávám cíle dva, a to je vyhrát pohár a samozřejmě v první řadě i ligu. Vím, že se nebude jednat o lehkou cestu, ale budeme se s hráči snažit, abychom těchto cílů úspěšně dosáhli. Chci vrátit Chrudim tam, kam patří, a to je na piedestal české ligy a do Ligy mistrů!

Coby hráč jste strávil osm let v Barceloně. To byla asi velká škola…
Přesně tak. Bylo to poprvé, co jsem vyjel mimo moji rodnou Brazílii, do Evropy, a zrovna do takového velkoklubu i obrovského města. Byla to opravdu velká životní zkušenost, která mi dala strašně moc. Navíc už tehdy v tom mladém věku jsem musel coby hráč pomáhat s mládeží, učit děti futsalu. 

Posledních šest let jste trénoval pro nás v neobvyklé zemi – Ázerbájdžánu. Jak těžké bylo koučovat současně jejich nejlepší tým Araz Naxcivan i reprezentaci?
Hlavně z počátku to pro mě bylo kupodivu velmi dobré, protože se nám po mém příchodu do Baku podařilo stáhnout všechny nejlepší hráče do Arazu. Navíc jsme tam přivedli i cizince, z nichž někteří měli i národní pas, takže se stalo, že de facto Araz byla reprezentace Ázerbájdžánu, a tím pádem jsem pracoval téměř celý rok se stejným mužstvem. Bohužel po několika letech Araz přestal do futsalu investovat tolik peněz a tým se začal postupně rozpadat. 

Z výše řečeného je zřejmé, že jste toho ve futsale zažil hodně. Jaké však máte zkušenosti s chrudimským klubem?
Zkušenosti nějaké mám, a to vždy coby trenér soupeře. Myslím, že jsme se utkali hned třikrát v Lize mistrů, dvakrát jsem byl dokonce v Chrudimi, a to jednou s Kairatem, když jsme tu vyhráli 5:4, a jednou s Arazem, a to jsme zvítězili 5:1. Potřetí jsme se potkali v Barceloně, já tam byl jako trenér Arazu, a tam jsme s Chrudimí 3:4 prohráli. Jinak ale musím zmínit, že můj velký kamarád je trenér Cacau, díky němuž zdejší klub znám a sleduji ho, takže povědomí mám určitě velké.

A některé hráče ze současného kádru znáte?
Jistě. Evertona, kterého jsem trénoval v Kairatu, dále Maxe a Romana Mareše. Pak znám samozřejmě nového brankáře, kterého jsem se snažil přivést do Ázerbájdžánu do Arazu.

Přesto. Jak dlouho si myslíte, že bude trvat, než se sladíte s mužstvem na jednu vlnu a začnete hrát „vaši“ hru?
No, to je dobrá otázka… Myslím si, že to normálně trvá pět až šest měsíců. Navíc, jak víme, budou teď na podzim tři/čtyři reprezentační akce, takže to může tu seznamovací dobu o nějaký ten týden prodloužit. Nicméně jsem připraven s týmem pracovat, kluci se určitě budou také snažit, takže věřím tomu, že to dáme v rozumném čase dohromady.

Jakou se tedy budete snažit preferovat hru?
Kdo mě zná, tak ví, že mám rád rychlou hru, tvrdou obranu a hodně pohybu na palubovce. A touto hrou se budu snažit prezentovat i tady v Chrudimi. 

Jenže na přípravu do startu sezony nemáte příliš času. Již za tři týdny se hraje první mistrovské utkání a k tomu je tu ještě turnaj v Lotyšsku. Nemáte z toho těžkou hlavu?
Přiznám se, že trochu mám, tento stav rozhodně není ideální. Navíc mi zde na začátku přípravy chybí reprezentanti, kteří budou odjíždět i v průběhu sezony… Takže se může stát, že nám to hlavně na začátku bude dělat trošku problémy, ale věřím, že postupem času se vše srovná.