Chrudimské noviny Z ateliéru až pro titul. Je snem každého být součástí tak skvělého týmu, popisuje masér Zdeněk Biben

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Z ateliéru až pro titul. Je snem každého být součástí tak skvělého týmu, popisuje masér Zdeněk Biben

Chrudim - Na jaře letošního roku dokončí svůj čtvrtý rok působení v mistrovském ERA-PACKu Chrudim. Góly nedává ani nepřipravuje, taktiku nepromýšlí, a přesto je nepostradatelným článkem mužstva. O kom je řeč? Masér Zdeněk Biben připravuje hráče na jednotlivé tréninky či zápasy daleko více, než vás jen může napadnout. Mnoho zajímavých podrobností o jeho profesi najdete uvnitř článku.


Na úvod mě zajímá, jak ses vlastně k samotnému masírování dostal a jak dlouho se této činnosti věnuješ?

K masírování jsem se dostal trochu oklikou. Původně jsem se živil jako fotograf. Studoval jsem na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Dlouhou dobu jsem pracoval v různých fotografických a grafických studií v okolí mého tehdejšího bydliště v Chotěboři. Když jsem se oženil a přestěhoval se do Chrudimi, pracoval jsem 13 let v ateliéru pana Vařejky. Bohužel změnou technologií bylo stále méně práce v tomto oboru a byl jsem donucen se zamyslet, co dál. Manželka jednou domů přinesla leták s nabídkou rekvalifikačního kurzu na maséra. To mě zaujalo a přihlásil jsem se. Kurz jsem úspěšně dokončil a začal jsem si masírováním přivydělávat. Letos to bude již 7 roků. Během těchto let jsem se samozřejmě dále vzdělával a absolvoval bezpočet dalších kurzů v této oblasti ve vzdělávacím centru EduSpa College (kineziotaping, triggerpoints, strečink a protahování, baňkování, Dornova metoda, ...).

 

Kdy ses dostal do chrudimského týmu, jak ses k futsalu vlastně dostal?

Byla to dost kostrbatá cesta. Na futsal jsem chodil jako fanoušek, ne sice pravidelně, ale chodil. Občas jsem masíroval kluky z druholigového futsalového celku BOCA Chotěboř, kterou trénuje můj dobrý kamarád Martin Jakeš. Ale nikdy jsem nepomyslel, že někdy budu součástí tak skvělého týmu jako je ERA-PACK Chrudim. A pak se to stalo. Bylo to na jaře 2012 a já jsem ještě pracoval v ateliéru pana Vařejky. Firma pana Tichého potřebovala nafotografovat nějaké sportovní pomůcky (kužely, branky, slalomové tyče apod.). Tehdy to zařizoval Tomáš Meller a já mu jen tak mimo řekl, že také masíruju a dělám kineziotaping (což v té době nebylo tak rozšířené jako dnes). Zakázku jsem odevzdal a začátkem srpna se Tomáš ozval znovu. Jestli nemám odpoledne volno, že by potřeboval kolem 14:00 hod namasírovat kluky z ERA-PACKu. Zrušil jsem dovolenou a přesně na čas jsem byl na hale. A už jsem u týmu zůstal...

 

Předpokládám, že tohoto rozhodnutí nelituješ...

Byl jsem jako ve snu, kluky jsem znal více méně jenom z palubovky. Proti Romanovi a Michalovi Marešovým jsem hrával velký fotbal v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Já za Chotěboř a oni za Havlíčkův Brod. Teď jsem se s nimi znovu sešel jako masér. S tím, že oni jsou hvězdy evropského futsalu. V kabině byla další esa jako Cacao, Max, Lukáš Rešetár, Douglas, Petr Popelka, Dentinho, Jakub Žďánský, Marek Kopecký, Petr Vladyka, asistent trenéra Jarda Bartušek a další a další. Nerad bych na někoho zapomněl. 

 

Je tvoje práce spojená také s prací lékaře? Všiml jsem si, že dokážeš zastat obě činnosti, takže je to provázané?

Ani v nejmenším si nedovolím říci, že bych zastával práci lékař. Nemám na to vzdělání ani zkušenosti. Pokud je někdo zraněný, lékař má ten nejdůležitější úkol - určit diagnózu.  V případě nutnosti spíše provedu prvotní ošetření zranění a snažím se eliminovat jeho rozsah (led, tejpy, atd....).

 

S týmem ERA-PACKu jsi již několikrát dostal možnost vycestovat do zahraničí v rámci UEFA Futsal Cupu. Jak ze své pozice vnímáš podobné turnaje a kde se ti nejvíce líbilo?

UEFA Futsal Cup - to je kapitola sama o sobě. Atmosféra okolo turnaje je úžasná. Tři dny nejšpičkovějšího futsalu v Evropě. Spolu s jedním dnem odpočinku, kdy mám jako masér nejvíce práce někdy i do půlnoci. Nejhezčí zážitek byla cesta a pobyt na Kypru. Tam jsem si poprvé z chování pořadatelů uvědomil, že ERA-PACK je opravdu futsalovým mužstvem evropské extratřídy.  A nejsportovnější zážitky byly asi zápasy s Barcelonou 2013 a Rigou 2015. Utkání s Rigou mám také spojené s nejvypjatější situací, když 22 sekund před koncem zápasu dával gól Michal Kovács, Ton svým zákrokem v poslední vteřině zabránil jistému gólu a do další fáze soutěže jsme postupovali my. 

 

Jak vlastně probíhá tvůj program během jednotlivých ligových zápasů? Můžeš ho, prosím, popsat, co všechno zahrnuje tvá práce pro futsalový tým Chrudimi?

Při ligových zápasech je na lavičce většinou Marek Biško, který je u ERA-PACKu od jeho začátku a já mu v podstatě jenom pomáhám. Moje práce začíná asi 2 hodiny před začátkem zápasu. Připravím pro kluky energetické nápoje, potravinové doplňky jako je guarano, magnezium, energy gely a energy sušenky. Kluci přichází do kabiny asi hodinu a půl před výkopem. Po domluvě s nimi jim udělám tejpy nebo kineziotejpy.  Někdy pomáhám Markovi s masážemi v kabině před rozcvičkou. Během zápasu je vše v režii Marka. O přestávce doplňujeme energetické nápoje. V případě zápasů play-off, kdy zápasy jdou rychle po sobě, připravujeme s Markem po utkání ledovou koupel.Na konci loňského roku byla provedena rekonstrukce sprch a podařilo se nám vytvořit sedací vanu právě pro tento způsob regenerace. Pokud není nějaké vážnější zranění, dostanou kluci po zápase regenerační prostředky a tím naše práce většinou končí. Více práce mívám v průběhu týdne, kdy jsou tréninky a snažím se pečovat o zraněné hráče. Vidím se s nimi  každý den po dobu tréninku cca 3-4 hodiny. Takže kluky dle potřeby namasíruju, otejpuju a dělám nějaký zábal atd., vše, co je potřeba k jejich zotavení. Veledůležitým článkem v rekonvalescenci hráčů je pan Zdeněk Formánek, hlavně on byl strůjcem loňského excelentního návratu Romana Mareše na palubovku.

 

Je odlišný UEFA Futsal Cup? Během pětidenního výjezdu máš zřejmě práce dostatek..

V průběhu turnaje UEFA Futsal Cup jsem s klukama v kontaktu prakticky celý den. Přicházejí na masáže dopoledne i odpoledne před zápasem a pak hlavně po něm.  Čas mezi koncem jednoho a začátkem druhého utkání někdy není ani 24 hod. Proto musíme pro regeneraci kluků udělat maximum. I když používáme kryoterapii, přesto je někdy nutné udělat masáž, zábal atd. Je důležité, aby kluci byli připraveni na další zápas v nejlepším možném zdravotním stavu. Ne vždy se to ale podaří. Jako v případě Koviho (Michal Kovács), který se v Györu zranil v prvním utkání a v dalších zápasech hodně chyběl. 

 

Jak probíhá spolupráce s Brazilci? Byl to na začátku kvůli jazykové bariéře třeba trochu problém?

Brazilci mají jednu velikou výhodu. Neměli národní obrození a nevymýšleli si nová slova. Portugalština, na rozdíl od Češtiny, označuje části lidského těla totožně nebo podobně jako latina. Hodně Brazilců působilo v Rusku, takže si nějaká slovíčkap pamatují. Pokud není přítomen Tomáš Hamsa tak se dorozumíváme rukama, nohama, česky, rusky, anglicky, různě. Vždy nějaké to slovíčko nás dovede k popisu daného problému. Občas je to úsměvné, ale vždy se domluvíme.

 

S mužstvem si již oslavil řadu titulů. Který si nejvíce pamatuješ a proč?

Pro mě zůstane nejlepší asi ten loňský. Nikdo nám už nevěřil, že titul obhájíme.Tři vítězství Teplic v průběhu sezony ukazovaly jasně v jejich prospěch. Nám se ale vrátil po zranění Roman Mareš a kluci ukázali, jak se hraje o titul.

 

Je nějaká perlička či zajímavost, která tě třeba při tvé práci zaskočila nebo rozesmála a můžeš se s tím pochlubit? Vzpomeneš na něco takového?

Perlička, to musím chvilku přemýšlet. Možná první použití ledové koupele. S tím nápadem přišel trenér Daniel, oni to běžně ve Španělsku používali v rámci regenerace. Bylo to na Kypru. Venku bylo 35°C a v hale, kde kluci hráli, bylo 30°C. A my jsme sháněli led. Pan doktor Kasal o něj poprosil na recepci a oni se zeptali, kolik ho potřebujeme. On suverénně řekl 50 kg a paní na recepci vyvalila oči. Myslela si asi, že budeme pořádat nějakou pařbu
a led potřebujeme na chlazení nápojů. Pak už si pamatuju, jak nám ten led obsluha hotelu vezla na vozíku do pokoje, který sloužil jako masérna. Led jsme nasypali do vany
a kluci se chladili  a regenerovali. Určitě je na stránkách klubu ve videoarchivu  uložený záznam. Někteří tam vydrželi třeba tři minuty, jiní třeba jenom půl, ale i to stačilo. A my z Kypru odletěli s prvním místem ve skupině.

 

V případě zájmu zhlédněte zajímavé video o kryoterapii zde.

Petr Dejnožka

Reklama