Popelky.cz – Sporadicky se na Popelkách zabýváme politikou. Ale zase málokdy, skoro vůbec, je obyčejnému smrtelníkovi umožněno nahlédnout až do ložnice politické strany. Nadto politické strany vládnoucí, jejíž lídr je tolik kontroverzním a trestně stíhaným mužem, avšak paradoxně i premiérem země. Proto mi dovolte rozhovor s dámou, bývalou poslankyní za ANO a exčlenkou Babišova týmu, členkou rozpočtového výboru a Rady Evropy. Atmosféru a styl uvnitř hnutí ANO nazvala jednáním sekty.

Kristýna Zelienková, bývalá poslankyně za ANO, která je v současné době obchodní ředitelkou jednoho hotelu v centru Prahy, vstupovala do hnutí ANO v roce 2011, tedy byla u zrodu Babišovy strany.

Paní Kristýno, jak to tak přijde, že se člověk stane členem politické strany, záhy i poslancem a najednou je z něho vlastně politik?

Úplně náhodou! Já byla obyčejná ženská, která se stará o rodinu a vůbec jsem politické ambice neměla. Pohybovala jsem se vždycky v cestovním ruchu a tady jsem se snažila vylepšovat a inovovat. Mám to v povaze. Jsem altruista, který má potřebu pořád někoho zachraňovat, někomu pomáhat a měnit věci k lepšímu … a nebojím se, jdu do věcí po hlavě.

Nejste Skopec, nebo Lev?

Jsem Lvice. (Pozn.: To vysvětluje tu potřebu zachraňovat ideálně celý svět.)

… v době, kdy vznikalo hnutí ANO, jsem se hodně věnovala zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu v regionech, protože Praha je taková bublina a já měla záměr přenést ty možnosti a drive hlavního města, to know-how i do jiných měst, prostě ten byznys a úroveň služeb regionálně zvednout.

Tehdy jsem se setkávala s mnoha lidmi. Oslovovali mě různí provozovatelé, že by také chtěli čerpat dotace a jak to mají udělat, jestli když si někdo postavil támhle v Beskydech designový hotel, tak jestli i jejich penzion, který vedou už dvacet let, má právo na nějakou podporu státu a podobně. A já pomalu zjišťovala, co se vlastně kolem toho děje, kolik je tam korupce, jak je to celé špatně.

No a tehdy v té době přišel pan Babiš s tím svým pověstným stohem papírů do televize, myslím OVM, a prohlásil, že ví, co se děje, že on jako podnikatel je jediný, kdo je schopen do toho vidět, a že on všechno narovná, všechny korupce rozkryje, na všechny budou trestní oznámení, na všechno audity, a každý, kdo bude odpovědný na tom kterém ministerstvu za korupci, tak ihned poletí…

Přišel vám jako politický princ na bílém koni…

No ano, jako bojovník, věřila jsem mu … a v téhle době, v tomhle mém rozpoložení mě oslovil jeden známý, který se znal s paní Jermanovou, jestli bych nechtěla dělat v Berouně pro jejich místní organizaci … a já se sešla s paní Jermanovou, ona mi pověděla co a jak … já jí upozornila, že mám málo času a že jsem nikdy politiku nedělala … a ona mě ujistila, že to zvládnu, že to je pro dobrou věc. Tak jsem do toho šla.

… no a ANO utěšeně rostlo, začaly se rozbíhat další organizace v dalších místech Středočeského kraje … pak se řešilo najednou krajské předsednictví a díky paní Jermanové jsem byla místopředsedkyní kraje.

Pak se stavěla kandidátka, protože Nečas a pád vlády … bylo to strašně rychlé a já byla najednou třetí na kandidátce.

Vy jste vlastně političkou z leknutí v dobrém slova smyslu, jak to poslouchám.

Tak nějak, protože tady to ještě člověk stíhal, ale pak se dostal s paní Jermanovou do křížku pan Březina, položil to a já byla dvojka.

Byly volby, ANO získalo 16 % a já … byla poslanec.

Vyděsilo Vás to? Nebo jste měla dojem, že teď děláte kariéru?

Věřte nebo ne, ale nebyla jsem schopna myslet na nic. Byla jsem vyděšená. Je to obrovská odpovědnost, já na to nebyla připravená, nic jsem nevěděla o politice, ale nic… jako prostě Benda, když prohlásil, že když ho zvolili v tom osmdesátém devátém, tak se musel podívat do mapy, kde je Sněmovna, tak úplně to samé. Fakt já nevěděla, kam vlastně mám jít do práce, ani co je vlastně pořádně její náplní.

Ale tak prakticky jste teď měla příležitost skutečně měnit věci k lepšímu, podílet se na onom „bude líp“, ne?

Ano, já si nesla s sebou v sobě takový ten étos toho protikorupčního hnutí, bez ohledu na Babiše, já žila tím, že my jsme teď tady, abychom bojovali proti té korupci za to dobré a odkrývali ty kauzy.

Když ANO dostalo ministerstvo financí, tak já byla natěšená, co všechno pro lidi a podnikatele uděláme, jak se bude dít to, co se jim slíbilo. A já čekala… rok... dva... tři… celé volební období - a nic.

Tehdy jste přestala důvěřovat?

Ono to není ze dne na den. Berte to tak, že věříte v nějakou myšlenku, sama sebe jste v ní utvrdila a teď vám napřed pomalu a neochotně začíná docházet, že skutečnost je jiná. Já dokonce šla po těch volbách za Faltýnkem a řekla jsem, a brečela jsem u toho, že tam prostě nejdu do té Sněmovny.

A co Faltýnek?

No on se na mě díval a řekl, mi: „No vy jste se asi zbláznila! My přece nemůžeme hned po volbách přijít a říct, že nám odstupují poslanci! To nejde…“ – a tak dále.

A pořád jste věřila?

Babišovi ne, ale těm lidem a té myšlence jsem chtěla věřit… Ale pak víc už vidíte, spíš proto, že jste ochotna vidět, co všechno byla iluze, a pak i to, že jste skočila někomu na lep. Že to byl od začátku jeden velký podvod.

Existuje nějaký vyslovený bod nula, nějaká konkrétní věc, která vás zcela překlopila, prostě ta chvíle, kdy vám spadne páska přes oči? Bylo něco takového?

… to je prostě pomalé a vy jste den ode dne, věc od věci víc ochotna si připustit, že to je jinak, pak hodně jinak, až pak… že je to úplně naopak.

Ale poslední kapkou bylo jednoznačně Čapí hnízdo, respektive moment, kdy do toho začnete vidět a kdy vám kompletně dojde, že největší podvod, korupce a machinace s dotacemi jdou od člověka, kterému jste uvěřila, že s tím bude bojovat.

To bylo opravdu nehezké probuzení.

Rozumím…, ale to potom nechápu, z jakého důvodu zůstali ostatní. Snažím se teď jakoby nahlédnout do vnitřní krajiny těch, kdo jsou uvnitř, vědí to a zůstávají…

No jednak oni nemusí mít vůbec odvahu vystoupit a jednak, jak jsem se na začátku zmínila, já neměla v politice absolutně žádnou zkušenost, vůbec žádnou. Ale mnozí jsou už politikou hodně políbení, oni jsou zvyklí, jak to tam chodí, oni nemají tu bohulibou iluzi, oni očekávají hnus, protože už něco poznali…

Ale to je potom… to je, já nevim, ale jenom o penězích, o výdělku, takovému člověku je pak jedno, čemu slouží, hlavně když má moc a plat, ne?

No ano, nebo pak má určitý mantinel, který je ochoten více či méně posunovat ve jménu nějaké vlastní ekonomické existence a podobně. Ale já do toho šla s tím, že budeme v čele s Andrejem Babišem rozkrývat korupci a otevírat kauzy a očistíme to prostředí pro lidi a podnikání, které bude jednodušší, že stát ty lidi podpoří, ale nestalo se z toho vůbec nic! Naopak to byla jedna kauza za druhou, ale byly to Babišovy kauzy, jeho korupce a podvody, a to bylo fakt až groteskní.

No a jak to vlastně vypadá s ANO. Zůstal v tom hnutí někdo, s kým jste do toho šla, o kom třeba víte, že toho má také už dost, že už ten svůj mantinel mnohokrát posunul a takříkajíc už dojíždí, nebo to nynější členstvo už ani neví, co původní myšlenka byla?

Myslím, že A je správně. Vím třeba konkrétně o jednom člověku, který si s myšlenkou na odchod střídavě hraje už dlouho.

A můžete ho jmenovat, nebo … asi by měl průšvih, co?

Ano, to by měl… Ale je to poslanec a trochu mě zklamal. Protože jsme si volali, to bylo na jaře, jak byla ta Babišova kauza… mmm… mně už se ty kauzy jeho pletou…

Junior?

No to je taky hnus, ale to ne, myslím nějaký ten střet zájmů, ale těch je taky víc … no prostě na jaře v souvislosti s něčím, co se na Babiše provalilo, a tenhle člověk už byl hodně naštvaný a svěřil se mi, že to složí, že na to nemá už žaludek. Měli jsme hodinový hovor … radila jsem mu, i jsem mu řekla, na co se musí připravit.

No to mě taky moc zajímá, co to obnáší, opustit Babiše…?

No, to vám povím… Ale on mi řekl, že to složí, a zeptal se mě, jestli se Faltýnek se mnou tehdy chtěl nějak domluvit.

Myslel, že mu něco nabídne?

... no… Já mu řekla, ale počkej, já nechtěla, aby se se mnou někdo domlouval, já to měla jasně dané, a myslela jsem, že ty taky … tak jak jako domluvit?

No, a on to měl v pondělí podat a já mu v úterý volám a on mi řekl, že si to rozmyslel.

Takže se dohodl, nebo snad lekl?

No řekl mi, že s Faltýnkem mluvil a že po tom rozhovoru si to rozmyslel.

A co si myslíte, že bylo tou motivací?

Já jako nevím, asi mu bylo něco nabídnuto, plus vysvětleno … každopádně mně nikdo nic nabízel, protože já byla pro ANO s těmi svými věčnými připomínkami a nesouhlasy dlouhodobě zátěží, u mě to bylo spíš to druhé.

Vyhrožovali vám?

Tohle si představujete strašně jednoduše. Není to tak jako ve filmu, tak přímočaré, je to mnohem horší … chodily mi zprávy nejrůznějšího obsahu, který opravdu není příjemný a kde prostě je to ale tak dvojznačné, že to můžete chápat jakkoli, například mi jeden kolega poslal úryvek, který končil „opustíš-li mne, zahyneš“, ale bylo tam spousta poznámek, které člověk umí dát do souvislosti třeba jen u sebe.

Ale já byla naštvaná, protože mě podvedli. Jen si vzpomeňte, ANO bylo protikorupční hnutí, šlo s nějakým cílem do té politiky … a plně se od toho odvrátilo.
„Snížíme počet státních zaměstnanců, zeštíhlíme stát, elektronizace státní správy, malá zátěž na podnikatele“ … a co se stalo? EET, čím dál víc státních úředníků, daň pomalu na všechno, korupce z jejich vlastních řad, lež, vulgarity …takže mě nikdo nic nenabídl, spíš to bylo zastrašování.

I od Babiše?

Babiš? Osobně?!! Ten si nikdy ruce nešpiní! Na tohle má lidi, které platí. On se jim jen zmíní.

Myslíte, že ten Babiš třeba měl na začátku náběh na to, dělat to, co slíbil?

Neměl! Neměl … já jsem si to i myslela, že tomu nějakou dobu věřil, ale pak prostě, když u toho jste, když jste uvnitř, sledujete ho, jak mluví, jak se chová, tak vám dojde, že to prostě od začátku byl z jeho strany čistý kalkul.

Že zmanipuloval ty lidi, že jen věděl, co chtějí slyšet, co potřebují … byla to prostě díra na trhu, kterou zaplnil, ale jen slovy. Iluzí. On z podstaty nedělá nic, z čeho by neměl užitek. A umí brilantně zmanipulovat lidi, kteří slyší, ale nevidí.

To vážně není o tom, že „já tady pro vás potím krev, já si ani ten plat neberu, všechno dělám pro ty babičky a dědečky“, no to tak samozřejmě není!

On nebude dělat nic pro nikoho, z čeho by neměl užitek a peníze. Andrej Babiš není žádný hodný dědeček. Je to pokrytec, který lidmi pohrdá, a vím, co říkám.

Jaký on je tedy vůbec člověk? Vy ho osobně znáte, my se jen domníváme. Tak já využívám možnosti zeptat se člověka, který ho poznal … já si budu dělat čárky, jak moc jsem se mýlila. 

Babiš? No máte pravdu v tom, co jste před chvílí říkala (Pozn.: Říkala jsem, že je manipulátor a sociopat, který ve skutečnosti nemá emoce, jen je vyvolává.), pod to bych se s klidem podepsala, on skutečně dokáže, což je základem těch mocenských her, mluvit s každým člověkem přesně tak, aby ho dostal, kam potřebuje.

Aby byl jakoby jako on, jako parťák … takže se umí tvářit jako důchodce, matka na mateřské, podnikatel, umělec, bezdomovec, milionář … on je chameleon. To je jedna rovina…

Druhá je zastrašování … byla jsem u toho, když on dokázal na klubu člověka neskutečně urážet, ponižovat, a dělá to proto, že ho tím zastrašuje. Z těch chlapů na klubu neměl nikdo odvahu mu něco říct, protože skutečně uměl být pak velice vulgární ke komukoli, ať to byl Stropnický, Zlatuška… kdokoli… absolutní opovržení všemi.

Pak má komplex ale, když druhé ponižuje, aby sebe povýšil?

No možná, každopádně on nijak extra inteligentní není. To, že někdo umí dělat byznys tím, že podvádí, tak to není o schopnostech, o nějakém duševním majetku, to je jenom vyčůraný. A jak jsem říkala, umí manipulovat s lidmi.

Ti lidé ho neznají … vidí jen tu tvář, kterou jim předkládá, aby je využil. Oni ale neví, jak o nich mluví.

Takových ale znám spoustu, mají peníze, jezdí v drahých autech, jsou to bývalí veksláci, ale o inteligenci tam mluvit nemůžeme. Babiš je talentovaný, bezcitný lhář.

Zajímá mě teď v souvislosti s tím, že vím o člověku, který si kvůli němu vzal i život, když ho připravil o živnost – má Andrej Babiš nějaký morální mantinel? Kam není schopen zajít?

Já upřímně nevím – nevím, fakt … já prostě vím, že on v jednu chvíli odsune někomu židli a pak, za chvíli, řekne o tom samém člověku, že je **ča, mluví o lidech všeobecně jako o póvlu, nulách, tupcích… já fakt nevím, jestli má hranice. Možná tam, kde se bojí o sebe.

Je vůbec možné ho ještě zastavit?

Tohle, co se děje tady, to prorůstání těch mocenských skupin v jeho režii do státní správy a justice, to je hodně podobné, co se dělo na Slovensku. Takže já skutečně se bojím, že … nebo se strachuji, aby se tady nestalo něco hrozného, kdy by si ti lidé vlastně museli uvědomit … a ona to může tady být jen otázka času a nikomu bych to samozřejmě nepřála, ale to je přesně ten moment, který těm lidem pak otevře oči.

Takže mám tomu rozumět, že vy myslíte, že by byl schopen někoho nechat zabít?

Takhle… on… nemusí dělat vůbec nic. On si ruce nešpiní. On má na všechno lidi. Ty pěšáky… takže i v té Sněmovně, když já jsem se jim znelíbila, tak on sám nikdy nemusel nic dělat, na to měl neustále kolem sebe ty, kteří to udělali velice rádi za něj. Cokoli.

Co třeba?

No … různě, ale třeba kvůli mně se svolávaly mimořádné kluby každou chvíli a to je obrovský nátlak na psychiku. To se samozřejmě dozvíte, že to je ZASE kvůli vám … přijde vám SMS, to tak ve sněmovně funguje, takže vám přijde zpráva, ať přijede na klub. Teď já, „tudůů, copak se bude projednávat?“ … a pak vám řeknou … no to je zase kvůli tobě, ne?

A teď tam sedí těch padesát lidí a prostě vás tam s něčím konfrontují a vy na to nejste připravená … třeba jste dala rozhovor někam … vyjádřila jste se pozitivně vůči uprchlíkům … teď se tam do vás pustí, že jste pravdoláskařka, sluníčkářka, že tam nemáte místo … vy tam sedíte a oni si pak stoupnou všichni a tleskají, jak vás někdo sundal … to je hrozný, jak uvnitř nějaké sekty…

A pan Babiš tam byl u toho… on je na těch klubech?

Jo, většinou tam je.

Jak dlouho jste tomuhle čelila?

No od začátku, až po to Čapí hnízdo, než jsem to pak složila, takže tři roky. To bylo fakt psycho. Já byla zoufalá, že jsem součástí něčeho, co jsem poznala, že prostě není správné.

Asi nejsem jediná, komu jste poskytla takovýto rozhovor. Zaznamenala jste někdy nějakou v uvozovkách odezvu od té doby, co jste to tam položila a veřejně promluvila? Kontaktoval vás třeba pan Babiš, že ho rozkrýváte takhle?

No zase, jak jsem říkala … pro něho jste póvl, proč on by s vámi o něčem mluvil? No ale samozřejmě, že nějaké odezvy byly.

Bojíte se?

Ne… já vlastně nemám co ztratit. Pracuji pro nadnárodní společnost.

No počkejte… před chvílí jsme se o tom bavily… vy nemáte strach o sebe?

Ale on se nebude špinit se Zelienkovou… jak říká Kalousek: „Co jí asi udělá? Postříká jí Rundapem?“ … on to nečte, ale jeho lidé, které za to platí, to sledují, takže ano … může říct, ať už mě nerozčiluje, a ani to nemusí nijak specifikovat, a oni už se postarají o nějakou kontrolu, šťáru a podobně … vlastně je strašné, kam jsme to došli a kde to žijeme! Ještě mám možnost se sebrat a ze dne na den odejít do ciziny. Ale to bych vážně nerada.

Jakože byste před ním utekla?

No ano… a nejen před ním, ale před nimi všemi. Já víceméně tady zůstávám asi jenom proto, že mám kořeny na Moravě a miluji to tam i lidi… jinak to, co se tady stalo s celým státem v čele s ANO, to je otřesné.

Aby de facto jeden člověk spolu se svými pohůnky měl kontrolu prakticky nad všemi zásadními institucemi, včetně médií, no tak to je maso.

Já vám dám příklad zrovna z Moravy. Mám tam kamaráda, který podniká. Je to poctivý, prostě zlatý člověk a má zámečnickou dílnu. Pak si vydělal hodně peněz, X milionů vydělal. Najednou na něho zaklekla finanční správa a vypočítala mu doplatek na dani 10 milionů, což bylo přesně tolik, kolik měl na účtu!

A jak přišel zámečník k takovým milionům?

No vydělal je… hlavně měl kliku na dobu, kdy běžel boom se solárními panely. On jako jeden z mála vyráběl stojany na to. On vlastně postavil v uvozovkách spoustu těch elektráren a prostě vydělal.

No dobře, ale to přece snad musela finanční správa nějak podložit, tohle… přece mu neukradnou jen tak 10 milionů?

Ano, oni mu řekli, že to neudělal… že prostě tu práci neudělal. On jim dodal satelitní snímky své práce, doklady, všechno. A prostě ne. Soudil se… a ne.

To je strašný. A který to byl rok?

No dva roky zpátky to zaplatil. Ale to tady tak je, finanční správa jde po těchto lidech, takhle se tu prostě vybírají daně.

A pak přijde Babiš nebo Schillerová s tím grafem a řekne, podívejte se, kolik teď vybíráme, my teď vybíráme tolik. No ale vybíráme proč?

Protože drtí malé skrz EET, ty to likviduje, anebo ti větší, co jsou případně konkurenti …  nebo prostě když potřebují prachy vybrat, tak se podívají a řeknou, hele… tady se válí deset mega… jdeme si pro ně.

To je otřesný… to aby se člověk bál, že se mu zadaří.

Jo, já jsem tehdy jednala i s paní Hornochovou, která tam byla před Schillerovou, protože jsme se znaly, když jsem ještě byla v rozpočtovém výboru. Tak jsem je propojila s tím kamarádem a ona říkala, že to není možné, a já jí říkala, jo, tomuhle jste tady vy šéfovala… a ona říká, ale my máme ty interní předpisy úplně jiné, tohle by neměli dělat, vždyť já je na to školím…

No a tedy kdo, kdo přikáže té finanční správě, aby toto dělala, když sama paní Hornochová o tom nevěděla…?

No to je přesně to stejné, co jste se ptala, kdo člověka případně poškodí, kdo mu vyhrožuje, kdo se o koho postará… věřte mi… prostě Babiš chce vybrat daně … tak řekne, potřebujeme vybrat daně … a to je signál pro ředitele finanční správy a ten prostě jde a koná. A je vymalováno.

A mluvila jste s ním o tom, s tím ředitelem?

No ano, on byl na rozpočtovém výboru, a já mu říkala, ať nám tedy řekne, jak toto bylo, a on řekl, zbavte mě mlčenlivosti a já vám to řeknu. No už tam není, že jo … ředitelem. Ale nemůže nic říct, protože mlčenlivost.

A tu má do smrti?

Ano. Musel by ho té mlčenlivosti někdo zbavit.

No tak hlavně, že vás k mlčenlivosti nikdo nezavázal.

No mě ne. Já to říkat mohu. Jako chápete to, co se děje?

Ne… upřímně já jsem rozhořčená a konsternovaná.

No takhle teď funguje tento stát.

Já jsem z toho opařená, z toho zámečníka…

Ale to proboha není jeden! To je x lidí … já jen ve Zlínském kraji znám minimálně pět takových případů. Vždyť oni se na mě obraceli. Já lítala po ministerstvech, všude … vemte si jenom případ těch loďařů.

Jakých?

No v Děčíně námořníci, co jezdí na moře, tak když skončila tady ta lodní doprava, tak oni začali jezdit v Holandsku na těch kanálech. A mzdu dostávali od holandské firmy.

Takže šli a ptali se na úřadě v Děčíně, jak je to s odvody. A oni jim řekli, ano, my máme podepsané smlouvy o dvojím zdanění se všemi státy, takže v pohodě, odvody za vás provádí zaměstnavatel v Holandsku a my si to s nimi vykomunikujeme.

Takže oni byli v pohodě a jezdili tam pracovat x let a najednou přišla finanční správa a řekla … no my jsme se spletli, my máme se všemi podepsané smlouvy, jen s Holandskem pro lodníky ne.

Takže doplatek milion třeba plus penále. Teďko mladá rodina, dítě, hypotéka… A bylo těch námořníků kolem stovky.

Takže se udělalo sdružení, já jsem se spojila s bývalou náměstkyní na daně Ivanou Legerskou, připravily jsme všechny podklady pro to, aby jim mohlo ministerstvo financí udělit výjimku.

 … vyargumentované, podložené, že to nebyla jejich chyba… a… ne.

Prostě daně se musí vybrat. A to, že to platili v Holandsku, protože tak to bylo nastavené, to prostě paní Schillerovou nezajímá, ačkoli my to podložily. Ty lidi to zlikvidovalo, některé. To pořád trvá, tohle řízení. Ale oni to museli zaplatit.

Toto je zkorumpovaný stát, a co udělali, to je absolutní opak toho, co slibovali a slibují. Ale to lidi nevidí, vidí pozlátko, sliby, úsměvy, dramatizaci, žoviálnost, „čaute lidi“, to jsou jen hry pro ty voliče. Já vůbec nevím, kam jako chtějí, aby to až zašlo.

Mám ještě jednu otázku… nemohla jsem si nevšimnout odznáčku Milionu chvilek na vaší tašce. Až takový skok jste udělala? Proč Milion chvilek? Myslíte, že to je cesta?

Milion chvilek je skupina aktivistů, která dává lidem pocit, že nejsou sami, kdo se bojí budoucnosti, pokud bude zemi řídit jeden oligarcha, který rozhodně nepracuje pro lidi, jak neustále tvrdí, ale pouze ve svůj prospěch.

Vzhledem k tomu, že jsem dnes víc aktivistka než politička, jsou mi tyto akce blízké a podporuji je. Každý aktivismus rozhýbává společnost a to je dobře. Politický aktivismus hlídá vládu a poslance. Pokud tito nefungují, má zasáhnout opozice a přesvědčit voliče, aby jim dali hlas, a s legitimitou danou občany se pokusit o nápravu.

Chci tím říct, že je dobře, že v dobách politické krize tady jsou aktivisté. Ale pouze volby a politici mohou změnit politický stav…

Ve skutečnosti jsme si s paní exposlankyní povídaly přes dvě hodiny a bylo to pro mě nesmírně podnětné, byť uznávám i náročné.

Pevně věřím, že i vám tento výlet za oponu, do zákulisí, až dokonce do šatny vládnoucí politické strany a jejího kontroverzního lídra a premiéra přinese minimálně materiál k zamyšlení.

Hluboce děkuji paní Zelienkové za tento počin, který je bezesporu co do otevřenosti a ochoty být upřímná velmi ojedinělý.

Přeji odhodlané a statečné paní Kristýně hodně štěstí a nám pěkný den v téhle celkově dost náročné, ale nikoli bezvýchodné době!

Michaela Kudláčková, Popelky.cz