Praha - Vědci z Akademie věd se rozhodli promluvit o teoriích o blížícím se konci světa v souvislosti s údajným závěrem mayského kalendáře 21. prosince roku 2012.

Podle nich teorie vycházejí z nesprávných úsudků a za cíl prý mohou mít vytahat z důvěřivých lidí peníze. Jestliže by konec světa měl být opravdu spojen s mayským kalendářem, pak by na něj mělo dojít až za sto let, vypočítali vědci.

„Téma je to strašlivé a nechápu, že se to dostalo tak daleko. Teorie o konci světa jsou staré jako lidstvo samo,“ řekl na tiskové konferenci ve středu fyzik Jiří Grygar z České astronomické společnosti.

Připomněl, že například v 70. letech astrofyzici John Gribbin a Stephen Plagemann ohlásili ve své knize konec světa na 10. 3. 1982, kdy v důsledku seřazení planet do řady mělo dojít k roztažení zemského pláště a vlně zemětřesení.

Kniha se stala bestsellerem, ale její proroctví se nenaplnilo. Poté vydali další knihu, v níž se poopravili, že k jevu došlo dříve, v roce 1980, a projevilo se to velkou sopečnou erupcí. „Takže na tom vydělali dvakrát,“ poznamenal Grygar.

 
Vědec zdůraznil, že jen v roce 2000 obletělo svět 25 proroctví o blízkém konci světa, a žádná se zjevně nenaplnila. Od té doby dodnes se objevilo dalších 50, přičemž 48 z nich už se nepotvrdilo.

„Vyplývá nám z toho, že schopnost lidí kriticky vstřebávat informace je ohrožena,“ řekl Grygar.

Nejlépe počítali čeští bratři Böhmovi

Mayským kalendářem se podrobně zabýval astronom Jan Vondrák, který upozornil, že z mayských písemných památek zbyly jen kamenné stély a několik knih.

Vše ostatní bylo Španěly po dobytí Mexika spáleno coby ďáblovo dílo. Přepočty komplikovaného mayského kalendáře od různých badatelů v různých dobách do dat moderního kalendáře vedly k odlišným výsledkům.

Celkem bylo zaznamenáno deset možných dat konce mayského kalendáře, přičemž první se vztahuje k 26. 4. 1493 a poslední k 14. 8. 1532.

„Datum 21. 12. 2012 možná vzniklo pod vlivem Járy Cimrmana, který si přál, aby se významné události odehrávaly ve snadno zapamatovatelná data,“ připomněl Grygar vtip z cimrmanovské hry Blaník.

Podle Vondráka jsou propočty vědců, kteří za konec mayského kalendáře určili právě letošní prosinec, velmi nespolehlivé. Prokazatelně přesnější byl podle něj propočet bratří Vladimíra a Bohumila Böhmových, kteří za konec mayského kalendáře stanovili 14. 12. 2116.

Vondrák ale zároveň zdůraznil, že Mayové žádné proroctví ke svému kalendáři nevázali, a ani konec kalendáře se k žádnému proroctví neváže.

Hrozbou může být asteroid
Vondrák pak vyvracel teorie, kterými se někteří „šarlatáni“, jak je nazval, ohánějí. Seskupení planet do přímky prý Zemi ohrozit nemůže, stejně tak ani přepólování Země, ke kterému dojde nejdříve za tři až čtyři tisíce let.

Další hrozbu má představovat údajný průchod Země rovinou Galaxie. „Sluneční soustava se nachází zhruba 28 tisíc světelných let od středu Galaxie, asi 20 světelných let od její roviny.

Doba oběhu sluneční soustavy okolo středu galaxie je 200 až 250 miliónů let. Za dobu existence lidstva se posune o zhruba jednu tisícinu kruhu, prakticky tedy zůstává na stejném místě,“ vyvrací i tuto možnost vědec.

Jako nejrizikovější vyhodnotili možnost nárazu vesmírného tělesa do Země. V minulosti již k tomu nejednou došlo, naposledy v roce 1908 na Sibiři, kde těleso explodovalo zhruba pět až deset kilometrů nad zemí a na 2000 kilometrech čtverečních přelámalo na 60 miliónů stromů.

Podle odhadu tzv. tunguzskou událost způsobilo těleso o průměru 30 až 50 metrů. Většina menších těles shoří v atmosféře, ty větší ale představují skutečnou hrozbu.

Například kometa či asteroid o průměru 10 až 15 kilometrů způsobil před 65 milióny let vyhlazení veleještěrů. Před 225 milióny let jiné podobné těleso zlikvidovalo na 95 procent všech živočišných a rostlinných druhů. Obdobně tomu bylo i před 440 milióny lety.

Vědci se asteroidů neobávají
Vědci už by si ale dnes zřejmě dokázali s takovou hrozbou poradit. „V roce 2008 zaznamenali vědci těleso ve vzdálenosti měsíce, jak jde na Zemi.

Velmi rychle vypočítali jeho dráhu a přesně určili, kam dopadne. Měli čtyři hodiny, aby provedli evakuaci. Těleso ale bylo malé a shořelo v atmosféře. Jedná-li se o větší, vědci o něm také budou vědět mnohem dříve,“ vysvětlil Grygar.

Větší tělesa svítí mnohem výrazněji a na organizaci evakuace by tak lidé měli nejméně 16 až 20 hodin. NASA neustále monitoruje pohyb těles a jejich dráhu, výsledky pozorování neustále aktualizuje na svém webu, a může varovat před asteroidem i několik let dopředu.

V poslední době se například hovoří o tělese Apophis, které bylo objeveno již v roce 2004, o průměru kolem 270 metrů. Nejprve se pravděpodobnost srážky se Zemí odhadovala na 2,7 procenta, nyní už je to méně.

K Zemi na vzdálenost 30 tisíc kilometrů se přiblíží v roce 2029 a těsně ji mine. Existuje však malá pravděpodobnost, že se Apophis srazí s jiným tělesem a v dráze se vychýlí přímo směrem k Zemi.

"Odpalovat nebezpečný asteroid je nesmysl"
Jak se s hrozbou vypořádat, je už ale dlouhou dobu předmětem diskuzí. „Je správně, že se americký prezident Barack Obama rozhodl zrušit výzkumy na Marsu, a místo toho letět na planetku. To je mnohem užitečnější než nějaký Mars,“ řekl Grygar.

Podle něj jsou hollywoodské scénáře, které popisují, jak astronauti rozbíjejí asteroid atomovou bombou, nesmyslné. „Když jej odpálíte, tak asteroid se rozletí na několik kousků a tříšť pak zasáhne mnohem větší plochu na Zemi.

Navíc ta tělesa jsou často z měkkých materiálů, takže by v sobě výbuch udusila. Představte si, že byste dal dynamit do houby, ona by ten výbuch ztlumila,“ vysvětlil na dotaz Novinek Grygar.

Podle něj by pomohlo vyslat nebezpečnému tělesu naproti družici, která by se připoutala na jeho oběžnou dráhu. S velkým množstvím paliva, by pak střídavě ve správný čas vypínala a zapínala motory a postupně by jej tak vychylovala z dráhy.

„Není třeba žádné lano, jen se navázat na gravitaci tělesa a vychýlit je z dráhy. Stačí jen o centimetr,“ dodal Grygar.

Novinky.cz