Více než 80 % ruských občanů v produktivním věku nemá dovednosti a znalosti pro práci v současném tržním prostředí. Tento závěr obsahuje studie společnosti Boston Consulting Group, jíž se účastnily podniky z 22 průmyslových odvětví s více než 3,5 miliony zaměstnanců.

Studie konstatuje, že struktura zaměstnanosti se v současném Rusku od dob SSSR nezměnila a stále odpovídá úrovni surovinové kolonie: 35 % obyvatelstva se zabývá nízkokvalifikovanou prací, patřící do kategorie “mechanická práce” (typicky jde o mechanické, opakující se úkoly, či základní fyzickou práci.)

Ruští občané pracují nejčastěji jako řidiči (7,1 %), prodejci (6,8 %) a zaměstnanci bezpečnostních agentur (1,9 %), přičemž celkový podíl tohoto typu profesí ve struktuře zaměstnanosti za posledních 15 let stále roste.

Pouze 17 % obyvatel se zabývá vysoce kvalifikovanou prací patřící do kategorie “znalostní” (intelektuální práce, tvůrčí a nerutinní, nestrukturované úkoly). Jde o 1,5 krát nižší ukazatel, než je tomu v Japonsku nebo v USA, 1,7 krát nižší, než v Německu, 2 krát nižší, než v Singapuru a 2,6 krát, než ve Velké Británii.

Podle odhadů BCG bude nedostatek kvalifikovaných pracovních sil nezbytných pro rozvoj ekonomiky a její přechod na novou cestu mezi nejrozvinutější státy světa do roku 2025 činit 10 mil. lidí.

Nicméně, vzdělávací systém se jejich přípravou nezabývá: skutečné vzdělávání je nahrazováno prostým “absolvováním” a ze získání univerzitního titulu se stal bezobsažný společenský rituál, jehož účelem je jednou jakýsi “vstup” do společnosti, jindy třeba odložení vojenské služby.

Vzdělávací systém v Ruské federaci je připraven pro zaměstnance kategorie “podřízený” (zaměstnanci, úředníci, manažeři), nikoliv “expert” (vědci, ředitelé, inženýři). V důsledku toho se 91 % ruských zaměstnavatelů domnívá, že absolventi nemají praktické dovednosti a 83 % považuje úroveň odborné přípravy na vysokých školách za střední až nízkou.

Podle studie jsou však kořeny tohoto problému hlubší: v Rusku totiž neexistuje kritická míra poptávky po znalostech. Důvodem je i to, že zde nejsou vytvořeny dostatečné podmínky pro realizaci talentu a schopností. Rozdíl v platu řidiče a lékaře v Rusku činí pouhých 20 % (pro srovnání: v Německu je to 174 %, v USA 261 %, v Brazílii 172 %). V celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti lidského kapitálu GNCI 2017 (Index konkurenceschopnosti talentů) podle kritéria přitažlivosti země pro talentované lidi, se Rusko umístilo až na 107. místě z celkových 118.

Důsledkem takového vývoje je, že 98 % obyvatel preferuje stabilitu, nikoliv příležitosti k růstu, a vybírá si “bezpečnou” práci s jednoduchými požadavky a zárukami. Více než 30 % obyvatel pracuje ve veřejném sektoru (včetně státních korporací a jejich mnohočetných dceřinných společností), přičemž počet úředníků vzrostl z 2,4 milionu v roce 1995 na 5,3 milionu v roce 2015. Naproti tomu, malým a středním podnikáním se zabývá pouhých 15 % občanů, oproti 40 % v Indii, 52 % v Brazílii, 63 % v Německu.

Pokrokové hodnoty (tj. ochotu učit se nové věci, převzít zodpovědnost a rizika) sdílí v Rusku pouhá 2 % obyvatelstva, v západní Evropě je to 24 % a ve Spojených státech 32 %.
Podíl technologicky inovativních firem v zemi je nižší než jedno procento a na trh práce nemají žádný vliv. Na 10 tisíc pracovníků připadá jeden průmyslový robot, oproti 531 v Jižní Koreji, 176 ve Spojených státech či 49 v Číně. “V tomto ohledu země zaostává za skupinou vyspělých států o 7 – 10 let,” uvádí se ve studii.

“Pokud se současná struktura zaměstnanosti v průběhu dalších 7 – 10 let významně nezmění, existuje pro Rusko významné riziko, že jeho zaostalost za světovými ekonomickými lídry se stane nevratnou,” varuje Vladislav Butěnko, generální ředitel a předseda BCG v Ruské federaci. Nízká úroveň technologií, rostoucí volatilita, vysoká pravděpodobnost výskytu “černých labutí”, dělají scénář “pádu do propasti”, tj. prudkého zhoršení ekonomické situace v zemi, více pravděpodobným.

Zdroj: finanz.ru