Uživatelé sociální sítě o tom ale nevěděli. Kvůli skandálu, jejž Wylieho přiznání vyvolalo, teď budou americké úřady prošetřovat ovlivňování tamních voleb. A připojí se k nim i Britové, protože Cambridge Analytica pracovala i pro zastánce brexitu.

S růžovými vlasy, veganským jídelníčkem a homosexuální orientací se Christopher Wylie vůbec nepodobá typickému sympatizantovi Donalda Trumpa. A možná jím ani nikdy nebyl. Přesto je právě tento osmadvacetiletý Kanaďan tím, kdo se zásadně podílel na Trumpově zvolení americkým prezidentem nebo na rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie. A k tomu i na nynějších propadech akcií a odchodu šéfa bezpečnosti sociální sítě Facebook.

 

 

Jméno mladého datového analytika obletělo svět poté, co médiím předložil dokumenty dokazující, že spolu se svými kolegy z britské firmy Cambridge Analytica zneužil na 50 milionů facebookových profilů Američanů, aby Trumpovi do Bílého domu pomohl.

 

 

Z lajků, příspěvků i soukromých zpráv lidí, k nimž se společnost dostala, dokázala vyčíst jejich politické názory, sexuální orientaci, vzdělání nebo barvu pleti. To všechno využila k vytváření psychologických profilů o každém voliči, jež pak posloužily k účinnějšímu cílení Trumpovy volební kampaně.

"Vytvořili jsme psychologickou zbraň, která rozdělovala společnost. Každému voliči jsme našeptávali něco jiného, abychom měnili jeho názory, aniž by o tom věděl," přiznal v rozhovoru pro britský Guardian Christopher Wylie, který softwarovou zbraň vymyslel.

Jeho nápad vyšel z výzkumu Michala Kosinského a Davida Stillwella, dvojice psychologů z Univerzity v Cambridgi. Vědci od roku 2007 vytvářeli profily lidí založené na jejich chování na Facebooku. Nasadili proto na sociální síť aplikaci, v níž uživatelé za úplatu vyplňovali osobnostní kvíz.

Mezi psychology výzkum vyvolal kritiku, velké firmy a bezpečnostní organizace však byly nadšené. Takový nástroj jim umožňoval sledovat nákupní chování či politické postoje velkých skupin lidí.

A právě toho se chytil Kanaďan Wylie, který se živil analýzou voličských dat pro kanadskou Liberální stranu a později i pro britské Liberální demokraty. Britské straně nabídl, že pro ni systém mapující chování na Facebooku zdokonalí. Když ale byl odmítnut, našel si místo ve firmě SCL Group, jež se analýzami sociálních sítí zabývá.

Šéf britské společnosti Alexander Nix s Wyliem v roce 2013 přišel na nápad založit firemní divizi Cambridge Analytica, která se soustředila na chování voličů. Do firmy záhy přibrali Steva Bannona, pozdějšího šéfa Trumpovy volební kampaně, a spolu s ním i vlivného republikánského investora Roberta Mercera.

Firma se na začátku nemohla dostat k psychologickým profilům uživatelů Facebooku, protože s ní jejich spolutvůrce Kosinski odmítl spolupracovat. Nakonec se však domluvila s jiným akademikem z Cambridge, rusko-americkým psychologem Aleksandrem Koganem. Ten původní facebookovou aplikaci svých kolegů jednoduše okopíroval a ve spolupráci s britskou firmou ji použil v kampani Vote Leave prosazující brexit, v získávání podpory pro Donalda Trumpa a v dalších 200 kampaních po celém světě.

 

Koganova aplikace se tvářila jako výzkumný projekt. Lidé za její stažení a použití dostávali zaplaceno a souhlasili i se zpracováním osobních dat ze svých facebookových účtů. Nevěděli ale, že ve skutečnosti jde o volební analýzu, při níž se sleduje jejich chování, a navíc i chování všech lidí, s nimiž se na sociální síti přátelí. Tvůrcům Trumpovy kampaně tak stačilo, aby si aplikaci stáhlo jen 320 tisíc Američanů, přes něž se dostali k datům o 50 milionech lidí.

 

 

Facebook tvrdí, že toto jednání už před třemi lety zatrhl, s odkazem na porušování jeho pravidel. Kogana i britskou firmu vybídl ke smazání všech dat. S psychologem i Cambridge Analyticou přesto spolupracoval až do minulého pátku, kdy vše vyšlo najevo.

"I přes jejich záruky jsme se nyní dozvěděli, že ne všechna data byla smazána. Proto jsme z Facebooku firmu Cambridge Analytica a všechny zainteresované osoby odstranili," uvedla společnost ve snaze uklidnit situaci.

Už nyní je ale jasné, že skandál s pověstí největší sociální sítě otřese. Politici z USA volají po tom, aby šéf firmy Mark Zuckerberg opět vystoupil před vyšetřovateli, kteří už zkoumají roli sociální sítě v ovlivňování prezidentských voleb ze strany Ruska. A podobné hlasy se ozývají i z Británie, kde se již prověřuje dění na Facebooku v době kolem hlasování o brexitu. Nynější zjištění mohou pozici firmy před vyšetřovateli ztížit, což si uvědomuje i Facebook, který se včera rychle zbavil svého šéfa pro bezpečnost Alexe Stamose.

 

Trhy tím však neuchlácholil. Proto včera akcie sociální sítě padaly zhruba o pět procent na úroveň kolem 163 dolarů, čímž tržní hodnota celé firmy za jediný den klesla skoro o 37 miliard dolarů.

Není přitom zcela jasné, proč kauza vyplula na povrch až teď. Datový analytik Wylie, který vše odhalil, britskou firmu opustil už v roce 2014, pár měsíců poté, co pomohl nástroj na sledování lidí sestrojit.

Podle britského listu Guardian se dosud bál vysoké pokuty za porušení mlčenlivosti, která mu stále ze strany Cambridge Analyticy hrozí. Nyní u něj ale nejspíš převážil strach z amerických a britských vyšetřovatelů, kteří již případy zneužití Facebooku prověřují.

 

ihned.cz