Chrudim – Více než půl hodiny si pro sebe „uzmul“ arciděkan Jiří Heblt, jehož starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) pozval na jednání městského zastupitelstva. Místní farář přítomné seznámil s průběhem opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie a celkovým stavem této městské dominanty.

Starosta tak chtěl předejít dalším nekonečným diskusím, jež jsou v poslední době doménou především komunistických městských zastupitelů. "Třídní nepřítel“, jímž pro ně Církev je, jim stále nedá spát. Především Jaroslav Moučka (KSČM) nemůže přenést přes srdce, že jeho udání katolické farnosti pro údajné porušení rozpočtové kázně, finanční úřad nepotvrdil. Před přítomným arciděkanem Hebltem však i komunista Moučka viditelně zkrotl a jeho slova zbyla vybranější. Přesto si neodpustil své oblíbené rudé "argumenty", s nimiž však netřeba čtenáře zbytečně zatěžovat. 

Arciděkan Jiří Heblt nejprve poděkoval za pozvání a také ocenil podporu radnice při opravách kostela. Kostel totiž patří mezi nejvýznamnější kulturně-historickou památku města. Nejde tak „pouze“ o svatostánek zdejších katolíků. Od roku 2009 navíc kostel bývá v letní turistické sezóně otevřen, na čemž má též zásluhu právě radnice.

Příprava opravy kostela začala už v roce 2004. V dalších letech proběhl také stavebně-historický průzkum, který konstatoval neuspokojivý stav stavby. Všichni Chrudimáci dobře vědí, jak se o chrám předchozí generace starala. Největší vinu na devastaci památky má komunistický režim a jeho snaha o likvidaci Církve. Přičiněním komunistů přišla o své vlastní prostředky po zestátnění majetku. Přesto se Církev na opravách a stavbách kostelů nikdy nepodílela pouze ze svých peněz. Významnými donátory (dárci) byla jak šlechta, tak i samotná města a drobní věřící.

Výtky neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) a následně též opozičního zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), kteří toužili vědět, proč do oprav neinvestuje víc i sama diecéze královehradecká, pod níž Chrudim patří, musel nechat arciděkan bez odpovědi. Leží totiž mimo jeho kompetenci. Zmínil pouze, že sama farnost přispívá do takzvaného „fondu solidarity“, jehož zřizovatelem je právě hradecké biskupství a z něj následně získává i peníze zpět. Jedná se však maximálně o stovky tisíc korun. Farnost samotná ale spravuje celkem deset budov, z nichž nejdůležitější je samozřejmě kostel na Resselově náměstí. Významný provoz je třeba i v kostele svaté Kateřiny. Ten by finanční injekci potřeboval také „jako sůl“.

Nakonec došlo i na oblíbené téma samotného Františka Pilného. Podle arciděkana totiž končí výroba střešní krytiny, která má hlavní loď kostela pokrýt a bylo tedy třeba ji nakoupit. Pilný však tvrdí, že výroba je pouze dočasně ukončena a následně se přesune do jiného závodu. V diskusi tedy promluvil i zástupce dodavatelské firmy Pario. Ten potvrdil verzi předloženou Hebltem. František Pilný rozhodně nekapituloval a seznámil přítomné se svými informacemi od výrobního ředitele firmy dodávající tašky – výroba by měla být obnovena v prvním pololetí tohoto roku.

Jako tečku na závěr Jiří Heblt připomněl zastupitelům málo známý fakt – farnost se v roce 2015 vzdala nároku na asi pět hektarů pozemků Na Šancích. Šlo o projev dobré vůle, přestože se Církev mohla o svůj nárok soudit. Arciděkan proto poděkoval za výtečnou spolupráci s městem a vyjádřil naději v její pokračování.