Chrudim – Zpracovaný dokument přístupný veřejnosti, kde by bylo vše přehledně shrnuto na jednom místě, bohužel podle nepřímého vyjádření tiskového úseku, občan opravdu nenajde. Majitelé domů v památkové zóně, kteří chtějí řešit a zlepšit současný stav a vzhled svých nemovitostí, jsou prakticky odkázáni na libovůli úředníků a nastudování problematiky na vlastní pěst.

Zatímco jinde úřednící odboru památkové péče s Národním památkovým ústavem pro svoje občany vypracovali a zveřejnili jasnou metodiku, aby měli přehled, jak se postupuje při schvalování fotovoltaických panelů nebo reklamních cedulí. Třeba město Zlín svým občanům bez problémů poskytuje dokument s přehledně zpracovanými zásadami, který najdete zde.

Žádný takový dokument shrnující hlavní zásady památkové péče ohledně domů v městské památkové zóně Chrudim zpracován není, tisková mluvčí pouze zmínila odkazy na známé zdroje, ze kterých si musí vlastník historického domu poskládat mozaiku sám.

Majitelé historických domů v Chrudimi musí zapátrat pro informace v zákonech, památkovém katalogu a metodikách památkového ústavu, včetně vyhledávání v mapě regulačního plánu, místo jednoduchého přečtení si všech hlavních zásad v jednom veřejně přístupném dokumentu. Město se přitom dokonce přihlásilo do soutěže Přívětivý úřad, která hodnotí, co dělají úředníci pro své občany navíc, a za rok 2020 se dokonce umístilo za Pardubický kraj na druhém místě.

Místo zmínění hlavních zásad se sdělují veřejnosti dopředu jen obecná konstatování. Ludmila Nováková z úseku památkové péče v Chrudimi se ke schvalování reklamních cedulí v městské památkové zóně vyjádřila: „Spolu s městským architektem pomáháme vlastníkům objektů volit taková označení, která budou v historickém prostředí vhodná."

Obecné informace k problematice schvalování fotovoltaických panelů předala i tisková mluvčí Národního památkové ústavu, Územního odborného pracoviště v Pardubicích, Šárka Poskočilová: „Žádosti ohledně umístění fotovoltaických panelů v památkových zónách posuzujeme individuálně s přihlédnutím k případným dopadům na vzhled památkově hodnotných staveb a prostředí historických sídel. Při vyhodnocování jednotlivých žádostí vždy dbáme na skutečnost, aby posuzované práce byly v souladu s veřejným zájmem ochrany kulturně historických hodnot a aby krajinný a urbanistický ráz historických sídel a kulturních památek nebyl poškozován.“