Chrudim - Zatímco v dobách ne tak zcela dávných byla spolupráce mezi Chrudimí a partnerským městem Ede na úrovni „tvrdých“ projektů, v současné době je radnice vděčná alespoň za uspořádání společné večeře a loutkového představení. Slavné časy jsou pryč a šéf komise pro zahraniční vztahy Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se podle všeho se stavem chudého příbuzného smířil.

Jak už Chrudimské noviny informovaly, členové zmiňované komise jsou v podstatě bezradní, co se skomírajícím vztahem ke stotisícovému Ede. Holanďané se totiž rozhodli, údajně je uprosilo bývalé vedení města, že spolupráce klesne na úroveň nadace na straně Holanďanů a komise na straně Čechů. Navíc odmítli dál nalévat do Chrudimi své peníze, jejichž návratnost byla mizivá. Ani "diplomatický um" neuvolněného místostarosty Málka nic nezměnil na odhodlání Nizozemců postupně z problematického partnerství vycouvat a poohlédnout se po významnějším spojenci. Původní "tvrdé" projekty, z nichž nejviditelnějším je v současné době revitalizovaný bývalý mlýnský náhon, postupně nahradily ty "měkké". Jde především o vzájemné návštěvy delegací, řemeslníků a účast na festivalech. Výměnné pobyty žáků a zkušeností jsou nyní už jen hudbou dávné minulosti.

Do holandského Ede proto počátkem listopadu vyrazili chrudimští loutkáři, kteří měli na programu šest představení ve čtyřech tamních školách. Na závěr turné se uskutečnilo více než 90 minut trvající představení dětským pacientům ve zdejší nemocnici. S jazykovou bariérou si vyslanci Chrudimě poradili bez problému; již dříve si totiž zajistili překlady textů pohádek do holandštiny. Na místě navíc s vyprávěním pomáhali členové partnerské Nadace Stedenband Ede­ChrudimBerto van den Born a Hetty Joosten.

„Podle reakcí dětí, ale i vyjádření učitelek, sklidilo loutkové představení velký úspěch. Všichni zúčastnění byli nadšeni,” říká Jitka Čermáková. Už dříve se však v Chrudimi prezentovali nizozemští partneři. Prostory bývalé vinárny v chrudimském Muzeu byly koncem října obsazeny více než osmdesáti vyvolenými, kteří měli možnost ochutnat holandskou národní kuchyni. S narážkou na barvy holandské královské rodiny a potažmo symbolické vyjádření holandské státní příslušnosti se tu konala Orang(ž)ová večeře. Jaké pohoštění si tedy holandští kuchaři a jejich pomocníci nachystali?

Předkrm zastal krémový bavarois z uzeného úhoře z jezera IJsselmeer s křenem a salátem z jablek, jako hlavní chod byla podávána pečená treska na másle se slaninou a holandskou omáčkou. Dezertem byl zákusek hangop s lívanečky a karamelová vafle. Po celý večer pak bylo možno okusit rybí chuťovky, jako je například nasolený sleď herynek, makrela nebo smažené kousky mořských ryb. K příjemnému večeru přispěl i hudební doprovod nizozemské skupiny Jazz Combo of Triple B (Big Band Bennekom). Hosté večera kromě zmíněných pokrmů také ochutnali tradiční holandský alkohol jenever. Šlo tedy o exkluzivní kulinářský zážitek, při němž se však dostalo jen na některé. Podobnost se vztahem Chrudimě s chorvatským Motovunem, kam si rovněž vrcholní představitelé města jezdí pochutnávat na víně a lanýžích, je prý i v tomto případě čistě náhodná.