Byl bych pro revizi celého projektu, protože slova paní Šárky Trunečkové jsou zarážející. Manžel ji brání - nedivte se, peníze jsou z toho příjemné. Kolik asi paní Trunečková bere mzdu? Zastupitelé - zveřejněte to.

No ja bych zverejnil i jeji cislo bot a mnohe dalsi veci . Pak bych provedl podrobny rozbor toho vseho a k tomu udelal i tu revizi a pro jistotu i revizi te puvodni revize. ;-) .

Neznám nic, co by nevzniklo, kdyby nebyla Agenda 21 -Zdravé město. Tedy až na pracovní pozici paní Trunečkové a výletů pana Řezníčka po světě. Chrudim se účastní od r. 2001 programu Národní síť zdravých měst ČR. Tento program je iniciován WHO (světová zdravotní organizace) při OSN. Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem u udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 (dále jen MA21) má za úkol kvalitní veřejnou správu =(řádná správa věcí veřejných). Kvalitní správa věcí veřejných, musí být (z pohledu OSN i EU) otevřená, transparentní a odpovědná veřejnosti, efektivní, umožňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování a založená na partnerské spolupráci s ostatními společenskými sektory a respektující odborný pohled na věc. Což o se Chrudimi tak dobře říci nedá. Už jenom to, že podklady pro rozhodování zastupitelů jsou jiné, než pro rozhodování radních a veřejnost se s nimi seznámit ani možnost nemá. MA21 má sledovat a popisovat nastavení klíčových procesů veřejné správy a zároveň počítá s dalším nezbytným aspektem – sledováním reálných dopadů různých aspektů rozvoje lokality pomocí indikátorů udržitelného rozvoje. Ty jsou praktickým nástrojem pro měření postupu práce na místní Agendě 21. Slouží k tomu, abychom viděli, zda aktivity, které vyvíjíme, mají žádoucí dopad na vybrané oblasti. V Chrudimi však chybí soubor kritérií a metody pro hodnocení dopadů MA21 na reálný vývoj území, není doposud přijata oficiální sada indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Například Chrudim byla hodnocena v v oblasti bezpečnosti r. 2010 na 36. místě, ovšem v r. 2011 již klesla na 47. místo. Totéž platí i v oblasti stavu ovzduší, kdy Chrudim léta nevyvíjela žádnou snahu o vybudování obchvatu, který by měl tento ukazatel zlepšit. I v oblasti hluku město Chrudim nevyvíjí žádnou aktivitu, ačkoliv podle WHO je to jedna z významných příčin civilizačních chorob. Nevím, dá-li se za opatření ke snížení hluku považovat zbudování např. schodů v Široké ulici, či absenci jakýchkoliv protihlukových opatření ve vybudovaných průmyslových zónách. Také o množství polétavého prachu se v Chrudimi cudně mlčí. Asi proto, že město vybudovalo rozlehlou průmyslovou zónu (bez jakékoliv diskuze s občany a dokonce proti vůli občanů Markovic) na návětrné straně. Největší poškození zdraví představují ultrajemné částice PM 2,5 a menší. Ty se v Chrudimi neměří vůbec. Dostanou se až do plicních sklípků a navázané toxické látky se dostanou do těla a putují v něm. Přitom počet onkologických onemocnění v samotné Chrudimi vykazuje vyšší hodnoty ukazatelů – hospitalizace pro novotvary – než zbylé Chrudimsko a o to řádově o stovky případů více než celostátní průměr. Mnohé objektivní hodnocení MA21 ukazují, že výše veřejných prostředků vynaložených na podporu místních Agend 21 v municipalitách spadajících do kategorie B, což je i případ Chrudimi, nevede ke zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování bezpečnosti v daných městech a růstu spokojenosti občanů s životem ve městě, neboť v porovnání městy která nemají MA21, není evidentní rozdíl ve vývoji emisí škodlivých látek do ovzduší, dopravní nehodovosti, kriminality a spokojenosti občanů s životem ve městě. Ba naopak se ukazuje že dle výsledků zvolených indikátorů se jako nejlepší jeví některá města nemající MA21. Zdravé město je pro Chrudim k ničemu, je to jen o uspokojování ega pana Řezníčka, o snovém zaměstnání paní Trunečkové a dalších zaměstnanců, kdy se jenom přepisuje tabulky a opisují od projekty jiných měst.