Chrudim - Podivné cenové relace několika zásuvek a dřezů v Domě na půli cesty nedají spát opozičnímu zastupiteli Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim). Zdají se mu totiž přemrštěné a žádá proto od města vysvětlení, proč za ně utrácí tak velké peníze. Radnice však oponuje a tvrdí, že je Málek nepozorný, protože prý neumí pracovat s podklady určenými pro městské zastupitele.

Za spornými náklady stojí totiž změna v projektu Domu na půli cesty, která nepochází z hlav městských úředníků, nýbrž od poskytovatele zdejších sociálních služeb - Centra J. J. Pestalozziho, který si vyžádal drobnou technickou úpravu, jež má zabezpečit doplnění dřezů v dílně, v níž klienti provozují ruční práce, a dále instalaci třífázové zásuvky v prádelně.

Prý podezřele vysoké ceny zásuvek a umyvadel
Celková výše uvedených nákladů se bude pohybovat asi kolem 70 tisíc korun, což přijde Málkovi podezřelé. Podle jeho názoru má třeba zásuvka cenu maximálně několika stokorun a pár umyvadel také nestojí desetitisíce. „Je vidět, jak se hospodaří s veřejnými penězi. Nikoho to netrápí,“ kroutí Málek hlavou nad cenovou politikou města.

Jaká je tedy realita? Nelze totiž očekávat, že by Málek sledoval jen zájmy města, aniž by hnal vodu na svůj politický mlýn. Podle informací, které má redakce Chrudimských novin k dispozici, se tato doměnka vzápětí potvrdila, protože si Málek nejspíš neprostudoval řádně podklady, které má jako městský zastupitel k dispozici. Alespoň to tvrdí tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Nejde jen o zásuvky a dřezy, ale i o další náklady s tím spojené
Jak dodává, ve skutečnosti přijdou totiž nakoupit dva nerezové dvoudřezy mycího stolu o rozměrech 120 x 60 centimetrů za 30 tisíc korun. Dvoudřezy se musí samozřejmě napojit na vodovod a opad, a je třeba „umyvadla“ osadit baterií, což město přijde na dalších 15 tisíc. Cena zmiňované zásuvky je skutečně dvě stě korun, zato kabely a montáže přijdou městskou pokladnu na tři tisíce.

„Vyvolané práce, pokládání nové dlažby a izolace si vyžádají částku kolem čtyř a půl tisíce korun. Bourání by pak mělo stát osm tisíc,“ vyjmenovává veškeré náklady mluvčí radnice, které je třeba doplnit ještě o DPH, na které město odvede celých devět tisíc korun. Změna projektu se tak skutečně pohybuje kolem uváděných sedmdesáti tisíc Kč. „Nejde tedy pouze o počet nakupovaných dřezů a zásuvek. Do celkové částky se započítává mnohem větší množství položek,“ uzavírá Sylva Drašnarová.