Chrudimské noviny Michalský park se možná změní v Zieglerovy sady

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Michalský park se možná změní v Zieglerovy sady

Chrudim – Komise historická a letopisecká Rady města Chrudim si myslí, že povědomí o národním buditeli Josefovi Liboslavu Zieglerovi by se mělo v Chrudimi znova oživit a to přejmenováním Michalského parku na Zieglerovy sady, i když by po něm mohli pojmenovat klidně i knihovnu, kam ve své poslední vůli odkázal své milované knihy. Proč si tato výjimečná osobnost zaslouží, aby se na jeho odkaz nezapomnělo a komise proto už v tomto směru podniká patřičné kroky?

Josef Liboslav Ziegler, narozený 10. července 1782 v Hradci Králové, nebyl jen obyčejným mužem své doby. Tento jazykovědec, profesor bohosloví, vydavatel a překladatel se stal jedním z největších znalců díla Jana Amose Komenského. A přestože jeho životní dráha začala v skromných podmínkách, dodnes září jako inspirativní příběh odvahy, píle a vášně pro vzdělání.

Podobizna Josefa Liboslava Zieglera v příloze 14. čísla periodika s názvem Besedy učitelské, ročník IX, 1877.

Do Chrudimi přišel malý Josef se svou matkou, vdovou po vojákovi, když mu bylo deset let. Jeho bystrý rozum a neuvěřitelná píle ho rychle katapultovaly mezi nejlepší žáky školy. Finanční možnosti rodiny však byly omezené, a tak by jeho sen o dalším vzdělání zůstal nenaplněný, kdyby se za něj nepostavilo místní duchovenstvo. Díky jejich podpoře se mohl vydat na studia do Hradce a Prahy, kde mu, jak se říká, předpověděli duchovní dráhu. A tato cesta ho nakonec přivedla zpět do Chrudimi, kde se stal děkanem – tak, jak mu kdysi bylo prorokováno. Právě v Chrudimi 23. května 1846 vydechl naposledy.

Za svého života ale prokázal značné odhodlání a odvahu pro správné věci: Roku 1823 se rozhodl vydat krátký životopis Jana Amose Komenského. Narazil však na překážku – místního cenzora, který jeho snahu zablokoval. Ale Ziegler se nehodlal vzdát. Bez okolků poslal své dílo do Vídně, přímo ke zdejší centrální cenzuře, jako součást Komenského spisu „Umění kazatelské“. A světe div se, vídeňská cenzura vydání schválila. Díky Zieglerově odhodlání se tak myšlenky Jana Amose Komenského, po dlouhých 170 letech, znovu dostaly na světlo světa.

 

Petra Vintrlíková

Reklama