Morový sloup chátrá. Radnice péči zanedbává a to vandaly láká
Chrudim – Léto pomalu končí a další turistická sezóna s vyschlou kašnou na Resselově náměstí v Chrudimi je za námi. Morový sloup se restauroval naposledy před 14 lety. Od té doby obrůstá lišejníkem a čím dál častěji se stává terčem vandalismu. Vandal žádnou pokutu za poškození sloupu nedostal. Skončí soustavné poškozování morového sloupu bez potrestání?
Proč láká poškozovat památku čím dál více vandalů? Protože je neudržovaná. Vedení města to bohužel viditelně nezajímá. V Chrudimi se raději podporují cizí podnikatelské záměry - výpůjčkou novodobých napodobenin soch pochybného původu do Klášterních zahrad.
Že by byl odborný zásah potřeba, se dlouhodobě ví, ale nic se nekoná. „Kašna na Resselově náměstí vyžaduje nové vyložení van a zároveň i restaurování kamenných částí,“ potvrdila letos Adéla Marková s tím, že termín realizace vzhledem ke schválenému rozpočtu není znám. První informace, že odtéká voda z kašny, se objevily už v roce 2009, ve stejném roce, kdy se restauroval morový sloup. Dospělo to nakonec tak daleko, že na vyprahlém náměstí i letos osvěžovaly vzduch místo vody v neopravené kašně mlžítka.
Po už druhém zjištěném poškození na barokních sochách morového sloupu v tomto roce, na které navíc upozornil strážníky bdělý občan, takže se neví, kdy přesně k němu došlo, vrchní strážník Lukáš Dvořák uvedl, že se zvýšenému dohledu u památky věnují dlouhodobě a hodlají v tom pokračovat. „Bohužel ne vždy jde takovému jednání zabránit,“ uvedl k vandalskému činu ze 2. července.
V inkriminovanou dobu totiž byla hlídka zrovna v Poděbradově ulici a než se dostavila na náměstí, uběhly dvě minuty. Jak dodal, předběžná škoda byla zjištěna poměrně vysoká. V tomto případě nemohla být uložena ani pokuta, a proto byla celá věc pro podezření z trestného činu předána Policii ČR. Policejní mluvčí Dita Holečková i po více než měsíci od 2. července sdělila, že chrudimský případ vandalismu na morovém sloupu se stále prověřuje.
Zdejší galerista Luboš Jelínek, který je autorem myšlenky a celého projektu vzniku Muzea barokních soch poukazuje na to, že důležitější je prevence. „Jeden ze tří důvodů, proč vzniklo MUBASO," dodal výstižně. „Podle závěrečné zprávy restaurátora se měl morový sloup každé čtyři nebo pět let chránit nástřikem, což se za posledních 14 let ani jednou nestalo a nejcennější chrudimská památka se tím poškozuje."
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.