O letní kino se bude asi bojovat na barikádách, diskuze připomínala spíš přestřelku, než věcnou diskuzi
Chrudim - Diskuze o budoucnosti bývalého letního kina přilákala do chrudimského Spolkového domu necelých čtyřicet lidí. Většinu z nich přitom tvořili příznivci občanského sdružení MaChr, dostavili se však i někteří městští zastupitelé a za vedení radnice dokonce starosta Petr Řezníček (SNK-ED), první místostarosta Miroslav Tejkl a neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (oba ČSSD).
První se chopil mikrofonu předseda zájmového spolku Chrudimští patrioti Josef Kopečný. Ten přítomné seznámil s historií budovy Regionálního muzea a též zbývajících budov. Po něm si vzal na téměř hodinu slovo šéf MaChru Richard Herbst, který ve svém projevu dokázal namíchat dohromady prakticky vše, co ho ve městě tíží. Od letního kina se tak diváci přenesli k lampám v Široké ulici, až ke známým schodům, které považuje výtvarník za "zmršení" unikátního prostoru. Muž s pletenou čapkou na hlavě, kterou Herbst za celou dobu nesundal, neopomněl prezentovat svůj nový internetový magazín, jehož šéfredaktora Tomáše Martinka hbitě představil přítomným.
„Dostala se ke mně informace, že v podkroví Muzea mají vzniknout pokojíčky, které následně budou sloužit k ubytování hostů, což mi přijde neskutečné,“ popisoval své výtky vůči radnici Herbst. Neopomněl také zmínit údajně napjaté vztahy mezi starostou Řezníčkem a bývalým místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim), s nímž si údajně starosta posílal doporučené dopisy, ačkoli seděli na radnici jen pár kroků od sebe. To už si přítomný Řezníček držel hlavu v dlaních a nevěřícně hleděl do desky stolu. Svůj projev Richard Herbst korunoval demonstrací vlastní neznalosti, když nedokázal pochopit rozdíl mezi cenou projektantskou a vysoutěženou. Že se finální cena nejrůznějších projektů zadávaných městem dá pomocí soutěže stáhnout někdy i na polovinu nákladů, které předpokládá projektant, bylo evidentně nad jeho chápání. Přesto připustil, že by se hlediště mohlo zmenšit a několik parkovacích míst zde vzniknout.
Následoval diskurz Stanislava Novotného do historie areálu letního kina a techniky, která se v něm nacházela. Chrudim si podle Novotného letní kino zaslouží, protože ho mají i města daleko menší. Na to si vzal slovo opět Kopečný a divákům se mohlo začít zdát, že zástupci města přišli pouze dělat stafáž projevům a osočování. Jablkem sváru mezi architektem Kopečným a výtvarníkem Herbstem se totiž stalo parkoviště, jehož existenci Herbst připouští, ale Kopečný ji naopak kategoricky odmítá. „Za prvé, za druhé a i za třetí, auta do tohoto prostoru nepatří,“ křičel do publika vzteky rudý Kopečný. „Ze schodiště v zadní části Muzea se má scházet do parku, ne mezi auta,“ argumentoval předseda Patriotů. Že dnes zůstává toto schodiště bez užitku a jeho případný uživatel by vešel přímo do plotu ohrazujícího areál bývalého letního kina, už v potaz nevzal.
Slovo si konečně vzal starosta Řezníček a na úvod neopomněl poznamenat, že se cítí spíše jako na pranýři. „Čím víc nepravdivých údajů tady pan Herbst předloží, tím víc pozitovních reakcí zaznívá z publika,“ glosoval starosta Herbstovo vystoupení. Následně vyvrátil spekulace o úpravách podkroví Muzea. „Nikdy zde žádné pokojíčky vzniknout neměly. To je jednoduše lež,“ nebral si Řezníček servítky. Popřel i dopisování s Málkem, nebo spekulace, že by plánované parkoviště mělo sloužit firmě Famos. Prostor letního kina podle Řezníčka přestal fungovat, plnit svou funkci. Rozhodně zde prý nemá vzniknout bytová zástavba, nebo dokonce hotel.
„Pokud vám parkování v Lázeňské ulici nevadí, tak mně ano. Běžte se tam někdy podívat, když se třeba konají plesy, nebo teď přehlídka středních škol. Situace tam je tragická. Navíc, Lázeňská ulice je snad poslední ulicí ve městě, která vypadá tak, jak vypadá. Ovšem s panem Herbstem je obtížná domluva, protože jeho názory se mění snad každý týden. Jednou je počet parkovacích míst tolik, jindy se budou vyřezávat nepotřebné sedačky, posléze je proti bourání promítací kabiny,“ popisoval starosta nelehká jednání se zástupcem MaChru.
Starosta přítomným navíc slíbil, že do roku 2014 se v areálu bagry zcela jistě nevyřádí. To už obecenstvo nesouhlasně mručelo a přítomný výtvarník a člen MaChru Ivan Baborák se zcela nepokrytě bavil se svým sousedem tak, aby byl všemi slyšen. Přestože zástupci radnice trpělivě vyslechli všechny předřečníky a do řeči jim neskákali, příznivci kultury v areálu bývalého letního kina tuto zásadu slušného chování respektovat nehodlali.
Tomáš Martinek se záhy starosty zeptal, zda bude případné parkoviště zpoplatněno a starosta tuto domněnku potvrdil, což opět „nadzvedlo“ Josefa Kopečného, který Řezníčkovi poděkoval za potvrzení toho, o čem se doposud jen spekulovalo.
Městský zastupitel Luděk Vlk (Svobodní) se postavil na stranu těch, kdo kino chtějí zachovat. „Celý areál má naprosto unikátní akustiku. Už patnáct let se tímto fenoménem zabývám a tvrdili mi to i významní přátelé ze zahraničí,“ argumentoval Vlk.
Slovo pak dostal věčně vyrušující Baborák. Neopomněl zmínit, že situaci kolem bývalého letního kina sleduje od počátku. Jeho deklamace se týkaly především rozčarování nad laxností města, které do chátrajícího areálu neinvestuje. Podle Baboráka je totiž logické, že když bude areál zanedbaný, lidé do něj chodit nebudou. Podle výtvarníka se na tom všechny politické strany v městském zastupitelstvu nejspíš domluvily, jinak si prý jejich nezájem nedokáže vysvětlit.
Svou předvolební „polívčičku“ si přihřál i přítomný městský zastupitel David Kasal (Nez.). Podle jeho názoru bylo v městské radě obtížné cokoliv, týkající se areálu za Muzeem, protlačit. Je proto vděčný alespoň za znovuzapojení elektřiny. Jaromíra Skřipská, která v létě prodávala lístky na filmová představení, si pro změnu myslí, že kino zachrání promítání zajímavých filmů, které nemusí být ani nejnovější produkce. Průměrná návštěvnost, která se letos pohybovala kolem padesáti diváků na jedno promítání, byla podle ní asi způsobena nezajímavým programem.
Místostarosta Tejkl se rozzlobeně pokusil vysvětlit přítomným, jaký je rozdíl mezi regulačním a územním plánem. „Opravdu nerozumím tomu, proč představení a další aktivity v areálu bývalého letního kina nepodpořilo vícero lidí - pod peticí jsou přece podepsány tři tisíce těch, kdo o zachování kina stojí,“ vznesl místostarosta otázku a odpovědí mu byla z hlediště smršť výkřiků, které většinou obsahovaly slovo „demagogie“.
Josef Kopečný na závěr ještě poděkoval městu, že na provoz kina přispívá a nechává ho zdarma využívat. „Že z 24 tisíc lidí přišlo na tuto diskuzi jen 38 Chrudimáků, také o něčem svědčí,“ připustil Kopečný smířeně. Nejlépe však diskuzi charakterizovala slova Ivana Baboráka, který ji označil za boj. Boj mezi zástupci radnice a příznivci bývalého areálu letního kina.
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.