Chrudim - Ve sporech, které do jisté míry opanovaly virtuální prostor po nezvolení chrudimského starosty Františka Pilného (ANO 2011) do vedení společnosti Vodovody a kanalizace, je velmi těžké rozpoznat, oč vlastně jde. Pro Chrudimské noviny se teď opět rozhodl vyjádřit předseda představenstavenstva VaKu, hlinecký starosta, Miroslav Krčil (Nez.) a vnést trochu světla.  

Kolem společnosti VaK panuje po poslední valné hromadě do určité míry stále napjatá atmosféra. Čím si to vysvětlujete?

Je to spíše snaha o napětí, snaha uměle vyvolávat tento stav. Na práci představenstva to ale žádný vliv nemá. I nadále je naším cílem efektivní chod společnosti. Daří se nám. A nadále budeme také chránit zájmy všech občanů našeho regionu. Od toho nás prostě nikdo neodradí.

Proč ty snahy o napětí vznikají, nevíme. Asi to někomu vyhovuje. Určitě by teď pomohlo, kdyby představitelé chrudimské radnice svoje vnitřní spory řešili u sebe doma. Neměli by se pokoušet ze společnosti VaK dělat bojiště. A hlavně neměli by vlastní problémy svalovat na jiné a vinit z nich ostatní starostky a starosty v okolí. Vůbec by nás do ryze chrudimských podivných politických her neměli zatahovat. Nestojíme o to. Takové praktiky do našeho regionu a do naší spolupráce mezi starosty nepatří. Dobrá spolupráce může být totiž založena pouze na důvěře a vzájemném respektování.

Začíná období vyjednávání o ceně vodného a stočného s provozovatelem, tedy Vodárenskou společností Chrudim. S čím do těchto jednání letos vstupujete?

Stejně jako každý rok mého působení v představenstvu. Chceme udržet cenu vody a chceme získat více peněz na investice. Očekávám opět složitá a tvrdá jednání. Jako člen představenstva mohu hodnotit poslední čtyři roky. Považuji za úspěch, že se nám podařilo navyšovat nájemné a prakticky nezvyšovat ceny vodného a stočného. Víme, že cena vody na Chrudimsku není i kvůli pevné složce nejlevnější. Zároveň ale není zdaleka nejdražší ve srovnání s ostatními. Vodárenská soustava VaKu v našem regionu má ale svá specifika a náklady, které jiné oblasti neznají.

Mluvíte o vyjednávání s provozovatelem. Na Chrudimsku funguje model, kdy majiteli infrastruktury jsou převážně města a obce. Provozní společnost má ovšem jiného vlastníka.

Je to tak. Tohle je naše dědictví po předchůdcích. Nejsme v tomto samozřejmě v rámci ČR sami. V roce 2005 bylo takto rozhodnuto a smlouva platí do roku 2030. Naši „předci“ v zastupitelstvech měst a obcí nám zkrátka vykolíkovali hřiště a my na něm teď hrajeme.

Jak tento model hodnotíte?

Záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o udržení stability vodárenské infrastruktury v celém našem regionu, to se bezpochyby daří. Je to zájmem obou společností. Hodně je to o komunikaci. Těší mne, že se díky dobré spolupráci starostů podařilo v posledních letech VaK dostat do pozice silného partnera. Za to velmi děkuji. Nehrajeme si na velké a malé starosty, nepovyšujeme se jeden nad druhého. V tom je naše síla a to je základ.

Nicméně jaký je tedy podle Vás ten ideální model?

Obecně je známý můj názor a v něm se shoduji s drtivou většinou starostek a starostů. Za ideální model považuji vodárny zhruba okresní velikosti, které vlastní i provozují města a obce z daného regionu. A to z několika důvodů. Podle mne v takovém případě společnost dobře zvládne obnovovat majetek a zvládá efektivní řízení i komunikaci především mezi zástupci měst a obcí. Což je velmi důležité. A hlavně voda je pro mne naprosto strategická oblast!

V případě opravdu malých městských společností se domnívám, že ty budou mít časem problémy právě s obnovou majetku. A pokud by byla společnost naopak třeba celokrajská, myslím, že by byl problém v řízení zejména z pohledu podchycení specifik jednotlivých regionů.

Starostky a starostové tento můj náhled na věc dobře znají. Zná ho samozřejmě i současný provozovatel. Jsem však v našem případě realista. Máme smlouvu a bylo by nefér nalhávat nesplnitelné sliby. Já dávám přednost dialogu, protože ten vede k řešení.

Jak je to tedy s případným ukončením stávající smlouvy?

Nemyslím si, že je tahle varianta na pořadu dne – právně ani finančně. Teď je hlavně naším cílem efektivně investovat do obnovy vodovodů a kanalizací v celém regionu tam, kde je to skutečně potřeba. Ne podle toho, kolik kdo má akcií. Dále udržet stabilitu sítě a přijatelnou cenu pro občany. Samozřejmě s blížícím se koncem smlouvy se musíme zabývat i otázkou jak dál po roce 2030. Ovšem ne mediálními výkřiky, ale seriózní debatou mezi akcionáři.

Přesto hlasy ohledně ukončení provozní smlouvy stále zaznívají. Budou vyslyšeny?

Někteří představitelé především chrudimské radnice sice na planých slibech okolo vody zčásti postavili a stále staví kariéru. To je ale krátkozraké. Na mne a na mnohé ostatní starosty a starostky útočí v médiích a na sociálních sítích, obviňují nás z různých nepravostí. Některá jejich vyjádření jsou vyložené lži. V podstatě je to kampaň vedená proti nám. Nerozumíme jí. Výsledek tohoto chování ale už známe – tito lidé nezískali důvěru starostů a starostek při poslední valné hromadě VaKu. A rádoby výhrůžkami ji nezískají ani v budoucnu.

My se ale raději soustředíme na práci, ne na pomluvy. Připravujeme investice a snažíme se dělat maximum pro občany bez rozdílu na velikost města či obce. A to se nám daří.

Jakou odměnu vlastně pobírají členové představenstva a dozorčí rady VaKu Chrudim za své působení v těchto orgánech?

Pokud jde o uvolněné představitele měst a obcí, je to čistá nula - nic. Tak jsme nastavili pravidla. V představenstvu tedy nyní odměnu nepobírá nikdo. V případě dozorčí rady je placen pouze chrudimský zastupitel MUDr. Haase. Osobně zastávám názor, že jde prostě o součást naší práce.

Zmiňoval jste investice. Někteří hovoří o tom, že Chrudim je podinvestovaná na úkor jiných částí regionu.

Není to pravda. Čísla hovoří jasně. VAK Chrudim na rekonstrukce a obnovu vodohospodářské infrastruktury za období 2006–2018 vydal více než jednu miliardu korun. Více než 428 milionů investoval na Chrudimsku, 352 milionů na Hlinecku a více než 222 milionů v oblasti Heřmanova Městce (Heřmanův Městec, Seč, Třemošnice a Ronov nad Doubravou). V současné době VAK ročně investuje do rekonstrukcí a obnovy částku 70 až 80 milionů korun. Jen za posledních pět let bylo na Chrudimsku investováno více než 214 milionů Kč. V žádném případě tak není pravda, že by Chrudim a okolí byla investičně zanedbávána, naopak.

Proč byly v Chrudimi letos investice zastaveny?

Realizace nových investic byla na jaře v Chrudimi ze strany VaKu skutečně pozastavena, ale pouze dočasně. Do doby přijetí obecných pravidel, za kterých VaK provádí opravy a investice. Probíhající investice byly dokončeny a normálně pokračovala i projektová příprava dalších oprav.

Důvodem pozastavení byly neúměrné požadavky ze strany chrudimské radnice. Jako investor jsme ze zákona povinni uvést pracemi dotčené pozemky do původního stavu. Po nástupu nového vedení radnice v Chrudim byla po společnosti VaK, nad rámec zákonných povinností, ovšem požadována rekonstrukce komunikací téměř v celé šíři a skladbách. To však v žádném případě neodpovídalo původnímu stavu. Jako představenstvo jsme jasně řekli, že pro nikoho nebudou platit žádné VIP podmínky.

Přesto některé investice neproběhly ani po přijetí pravidel. Z jakého důvodu?

Protože se vedení chrudimské radnice rozhodlo, že opravy dotčených lokalit odsune na rok 2023 a pozdější období. VaK tedy v takovém případě nepotřeboval vlastní sítě opravovat. Skutečný důvod je tedy třeba hledat na radnici v Chrudimi. Jde například o ulice Víta Nejedlého nebo 

V Tejnecku. Představenstvo VaKu se totiž snaží koordinovat investice s obcemi, aby finanční prostředky byly vynakládány co nejefektivněji.

V souvislosti s investicemi je velkým tématem získávání dotací. Daří obcím a městům v regionu v tomto směru?

Budeme-li mluvit o budování infrastruktury, tak stejně jako město Chrudim je akcionářem společnosti VAK i město Luže, Ronov nad Doubravou, Chrast nebo Slatiňany, obec Lozice a mnoho dalších. Všichni dokázali vybudovat kanalizace nebo je právě budují za přispění dotací. Úspěšné získávání dotací je tedy spíše otázkou schopností vedení dané obce či města. Určitě to ale není lehká disciplína.