Chrudim - Bydlení v paneláku se může někdy stát hodně nepříjemným. Dost často se najdou bezohlední sousedé, kteří svým jednáním ruší pohodu ostatních a nic nedají ani na domluvy a vlídné slovo. Městská i státní policie je často bezmocná a nezbývá, než se obrátit na soud.

Své o tom ví i Dana Havlíková, která bydlí v Husově ulici a má tu smůlu, že v přízemním bytě. Cokoliv se tak děje na lavičce před domem, reflektuje velmi citlivě. „Bydlím téměř 15 let v panelovém bytě v soukromém vlastnictví v Husově ulici,v přízemí. Nikdy jsme nemuseli řešit hluk a neustálý zápach cigaret v našem bytě. Situace se bohužel změnila po nastěhování určitých typů lidí. Mají pronajaté byty a neustále nás obtěžují hlukem a tím zmiňovaným zápachem z cigaret. Velkým problémem je lavička, která se nachází před vchodem. Na ní tito lidé stále posedávají. Již se jim neodvažuji nic říkat, protože mne ignorují. Nezbývá mi proto nic jiného, než si zavřít v tomto horku okna a čekat, až odejdou. Již několikrát jsme volali po 22 hodině městskou policii. Ale jak mám žít v pohodě, když musím řešit neustále nevychovanost druhých,“ ptá se Havlíková.

Potenciální přestupky má ve své gesci také Správní odbor MěÚ Chrudim a odbornicí na slovo vzatou je proto i jeho šéfka Eva Doležalová. „Podle ustanovení § 12 občanského zákoníku každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Z uvedeného vyplývá, že pokud se obyvatelka Husovy ulice domnívá, že hlučná mluva a zápach z cigaret od jejích sousedů působí v nepřiměřené míře, má právo obrátit se na soud s žalobou, v níž se bude domáhat, aby se sousedé určitého jednání zdrželi,“ říká Doležalová. Výsledek takového soudního jednání je však nejistý a táhnout se může dlouhé měsíce i roky. Stěžovatelka by se musela obrátit na chrudimský okresní soud s tím, že důkazní břemeno je na její straně. „Důkazní břemeno nese žalobce. To znamená, že by v případě podání žaloby byla paní Havlíková povinna soudu označit důkazy, na základě kterých by rozhodoval,“ upřesňuje Eva Doležalová.

Pokud se nepravosti před domem dějí v době takzvaného nočního klidu, mohly by spadat do kompetence zmiňované komise. „Za určitých podmínek by bylo možno spatřovat v popisovaném jednání znaky přestupkového jednání dle zákona o přestupcích, ale pouze v případě, pokud by sousedé byli hluční v době od 22 hodin do 06 hodin. Tato skutečnost by mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích, rušení nočního klidu. Řešení tohoto přestupku by pak náleželo do kompetence Komise k projednávání přestupků města Chrudim. K zahájení takového řízení je nezbytné, aby bylo možno v souladu se zákonem vymezit konkrétní zaviněné jednání fyzické osoby, které je jako skutek přesně vymezeno jednak osobou pachatele, ale také časem a místem jeho spáchání. Skutek je tedy vhodné co nejpřesněji určit a spolehlivě svědecky prokázat například sousedy, policisty nebo strážníky městské policie přivolanými na místo, nebo správnímu orgánu navrhnout jiné důkazní prostředky,“ radí správný postup šéfka správního odboru a nabízí i kontakt na pracovnice, které mají podobné případy v „malíku.