Chrudim – Nová podoba Štěpánkova domu ve Štěpánkově ulici přinutila k vyjádření snad každého Chrudimáka. Najde se mezi nimi jen málo těch, jimž se zamlouvá. Chrudimské noviny se rozhodly oslovit několik odborníků – politiků, úředníků a dalších, aby přestavbu historické nemovitosti též okomentovali.

Je totiž pravděpodobné, že v této konkrétní věci došlo k porušení zákona. Trestní oznámení však, podle všeho, prozatím nikdo nepodal.

Jako první se vyjádřil chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011): „Celkové vyznění rekonstrukce se mi nelíbí, ale je to jen subjektivní názor, architektura je věcí umění, některá díla jsou oceněna až časem. Např. Eiffelova věž v Paříži, proti ní se tehdy demonstrovalo, dnes už asi nemá žádné odpůrce. Nemyslím však, že by to byl případ tohoto domu.

Tento dům byl proti ostatním relativně malý, právě z doby J. N. Štěpánka. Osoba J. N. Štěpánka dala název i celé ulici. I když to tak nevypadá, tak z celého domu nezůstalo téměř nic, jen přízemí, z prvního patra jen čelní stěna. Pavlačový dům ve dvoře byl zcela zbourán.

Aktuálně na domě stále chybí pamětní deska, která byla sejmuta po mých upozorněních, že hrozí její poškození. Čerstvě odštíplý roh na ni byl vidět těsně před sejmutím. Netrpělivě čekám na její zpětné osazení, protože mi není úplně zřejmé, proč nebyla osazena v době, kdy na domě stálo lešení.

Tato pamětní deska je sama o sobě dost zajímavá a je památkově chráněna. Byla odlita ve slévárně chrudimského podnikatele Františka Wiesnera,“ napsal Pilný.

Následuje místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti): „Předně musím konstatovat, že nejsem odborníkem na urbanismus a architekturu, proto je můj názor na tuto stavbu čistě subjektivním pohledem laika, občana města. Můj názor je souhrnem nejen vzhledu, ale i účelu budovy a příběhem, který tuto rekonstrukci provází.

Před několika týdny jsem měl to štěstí a možnost si prohlédnout rovněž interiér této stavby. Jsem příznivcem moderních věcí, včetně architektury, a tak se mi toto spojení starého a nového líbí a rozhodně mě to nijak neuráží. Spoléhám zde na odbornost lidí, kteří v dané věci rozhodují – tedy především pracovníků památkové péče a stavebního úřadu. Stavba ve své části respektuje historickou podobu domu a v určité části vykazuje znaky nejmodernějších trendů v architektuře, včetně použitých materiálů.

Dům má propracovaně řešený interiér a pracuje i s výhledem na dolní část města a terasami na hradbách. Bude zde umístěn hospic pro onkologicky nemocné pacienty, kteří zde budou mít veškerý zdravotní servis, který jim usnadní těžkou situaci, ve které se nacházejí, a umožní jim důstojný odchod z tohoto světa. Jsem rád, že takové zařízení nestojí jen na okraji města, ale je v jeho samotném srdci, protože smrt je součástí života a je dobré si to připomínat.

Projekt vznikl zcela bez jakýchkoliv dotací z prostředků, které dokázali investoři ušetřit na provozu hospicu za gymnáziem (především díky tomu, že ho řídí bez nároku na ředitelskou odměnu), a díky této rekonstrukci byl zachráněn chátrající objekt v této ulici. Mám radost z toho, že zde není další obchod nebo restaurace, ale právě takovéto zařízení a vzhled této budovy se mi z mého laického pohledu líbí rovněž,“ soudí místostarosta Štěpánek.

Co si o „rekonstrukci“ myslí bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED)? „O měšťanský dům, rodný Jana Nepomuka Štěpánka, minulí vlastníci příliš nedbali. Jeho zchátralou podobu viděl v Chrudimi určitě každý. Pokud ovšem chtěl. Každý historický objekt by měl být nejen opraven, ale především by měl sloužit potřebám člověka. I do skanzenů se snaží jejich správci dostávat život. Jistě nutná rekonstrukce domu musela vycházet jednak z technicky špatného stavu a jistě i z potřeby provozovatele hospicu. Asi by nebylo správné při tak rozsáhlé rekonstrukci objektu přistoupit k nějakému historizujícímu napodobování. To jistě hodnotily i posudky památkářů i architekta města. Určitě je účelnější volit čistou formu rekonstrukce. Je fakt, že dostavba působí nezvykle a provokativně,“ říká Řezníček.

Redakce oslovila i městského architekta Marka Janatku: „O této kauze vím. Podle mého názoru je to velmi odvážné a pro mnohé kontroverzní řešení, ale o tom architektura často je. Zájmy města to podle mého názoru nepoškozuje, proto s tím jako městský architekt nemám problém. Pokud vím, s památkáři byl projekt opakovaně konzultován. Troufám si tvrdit, že by se našla velká část odborné veřejnosti, nezatížená místními animozitami, která by řešení označila za architektonicky kvalitní.“

Posledním, kdo se vyslovil k Štěpánkovu domu, je historik Jiří Kotyk: „Podle mého názoru by ten moderní vršek domu bylo zapotřebí zbořit. Co na to chrudimští památkáři?“ – ptá se doktor Kotyk.

Své vyjádření po týdnu nezaslali třeba historik Pavel Panoch, ředitelka regionálního muzea Klára Habartová, městský zastupitel Pavel Kobetič, architekti Vlasta Koupal a Josef Kopečný a šéfka Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Ludmila Nováková.