Chrudim – Takzvané „jezdecké schodiště“ v Široké ulici hýbe místní veřejností. Především městský zastupitel za Babišovo Hnutí ANO 2011 Richard Herbst se z tohoto svého soukromého problému rozhodl udělat oficiální radniční politiku. Bydlí totiž na Resselově náměstí a cestu po „schodišti“ tak musí absolvovat i několikrát denně.

Herbstovi samozřejmě „drncání“ po schodech vadí. Musí prý jezdit pomalu, ničí přitom svůj vůz. Nezřídka také vidí neukázněné řidiče, kteří polovinou svého auta raději jezdí po chodníku. Páchají tak dopravní přestupek, jímž by se měla zabývat městská policie. Současné vedení města také argumentuje údajně ohroženou statikou budov v Široké ulici. Tu má mít na svědomí „jezdecké schodiště“ a auta jezdící malou rychlostí ulicí. Zklidnění dopravy v centru města bylo jedním z primárních důvodů, proč k instalaci nezvyklého „schodiště“ došlo. Svou funkci plní dokonale, což uznává i většina diskutérů na sociálních sítích. Odpůrci „schodů“ jsou ve výrazné menšině.

Chce snad Hnutí ANO 2011 vrátit do Široké ulice rychle jedoucí nebezpečná auta a ohrozit všechny seniory a maminky s kočárky?  Reprofoto: Chrudimské noviny

I v tomto případě proto jde o dojmy politiků, kteří subjektivní problém několika málo jedinců povyšují nad objektivní většinové dobro. Odbor stavební MěÚ Chrudim totiž disponuje studiemi, které v souvislosti se stavbou „schodiště“ vznikly. V nich odborníci řešili celou řadu potenciálních komplikací, jež teoreticky mohly po vybudování „schodů“ nastat. „Byl jsem na Stavebním úřadu ujištěn, že v rámci projednávání dokumentace pro stavební řízení ke schodům v Široké ulici skutečně vyplynula povinnost se vlivem vibrací a hluku zabývat; studie tedy existují. To jsem dosud neměl potvrzené. Nicméně do dokumentace samotné jsem nemohl nahlédnout, musel bych o to požádat ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb,“ potvrzuje tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec. Je přitom jasné, že bez pozitivního vyznění studií by žádné „schodiště“ nevzniklo. Městský zastupitel Richard Herbst má nejvyšší čas, vyžádat si tyto materiály a důkladně se s nimi seznámit. Obdobně ostatní politici, kteří veřejně deklarují svůj problém s „retardéry“ v Široké ulici. Po prostudování dokumentů by mohli bez okolků přiznat, že jejich potíže se „schody“ jsou ryze osobního rázu. Snaha o jejich likvidaci, na níž radnice nejspíše nikdy nebude mít peníze, je tak jen další vítanou „vějičkou“ na voličovo rozjitřené vnímání veřejného prostoru.