Chrudim - Víc než stovka občanů města si nenechala ujít "restart" záměru, jak v budoucnu naložit s prostorem za Muzeem, kde stále ještě stojí zastaralý, nicméně funkční areál letního kina. Současné vedení radnice si chce prostřednictvím této diskuse s veřejností vyjasnit, jak uvedené území v samotném centru dál využívat bez toho, aby proti tomu vznikaly další petice a protesty jako v případě projektu, který před lety zpracoval pražský architekt Václav Škarda z Atelieru K2.

Ten totiž přišel na základě dřívějšího zadání města s řešením, které počítalo s tím, že bude amfiteátr bývalého letního kina kompletně zbourán a vznikne tu prostor pro víceúčelové využití - tedy parkoviště v kombinaci s parkem, které umožní nejen další možnosti parkování v centru města, ale mimo jiné i konání nejrůznějších kulturních akcí včetně promítání kina na mobilním plátně, a zprostředkuje občanům zároveň další místo k relaxaci uprostřed zeleně. Prostor měl být současně propojen novým mostem směřujícím do rušné Poděbradovy ulice. Tím by byla podle kritiků idea letního amfiteátru definitivně zničena. Do jejich čela se přitom postavilo občanské sdružení MaChr za Chrudim malebnou, kterému se podařilo získat pod petici, kterou zorganizovalo, stovky podpisů chrudimských občanů, kteří tímto způsobem vyjádřili nesouhlas s bouráním letního amfiteátru za Muzeem a s projektem Václava Škardy v podobě, v jaké ji před sedmi lety schválilo k realizaci městské zastupitelstvo.

Na začátku byla nezbytná prezentace.  Foto: Chrudimské noviny

Přehlížení názoru veřejnosti prý občany stmelilo
Petice MaChru tak celý záměr na několik let zablokovala a nikdo z místních politiků nenašel za tu dobu odvahu legitimně schválený projekt realizovat. Sdružení MaChr dokonce získalo od města areál dočasně do bezplatného pronájmu a dál tu provozuje letní promítání pod otevřeným nebem, navíc zde pořádá koncerty, diskotéky, bleší trhy nebo pálení čarodějnic. Svoje zázemí tady získaly i akce pořádané pro děti jako třeba tradiční Ukládání broučků. To vše přitom zaštiťuje svou tváří městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), který patří mezi největší zastánce zachování letního amfiteátru za Muzeem pokud možno v podobě, v jaké se nachází nyní. A právě tento pat přiměl nynější radniční koalici vrátit se v uvažování, co dál s tímto prostorem, na úplný začátek, a daleko více komunikovat s veřejností, pokud jde o další plány vedení města v bývalém letním kině, než tomu bylo dříve. Tato přezíravost měla totiž podle některých vyvolat velkou vlnu nevole občanů a i přes rozdílnost některých jejich názorů je měla v případě "leťáku" sjednotit v poměrně velký šik odpůrců původního záměru města.

S tímto vědomím se také vstupovalo do úterního jednání, které bylo městem avizováno jako "Restart Letního kina". Jak název napovídá, nejpravděpodobnějším vyústěním této debaty by měl být nejspíš nějaký kompromis - možná menší areál letního kina na úkor parkoviště či dokonce rekonstrukce celého areálu, jak navrhovala většina těch, která v úterý do Muzea dorazila. Než se ale začalo debatovat, byla pro příchozí připravena panelová výstava, která mapovala využití prostoru za Muzeem v kontextu s nedávnými dějinami města zhruba od přelomu 19. a 20. století - tedy od zelené louky až po tenisové kurty, zimní kluziště a letní kino, které zde vyrostlo v 50. letech minulého století u příležitosti nevím kolikátého sjezdu Komunistické strany Československa. Tím vzaly hned za své připomínky, že jde v případě "leťáku" o kulturní památku. Trefnější byla spíše poznámka z pléna, že jde o dílo našich rodičů, s čímž se dá s přimhouřením oka tiše souhlasit. Nicméně rozprava začala v klidu a věcně a zahájil ji starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který bez dlouhého otálení předal slovo nezávislým facilitátorům (odborníkům na veřejnou diskusi), kteří v podstatě celý večer moderovali a řídili.

Na mapu Chrudimě každý vyznačil černým puntíkem, kde ve městě bydlí.  Foto: Chrudimské noviny

Výbornou akustiku amfiteátru potvrdily údajně dva týmy ze zahraničí
Než ale začali "úřadovat", vzal si ještě slovo městský architekt Marek Janatka, který označil prostor za Muzeem z celoměstského pohledu za velmi cenné území, které podle něj úzce souvisí s provozem budovy Muzea, a to jak funkčně, tak i prostorově, a je zapotřebí jej oproti současnému stavu pozvednout - jak ale v kontextu s názvem akce dodal, v součinnosti s chrudimskou veřejností, aby na budoucím záměru panovala všeobecná shoda. Pak už se ale slova ujal jablonecký architekt Petr Klápště z Ateliéru Nature Systems, který spolu se svým týmem rozjel u několika stolů diskusi s přítomnými občany, od nichž se snažil zjistit plusy, zápory a možné budoucí aktivity na území za Muzeem, o které se vede vleklý spor. Z většiny názorů přitom vyplynulo, že si lidé přejí zachování současného rázu letního amfiteátru a odmítají myšlenku, že by měl zčásti ustoupit parkovišti. Argumentovalo se především výbornou akustikou letního kina, kde je prý z pódia slyšet bezproblémově mluvené slovo bez použití jakékoliv techniky až v posledních řadách, což není všude samozřejmostí. Bývalý zastupitel města Luděk Vlk (Svobodní) dokonce uvedl, že si areál byly prohlédnout nezávisle na sobě dva zahraniční týmy, specializující se na provoz letních amfiteátrů, a oba se shodly na tom, že je tu nejen výtečná akustika, ale že by byla neskutečná škoda tento areál usazený přímo v centru města zlikvidovat a proměnit jej v pouhý park a parkoviště, byť s možností víceúčelového využívání.

Do areálu letního kina mířily desítky lidí a na začátku schůze jich bylo 111, jejich počet v průběhu debaty ale ještě vzrostl.  Foto: Chrudimské noviny

S jeho názorem korespondovalo odhadem více než 90 procent přítomných a jen zcela výjimečně někdo podpořil již dříve schválený záměr zastupitelstva - například bývalý radní a současný zastupitel Petr Vojtěchovský (ODS), který však zůstal se svým názorem takřka osamocen. Přicházely totiž další argumenty pro zachování "leťáku" - budova Muzea tvoří optimální stín při promítání za světla, areál je bezbariérový a i přes zastaralé vybavení stále funkční. Je prý výjimečný svým ohraničením řekou a je v Chrudimi považován všeobecně za tradiční, protože tu stojí už více než 60 let. Jde přitom kapacitou o největší letní amfiteátr v Pardubickém kraji, který má ráz anglického parku, a beton, který sem měl přijít, by ho prý nadobro zničil stejně jako zvažovaný most, který měl na nové parkoviště napojit obyvatele domu v Poděbradově ulici. Zcela nezávislá diskuse se však odehrávala venku mezi kuřáky. "Oživení současného areálu by stálo relativně málo peněz a kdo říká, že ne, tak je napojen na stavební lobby, která měla s tímto prostorem svoje záměry. Bohužel se to týká i některých lidí na radnici a neschopnosti města smysluplně tento areál využívat a naučit sem lidi chodit. Když je jinde plno, tak proč by to nešlo v Chrudimi? Chce to jen vymyslet atraktivní obsah a pravidelnost, nikoliv nahodilé akce a pouhé promítání, kterými se to tady pohřbilo," argumentoval před ostatními jeden ze starších Chrudimáků před Muzeem.

Bývalý městský zastupitel Luděk Vlk ze Strany svobodných občanů na snímku zcela vlevo nechává na arch zapsat jeden z plusů současného letního amfiteátru za Muzeem. Petr Klápště jeho návrh zapisuje fixem.  Foto: Chrudimské noviny

Lidé se ptali, nač zřizovat v Chrudimi a navíc přímo v centru další park?
Ani další názory nešlo přeslechnout. "Tato akce nás má jen uchlácholit, že se jako debatuje s občany, ale nakonec sem stejně vjedou buldozery," pronesl asi padesátiletý muž. "Vůbec nechápu, proč by tu měl vzniknout další park, jako by jich nebylo v Chrudimi už takhle dost. Vždyť jen kousek odsud je Městský park, za který se utratily desítky milionů korun a je prázdný, protože sem nikdo nechodí. A letos tady poprvé chybí záhony s květinami. Další neudržovaný park vznikl v Klášterních zahradách. Z toho je vidět, že město nemá na údržbu parků dost peněz, tak proč dělat další za Muzeem? Nejspíš proto, aby ti, co si koupili od Kušty za řekou byt, měli klid a nerušily je kulturní akce. Proto si teď pořád někdo stěžuje na rušení nočního klidu a volá sem strážníky. Kdo asi?" zeptal se další z kuřáků. "Ano, bylo to tady takhle připraveno. Proto je tu vyprojektován i most, aby sem lidi z toho baráku mohli dávat auta," přidal se další z diskutujících.

"Tak, máme zapsány všechny plusy a mínusy letního amfiteátru a teď pojďme zaznamenat vaše návrhy na jeho možné využití," nabádá Petr Klápště účastníky debaty u jednoho ze stolů.  Foto: Chrudimské noviny

Svoje připomínky měli i přítomní zástupci radniční opozice. Svobodným připomínala akce kritizované Desatero a František Pilný z ANO 2011 krotil euforii a rozvážně prohlásil, že si na výsledek jednání teprve počká. Byl ale vcelku rád, že se zde otevřela některá témata hovořící ve prospěch zachování letního kina. "Jsem současně rád, že se debata odehrává v bývalé vinárně. Z toho, co tu vidím, je zřejmé, že není v tak dezolátním stavu, jak říkalo vedení města a že by se vyplatilo ji znovu otevřít a někomu za určitých pravidel a určitý měsíční obnos pronajmout. Mám za to, že by se prodělečné Chrudimské besedě dvacet tisíc měsíčně navíc do rozpočtu hodilo," říká zastupitel Pilný. V sále bývalé vinárny se nicméně jednalo v poklidu a se zaujetím a lidé trpělivě debatovali s facilitátory a vyplňovali velké archy, na nichž zaznamenávali svoje návrhy a připomínky. Z vedení města se vedle starosty Řezníčka pohybovali mezi přítomnými i oba místostarostové za ČSSD Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl, zbývající dva - Jan Čechlovský a Roman Málek však chyběli. Z vysokých úředníků města naopak přišli šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký nebo úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), jež zaštiťuje projekty Zdravé město a Agenda 21. Jediný, kdo tak citelně na této veřejné debatě chyběl, byl architekt a autor původního návrhu Václav Škarda, který se omluvil, protože přebíral v ten samý večer jedno z ocenění Grand Prix architektů. Do Chrudimi ale vzkázal, že je ochoten nové připomínky občanů do svého projektu zapracovat.

Veškeré názory a návrhy občanů byly vyvěšeny před skončením debaty pod schodištěm Muzea.  Foto: Chrudimské noviny

Pokračovat v debatě se má na podzim, dokud nezmizí všechny sporné body
Zhruba po více než dvou hodinách se první veřejná debata chýlila ke svému závěru. "Vytvořili jsme společně prvotní zadání, přičemž všechno, co tu vzniklo, bude veřejné," tvrdí vedoucí týmu facilitátorů Petr Klápště. Podle něj půjde tedy o zcela nové zadání pro architekty, nikoli o úpravu původně schváleného projektu, který vyvolal ve městě tak velkou kontroverzi. Jak Klápště dodává, do letošního podzimu by pak měla být uspořádána další veřejná debata s občany, během které by měly být představeny jednotlivé varianty řešení, nad nimiž se bude prý diskutovat proto, aby byly z procesu vyloučeny všechny sporné body. Teprve potom prý město přistoupí k zadání úplně nového projektu, podle kterého začne prostor za Muzeem nově realizovat.