Chrudim - Skatepark za více než šest milionů korun měl namále. Hrozilo, že jeho stavbě zabrání kolonie křečka polního. Průzkum však jeho výskyt na pozemcích u cyklostezky podél řeky Chrudimky neprokázal a město může směle investovat do projektu, který zalije jednu část břehu řeky betonem.

„Pro výstavbu v zamýšleném místě se již v minulém roce podařilo získat souhlasné stanovisko Povodí Labe, vše ovšem mohl zastavit údajný výskyt křečka polního, který je v České republice zákonem chráněný jako silně ohrožený druh,“ vysvětluje starosta města František Pilný (ANO 2011). Od jarních měsíců proto v lokalitě mezi levým břehem Chrudimky a okružní křižovatkou u OD Tesco probíhal průzkum, jenž měl výskyt chráněného hlodavce ověřit.

„Město tak splnilo podmínku pardubického krajského úřadu a jeho Odboru životního prostředí k udělení výjimky ze zákona o ochraně životního prostředí, aby mohlo s přípravou stavby pokračovat,“ říká místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Cílem průzkumu bylo nejen ověřit případný výskyt chráněného křečka polního (Cricetus cricetus), ale také uskutečnit odchyt všech jedinců a přepravit je do předem připravené náhradní lokality. Sledovaná plocha o výměře cca 4500 m2 je částečně lemována keřovými porosty a náletovými dřevinami a jedná se o otevřenou kulturní krajinu, která je pro křečka typickým biotopem.

Při orientačním průzkumu se našlo celkem sedm zemních nor odpovídajících parametrům nory křečka polního. Některé se ovšem jevily jako již neaktivní. Během několika nocí bylo u všech nalezených nor, ale i ve volném prostoru, rozmístěno deset živolovných pastí. Ty pak byly v hodinových intervalech kontrolovány. Při kontrolní návštěvě o několik týdnů později byla navíc u nor použita tzv. písková lože, která by zachytila případné stopy jedince, který by mohl živolovným pastím unikat. Ani toto opatření však výskyt křečka nepotvrdilo, nalezen byl pouze jedinec ježka východního.

V zamýšleném místě nového skateparku, který by měl nahradit ten již dosluhující u zimního stadionu, se dříve menší populace křečka patrně vyskytovala. Vyhovovala jí blízkost polí, ze kterých získávala potravu. Nedalekou výstavbou rodinných domů ve směru na Píšťovy se však přetrhly veškeré další vazby na okolní krajinu a ve zkoumaném místě tak jen dožívala pouze zbytková populace neschopná další reprodukce.